Samsung na akci Galaxy Unpacked July 2026 (YouTube) představil své nové telefony Galaxy Z Fold8 Ultra, Fold8 a Flip8, hodinky Galaxy Watch Ultra2 a Watch9 a chytré brýle ve spolupráci s Gentle Monster a Warby Parker.
Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Skleroza? Napriklad prechod na openrc...ehm ... "Migration to OpenRC is fairly straightforward; it will be pulled in as part of your regular upgrade process by your package manager." (k následně zmíněnému
dispatch-conf - etc-update dělám automaticky pokaždý, to nepovažuju za extra migrační krok)
jestli to někomu nezafungovalo, hm, smůla - ovšem jest jistý rozdíl mezi nutností ošetřit speciální případy, a nucením všech do ruční migrace
prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam je clovek na foru kazdou chvili, kde stejne najde ho*no (krome MS MVP "expertu", kteri tam neco kvaknou a hned si oznaci odpoved za spravnou). Posledni zazitky:
další, co nechápe rozdíl mezi bugem a featurou?prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam ...
/etc/rc.conf. Takže musím říct, že se mi cesta, po které Arch nyní kráčí, vůbec nelíbí (a je mi úplně putna, jestli je to pro dobro věci).
+1, mezi další věci, co mě vytočily jsou povinný checksumy v PKGBUILDu (už dávno - totální buzerace...) a podepisování balíčků (to má svoje výhody, ale prostě... v jednoduchosti je síla). Co je mi úplně jedno je sjednocení binů a libů... Ale celkově mě přijde, že se mi ten Arch líbí čím dál tím míň
V tomhle jsou právě geniální "konzervativní" *BSD systémy. Kdyby mi fungovala hibernace a líp 3D akcelerace u nVidie, tak už jedu 100% na NetBSD/FreeBSD.
Za sebe mohu říct, že to, co mne před (celkem dost) lety přitáhlo k Archu, byl asi tak z 90 % právě /etc/rc.conf.Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let. Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých... A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala... Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.
Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let.A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?
Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých...Po hledání konfiguráků v "klasických" distribucích pro mne byl rc.conf něžným pohlazením. Přehledný, jednoduchý, funkční.
A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala...Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.
Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.Když už mluvíš o balíčcích, tak za mne je to spíš ABS. Pacman sám o sobě nějaké výhody oproti jiným nemá.
A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?No, asi takhle:
rc.conf jsem nastavil, když jsem instaloval Arch, a od tý doby jsem na něj nešáh (snad kromě přidání kfortune 2 roky zpátky). Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf, httpd apod...
Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.
Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf, httpd apod...pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.No na notebooku používám networkmanager
pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
IgnorePkgs měním dost často. U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...
No na notebooku používám networkmanager+1
IgnorePkgs měním dost často.Ignorované balíčky měním jen výjimečně. Od počátku tam mám linux-lts a linux-lts-headers (používám vlastní konfiguraci jádra), a jediné, co jsem doplňoval, byl cinepaint (poslední verze je nějaká rozbitá, neumí otevřít nic, než .xcf). jinak mi funguje vše bez problémů (ale to je samozřejmě otázka balíčků v systému).
U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)
Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)Anebo jo
man archlinux.
man mplayer (nebo něco), pak dáš lomítko, napíšeš co tě zajímá (regexp) a odentruješ
Případně klávesou n a p se posunuje ve výsledcích. Tak to alespoň řešim já...
init=/bin/systemdInit v /bin? Coze? To je vymysl Archu nebo systemd?
systemctl probíhá přes /run/systemd/private. Důvodem, proč je to v /bin je, že systemd by měl do budoucna nahradit i sedící správce desktopových prostředí. Proto dokáže běžet i jako ne PID 1 program. Aktuálně se mluvilo o něčem pro Gnome 3 a někdo z Intelu pracuje na něčem podobném pro Tizen.
Další legrace je, že dřív init skripty mohly mít různé "příkazy", třeba "service postgresql initdb". Asi to není moc čisté, ale bylo to funkční. Systemctl ovšem nic takového neumožňuje (koneckonců nejdřív se zadává příkaz až pak služba). U postgresu tedy mají samostatný skriptík, který ale ze systemd pomocí nějakého get-environment tahá nastavení (například, kdeže vlastně ta DB má na disku být).po velkých bojích (...) systemd team klesnul na kompromis, že u příkazu "service" bude zachována zpětná kompatibilita, a tedy zatímco "service postgresql initdb" dříve volalo "/etc/init.d/postgresql initdb", nyní už konečně místo vyblití chyby zavolá moderní ekvivalent v podobě "postgresql-setup" až se Lennart ještě kousek vzdálí, tak se nám možná vrátí i podpora oněch speciálních akcí namísto pevně daného seznamu, o kterém si myslí, že prostě musí stačit každému a všude ...
možná by ho napadlo služby označovat service.neco místo neco.service, aby se to lépe tabkovalo.Spíše hůře, ne?
zsh a přestaňte se hádat
systemctl start xyz<TAB> doplní správně ať už se má doplnit xyz.service nebo service.xyz.
Notorický restartovači určitěHele, jó, ne každej má v ntb 10Ah baterii...
Já to mam jako přenosnej desktop kterej neni kam ani proč přenášet 
systemctl -H zjednoduší některé operace.
Z některých komentářů zde i jinde nabývám dojmu, že učit se něco nového, je strašně špatně.to v žádném případě nicméně nač se učit něco nového, když už to staré umím a funguje? si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?
A pak, člověk se učením nových věcí rozvíjí a zabraňuje zakrnění.správná myšlenka, ale neskutečně špatně aplikovaná viz výše - namísto toho, abych se přeučoval něco, co již umím, a starou znalost zahazoval, je mnohem efektivnější abych staré nezahazoval, a čas ušetřený tím, že se nebudu přeučovat, věnoval raděj učení se něčeho opravdu nového, co mě posune dál ... nebo ty snad vidíš smysl života v tom strávit ho tím, že se pořád dokola budu učit to samé ale pokaždé v novém systému?
si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo, takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...
Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo,vážně? i v takové Francii, v Německu, v Norsku ...? takže tvoje námitka padá, protože ani neznáš historii :-p
takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...právě naopak, tento příklad je výše uvedenou historickou zkušeností krásně podložen; stejně tak jako jej mohou potvrdit současníci, kteří cestují mezi různostrannými zeměmi
Tiskni
Sdílej: