TeX Live 2026

Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.

7.3. 13:55 | Ladislav Hagara | Nová verze

Komentáře

[Want]

Promiňte, ale upřímně. Kdo z vás to používá?

[PetebLazar]

Není to stále doporučováno (či dříve dokonce povinné?) pro ročníkové/bakalářské/diplomové/disertační práce na ČVUT?

https://petr.olsak.net/ctustyle.html#:~:text=CTUstyle%20-%20%C5%A1ablona%20pro%20sazbu%20z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BDch%20prac%C3%AD%20na%20%C4%8CVUT.

[Want]

Petr Olšák, 2013--2021

[PetebLazar]

Nakonec proč by si i skladník ve šroubárně nemohl vysázet výdejku v LaTeXu?

https://youtu.be/Oi884tHz1kE?t=31

[DaBler]

já

[xkucf03]

A máš něco lepšího pro sazbu textu? Nemluvím o nějaké kreativní grafice typu plakáty, od toho je DTP, ale pro souvislý a strukturovaný text je (La)TeX skvělá volba. Pak v tom taky dělám faktury nebo prezentace (Beamer). Někdy je dobré před to předřadit DocBook nebo vlastní XML a TeX použít jen pro sazbu. Sem tam něco vytvořím v LibreOffice nebo vygeneruji .fodt/.fods, ale ten TeX je mi bližší.

[Want]

OK. Tak zatím jste dva.

[Advantech PCI-1710U-DE:]

u nas na tom jede cela firma, pricti si 200

[Want]

To už je lepší argument. Jenom z něj jaksi neplyne - co je to za firmu a čím se zaobírá. Ergo - jak významné je to použití.

[JZD]

Dobrý otázka na místní anketu.

[Gshs]

My v tom delame reporty z infosec konzultacnich projektu, zhruba 200 konzultantu, obrat asi 30M euro za rok.

[RealJ]

jmeno firmy?

[..... Izak .....]

Tak tak, je to dobry jazyk, jde to skriptovat a generovat hezke reporty, ktere jen tak neco nevygeneruje

[J]

Treba ja. Na knizky a sborniky. Mam rad tu absolutni kontrolu nad layoutem, obzvlast kdyz je treba pouizt i RTL jazyky. Pouzivam XeTeX, tedy presneji XeLaTeX (oba soucast TeX Live) kde je bezproblemova intergrace OTF/TTF fontu a samozrejme to sazim na Macu. Pisu to povetsinou ve VS Code s par pluginy na kompilaci a pdf preview. Vyhybam se WYSWYG nastrojum co to jde, maximalne nejaky generator na tabulky. Na biblografii a reference je skvely BibDesk. S trochou pece a lasky je vysledek nadhera.

No a dnes v dobe AI uz ani nemusis nejake obskurity lovit po forach a dokumentacich, jde to samo. TeX ma proste dost narocnou ucici krivku, neni to klikatko kde zvladnes zaklady za den. Chce to investovat trochu casu. Dnes v AI ere bych rek, ze TeX ted dostava druhy dech

[_]

casopis nebo obrazkovou encyklopedii bych v tom ale sazet nechtel :) (

[Aleš Kapica]

No právě. Já to zkusil a nakonec jsem skončil u libreopice, i když to taky není žádná sláva. Ale nehroutily se jako Scribus. Nicméně uznávám, že pro technickou, nebo klasickou knižní sazbu je TeX asi dobrá volba, jenom jsem neviděl nikoho, že by v tom něco sázel. A mně víc mi vyhovuje syntaxe MediaWiki.

[_]

office (zadna) to neumi vubec. na linuxu jedine scribus

[Aleš Kapica]

office (zadna) to neumi vubec. na linuxu jedine scribus

To by nesměl padat jak shnilá hruška. Několikrát jsem mu dával šanci a pokaždé to byla stejná bída.

[_]

Padal tak pred 15 lety.

[Aleš Kapica]

A bohužel, padá furt. Naposledy jsem ho testoval ani ne před půl rokem.

[-]

malo ramky? blbe fonty? mne nepada, moc ho nepouzivam, ale zrovna pred vanoci jsem v tom delal nejake nevkusne (velmi slozite) reklamni letaky

[Want]

Tak na reklamní leták možná dobrý, i když v Inkscape lze udělat mnohem víc parády a je to rovnou v SVG. Jinak pokud jde o ten komp. 32GB RAM a Ryzen poslední generace by snad mohl být ok, nemyslíš?

[_]

netusim, ja mam na grafiku comp s 256 GB RAM

[Want]

Tomu říkám kanón na vrabce. 8-P

[_]

ani ne, temer pro vse, co delam, je ram mnohem dulezitejsi nez CPU, ktere je takove obycejne

[xkucf03]

A jak se liší výsledky tvojí práce od toho, co lidi dělali v DTP před dvaceti nebo třiceti lety?

[_]

copak pred triceti, ale pred sto lety, vsak muzes olovena pismenka sazet rucne.akorat to byla trochu drina

[Want]

Dnes máš smůlu. Kvůli tomu, abych mohl použít klasický tisk, jsem si koupil pryskyřicovou 3D tiskárnu, abych si mohl vyrobit štoček. Ale dal jsem ji na hraní synově přítelkyni, protože jsem ji neměl kam dát. Ty technologie jdou stejně kupředu tak rychle, že než se k tomu zase někdy dostanu, tak by už byla zastaralá.

[Aleš Kapica]

A jak se liší výsledky tvojí práce od toho, co lidi dělali v DTP před dvaceti nebo třiceti lety?

Přečti si tuhle stránku a koukni na rozdíl mezi knihami co vyšly do roku 1995 a těmi pozdějšími.

Možnost využít počítač pro DTP mne přivedla k tomu, že jsem se vůbec začal o počítače zajímat. Hry mne nikdy moc nebraly a skener jsem vlastnil dřív než počítač – ten měl kámoš. A než jsem šel na atlas.cz, tak jsem pracoval jako specialista pro jednu překladatelskou agenturu. Klient dodal v elektronické formě manuál který chtěl přeložit a mou starostí bylo zajistit, aby finální manuál byl v identickém formátu, ale v češtině.

[xkucf03]

1995 je už víc než třicet let zpátky. Ptal jsem se na srovnání s 20 až 30 let starým DTP, to se bavíme o letech 1996 až 2006, kdy ten obor a nástroje byly už dost vyspělé. Proto mne zajímalo, jestli dnešní DTP software, který spotřebovává násobně víc paměti a výkonu poskytuje i násobně víc funkcí a násobně větší produktivitu. Ještě tak před rokem na to šlo říct, že RAM je levná, tak ať to neřeším...

Mám tu různé staré verze InDesignu, Photoshopu, Corelu atd. tak si to můžu vyzkoušet sám... tohle je taková otázka do pléna. Ale myslím, že je zřejmé, že vysázet pěkně časopis nebo knížku nebyl problém ani v 90. letech (byť odstrašujících příkladů bylo samozřejmě spousta – ale ty jsou i dnes).

P.S. To, že i v té době psal někdo na stroji, je irelevantní – ostatně já na něm občas píšu i teď, ale to o úrovni typografie ve společnosti obecně taky nic nevypovídá.

[_]

je to jako se vsim, software bobtna geimwtrickou radou. quark jsem v 90 letech provozoval na pocitaci se 4 MB ram. vesel se tams e systemem a photoahopem v multitaskingu. a v principu delal totez co dnes.

a druhou stranu dnes toho umonsw mnohem vice, vcetne uplne zakladnich veci,ktere tehdy prlste nebyly. treba takova podlora unicide je gamechanger. neumis si predstavit to leklo sazet mnohojazycnou publikaci pomoci narodnich fontu v 8bitovem kodovani. sprava barev. nebo takova sranda, ze tehdy to slo sice vysazet na pocitaci se 4mb ram,ale neslo to z nej poslet na tiskarnu, to prpste nezvladl, muselonto jit pres rip server

[Want]

Nějak ti uniklo, že jsem ti ten link dal ke srovnání, aby sis uvědomil KDY nastala technologická změna. V roce 1991 jsi měl k dispozici maximálně ormik (lihotisk - kvalita mizerná), nebo xerox (jedna strana A4 za korunu). Na offset jsi u nízkého nákladu finančně nedosáhl, pokud to bylo pod 100 kusů.

V roce 1994 už jsem si matrice pro xerox tisknul na jehličkové tiskárně. A ten job o kterém jsem se zmiňoval, to uz bylo 1999/2000.

I já mám staré instalačky. Vůbec nejstarší bude AMI pro 3.0. Jenže k čemu to že přežily CD s instalačkama, když nepřežily CD s datama?

[..... Izak .....]

Tak malo RAM jde poznat snadno v logu je OOMkiller Plno apke v Linuxu hlavne komercni maji takovy nesvar, neumi swapovat hlvane na spindl, clovek by rek, ze to to tam odswapuje a ono h*** apka s tim ma pak problem, nezareguje dost rychle a spadne, na SSD je to lepsi, ja mam SWAP vypnuty, proze me sr*** ze vm.swappiness se tam snazil dat veci i kdyz mel kupu RAM a treba kdyz tam dal neco od chrome, tak ten pak jel silene pomalu - delal to hlavne komercnim apkam, asi neco blbe napsali a kernel to vyhodnotil taik, ze to nepotrebuje, treba nejaky davnejsi TAM - ale pak se na tab kliklo a dely se veci, ze treba na chvili zmarezl i kdyz jsme mel nadbytek RAM, bylo to davno, dnes uz to snad opravili, nebot predtim jsme mel SWAP a nikdy jej nepouzil a pak mi to zacalo swapovat samo i kdyz mel volnou RAM a bylo nastavenei nizke cislo, tedy ze ma uprednostnovat vyhozeni disk cache pred swapovanim ...

Ale jsou aplikace, ktere se zpo0malaili a jsou i take, co pak klidne crasknu, nebot neco vyhodnoti, ze dlouho neodpovida a BUM - po vytpnuti swapaku vse v cajku.

Dnes mam ZRAM-SWAP tam neni problem zadny - i na servertu kde se fakt obcas vyuzije je vse OK

[..... Izak .....]

Blby font mozna strace by umel zjistit, kde to spadlo a proc, obcas se muze stat i stara knihovna - ale pokud clovek upgraduje, tak se prestane pouzivat a sam zacne pouzivat novejsi.

Tohle uz jsem zazil, ze program bezel ale kdyz se zavolal urcity modul, tak to crashlo, na vine byla starsi knihovna stejne verze a jine subverze - dokonce snad i v /usr/local VS /usr/lib a ta co bral byla kompilovana jinak i kdyz starsi a vetsinou to jede, nejelo, s timhle maji casto problem QT aplikace - ale ted uz si dlouho bere cele QT z cele vetve podadresaru

[..... Izak .....]

Koukam ze na fonty SCRIBUS trpi ... https://forums.scribus.net/index.php?topic=5370.0

[OldFrog {Ondra Nemecek}]

TeX je doposud nepřekonaný systém z dob, kdy měli software a typografie ještě nějakou úroveň Stále se používá ve vědeckém světě, zejména v matematice, kde jej asi hned tak něco nenahradí. Koukněte také na zajímavý projekt TeXmacs.

[RealJ]

njn, v kazde knizce vidim tisice vzorcu a rovnic... TeX zije jenom diky univerzitam jinak po nem ani Izak nestekne...

[-]

Příloha:

• Screenshot_20260309_172457.jpg (446923 bytů)

dela se v tom normalni beletrie

[Aleš Kapica]

Koukáš se taky někdy na rok vydání? V tomto případě tedy byla sazba provedena roku 1996, Spolkem za lepší typografii – viz heslo TypoDesignClub na Wikipedii. Jejich web je od r. 2024 mrkev.

[-]

Sorry, ze zrovna ctu knihu vydanou v rove 1996, kniha funguje treba cela staleti, to neni appka do mobilu. Neni to jedine nakladatelsvi, co tex pouziva, na hladkou sazbu nic moc lepsiho neexistuje. Pridana hodnota nejakeho indesignu nebo quarku je pro takove pouziti v podstate nula.

[RealJ]

jakoze vydavatelstvi neobjevilo quark nebo indesign? V roce 1996 tohle chapu, ale dnes na sazeni knih pouzivat tex je ztrata casu... nez ty vysazis knizku v texu ja mam 20 v indesign a budou vypadat naprosto stejne...

[_]

Ja teda nevim ja quark pouzival uz v roce 94. Akorat ze na hladkou sazbu beletrie je to jako kanon na vrabce. Tex je zadarmo, bezi na pocitaci vytazenem z popelnice a je s nim minimum prace, pokud to umis. Proc si na sazbu beletrie kupovat kanon uplne netusim. To ma smysls pokud v tom delas i slozitejsu veci, treba casopisy. Pak asi nema smysl resit separatni nastroj na knizky.

[..... Izak .....]

Quark se precenuje pritom uz i LibreOffice sazi sakra dobre, uz jen tim, ze tez umi frames coz je zaklad a M$ Word s tim ma neustale nejake problemy, ale tak dobra

Affinity Publisher: https://www.affinity.studio/page-layout-software

Sel sehnat za hezkou cenu ala 60USD dozivotne v akci a ted je uplne zdarma - tenhle SW je rozhodne TOP na DTP sazbu, mame tam k tomu i vektorovy a bitmapovy editor - takze vse v jenom

[RealJ]

Protoze efektivita... pokud to delas jako hobby tak je uplne jedno v cem to pises, jakmile to delas profesionalne tak Tex je sice zadarmo ale vyroba jedne knizky te bude stat 50x vice clovekohodin... kdyz tech knizek delas 50 mesicne tak je to docela rozdil... ano, casopisy jsou dalsi vec kde je cokoliv jineho nez Tex efektivnejsi, nez udelas casopis v Texu tak mas jiz zastarale informace v prave vydanem casopise...

[_]

kolik si tech knizek vysazel? na hladkou sazbu je tex 1000x efektivnejsi. v podstate se to da uplne automatizovat

[..... Izak .....]

On zadnou zatimco ja videl z LaTeXu tiskou automaticky vedecky magazin kde lidi posilali clanky v jejich sablone a delalo se vse samo.

Btw Affinity je na urovni Quarku - Qurk je zastaraly, tahne si sebou neskuitecny balast i tak neni zpetne kompatibilni, coz je imho relativbne OK, vzdy to jde nejak preexportovat - ale i tak, LibreOfficxe naimportuje uplne vse - Affinity tez, ale oni maji jen 2 verze ze

Affinity je napsan moderne jako brutalni konkurence produktu Adobe - lidmi, kteri rikaji, ze plno veci jde delat snaze a lepe - ano kazdy kvalitni SW je treba se naucit.

[xkucf03]

Proč jsi vlastně proti TeXu tak negativně naladěný? Pokud zvládáš syntaxi Mediwiki (nebo píšeš všechno v jejich WYSIWYG editoru?), tak by ti nemělo dělat problém psát (La)TeX. Akorát to je jinak zaměřený systém – neverzuje to a nepublikuje výsledky, to si musíš udělat sám, ale zato má výbornou typografii. Já vidím hlavně úskalí v tom, že to je finální formát před tiskem – dostat z toho něco jiného než výstup pro tisk je těžké, TeX na to není stavěný. Pokud chce člověk publikovat z jednoho zdroje ve víc formátech, tak je lepší jako primární formát použít něco jiného a do TeXu to automaticky konvertovat.

[RealJ]

no a vo to tady jde... kdyz napises knizku tak to nechces mit jenom v jednom formate... ja pisu knizky, kazda je v nekolika formatech, nekolika jazycich, v nekolika elektronickych verzi, vcetne audio knizek... no a ted mi to same udelej efektivne s TeXem... neudelas... ja TeX miloval ale pokud delas vzdy neco unikatniho tak je to neefektivni.

[_]

tex je na sazbu ne na psani knizek, take nepises knizky v v indesignu. Tam naimportujes hotovy text, a udelas sazbu. To jsou dve uplne rozdilne veci.

[RealJ]

vzdyt o tom tady mluvime... ja pisu text ve wordu, sazba je v indesign...

[_]

a proc to delat v indesignu, jehoz funkce z 99% u bezne beletrie nevyuzijes a jeste je to v nem mnohem vetsi prace jak pro pocitac tak pro uzivatele? proc platit drahy a smiracky sw adobe a pracovat na uzavrenem systemu? to je jako pouzivat msword tam, kde by skvele poslouzil vim.

[J]

Tak s tim si mel zacit hned ze pises v MS Word sracce. To si pak sazej v MS Poblijuse-heri..

Ty proste tak nejak frcis na vsem co zacina na Word. Drive Wordprc ted MS Word

A tvoje argumentace je porad takova americka - musi to vydelavat jinak je to nanic. No nemusi! Fakt ne

[..... Izak .....]

A to presne umi LaTeX a jeho nadstavby - z jednoho textu vygeneruje PDF (ps uz nikoho nezajima, epub, a dokonce i TXT pro AI prevod to reci )

Spise jej nikdo nezna a nebo neumi - plno spisovatelu pise knihy v necem fakt prehistorickem, nekteri v DOS programech neb maji zkratky a ty znaji, casto poslou TXT a ne zadny word etc.

- a tam to nejak odsazuji, radkuji cisluji kapitoly, pokud tam jsou
No a sazec to muze bud cele preformatovat, nebo pokud to ma strukturu co je stejne to necim projet a nejlepsi je na to prave LaTeX Popr. ji tam sazec vlozi a a LaTeX uz udela svoje ...

Bylo i hure

Nroff

a troff jsou historické, vysoce kompatibilní textové formátovače (nástroje pro sazbu dokumentů) vyvinuté v 70. letech pro operační systém Unix. Oba programy zpracovávají textový soubor 
obsahující instrukce (značkovací jazyk) a formátují jej do podoby připravené pro tisk.

Základní rozdíly a vlastnosti:

• Nroff (Newer Roff): Byl navržen pro výstup na terminály, řádkové tiskárny a psací stroje (neproporcionální písmo).
• Troff (Typesetter Roff): Byl navržen pro foto-sazeče (typesetters), což umožňuje pokročilou sazbu s různými typy a velikostmi písma.
• Kompatibilita: Vstupní soubor (zdrojový kód) může být obvykle zpracován oběma programy bez nutnosti úprav.
• Moderní podoba: Dnes jsou oba programy převážně nahrazeny balíkem groff (GNU troff) na Linuxu a moderních Unixových systémech.
• Využití: Troff se stále hojně používá pro formátování man stránek (manuálových stránek) v Unixu.

[_]

vsak to neni prace autora aby text formatoval

[Aleš Kapica]

Ale jdi ty brepto. Záleží co je to za knihu. Kamrád jich má na kontě už pěknou řádku a to PDF, co jde do tisku připravuje ve Wordu. Ale jsou to knihy co se většinou tisknou jen pro ty, co si je předem zamluví, které nejdou do běžné ditribuce. Nicméně poslední věc, která mu vyšla, už dělala grafička, protože to byla z větší části obrazová publikace a šla do normální distribuce.

[_]

Jiste, jsou nakladatelstvi, co tisknou knihy z wordu. Take jsou nakladatelstvi, co najimaji prekldatele, co neumi zdrojovy nebo cilovy jazyk (obcas ani jeden), nemaji editory a korektory, nejsou ani schopni zapnout kontrolu pravopisu v tom wordu, takze ta kniha vypada jako tento muj prisoevek, co pisu na mobilu zq chuze jednou rukou. Takovych knih je plno.

Jsou take restaurace, kde neumi varit a maji v kuchyni svaby.

Obecne lidi, co umi napsat knihu a zaroven umi typografii je jako safranu, vyjimkou budou asi knihy o typografii.

[Aleš Kapica]

Sorry, ale tohle mi zní jako dehonestace a podceňování nízkonákladové produkce.

Ve skutečnosti je to úplně totéž, jako kdybys stavěl barák bez stavebního dozoru. Taky to jde, ale výsledek podle toho vypadá.

[_]

nejd3, word proste typografii neumi, sazi ta piamena jak prase kejdu.

nizkonakladova produkce je tex. word je neschopnost zvolit adekvatni nastroj. to je jako stavet barak priborem

[Aleš Kapica]

Já teda nevím v čem dělá knihy Nakladatelství Petrkov, ale tex to nejspíš nebude.

[_]

to je jejich volba, ale pokud vydavaji kvalitne tak to bude typograficky sw, ne word

[rad]

Jenže tohle není otázka velikosti nákladu, ale ochoty a schopností aplikovat obecné typografické konvence. Ta může absentovat i u velkých nakladatelství, resp. velkých nákladů, ale častěji se jí nedostává právě u těch různých samizdatových publikací. Kamarád pracuje v knihovně s povinností výtisku a s podobným odpadem se při katalogizaci potkává denně.

[Aleš Kapica]

Kamarád pracuje v knihovně s povinností výtisku a s podobným odpadem se při katalogizaci potkává denně

Většina nízkonákladových publikací se do takových knihoven ani nedostane. Knihy, co vychází v nákladu kolem 50 kusů, u kterých je výrobní cena litr a více per kus – kde je práce autora a těch co se podílejí na vzniku nehonorována – do takových knihoven nikdo neodevzdává. Je to smutné, protože jde o zajímavé a většinou i kvalitně zpracované publikace, ale jsou určené jen pro úzký okruh zájemců, kterým není líto dát za knihu několik tisíc. Kolenovrti mají smůlu.

[Want]

Proč? Podívej se kolik místa zabírá instalace na disku a bude ti to jasné. Pokud jde o MediaWiki, tak ten WYSIWYG editor považuji za zlo.

[..... Izak .....]

No na matematiku nic lepsiho neni, LaTeX nakonec neni tak slozity, jak se zda ja pamatuji jeste LYX

Btw LibreOffice chtel cele jadro prepsat do LaTeXu ale jak to dopadlo nevim, mozna z tama vzali jen vzorecky

A to je ta sranda, s vzorecky v M$ Oppice fubec delat neslo, nebot se musely kreslti, nekdo na to napsal macro, kde to slo dat v Mapple formatu, ale moc to nefungovalo. OpenOffice/LibreOffice umle snad od pocatky uz z dob StarOffice psat vozekcy v Maple formatu - tedy se vubec nekreslily, ale hezky psaly jak jsem byl zvykly

Ale ja byl takovy expert, ze jsme snad nejaky ukol napsal cely v Mapple vcetne textu a ten vytisk

Ale holky z hystorie jsme ucili LaTex - on je tam ucil jeden buzerujici ucitel (btw na historii byli snad vsichni tepli) a taky tam prisli vsichni z Prahy a cech - no a na cem asi tak muze historik buzerovat nbebohe studenty, kdyz CZ historie je spise paveda o polittcke indoktrinaci a proipagande a za ot5vreni zajimavych temat v CR hrozi vezeni, za jine exkomunikace - takze je buseropval na presnem formatopvani - a to by jste neverili, M$ Word v te dobe neumel tiskount presneji kdyz jste presli na jinou tikarnu, tak vam text PREFORMATOVAL - jako ze vazne ... btw tne typek co je tak sikanoval pouzival jeste T602 )

No a normostrana podle CSN ma pravdiula a on jim fakt pocital pismenka na stranku a vsechny tyhle blbosti - a to k nam ak prisla holka, ze chce do prace napsat neco staroslovansky v puvodnim textu windows nic takoveho nemeli, i abaceda je jina - a tak se hledalo a zjistilo se ze Japonsti kaligrafove davaji zdarma i ceska staroslovanska pisma a stacilo jen premapovat klavesnici - holka mela velkou radost, nejdrive byl teda sok, ze to ma psat v tomhle ? ze to jsme se zblaznili ne ? - pak nasdzeni ze to jde, pak zouflost, ze jak udela normostranu, kdyz neovlada formatovani jak byla zvykla alde dela to sypograficky samo a kdyz zjistila, ze staci jen definovat ze to ma delat normostrany podle CSN - tak jsme tam ty holky meli uplne svechny a vyfasovaly sablony, kurz psani v LaTeXu a jak z toho udelat DVI a z nej vygenerovat PDF nebo PS a jak jej pres GhostView zkontrolovat a vytisknout

Typograficky je vse od M$ uplna sracka, zlaty LibreOffice - btw Scribus neni spatny, ale kdyz je dnes zdarma vse od Affinity (Affinity Publisher) (dnes canva) - ale zase ne pro Linux - ale LibreOffice tez generuje slusny vystup

[hefo]

... ze staci jen definovat ze to ma delat normostrany podle CSN - tak jsme tam ty holky meli uplne svechny a vyfasovaly sablony, kurz psani v LaTeXu a jak z toho udelat DVI a z nej vygenerovat PDF nebo PS a jak jej pres GhostView zkontrolovat a vytisknout

Roboty ako na kostole... aspoň sa vám podarilo niektoré z tých "holek" oprcať?

[ml]

Nerozchodil jsem ani v linuxu ani ve windows (program maká, překlad dokumentu jsem nerozchodil ani po několika pokusech podle různých návodů). Pokud se bavíme o Texlive (mám verzi 2023).

Takže pokud jde o latex, používám texmaker, který jsem rozchodil na obou systémech.

V texlive jsou dobré examply, takže ani jeho instalace nebyla marná. Občas žasnu, co všechno se v tom dá provádět. Je fakt, že většina mých výtvorů spadá spíš do kategorie hraček. Některé z nich bych těžko dělal jinde (ne že by to nešlo, ale znamenalo by to vynaložit větší úsilí než jaké je potřeba na zkrocení toho metajazyka).

Dělal jsem třeba album fotek (několik různých, dokončil jsem jich pár, ostatní jsou v rozpracovaném stádiu, vázne to na výběru). Tam se mi líbí, že se dá snadno vyměnit sada fotek, stačí když adresář označím nějakým makrem nebo jak se tomu říká a v případě potřeby přepíšu jen tu definici (takže ladit to můžu s miniaturami a hotové album udělám s lepšími, kromě toho je potřeba tu složku změnit i při přenosu mezi systémy, když to na externím disku přenáším mezi počítači).

[Pete]

Jestli jsi nekdy videl papirovou knihu, tak tam byva tiraz, kde jsou casto nejake technicke udaje o sazbe. Na TeX tam narazis pomerne casto, alespon u klasicke beletrie (cisty text).