Google Chrome 150 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 150.0.7871.46 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 433 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (100 miliard Kč) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa povolila firmě Anthropic obnovit plný přístup klientů k modelům umělé inteligence (AI) Fable 5 a Mythos 5. Ty byly nedostupné bezmála tři týdny kvůli bezpečnostním obavám vlády, třebaže americké ministerstvo obchodu minulý pátek povolilo omezený přístup k modelu Mythos 5 pro některé „důvěryhodné“ domácí organizace.
Francúzska organizácia na ochranu spotrebiteľa, po viac než ôsmych rokoch skúmania, žaluje Epson za plánované zastarávanie tlačiarní. Súd sa začína dnes, 2. 7. 2026, vo francúzskom Nanterre.
Erin Catto, autor open source 2D fyzikálního enginu Box2D (Wikipedie), představil nový 3D fyzikální engine Box3D. Engine je již používán ve hře The Legend of California.
Byla vydána nová verze 4.0.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Český statistický úřad (ČSÚ): Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů v roce 2025 meziročně vzrostla o 6 % na téměř 100 tisíc korun. Nejlépe placeni byli vývojáři softwaru. Dlouhodobým trendem zůstává nízké zastoupení žen, a to jak mezi specialisty, tak studenty těchto oborů.
Ochranný svaz autorský (OSA) připravuje žalobu na společnost Suno, která umožňuje generování hudby pomocí umělé inteligence (AI). ČTK to sdělil předseda představenstva OSA Roman Strejček. Suno podle něj bez souhlasu využívá k trénování svých modelů hudbu autorů, které svaz zastupuje. Nedávný investigativní materiál magazínu The Atlantic ukázal, že firmy jako Suno nebo Udio k trénování modelů používají rozsáhlé databáze obsahující miliony skladeb. V databázích, které časopis zveřejnil, lze dohledat i písně řady českých a slovenských umělců.
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vyřešen byl problém s macOS 27 Golden Gate. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
EU dnešním dnem zavedla clo ve výši 3 eur na balíky nízké hodnoty dovážené ze zemí mimo EU. To zahrnuje širokou škálu výrobků běžně nakupovaných on-line, jako jsou oděvy, hračky, elektronika a další spotřební zboží v hodnotě až 150 EUR.
Skleroza? Napriklad prechod na openrc...ehm ... "Migration to OpenRC is fairly straightforward; it will be pulled in as part of your regular upgrade process by your package manager." (k následně zmíněnému
dispatch-conf - etc-update dělám automaticky pokaždý, to nepovažuju za extra migrační krok)
jestli to někomu nezafungovalo, hm, smůla - ovšem jest jistý rozdíl mezi nutností ošetřit speciální případy, a nucením všech do ruční migrace
prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam je clovek na foru kazdou chvili, kde stejne najde ho*no (krome MS MVP "expertu", kteri tam neco kvaknou a hned si oznaci odpoved za spravnou). Posledni zazitky:
další, co nechápe rozdíl mezi bugem a featurou?prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam ...
/etc/rc.conf. Takže musím říct, že se mi cesta, po které Arch nyní kráčí, vůbec nelíbí (a je mi úplně putna, jestli je to pro dobro věci).
+1, mezi další věci, co mě vytočily jsou povinný checksumy v PKGBUILDu (už dávno - totální buzerace...) a podepisování balíčků (to má svoje výhody, ale prostě... v jednoduchosti je síla). Co je mi úplně jedno je sjednocení binů a libů... Ale celkově mě přijde, že se mi ten Arch líbí čím dál tím míň
V tomhle jsou právě geniální "konzervativní" *BSD systémy. Kdyby mi fungovala hibernace a líp 3D akcelerace u nVidie, tak už jedu 100% na NetBSD/FreeBSD.
Za sebe mohu říct, že to, co mne před (celkem dost) lety přitáhlo k Archu, byl asi tak z 90 % právě /etc/rc.conf.Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let. Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých... A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala... Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.
Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let.A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?
Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých...Po hledání konfiguráků v "klasických" distribucích pro mne byl rc.conf něžným pohlazením. Přehledný, jednoduchý, funkční.
A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala...Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.
Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.Když už mluvíš o balíčcích, tak za mne je to spíš ABS. Pacman sám o sobě nějaké výhody oproti jiným nemá.
A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?No, asi takhle:
rc.conf jsem nastavil, když jsem instaloval Arch, a od tý doby jsem na něj nešáh (snad kromě přidání kfortune 2 roky zpátky). Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf, httpd apod...
Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.
Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf, httpd apod...pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.No na notebooku používám networkmanager
pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
IgnorePkgs měním dost často. U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...
No na notebooku používám networkmanager+1
IgnorePkgs měním dost často.Ignorované balíčky měním jen výjimečně. Od počátku tam mám linux-lts a linux-lts-headers (používám vlastní konfiguraci jádra), a jediné, co jsem doplňoval, byl cinepaint (poslední verze je nějaká rozbitá, neumí otevřít nic, než .xcf). jinak mi funguje vše bez problémů (ale to je samozřejmě otázka balíčků v systému).
U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)
Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)Anebo jo
man archlinux.
man mplayer (nebo něco), pak dáš lomítko, napíšeš co tě zajímá (regexp) a odentruješ
Případně klávesou n a p se posunuje ve výsledcích. Tak to alespoň řešim já...
init=/bin/systemdInit v /bin? Coze? To je vymysl Archu nebo systemd?
systemctl probíhá přes /run/systemd/private. Důvodem, proč je to v /bin je, že systemd by měl do budoucna nahradit i sedící správce desktopových prostředí. Proto dokáže běžet i jako ne PID 1 program. Aktuálně se mluvilo o něčem pro Gnome 3 a někdo z Intelu pracuje na něčem podobném pro Tizen.
Další legrace je, že dřív init skripty mohly mít různé "příkazy", třeba "service postgresql initdb". Asi to není moc čisté, ale bylo to funkční. Systemctl ovšem nic takového neumožňuje (koneckonců nejdřív se zadává příkaz až pak služba). U postgresu tedy mají samostatný skriptík, který ale ze systemd pomocí nějakého get-environment tahá nastavení (například, kdeže vlastně ta DB má na disku být).po velkých bojích (...) systemd team klesnul na kompromis, že u příkazu "service" bude zachována zpětná kompatibilita, a tedy zatímco "service postgresql initdb" dříve volalo "/etc/init.d/postgresql initdb", nyní už konečně místo vyblití chyby zavolá moderní ekvivalent v podobě "postgresql-setup" až se Lennart ještě kousek vzdálí, tak se nám možná vrátí i podpora oněch speciálních akcí namísto pevně daného seznamu, o kterém si myslí, že prostě musí stačit každému a všude ...
možná by ho napadlo služby označovat service.neco místo neco.service, aby se to lépe tabkovalo.Spíše hůře, ne?
zsh a přestaňte se hádat
systemctl start xyz<TAB> doplní správně ať už se má doplnit xyz.service nebo service.xyz.
Notorický restartovači určitěHele, jó, ne každej má v ntb 10Ah baterii...
Já to mam jako přenosnej desktop kterej neni kam ani proč přenášet 
systemctl -H zjednoduší některé operace.
Z některých komentářů zde i jinde nabývám dojmu, že učit se něco nového, je strašně špatně.to v žádném případě nicméně nač se učit něco nového, když už to staré umím a funguje? si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?
A pak, člověk se učením nových věcí rozvíjí a zabraňuje zakrnění.správná myšlenka, ale neskutečně špatně aplikovaná viz výše - namísto toho, abych se přeučoval něco, co již umím, a starou znalost zahazoval, je mnohem efektivnější abych staré nezahazoval, a čas ušetřený tím, že se nebudu přeučovat, věnoval raděj učení se něčeho opravdu nového, co mě posune dál ... nebo ty snad vidíš smysl života v tom strávit ho tím, že se pořád dokola budu učit to samé ale pokaždé v novém systému?
si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo, takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...
Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo,vážně? i v takové Francii, v Německu, v Norsku ...? takže tvoje námitka padá, protože ani neznáš historii :-p
takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...právě naopak, tento příklad je výše uvedenou historickou zkušeností krásně podložen; stejně tak jako jej mohou potvrdit současníci, kteří cestují mezi různostrannými zeměmi
Tiskni
Sdílej: