Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Už nějakou dobu spravuji balíček rkward v AURu. Donedávna s ním nebylo moc práce, pak ale došlo k přesunu KDE4 do [extra], což způsobilo nějaké ty zmatky.
Mým oblíbeným DE na hlavním počítači je KDEmod, svého času jsem používal verzi 3.5.9. Přesun KDE4 do [extra] vytvořil situaci, kde se mi část systému chtěla aktualizovat na KDE4 a část s tímto zústávala v konfliktu. Řešením bylo ignorování balíčků v /etc/pacman.conf, přičemž jsem důkladně sledoval forum KDEmod, kde se mezitím začaly napravovat škody.
Musím pochválit KDEmod tým za rychlou reakci a vyřešení situce, i když přechod na "nové" balíčky KDEmod3 není zcela hladký. Nakonec jsem se ale rozhodl, že KDE4 vyzkouším, takže jsem na hlavním PC prodělal přechod na KDEmod4, které je teď u mě v testovací lhůtě.
Co se mého balíčku RKWard týče, rozhodl jsem se vytvořit jednak verzi pro KDE3 (zde šlo v podstatě o jedinou změnu v názvu závislostí: kdelibs -> kdelibs3) a poté, co jsem úspěšně povýšil na KDEmod4 jsem začal upravovat PKGBUILD pro novou verzi RKWardu pro KDE4.
Zde už byla situace poněkud těžší, jednak začal RKWard při kompilaci používat cmake, a jednak se v Archu přesunulo KDE z /opt do /usr. Po troše zkoušení, hraní si a hlavně čtení následujících zdrojů z wiki se mi povedlo vytvořit funkční PKGBUILD.
Doklikat se k některým užitečným článkům na wiki mi dalo trochu práce, takže si je tu odložím: Balíčkovací standardy pro Arch, Průvodce uživatele AURu a především Jak na balíčkování v Archu.
Další důležitá nastavení pro kompilaci RKWardu jsem nalezl na stránkách projektu.
Pokud by se někdo chtěl k vytvořeným PKGBUILDům výjádřit, uvítám každou radu.
Tiskni
Sdílej: