Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Na průmce jsme byli ve třídě jen dva podivíni, kteří jsme odmítli chodit do tanečních. Já a jeden budoucí voják z povolání. Taneční jsem si tedy odkroutil se zpožděním až ve čtvrťáku a to jen díky (kvůli
) tomu, že mamka pracovala v jedné kanceláři s dcerou místního tanečního mistra. Ušily to na mě a já odporoval jen málo.
Další život jako by dal mému odporu za pravdu. Znalosti z tanečních jsem využil snad jen na maturitním plese a pak je úspěšně zapomněl.
Když jsem se seznámil se svojí manželkou, vyjádřila se, že ráda tančí a že by ráda chodila do tanečních. Pro mne to ale bylo něco nepředstavitelného, takže jí nezbývalo, než se smířit s tím, že mne k nějakému výraznějšímu tanečnímu projevu nepřiměje.
Na podzim roku 2007 se ozvala manželčina sestra, že u nich v obci bude taneční kurz pro začátečníky a jestli bychom s nimi nechtěli chodit. Svolil jsem. Udělám mé drahé polovičce radost a potenciální ostuda nebude tak veliká, protože mě tam nikdo nezná. Nikdy bych nevěřil, jak pozitivně se na mně tento "ústupek" podepíše...
Začátky byly krušné. Už u waltzu jsem tak zoufale pletl nohy, že si mě paní mistrová musela půjčit a mačkáním prsty signalizovat, kterou nohou vykročit. Latina mi šla naštěstí o poznání lépe, takže jsem neměl ani nejmenší tendence s tím praštit. Navíc jsem zjistil, že obavy, že snad někdo bude koukat na to, ja mi to nejde, byly naprosto liché. Každý měl totiž dost práce sám se sebou...
Z původního malého ústupku se stal další koníček. Máme za sebou už sedm kurzů různých úrovní (chodíme stále ke stejnému tanečnímu páru) a v neděli začíná osmý. Přitáhli jsme další. Baví nás to, jde nám to. V rámci našich kurzů vždy patříme k těm nejlepším. Samozřejmě se vůbec nemůžeme srovnávat s těmi, kteří tančí mnohem déle a nebo dokonce i závodně. Na ně zdaleka nemáme.
A s uměním tančit přichází problém. KDE tančit. Naivně jsme se domnívali, že tančit se dá na plesech. Po návštěvě řady plesů se však ukázalo, jaký je to omyl. K tomu, aby se dalo na plese dobře tančit, musí být splněny dvě podmínky:
1) Kapela musí mít rozumný repertoár. Většinou je to dnes k uzoufání. Jsme rádi i za jediné tango za večer. Waltz se skoro nevidí. Pokud hudebníci působí přívětivě, tak si párkrát za večer o nějaký tanec řekneme. Mimochodem, na našem nejlepším loňském i nejlepším letošním plese hrála skupina MARBO.
2) Parket nesmí být našlapaný k prasknutí.
Takže přesněji. Ano, občas se na nějakém plese dá tančit. Takové plesy vyhledáváme.
A nyní konečně k tomu, kde že to někteří nemají překážet. Na plesech se totiž neustále setkáváme s jedním nešvarem. Lidé, kteří se tanci nevěnují (nechci říct, že tančit neumí, protože to nemusí být pravda) se v dobré víře nepřekážet snaží uklidit někam stranou, tedy na okraj parketu. Problém je v tom, že spousta tanců se tančí právě kolem sálu a tudíž jsou uklizeni právě na místě určeném "k největšímu provozu". Velice se pak diví, že kolem nich musí kolem sálu tančící páry kličkovat a místo, aby uhnuli směrem ke středu sálu, tak se snaží nacpat ještě více na okraj...
Takže až se bude hrát waltz, tango, foxtrot, valčík, polka, samba nebo blues (a určitě jsem na něco zapomněl), nepřekážejte na okraji!
Tiskni
Sdílej:
Plně souhlasím, od začátku roku jsem se svoji přítelkyní začal navštěvovat kurzy tenčních pro začátečníky a jsem rád, že tam chodím. Jsme zhruba v půlce a už teď jsem naštvaný na plesy, na kterých se prostě nedá tancovat, tisíc opilých dětí a kdovíčeho... Btw jaký tanec Vám dělal největší problém?
Obecně se musím u standardních tanců soustředit daleko více než u tanců latinskoamerických. Ty mi jdou tak nějak samy od sebe a v případě chyby se opět synchronizuji velmi rychle.
Naučit se kroky nových figur většinou není až takový problém. Ze začátku si je manželka minimálně zapamatovala, doma zrekonstruovala a mohli jsme nacvičovat. S přibývajícími zkušenostmi je to stále jednodušší.
Je hezké, když umíš kroky, ale držení dělá na estetice hrozně moc. Například při standardu jsem měl hrozný problém se zbavit oblíbeného kolébaní zleva doprava (pořád slyším mistrovo "nekolébat!"). Není to dokonalé dodnes. U latiny také nemáme ty správné latinářské pohyby. To je to, na čem je teď třeba pracovat. Držení těla a pohyby. Kroky umíme.
Takže problémy, na které si pamatuji. V prvních tanečních jsem vůbec nebyl schopen jít správně waltz. Tango mi na rozdíl od školních tanečních šlo. Když jsme se později učili foxtrot, absolutně jsem to rytmicky nestíhal, prostě jsem měl pocit, že není možné to stihnout ušlapat. Když mi začal foxtrot jít, tak jsem foxtrotovým tempem začal tančit i tango a musel jsem se to zase odnaučovat.
Valčík doleva (pro neznalé - má úplně jiné kroky) jsme se učili několik let, než jsme byli schopni ho začít běžně používat. Prokládat nácvik levé otáčky v tangu s valčíkem doleva byla vražda, dnes již mi to problém nečiní. V rumbě je pro mě dodnes těžké chytit rytmus (ale chytnu se). V tanci cha-cha jsme bojovali s kroky figur, které jsme se učili sami doma (vějíř a hokejka, následuj mě). Follow me leader (následuj mě) občas spleteme ještě dnes. Poslední oříšek pro mne byla samba teď na podzim. Vůbec jsem se nebyl schopen chytit. A týden na to už jsem zvládal alespoň kroky.
Pokud máš zájem, ozvi se a pošlu ti odkaz na naše neveřejné taneční video.
V prvních tanečních jsem vůbec nebyl schopen jít správně waltz.
To je jediné, u čeho nemám problém, protože... ^.^
Výuka tance na úrovni vyšší než "stacionární pogo" (jak tady někde padlo v diskuzi) má spoustu zajímavých vedlejších efektů. Asi nejzajímavější (d)efekt je, že v momentě, kdy člověk začne "tančit", zapomene na to, že již od svého raného období umí chodit a snaží se tuto svoji schopnost znásilnit, případně zcela zapomenout. Typicky se to projeví hned v první lekci základních tanečních, kdy při lekci anglického waltzu 90% zúčastněných není schopno obyčejně střídat nohy/kroky přestože nikdo z nich nedoskákal na lekci po jedné noze. 
Druhou typickou věcí pak zpravidla bývá to, že se zvyšující se úrovní "produkce" tanečního pohybu se tance, které byly zpočátku strašné, stávají jednoduchými a naopak. Obvykle pak člověk zjistí, že strašně jednoduchá a pomalá rumba je totální masakr a pohodový slow foxtrot (který se v tanečních obvykle neučí) je pekelně těžký tanec. Výhodou na druhou stranu je, že pokud člověk zvládne v latině rumbu, tak v podstatě umí cha-chu i sambu (ač se to může jevit jako totální blbost) a po zvládnutí slow foxtrotu má člověk v kapse všechny swingové standardní tance.
Mým kámenem úrazu v počátcích byl ve standardu asi quickstep (v tanečních se mu většinou říká foxtrot a tančí se krapet pomaleji) a v latině samba (zejména kvůli neustálé potřebě hlídat si frázování. Když jsem začal latinu vnímat jinak než "1a 2, 2a 2, 3a 2..." už to bylo v pohodě).
A s oběma mám drobný problém... jdu na ně moc rychle
Ahoj. Mam naprosto stejnou zkusenost. Misto aby uvolnili prostor po okraji se divi a blbe divaji, ze chces tancit "kolem dokola".
A nakonec jeden poznatek - cha-cha se da tancit prakticky na kazde "disko". A jeste budes "hvezda vecera" 
Dejv
Ale když už by to měla být pátá cha-cha za sebou, tak to je moc...
--------------------------- |\ /| | \ / | | \___________________/ | | / \ | | / \ | |/ \| --------------------------- směr tance --->V průběhu tance se pak můžete pohybovat nejen okolo parketu, ale i po diagonálách, po středové půlící čáře či setrvávat na místě v různých částech parketu. Jediné pravidlo pak de facto je, že se musíte pohybovat po směru tance (proti směru hodinových ručiček). Navíc některé figury nebo jejich kombinace ani "nelze" tančit striktně kolem sálu, ale musíte je směrovat tak, abyste se s partnerkou nepřizabili... Takže včil babo raď, kam se "parkující nešťastník" má na parketu uklidit. Nejrozumnější je asi úplně mimo parket, ale ne vždy je to bohužel možné.
Člověk je prostě při tanci rád, že má kam postupovat.
Třeba waltz nebo tango jsou dostatečně pomalé na to, aby se figura dala směrovat/stočit do volného prostoru. Pokud jste dostatečně sehraní, dá se také okamžitě zaimprovizovat figurou, která se do prostoru vejde. Vzhledem k pohybu při těchto dvou tancích tedy jednotlivé páry na okraji nutně nepřekáží, pokud je "řídko" alespoň kolem nich.
Jiný případ je však třeba valčík. Je dost rychlý na nějaké významné reakce, takže většinou přejdeme do valčíku na místě a snažíme se překážející pár nějak obtančit.
Ve foxtrotu stačí na odpoutání se od překážejících často udělat levou otáčku, kdyby tohle tak fungovalo i u valčíku! (Valčík doleva nic neřeší, je to jen prestižní záležitost.
)
No taky koukám, že to tu vypadá pomalu jako "co Linuxák, to tanečník" 
Co se týče těch vyhýbacích figur, tak to je těžko obecně "od stolu" radit. Asi u každého standardního tance s výjimkou valčíku lze aplikovat některou S.O.S. figuru/kombinaci. Příkladem můžou být různé contra checky, impetusy, hover telemarky a jiné "statické" přechody do promenád a změn směru, ale vesměs vždy záleží na situaci. Je dobré mít v zásobě tuhle databázi figur pro strýčka příhodu. Jednak dobře vypadají i když je člověk nepoužije v nouzi a druhak je lze použít jak jsem psal výše.
Co se týče valčíku, tak tam je věc komplikovaná jednak rychlostí samotného tance, ale především omezeností figur (pokud se nebavíme o figurálním valčíku) - de facto má člověk k dispozici:
Takže u valčíku v podstatě nezbývá nic jiného než koukat před sebe a předvídat, co ten zadýchaný pán před váma asi udělá tamhle za tím rohem.
Jinak nejjednodušší způsob jak se vyhnout blokádě je přejít do "potupné" aplikace změn vpřed a obkličkovat místo srážky, případně přitáhnout otáčku pokud je možnost vyhnout se.
Asi to vypadá jak elaborát, ale v reálu to není tak komplikované jako "na papíře"...
No taky koukám, že to tu vypadá pomalu jako "co Linuxák, to tanečník"Někde jsem slyšel, že programátoři jsou nejlepší tanečníci
Ve valčíku zatím umíme jen ty dvě otáčky. Že se mají střídat po osmi taktech víme, ale na plesech si většinou necháváme změnu do rohu sálu. Projít levou otáčkou roh je pro nás zatím velice obtížné.
Ale důležité je, že to člověka baví.
Co se týče otáčky vlevo (nejen ve valčíku), tak kamenem úrazu bývá ve většině případů chyba v držení těla a směrování prvního kroku. Krok partnera by neměl směřovat přímo vpřed, ale mírně diagonálně dovnitř a krok partnerky by měl být poměrně krátký a jakoby po oblouku dovnitř rotace. Oba partneři by pak především měli mít protažené strany těla, tzn. nezkrátit vnitřní stranu držení v rotaci, protože ztratíte veškerou energii, kterou jste vyvinuli při rozjezdu.
Tady to jde poměrně pěkně vidět v podání mého velkého vzoru
W. Pino & A.Bucciarelli
Já bych je asi prodal a koupil jiné, co nejodlišnějšího tavru a konstrukce.