Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
Skleroza? Napriklad prechod na openrc...ehm ... "Migration to OpenRC is fairly straightforward; it will be pulled in as part of your regular upgrade process by your package manager." (k následně zmíněnému
dispatch-conf
- etc-update
dělám automaticky pokaždý, to nepovažuju za extra migrační krok)
jestli to někomu nezafungovalo, hm, smůla - ovšem jest jistý rozdíl mezi nutností ošetřit speciální případy, a nucením všech do ruční migrace
prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam je clovek na foru kazdou chvili, kde stejne najde ho*no (krome MS MVP "expertu", kteri tam neco kvaknou a hned si oznaci odpoved za spravnou). Posledni zazitky:
další, co nechápe rozdíl mezi bugem a featurou?prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam ...
/etc/rc.conf
. Takže musím říct, že se mi cesta, po které Arch nyní kráčí, vůbec nelíbí (a je mi úplně putna, jestli je to pro dobro věci).
+1, mezi další věci, co mě vytočily jsou povinný checksumy v PKGBUILDu (už dávno - totální buzerace...) a podepisování balíčků (to má svoje výhody, ale prostě... v jednoduchosti je síla). Co je mi úplně jedno je sjednocení binů a libů... Ale celkově mě přijde, že se mi ten Arch líbí čím dál tím míň
V tomhle jsou právě geniální "konzervativní" *BSD systémy. Kdyby mi fungovala hibernace a líp 3D akcelerace u nVidie, tak už jedu 100% na NetBSD/FreeBSD.
Za sebe mohu říct, že to, co mne před (celkem dost) lety přitáhlo k Archu, byl asi tak z 90 % právě /etc/rc.conf.Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let. Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých... A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala... Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.
Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let.A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?
Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých...Po hledání konfiguráků v "klasických" distribucích pro mne byl rc.conf něžným pohlazením. Přehledný, jednoduchý, funkční.
A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala...Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.
Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.Když už mluvíš o balíčcích, tak za mne je to spíš ABS. Pacman sám o sobě nějaké výhody oproti jiným nemá.
A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?No, asi takhle:
rc.conf
jsem nastavil, když jsem instaloval Arch, a od tý doby jsem na něj nešáh (snad kromě přidání kfortune
2 roky zpátky). Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf
, httpd
apod...
Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.
Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf, httpd apod...pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.No na notebooku používám networkmanager
pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
IgnorePkgs
měním dost často. U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...
No na notebooku používám networkmanager+1
IgnorePkgs měním dost často.Ignorované balíčky měním jen výjimečně. Od počátku tam mám linux-lts a linux-lts-headers (používám vlastní konfiguraci jádra), a jediné, co jsem doplňoval, byl cinepaint (poslední verze je nějaká rozbitá, neumí otevřít nic, než .xcf). jinak mi funguje vše bez problémů (ale to je samozřejmě otázka balíčků v systému).
U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)
Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)Anebo jo
man archlinux
.
man mplayer
(nebo něco), pak dáš lomítko, napíšeš co tě zajímá (regexp) a odentruješ n
a p
se posunuje ve výsledcích. Tak to alespoň řešim já...
init=/bin/systemdInit v /bin? Coze? To je vymysl Archu nebo systemd?
systemctl
probíhá přes /run/systemd/private
. Důvodem, proč je to v /bin
je, že systemd by měl do budoucna nahradit i sedící správce desktopových prostředí. Proto dokáže běžet i jako ne PID 1 program. Aktuálně se mluvilo o něčem pro Gnome 3 a někdo z Intelu pracuje na něčem podobném pro Tizen.
Další legrace je, že dřív init skripty mohly mít různé "příkazy", třeba "service postgresql initdb". Asi to není moc čisté, ale bylo to funkční. Systemctl ovšem nic takového neumožňuje (koneckonců nejdřív se zadává příkaz až pak služba). U postgresu tedy mají samostatný skriptík, který ale ze systemd pomocí nějakého get-environment tahá nastavení (například, kdeže vlastně ta DB má na disku být).po velkých bojích (...) systemd team klesnul na kompromis, že u příkazu "service" bude zachována zpětná kompatibilita, a tedy zatímco "service postgresql initdb" dříve volalo "/etc/init.d/postgresql initdb", nyní už konečně místo vyblití chyby zavolá moderní ekvivalent v podobě "postgresql-setup" až se Lennart ještě kousek vzdálí, tak se nám možná vrátí i podpora oněch speciálních akcí namísto pevně daného seznamu, o kterém si myslí, že prostě musí stačit každému a všude ...
možná by ho napadlo služby označovat service.neco místo neco.service, aby se to lépe tabkovalo.Spíše hůře, ne?
zsh
a přestaňte se hádat systemctl start xyz<TAB>
doplní správně ať už se má doplnit xyz.service
nebo service.xyz
.
Notorický restartovači určitěHele, jó, ne každej má v ntb 10Ah baterii...
Já to mam jako přenosnej desktop kterej neni kam ani proč přenášet
systemctl -H
zjednoduší některé operace. Z některých komentářů zde i jinde nabývám dojmu, že učit se něco nového, je strašně špatně.to v žádném případě nicméně nač se učit něco nového, když už to staré umím a funguje? si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?
A pak, člověk se učením nových věcí rozvíjí a zabraňuje zakrnění.správná myšlenka, ale neskutečně špatně aplikovaná viz výše - namísto toho, abych se přeučoval něco, co již umím, a starou znalost zahazoval, je mnohem efektivnější abych staré nezahazoval, a čas ušetřený tím, že se nebudu přeučovat, věnoval raděj učení se něčeho opravdu nového, co mě posune dál ... nebo ty snad vidíš smysl života v tom strávit ho tím, že se pořád dokola budu učit to samé ale pokaždé v novém systému?
si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo, takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...
Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo,vážně? i v takové Francii, v Německu, v Norsku ...? takže tvoje námitka padá, protože ani neznáš historii :-p
takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...právě naopak, tento příklad je výše uvedenou historickou zkušeností krásně podložen; stejně tak jako jej mohou potvrdit současníci, kteří cestují mezi různostrannými zeměmi
Tiskni
Sdílej: