Rodina jednodeskových počítačů Orange Pi se rozrostla (𝕏) o Orange Pi 5 Ultra.
Mobilní Datovka, tj. svobodná aplikace pro přístup k datovým schránkám pro zařízení s operačním systémem iOS a Android, byla vydána v nové verzi 2.2.0. Nově lze nastavit vlastní obrázky pro jednotlivé datové schránky pro jejich lepší identifikaci v seznamu schránek. Přidán byl editor vnitřních nastavení aplikace, který slouží jako přehled všech hodnot, které aplikace udržuje.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem letos věnovala 1,1 milionu dolarů na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Peníze byly rozděleny mezi Electronic Frontier Foundation (EFF), Public Knowledge, ARTICLE 19, Demand Progress, European Digital Rights (EDRi), Fight for the Future, The Markup, OpenMedia, Restore the Fourth, Signal, Surveillance Technology Oversight
… více »LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl vydán ve verzi 1.2.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Vypíchnut je import knihoven KiCadu. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Při mezinárodní operaci byla zablokována pokročilá služba pro šifrovanou komunikaci MATRIX, oznámil úřad pro evropskou justiční spolupráci Eurojust. K uzavření služby podle něj vedlo vyšetřování společného týmu, na němž se podílely francouzské a nizozemské úřady a který byl zřízen při Eurojustu. Službu podle něj využívaly kriminální živly. Tato služba MATRIX nemá nic společného s nadací Matrix a protokolem Matrix.
Národní filmový archiv spustil nový YouTube kanál Filmová klasika, který veřejnosti postupně zpřístupní vybrané české filmy. Nabídne především tituly, které obecenstvo v běžné nabídce televizí nebo VOD platforem nenajde. Dnes v 18:00 kanál odstartoval kultovním snímkem Kouř režiséra Tomáše Vorla. Divačky a diváci se pak každý týden budou moci těšit na dva nové filmy, které se na novém kanálu objeví vždy v úterý a v pátek. Spolu s Kouřem nabídla Filmová klasika ještě další desítku filmů ke zhlédnutí.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi informuje, že Steam Link běží už i na Raspberry Pi 5. Nejnovější verze podporuje H.264 (1080p s 144 FPS) i HEVC (4K s 60 FPS a 1080p s 240 FPS).
Na čem aktuálně pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Byla vydána nová verze 14.2 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová stabilní verze 24.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Vicuña. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Po po předvčerejším a včerejším díle následuje zakončení: Systemd a řízení zdrojů – KVM hosté a systemd-user – Squid proxy pro Pacmana – Transmission.
Po včerejším díle je dnes na pořadu následující: KVM s LVM, btrfs a 9pfs – KVM hosté s X11 a systemd-user – slepé uličky s grafikou v KVM. Zakončení zítra.
Nakonec jsem zápisek rozdělil, dnes tedy: Popis výchozí situace – Hardware – UEFI – Odemykání LUKS přes SSH – KVM síťování – KVM s btrfs a 9pfs. Pokračování zítra a pozítří.
Rok 2011 je dávno pryč… Tentokrát jsem se v odsouvání práce na tomto zápisku opravdu překonal. Výhodou toho je, že zápisek bude kratší, neb jsem za tu dobu mnoho detailů zapomněl. Co zajímavého se pro mě tedy v roce 2011 událo ve světě GNU/Linuxu?
Nedávno se mi dostala do pacek tiskárna Canon Pixma IP90. Zde je popis jejího rozchození v Arch Linuxu.
Po upgradu hardwaru v Hikari, mi tu zbyl starší funkční počítač (A64 2,0 GHz, 1 GB RAM, 80 GB disk). Protože Kanashimi uzavřel již jedenáctý rok své existence a jeho hardware (P4 1,7 GHz, 256 MB RAM a hlavně pomalý 40GB disk) už sotva zvládá přidělené úkoly (ok, zvládá je, ale nároky na naši trpělivost jsou moc veliké), rozhodl jsem se udělat další hardwarovou rošádu.
Vzhledem k diskuzi pod mým posledním blogískem, jsem se rozhodl zopakovat jednoduchý experiment s využitím RAM a jeho výsledky hodit do samostatného zápisku, ať je můžu příště rovnou linkovat.
Na podzim již můj pohár trpělivosti s výkonem Hikari (A64 3000+, 1,5 GB RAM, Nvidia 7600 GS) s definitivní platností přetekl a já se rozhodl stroj po pěti letech upgradovat. Ač je mi sympatická spíše malá AMD, rozhodl jsem se vzhledem k tomu, jak to nyní na poli proceserů vypadá, sáhnout po platformě Intel.
Nedlouho po tom, co jsem na jaře dodělal diplomku, jsem vrátil ségře notebook Haku a sedm let starý desktop Tsubaki opět pozbyl využití. Pak nám i zde v divočině vypnuli analog, což způsobilo zásadní pokles počtu něco hodnotného ukazujících televizí v domácnosti ze tří na jednu – někdy mám pocit, že šum, který nyní ukazují analogové televize, je hodnotnější než to, co jde na některé z devíti naladitelných digitálních stanic, ale budiž. Vznikla tedy potřeba zvýšit počet televizí, ale protože jsem progresivní, navrhl jsem namísto estébáka zneužít k tomuto účelu nevyužité Tsubaki. Úkol je tedy jasný, vytvořit náhradu televize, která občas zvládne něco nahrát…
Konečně mi vyšel plán pořídit si do Hikari SSD jako systémový disk. Má volba padla na 80GB Intel řady 320, ač Intel nešel s cenami nové generace tak dolů, jak se očekávalo. Následuje popis instalace a čarování v Arch Linuxu a proměny Hikari z víceuživatelského desktopu v desktop určený výhradně pro mě.
Skončil rok 2010… Ano je to se mnou čím dál tím horší. Dokopat se k sepsání výročního zápisku mi trvalo skoro dva měsíce. Snad se mi tedy aspoň povede vzpomenout si, co zajímavého se pro mě v roce 2010 událo ve světě GNU/Linuxu.
Další nelinuxové povídání. V zápisku se optikou morálky dívám na vlastnictví díla a dokazuji, že pohled současného práva je v rozporu s pravdou ve věcech. Za utřídění svých myšlenek děkuji svému kamarádu Zdeňku Pincovi, se kterým jsem o tom diskutoval dlouho do noci.
Neměje co dělat za dlouhé cesty vlakem, jal jsem se uvažovat... Rýpnu si tedy do zdejších čtenářů nelinuxových blogů úvahou o ,,rovné`` dani z příjmu.
Nedávno jsem na rootu narazil na článek o nadstavbě pro screen: byobu. S byobu pak trochu souvisí i to, jak jsem si včera rozbil a dnes spravil systém (mou špatnou angličtinou na Arch Linux Fóru.)
V jarním semestru jsem měl předmět zabývající se (nejen) sémantickým webem. V rámci něj jsem vytvořil zde zmíněnou práci.
XeLaTeX je bezva, pokud ale člověk chce vložit do dokumentu bitmapovou grafiku, není výsledek přímočarého počínání zas až tak bezva. Pár mentálních poznámek:
Další změna v duchu hesla: ,,když to funguje, hrab se v tom``. Tentokrát náhrada ovladače NVidia svobodným Nouveau.
V duchu mota ,,když to funguje, hrab se v tom`` jsem se rozhodl že nahradím funkční SCIM novějším IBusem.
Tak tedy, rok 2009 je bezpečně za mnou, i jeho lunární verze, stejně jako zimní semestr a krátké zimní prázdniny. Konečně jsem se tedy donutil napsat výroční zápisek. Zkusím tedy stručně shrnout vývoj mého vztahu ke GNU/Linuxu v roce 2009.
Koncem letních prázdnin jsem se konečně dostal k tomu, abych si koupil notebook do školy, na kolej a na cesty. Už od vydání prvního eeečka, jsem měl kategorii netbooků tak nějak v merku. Rozhodování bylo jako vždy složité, ale nakonec jsem skončil u nové verze 1005H se starým procesorem Atomem 270. Netbook má další drobnosti, jako 10" matný zhruba 16:9 display, lesklý černý povrch (ano, designerovi přeju jen to nejhorší), až 8,5 hodinovou baterku, webkamerku a pro mě naprosto novou technologii wifi. Dodává se s jednou nepříjemností, která se jmenuje Windows XP Home.
Rozhodl jsem zakoupit do Venice nový disk, protože ten starý zdá se dosluhuje. Řekl jsem si tedy, že když už vyměním disk, vyřeším pár věcí, na které jsem při předchozí instalaci nemyslel, a sice šifrování. Člověk je tak trochu paranoidní poslední dobou...
Sledujte právě nyní, předpokládám, že to půjde později z archivu.
Od léta se snažím učit japonsky. Pro přepisování slovíček do počítače jsem zatím používal editor JWPce, který byl distribuován s mou učebnicí. Psát slovíčka v editoru a pak je kopírovat do anki, je přecejen poněkud otravné, takže jsem se už nějakou dobu rozhlížel po jiném způsobu. Konkrétně jde o SCIM, což je vstupní metoda umožňující mimo jiných jazyků i psát japonsky a to převodem z Romaji.
Další rok skončil, jak ten kalendářní, tak i lunární, stejně tak mé zkouškové, takže bych měl využít trochu většího množství volného času k tomu, abych shrnul, co že se to zajímavého během něj stalo. Byl to už druhý rok, kdy na mých počítačích běžel Linux, nebo GNU/Linux? Přikláněl bych se asi spíš k tomu druhému, když už se vyjadřuju písemnou formou. I když jde jen o blog, takže to nebudu přehánět...
Tak se nám nový X.Org dostal z [testing] do [extra]... Update sám proběhl v pořádku, menší zádrhlíky nastaly až poté. Nový X.Org přináší pár podstatných změn, které způsobily nekompatibilitu se starým nastavením.
Při tvorbě webových stránek v rámci školního kurzu, jsem narazil na problém s překreslováním scrollované stránky při použití vlastnosti overflow:auto nad bloky preformátovaného textu za použití fixního poziciování. Tento problém jsem reportoval jako bug 460667.
Po několikaletém používání webových mailových klientů jsem se rozhodl vyzkoušet, co umí mailový klient, který je součástí mého oblíbeného DE, tedy kmail. Nedá se říct, že bych byl s webovým klientem gmailu nějak nespokojen nabízí mi vše co potřebuji, navíc se pravidelně připojuji z několika počítačů, takže má webový klient výhodu v konzistentnosti. Přece jen ale převážila zvědavost, takže jsem se rozhodl dát KMailu šanci.
Už nějakou dobu spravuji balíček rkward v AURu. Donedávna s ním nebylo moc práce, pak ale došlo k přesunu KDE4 do [extra], což způsobilo nějaké ty zmatky.
Docela dlouho jsem pro zálohování dat a současně synchronizaci mezi počítači používal rsync. Při posledním spuštění skriptu a kontrole zálohy jsem však zjistil, že se něco stalo a dlouho funkční skript nefunguje. Nevím, zda došlo k nějaké změně přímo v rsyncu, v implementaci fatu, nebo je problém s flashkou. Pokud se zálohovaný soubor změní, skript ho na flasku nepřekopíruje. Po formátu flashky vytvořil skript pouze adresářovou strukturu bez jediného souboru, i když celá akce trvala srovnatelně, jako by se skutečně kopírovalo.
Protože mám teď docela dost času na hraní, a navíc mám o prázdninách všechny kompy doma, takže odpadá nutnost synchronizace (používám více méně jen jeden), rozhodl jsem se vyzkoušet rdiff-backup, který mi byl doporučen v diskuzi pod minulým zápiskem o zálohování.
Je tomu už několik měsíců, co vyšla další verze souborového manažeru pro KDE, Krusader 1.90. Je tomu už také někou dobu, co jsem si novou verzi zkompiloval pomocí ABSu, protože ačkoliv je Arch Linux bleeding edge distribuce, tento balíček zatím aktualizaci v repozitářích zdárně uniká.
Nedávno - a musím říct, že po dlouhé době - jsem do počítače vložil audio CD. Když jsem si příslušný adresář otevřel v Krusaderu, říkal jsem si nejprve, jak byl vydavatel mé nové učebnice Japonštiny pokrokový, že na CD umístil do příslušných složek i soubory ve formátu .ogg a mp3. Poté, co jsem tam zaregistroval ještě .flac, .wav a .cda a také pět souborů obsahujících celé cd ve všech těchto formátech, začal jsem vážně pochybovat, že se to všechno může na jedno obyčejné cd vejít.
V jednom z minulých newsletterů Arch Linuxu jsem narazil na odkaz týkající se zrychlení startu Arch Linuxu. Rozhodl jsem se něco podobného také zkusit. Dnešní odpoledne jsem tedy strávil úpravou inicializačních skriptů a měřením rychlosti startu.
Pokusy jsem prováděl na svém starém notebooku (Pentium 4M 1,7 GHz, 256 MB RAM). Mám tu nainstalovaný aktuální Arch Linux doplněný o E17. Dosavadní nastavení systému týkající se startu zahrnovalo pouze spouštěštění většiny daemonů napozadí. Start tedy trval dohomady 75 vteřin, z toho 8 vteřin POST, 55 vteřin vlastní boot systému až k úvodní obrazovce Entrance a pak 12 vteřin start E17.
Asi před měsícem jsem se poprvé snažil rozběhat Skype pod 64 bitovým Archem. Po jistém hledání se mi podařilo zprovoznit vlastní aplikaci a dnes jsem Skype přiměl k funkčnímu volání. Postup byl trochu složitější a proto, jsem se rozhodl naznačit jednotlivé body zde. Jedním z důvodů je snad i brzká instalace Archu na Newcastlu, tak se snažím zabránit tomu, že po měsíci už nebudu vědět, co jsem tehdy všechno dělal.
Péťa mě požádal, abych otestoval, jak je na tom nová betaverze Firefoxu se správou paměti v porovnání s dalšími prohlížeči na Linuxu.
Testoval jsem na svém hlavním počítači (A64 @2,2GHz, 1GB RAM) s nainstalovaným Arch Linuxem (64-bit) up-to-date a KDEmod 3.5.9. Testoval jsem Firefox 3 beta4, Operu 9.50 build1834 (který se na první pohled tváří jako beta 2, tolik k omylu, na který jsem byl upozorněn v diskuzi) a Konqueror 3.5.9 (KDEmod), tedy nejnovější verze dostupné z testing případně repozitáře KDEmod. Opera a Firefox měly funkční Flash plugin, pro Konqueror nemám Flash plugin nastavený.
Jako více méně běžný uživatel řeším problém, jak rozumně zálohovat svá data a chránit se před jejich ztrátou, a zároveň, protože pracuji na třech počítačích a občas na nějaké stanici ve škole, jak mít vždy dostupnou nejaktuálnější verzi svých dat.
Už nějakou dobu používám k tomuto účelu flashdisk a rsync. Vzhledem k mým požadavkům jde o velmi dobrý způsob, jak data do určité (pro mě dostatečně velké míry) chránit, přenášet mezi počítači a zároveň je mít v nejnovější verzi dostupná i na školní stanici.
Po dlouhé době jsem se rozhodl přidat si nějaké další rozšíření do Firefoxu. Nemilé překvapení nastalo v okamžiku, kdy po kliknutí na instalovat Firefox zahlásil:
Aplikace Firefox nemohla stáhnout soubor https://www.rememberthemilk.com/services/gmail/download/rtmgmail-1.0.1.xpi kvůli chybě: Neočekávaná chyba instalace. Více informací je možno zjistit ze záznamů v chybové konzole. -203
Naštěstí máme Google a navíc šlo o rozšíření Remember the Milk pro Gmail (čili důležitou věc), takže byl i čas se problémem zabývat. Problém je prý způsoben porušenými soubory extensions.* v profilu, které stačí smazat nebo přejmenovat:
[nik@venice ~]$ rm /home/nik/.mozilla/firefox/*.default/extensions.*
A teď už by instalace rozšíření měla proběhnout v pořádku.
Jedním z důvodů mého přesunu od openSUSE k Arch Linuxu bylo i KDEmod, upravené KDE pro Archlinux. Vyšší modularita, vylepšení výkonu i vzhledu zní lákavě. Klasické KDE je přeci jen poměrně mohutné DE, což se v kombinaci s openSUSE projevuje velkým využitím RAM mého počítače (512MB RAM stíhá akorát běžnou práci - Firefox, Amarok, Kopete - pokud ale zapnu i Eclipse, nebo SQLDeveloper, tak už jde do swapu. S 1GB RAM je situace lepší a počítač swapuje jen výjimečně).
Zároveň jsem si už od časů Ubuntu 6.10 zvykl na kompozitní okenní manažer, tehdy ještě Beryl, nyní Compiz Fusion. Ačkoliv vím, že se názory na "3D Desktop" různí, mně osobně přináší několik zajímavých výhod...
Během zimních prázdnin jsem se začal seznamovat s Archlinuxem. Tato distribuce mě zaujala díky velké volnosti při výběru balíčků, které chci mít nainstalované a také kvůli plné podpoře rolling updates. Zároveň jsem uvítal další možnost, jak proniknout hlouběji do světa Linuxu.
Nejprve jsem Arch nainstaloval na svůj starý notebook, přičemž jsem nenarazil na vážnější problémy. Nejvíc mě potěšil fakt, že i na mém obstaróžním notebooku běží Arch velice svižně, a při běžné činnosti (e17, Xterm, Rtorrent, Firefox) čistě z RAM (zhruba 170/256MB). Rychlá doba startu i odezvy a úžasný pacman, mě přiměly vyzkoušet Arch i na svém hlavaním PC, tentokrát jeho 64 bit verzi.
Pomocí Firefoxu (verze 2.9.92-10.1 Firefox/3.0b2) jsem si včera stáhl nějaké soubory ze Semestru, což je školní server s užitečnými podklady ke studiu. Protože mám počítač doma a na koleji, a potřebuju mít adresář s dokumenty aktuální na obou, napsal jsem si script, který využívá rsync pro zkopírování příslušných adresářů na flash disk a pak další pro jejich synchronizaci na s druhým počítačem.
Jaké však bylo mé překvapení, když jsem po spuštění scriptu na flashdisku nové soubory nenašel...
Nedávno, pravděpodobně po updatu Adobe Flash pluginu na novější verzi, mi na mém 64 bitovém openSUSE přestal v prohlížečích fungovat Flash. Je pravda, že jsem zpočátku uvítal výrazné snížení počtu otravných poblikávajících reklamních bannerů, ale po nějaké době spíš převážila rozmrzelost z nefunkčního YouTube, takže jsem problém začal řešit.
Loni touto dobou jsem o Linuxu věděl jen to, že něco takového existuje. Jediné mé předešlé setkání s Linuxem se odehrálo někdy kolem roku 2003 na hodině informatiky na gymplu, kde nám učitel předvedl svůj notebook s Linuxem. Nebýt toho, tak bych nejspíš vůbec netušil, že něco takového existuje.
Pro upřesnění dodám, že jsem už od dětství pronikal do světa počítačů a většinové Windows XP jsem si během střední školy poměrně důkladně osahal a dost s nimi i experimentoval.
Až do loňského ledna jsem tedy měl o Linuxu pouze mlhavou představu a když pominu zmíněného učitele, tak jsem neznal žádného člověka, který by Linux používal. Koncem ledna jsem však poznal Péťu Tomeše, čímž to všechno začalo...