Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzi 2.4.0.
Kriminalisté z NCTEKK společně s českými i zahraničními kolegy objasnili mimořádně rozsáhlou trestnou činnost z oblasti kybernetické kriminality. V rámci operací OCTOPUS a CONNECT ukončili činnost čtyř call center na Ukrajině. V prvním případě se jednalo o podvodné investice, v případě druhém o podvodné telefonáty, při kterých se zločinci vydávali za policisty a pod legendou napadeného bankovního účtu okrádali své oběti o vysoké finanční částky.
Na lepší pokrytí mobilním signálem a dostupnější mobilní internet se mohou těšit cestující v Pendolinech, railjetech a InterPanterech Českých drah. Konsorcium firem ČD - Telematika a.s. a Kontron Transportation s.r.o. dokončilo instalaci 5G opakovačů mobilního signálu do jednotek Pendolino a InterPanter. Tento krok navazuje na zavedení této technologie v jednotkách Railjet z letošního jara.
ffmpeg a kočku:
cat <někde>/VIDEO_TS/VTS_01_[1-6].VOB | ffmpeg -i - -c:v libx265 -crf 20 -c:a libopus -vbr on -compression_level 10 -mapping_family 255 x265/filmecek_x265_20.mkvPoznámka k velikostem: U testovaného vzorku o délce 102 minut dělá
-crf 20 nějakých 725 MB, -crf 16 pak 1,1 GB (včetně opus 5.1 zvuku).
Tolik k jednodušší části. Filmeček je v divném jazyce, takže chceme archivovat i titulky, což ffmpeg při vstupu z DVD zřejmě neumí. Takže použijeme mencoder ovšem bez kočky.
Nejprve však pro snazší práci:
mkdir /dev/dvd mount filmecek.iso /dev/dvdTeď lze adresovat pomocí
dvd://, nebo jsme taky mohli vyhnat pavouky z mechaniky a vložit do ní kotouček.
Zarchivujeme si správné titulky:
mencoder dvd:// -nosound -ovc frameno -vobsubout titulky -vobsuboutindex 0 -sid 1 -o /dev/nullA teď už jen taková třešnička na dortu… Pokud se při budoucím kochání zarchivovaným filmečkem nechceme koukat na ošklivé hranaté .idx+.sub, poštveme na ně
vobsub2srt (nezapomeneme si vedle tesseractu nainstalovat i data pro ten správný jazyk):
vobsub2srt titulky --lang <jazyk>A aby se výsledné .srt lépe četly, projedeme je spelčekem.
Tiskni
Sdílej:
spelček, mé srdce zaplesalo nad tímto krásným slovem 😆
/dev/ adresář (!) a do něj připojovat .iso? Je to někde popsané? To nejde tomu programu dát cestu k .iso nebo k adresáři někde v /mnt/ nebo jinde?
Jinak díky za návod.
Podadresáře pod /dev se vytvářejí celkem běžně už odedávna (jen to teď spíš dělá udev) a některé se i používají jako mounting pointy (/dev/pts, /dev/shm, …), ale dělat si tam mounting point pro (releativně) normální filesystém je opravdu dost nezvyklé.
V tomto případě je to o to podivnější, že mnohé distribuce vytvářejí /dev/dvd jako symlink na zařízení s DVD mechanikou (je-li přítomna) a některé programy (např. mpv) tuto cestu používají jako default:
mike@lion:~> ls -l /dev/dvd lrwxrwxrwx 1 root root 3 srp 15 13:43 /dev/dvd -> sr0
mencoder ripovat to z VIDEO_TS struktury.
U většiny DVD celkem dobře funguje trik
mpv -stream-dump=dvd-${i}.dump dvd://$i
a následná konverze toho dumpu pomocí ffmpeg.
Některá DVD (nejčastěji se s tím setkávám u večerníčků) jsou ale zprasená tak, že se takhle člověk k některým částem nedostane, takže nezbývá než vybrat potřebné *.VOB soubory z namountovaného DVD, zkonvertovat je přímo a pak z toho vyřezat potřebné části.
Je tu ale problém, že jak dump získaný výše uvedeným postupem, tak přímo zkopírované *.VOB, postrádají timestamps, takže se v nich nedá seekovat. Většinou to řeším tak, že spojím všechny *.VOB dohromady (nebo jen ty, které mne zajímají), udělám rychlou konverzi celého souboru s "-c:v libx264 -preset ultrafast", odměřím si začátky a konce jednotlivých částí (docela dobře to jde třeba v kdenlive) a hodnoty pak použiju pro ostrou konverzi s "-c:v libx265 -preset slow". Moc pohodlné to ale není.
Bez reencodingu ale nepůjde dělící body zvolit moc přesně, ne?
Právě tohle je hlavní důvod, proč to dělám tak krkolomně: nechci překódovávat dvakrát a s původním zdrojem si klasické editory většinou neporadí, protože nemá timestampy.
BTW: už několikrát jsem si skládal .mkv z víc zdrojů pomocí MKVToolNix, protože v jednom bylo mizerné rozlišení, ale dobrá zvuková stopa, a v jiném byl zase dobrý obraz, ale zvuk buď nekvalitní nebo v jiném jazyce, než chci.
Naštěstí to většinou sedělo resp. stačilo posunout začátek, případně vynásobit koeficientem, pokud se lišil počet snímků za vteřinu. Ale trefit ten správný posun je někdy docela opruz – člověk musí hledat místo, kde třeba bouchnou dveře nebo se rozsvítí lampa, aby na sebe seděl obraz a zvuk.
Nemáte někdo tip jak tohle zautomatizovat? Program by mohl rozpoznat např. hudbu na pozadí a další zvuky (v podstatě všechno kromě dialogů) a podle toho správně upravit posun i rychlost. Ale to bych asi chtěl moc :-). Taky by se mohlo stát, že by v jednom ze zdrojů byla vystřižená nějaká scéna, ale na to jsem zatím nenarazil.
Zdroje, které jsem našel (např. tady), vesměs tvrdí, že u libx265 hodnoty CRF nižší než 24 (18 u libx264) nemají moc smysl, protože už jen zvětšují soubor, aniž by zvyšovaly kvalitu obrazu. Moje experimenty se to zatím zdají potvrzovat (ale to byla 1080p videa, u DVD to asi bude ještě víc jedno).
U testovaného vzorku o délce 102 minut dělá -crf 20 nějakých 725 MB, -crf 16 pak 1,1 GB (včetně opus 5.1 zvuku).
To je docela dost, vezmu-li v úvahu, že hodinové 1080p video (např. aktuální sérii Game of Thrones nebo Twin Peaks) s libx265 při CRF 24 (jen s AAC pro zvuk) dostanu typicky někam kolem 800 MB.
ffmpegu rozkouskovanou mezi popis x265 a x264. Mám tendenci to obracet a používat jako strop hodnoty z x264.
Zároveň ale co mám lepší a větší monitor jsem nějak citlivější na špatně zvládlé tmavé scény, takže nechci tolik tlačit na pilu (aneb "visually lossless or nearly so").
Já to do nedávna vůbec neřešil, protože jsem ani s defaultními hodnotami subjektivně nepociťoval žádný problém. Ale u těch zmíněných epizod GoT a Twin Peaks, které jsem si konvertoval z docela kvalitního zdroje (1080p.AMZN.WEBRip.DD5.1, x264 + EAC3, hodinová epizoda 4-6 GB), jsem najednou viděl rozdíl. V pohybu se to ztratí, ale třeba u scén, kde je statický pohled do tváře někomu, kdo nemá zrovna hladkou pleť nebo má fousy (Tyrion, Davos, "Bad Cooper", Gordon Cole), to je docela znát. Proto jsem pro tyhle účely začal používat "-crf 24". Velikost výsledných souborů sice vzrostla z 500-600 MB na 700-800 MB, ale kresba obrazu je viditelně lepší.
Všechny zdroje, které jsem k tomu našel (bohužel jich moc není a očividně nejsou zdaleka nezávislé), tvrdí, že libx264 má default 23 a rozsah, který má praktický smysl, by měl být 18-28 (teoretický je 0-51); u libx265 má být default 28 a nejnižší rozumná hodnota 24. V každém případě jsem u konvertovaného videa z DVD ani s defaultní hodnotoru nikdy neměl pocit, že bych o něco přicházel, takže 20 mi připadá dost overkill.
The range of the quantizer scale is 0-51: where 0 is lossless, 23 is default, and 51 is worst possible. A lower value is a higher quality and a subjectively sane range is 18-28. Consider 18 to be visually lossless or nearly so: it should look the same or nearly the same as the input but it isn't technically lossless.Jinak to není lossless (to je -crf 0) ale spíš se to blíží k transparenci. Ta je samozřejmě ztracena pokud se video po kompresi škáluje.
Ta je samozřejmě ztracena pokud se video po kompresi škáluje.Mám to chápat tak, že pokud bych film přehrál 1:1, tak mi -crf 18 (x264) zajistí že to bude "visually lossless", ale pokud ho zvětším tak ne, a tudíž by se mohly hodit detaily zachované při -crf < 18, které v 1:1 nemám moc šanci vidět?
Osobně mám problém spíš s tím, že na obrazovkách s vyšším rozlišením (monitor 2560x1440, televize 4K) nevypadají moc hezky ...S týmto má problém aj OCR ktorý prevádza tie obrázky na text. Pri BlueRay to nebude tak zlé ako pri DVD ktoré aktuálne teraz ja riešim.
Když už je řeč o titulcích: nechce se někomu udělat dobré (!) české titulky k filmu Heathers? Klidně bych to i trochu zasponzoroval.
A tím se vlastně dostáváme k výhodě textových titulků: lze je snadno opravovat a vylepšovat.
Proč bych tě tím měl srát? Znáš ten film?
Jen pro pořádek: já jsem tu mluvil o přídavných textových titulcích, které si samozřejmě můžeš vypnout. Titulky vložené do videa jsou prasárna, na tom se asi shodneme všichni.
Nejlepší je mít MKV s více zvukovými a titulkovými stopami – je to jeden soubor a zároveň můžeš snadno cokoli vyhodit nebo přidat.
Kdyby to bylo v obchodech, tak si to koupím sám ;-) Ale sehnal jsem jen anglickou verzi z USA. Přitom podle ČSFD to údajně existuje i s českým dabingem – to by bylo ještě lepší (pokud není nějaký zkriplený).
Co se týče ceny tak nevím, spíš navrhni cenu (nemám ani moc představu, kolik času tvorba titulků zabere) a já pak můžu říct, jestli bych to byl ochotný zaplatit sám, nebo jestli by bylo potřeba najít další lidi, abychom se na to složili. A měl by to dělat někdo, kdo má s překladem zkušenost, aby dobře přeložil ty fráze… mizerný překlad totiž už existuje.
P.S. a už je to nějakou dobu, co jsem ty titulky hledal, tak kouknu, jestli je mezitím někdo neudělal, ale spíš tipuji, že ne.
Fakt by nestačilo, aby si někdo, kdo umí rozumně anglicky a má trochu cit pro jazyk, sedl na anglické titulky s dobrým časováním a přeložil je?Pokud k tomu přistupuje takhle, tak ne. Sám jsem pár českých titulků vytvořil a vím, že pokud má člověk dobrý základ s dobrým časováním (ať už anglické titulky z originálního nosiče nebo zprasený český překlad, který je potřeba předělat), tak pokud to má udělat skutečně pořádně, tak to vlastní přeložení zabere jenom malý zlomek celkového času. Nejmíň 90 (ale spíš mnohem víc) procent pak zabere doladění a vypilování. Ale takhle to je obecně se vším. Sice hodně pomůže, když třeba anglický originál už tam má ty titulky načasované, ale je potřeba to brát jenom jako základ, od kterého se dá odrazit. Český překlad neodpovídá anglickému 1:1, ty titulky mají v různých jazycích různou délku, někdy i různý počet (někdy se nějaké titulky oproti anglickému originálu musí přidat, jindy odebrat, ten jazyk je prostě jiný), je potřeba to vyladit tak, aby to bylo dobře česky (a vůbec hlavně česky, ne czenglicky), aby se to dobře četlo, aby se to stihlo číst, ale zároveň nic zbytečně nechybělo nebo nesvítilo zbytečně dlouho tam, kde to jenom odvádí pozornost od dění v obrazu (to je velmi častý problém těch amatérských titulků), aby ty pointy byly dobře načasované, a hlavně překládat ten film, který člověk soustavně při tom sleduje. Ne překlady naslepo, kdy jenom přepíše ten anglický text do češtiny, aniž by věděl, co se tam v každé té pasáží odehrává (typická bolest amatéských titulků, kdy leckdy ani překladatel neví, jestli píše o ženské, nebo chlapovi, tak píše v chybném rodě, protože prostě ten film ani neviděl, jenom přepsal anglické titulky a nazdar). A to už vůbec nemluvím o speciálních případech jako jsou třeba muzikály s veršovanými písněmi, filmy se spoustou různých reálií, které je potřeba znát, v různých okrajových dialektech a podobně, to je ještě jiný level obtížnosti… Bohužel amatérský překlad titulků je typickou ukázkou platnosti Dunningova-Krugerova efektu, který je tedy všeobecně platný v současném světě. Lidé s velmi nízkými schopnostmi mají tendenci svoje schopnosti velmi silně přeceňovat. Mnoho překladatelů na titulky.com je toho učebnicovými příklady. Jednoduše řečeno, blbec si neuvědomuje, že je blbec.
Fakt by nestačilo, aby si někdo, kdo umí rozumně anglicky a má trochu cit pro jazyk, sedl na anglické titulky s dobrým časováním a přeložil je?
Minimálně by měl ten film vidět, aby věděl, jaké má být celkové vyznění a atmosféra. A taky by mj. měl správně rozlišit mužské a ženské postavy.
Dobré amatérské titulky jsou použitelné a dá se na to koukat a nemusí to stát tolik jako profesionální překlady. Ale fakt to nejde udělat během chvilky jen přeložením anglických titulků.
Úzkým hrdlem je hlavně to, kdo na to bude koukat :-)
Pokud má to médium třeba devadesát minut, tak je celkem jedno, jestli strávíš minutu vyndaváním z krabičky nebo mačkáním nějakých tlačítek či spouštěním příkazu.