Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Už nějakou dobu spravuji balíček rkward v AURu. Donedávna s ním nebylo moc práce, pak ale došlo k přesunu KDE4 do [extra], což způsobilo nějaké ty zmatky.
Mým oblíbeným DE na hlavním počítači je KDEmod, svého času jsem používal verzi 3.5.9. Přesun KDE4 do [extra] vytvořil situaci, kde se mi část systému chtěla aktualizovat na KDE4 a část s tímto zústávala v konfliktu. Řešením bylo ignorování balíčků v /etc/pacman.conf, přičemž jsem důkladně sledoval forum KDEmod, kde se mezitím začaly napravovat škody.
Musím pochválit KDEmod tým za rychlou reakci a vyřešení situce, i když přechod na "nové" balíčky KDEmod3 není zcela hladký. Nakonec jsem se ale rozhodl, že KDE4 vyzkouším, takže jsem na hlavním PC prodělal přechod na KDEmod4, které je teď u mě v testovací lhůtě.
Co se mého balíčku RKWard týče, rozhodl jsem se vytvořit jednak verzi pro KDE3 (zde šlo v podstatě o jedinou změnu v názvu závislostí: kdelibs -> kdelibs3) a poté, co jsem úspěšně povýšil na KDEmod4 jsem začal upravovat PKGBUILD pro novou verzi RKWardu pro KDE4.
Zde už byla situace poněkud těžší, jednak začal RKWard při kompilaci používat cmake, a jednak se v Archu přesunulo KDE z /opt do /usr. Po troše zkoušení, hraní si a hlavně čtení následujících zdrojů z wiki se mi povedlo vytvořit funkční PKGBUILD.
Doklikat se k některým užitečným článkům na wiki mi dalo trochu práce, takže si je tu odložím: Balíčkovací standardy pro Arch, Průvodce uživatele AURu a především Jak na balíčkování v Archu.
Další důležitá nastavení pro kompilaci RKWardu jsem nalezl na stránkách projektu.
Pokud by se někdo chtěl k vytvořeným PKGBUILDům výjádřit, uvítám každou radu.
Tiskni
Sdílej: