Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Už nějakou dobu spravuji balíček rkward v AURu. Donedávna s ním nebylo moc práce, pak ale došlo k přesunu KDE4 do [extra], což způsobilo nějaké ty zmatky.
Mým oblíbeným DE na hlavním počítači je KDEmod, svého času jsem používal verzi 3.5.9. Přesun KDE4 do [extra] vytvořil situaci, kde se mi část systému chtěla aktualizovat na KDE4 a část s tímto zústávala v konfliktu. Řešením bylo ignorování balíčků v /etc/pacman.conf, přičemž jsem důkladně sledoval forum KDEmod, kde se mezitím začaly napravovat škody.
Musím pochválit KDEmod tým za rychlou reakci a vyřešení situce, i když přechod na "nové" balíčky KDEmod3 není zcela hladký. Nakonec jsem se ale rozhodl, že KDE4 vyzkouším, takže jsem na hlavním PC prodělal přechod na KDEmod4, které je teď u mě v testovací lhůtě.
Co se mého balíčku RKWard týče, rozhodl jsem se vytvořit jednak verzi pro KDE3 (zde šlo v podstatě o jedinou změnu v názvu závislostí: kdelibs -> kdelibs3) a poté, co jsem úspěšně povýšil na KDEmod4 jsem začal upravovat PKGBUILD pro novou verzi RKWardu pro KDE4.
Zde už byla situace poněkud těžší, jednak začal RKWard při kompilaci používat cmake, a jednak se v Archu přesunulo KDE z /opt do /usr. Po troše zkoušení, hraní si a hlavně čtení následujících zdrojů z wiki se mi povedlo vytvořit funkční PKGBUILD.
Doklikat se k některým užitečným článkům na wiki mi dalo trochu práce, takže si je tu odložím: Balíčkovací standardy pro Arch, Průvodce uživatele AURu a především Jak na balíčkování v Archu.
Další důležitá nastavení pro kompilaci RKWardu jsem nalezl na stránkách projektu.
Pokud by se někdo chtěl k vytvořeným PKGBUILDům výjádřit, uvítám každou radu.
Tiskni
Sdílej: