Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Svobodný citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 8. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Tak jsem zkusil přejít na ten zlý, hnusný systemd.
Co budeme potřebovat:
Příslušné balíčky pro první kolo jsou: systemd a systemd-arch-units.
Následuje úprava konfigurace zavaděče, třeba takto (GRUB 2 na hikari, ano píšu si ručně
grub.cfg):
# (0) Arch Linux GUI Mode
menuentry "Arch Linux GUI" {
search --fs-uuid --no-floppy --set=root 0a65abc8-fd5f-4e5a-9177-f5fedf9137c7
linux /vmlinuz-linux cryptdevice=/dev/disk/by-uuid/7b31337e-021d-421f-91df-0a81277825ed:hikari_ssd_luks root=/dev/hikari_ssd_lvm/root resume=/dev/hikari_ssd_lvm/swap ro quiet pcie_aspm=force 5 i915.i915_enable_rc6=0 init=/bin/systemd systemd.unit=graphical.target quiet
initrd /initramfs-linux.img
}
# (1) Arch Linux CLI Mode
menuentry "Arch Linux CLI" {
search --fs-uuid --no-floppy --set=root 0a65abc8-fd5f-4e5a-9177-f5fedf9137c7
linux /vmlinuz-linux cryptdevice=/dev/disk/by-uuid/7b31337e-021d-421f-91df-0a81277825ed:hikari_ssd_luks root=/dev/hikari_ssd_lvm/root resume=/dev/hikari_ssd_lvm/swap ro quiet pcie_aspm=force i915.i915_enable_rc6=0 init=/bin/systemd systemd.unit=multi-user.target verbose
initrd /initramfs-linux.img
}
Parametr init je potřeba jen do případné pozdější instalace systemd-sysvcompat.
Parametr systemd.unit=multi-user.target říká, že se má nabootovat do obdoby runlevelu 3, ze
kterého provádím upgrady a synchronizaci dat s notebookem. graphical.target je pak obdoba
runlevelu 5 a je výchozí, v mém případě proběhne automatické přihlášení do KDE. Parametrem quiet
se zbavíme většiny výpisů během startu, s verbose budou vidět.
Většinu dalších potřebných konfiguráků už v systému máme od konce července. Dle Wiki jen zduplikujeme nastavení času a jazyka:
[nik@hikari ~]$ cat /etc/environment # # This file is parsed by pam_env module # # Syntax: simple "KEY=VAL" pairs on separate lines # LANG=cs_CZ.UTF8 [nik@hikari ~]$ cat /etc/timezone Europe/Prague
Pokud chceme používat syslog-ng, nastavíme v /etc/syslog-ng/syslog-ng.conf nový
socket unix-dgram("/run/systemd/journal/syslog");.
Nyní určíme, které služby se mají spouštět. Aby to fungovalo, musí existovat příslušné .service jednotky.
Ty dodané s balíčky najdeme v /usr/lib/systemd/system/, některé další v posledním odkazovaném
WIKI článku. V mém případě šlo o: network (statické nastavení sítě), cpufreq
(nastavení škálování frekvence CPU), rc-local (spouštění skriptu /etc/rc.local, používám pro
zapnutí numlocku a SPDIF), transmissiond a cron (stačí namísto dcron
nainstalovat cronie). Příslušné .service soubory pak patří do /etc/systemd/system/,
stejně jako ty, co si sami upravíte. U mě šlo o openntpd.service, kam jsem přidával volbu
-s, ježto openntpd nerad velké změny času.
Když máme všechny .service jednotky po kupě, povolíme je třeba takto (dbus a
alsa-* povolovat netřeba, naopak preferovaný display manažer ano):
systemctl enable {všechny,služby,co,chci}.service
.service jednotky, neřeší ale jen démony, ale také LVM a další. Pro klasické „viditelné“ LVM
je tu lvm.service, pro LVM na šifrovaném svazku odemykaném přes /etc/crypttab
(u mě druhý disk) je tu lvm-on-crypt.service.
Pokud jsme všechno nastavili správně, po restartu už najede systemd. Podle naší chybovosti se můžeme setkat
s login promptem, chybně spuštěnými jednotkami ve výpisu systemctl či journalctl,
záchraným režimem emergency.target,
Lenartem se zlým zábleskem v očích, …
Nyní vyčistíme systém od SysV initu: pacman -R initscripts sysvinit a pro korektní nastavování
locale a hezké symlinky nainstalujeme systemd-sysvcompat. No a máme Arch Linux bez
rc.conf.
Relevantní část bootu (Zadání LUKS hesla – KDM) trvá cca 7 vteřin, oproti s sysvinitem naměřeným 8 vteřinám je to v nerozlišitelné oblasti. systemd-analyze dává následující čísla, jež ale se sysvinitem porovnat neumím:
Startup finished in 13443ms (kernel) + 8906ms (userspace) = 22350ms
Za ně pak viní především openntpd, což je způsobeno zmiňovanou volbou -s:
5080ms openntpd.service
1809ms systemd-cryptsetup@hikari_hdd_luks.service
1793ms systemd-udev-settle.service
531ms lvm.service
296ms network.service
226ms lvm-on-crypt.service
218ms systemd-logind.service
209ms console-kit-log-system-start.service
174ms rc-local.service
160ms systemd-user-sessions.service
156ms systemd-udev-trigger.service
150ms systemd-vconsole-setup.service
140ms systemd-modules-load.service
139ms systemd-sysctl.service
137ms sys-kernel-debug.mount
130ms dev-mqueue.mount
116ms dev-hugepages.mount
96ms cpufreq.service
70ms console-kit-daemon.service
66ms systemd-remount-fs.service
63ms home-nik-Dokumenty.mount
53ms var.mount
53ms home.mount
33ms boot.mount
30ms backup.mount
23ms systemd-tmpfiles-setup.service
16ms systemd-udevd.service
13ms upower.service
9ms tmp.mount
Pokud člověk nedá na různé zdejší i cizí kvákaly, a nezalekne se obsáhlého a místy možná trochu nejasného článku na WIKI, není přechod na systemd nic složitého a na třetím stroji to už děláte zpaměti. A teď si jdu sehnat azbestové spodky…
Tiskni
Sdílej:
Skleroza? Napriklad prechod na openrc...ehm ... "Migration to OpenRC is fairly straightforward; it will be pulled in as part of your regular upgrade process by your package manager." (k následně zmíněnému
dispatch-conf - etc-update dělám automaticky pokaždý, to nepovažuju za extra migrační krok)
jestli to někomu nezafungovalo, hm, smůla - ovšem jest jistý rozdíl mezi nutností ošetřit speciální případy, a nucením všech do ruční migrace
prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam je clovek na foru kazdou chvili, kde stejne najde ho*no (krome MS MVP "expertu", kteri tam neco kvaknou a hned si oznaci odpoved za spravnou). Posledni zazitky:
další, co nechápe rozdíl mezi bugem a featurou?prostě každej má hodiny času řešit po fórech, jak to vlastně zupgradovat ...Tohle plati do puntiku presne o update.microsoft.com - Kvuli jejich dementnim 0x8xxxxx chybam ...
/etc/rc.conf. Takže musím říct, že se mi cesta, po které Arch nyní kráčí, vůbec nelíbí (a je mi úplně putna, jestli je to pro dobro věci).
+1, mezi další věci, co mě vytočily jsou povinný checksumy v PKGBUILDu (už dávno - totální buzerace...) a podepisování balíčků (to má svoje výhody, ale prostě... v jednoduchosti je síla). Co je mi úplně jedno je sjednocení binů a libů... Ale celkově mě přijde, že se mi ten Arch líbí čím dál tím míň
V tomhle jsou právě geniální "konzervativní" *BSD systémy. Kdyby mi fungovala hibernace a líp 3D akcelerace u nVidie, tak už jedu 100% na NetBSD/FreeBSD.
Za sebe mohu říct, že to, co mne před (celkem dost) lety přitáhlo k Archu, byl asi tak z 90 % právě /etc/rc.conf.Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let. Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých... A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala... Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.
Proč? To je ten typ konfiguráku, kterej člověk nastavuje jednou za 100 let.A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?
Celkem nevidim moc velkej rozdíl mezi skrolováním v jednom dlouhým souboru a editováním několika malých...Po hledání konfiguráků v "klasických" distribucích pro mne byl rc.conf něžným pohlazením. Přehledný, jednoduchý, funkční.
A síť se v tom stejně rozumně nastavit nedala...Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.
Jestli mně se něco u Archu libí, tak je to pacman.Když už mluvíš o balíčcích, tak za mne je to spíš ABS. Pacman sám o sobě nějaké výhody oproti jiným nemá.
A které konfiguráky se nastavují denně (či měsíčně)?No, asi takhle:
rc.conf jsem nastavil, když jsem instaloval Arch, a od tý doby jsem na něj nešáh (snad kromě přidání kfortune 2 roky zpátky). Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf, httpd apod...
Já jsem v něm vždy nastavil síť v pohodě i s více síťovými kartami.Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.
Zato jiné konfiguráky jsem od tý doby určitě editoval vícekrát. Třeba pacman.conf, httpd apod...pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
Na statické konfiguraci to asi jde, ale pro notebook na cesty to není.No na notebooku používám networkmanager
pacman.conf moc editací nepotřebuje (nebo snad měníš co chvíli použité repozitáře?) a httpd? Snad občas virtualhosts?
IgnorePkgs měním dost často. U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...
No na notebooku používám networkmanager+1
IgnorePkgs měním dost často.Ignorované balíčky měním jen výjimečně. Od počátku tam mám linux-lts a linux-lts-headers (používám vlastní konfiguraci jádra), a jediné, co jsem doplňoval, byl cinepaint (poslední verze je nějaká rozbitá, neumí otevřít nic, než .xcf). jinak mi funguje vše bez problémů (ale to je samozřejmě otázka balíčků v systému).
U httpd jsem párkrát měnil interface a ještě něco, už nevim co, nějaký experimenty...Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)
Tak experimentovat se dá s čímkoliv. Až tě experimentování přestane bavit, už na ten kofigurák moc sahat nebudeš :)Anebo jo
man archlinux.
man mplayer (nebo něco), pak dáš lomítko, napíšeš co tě zajímá (regexp) a odentruješ
Případně klávesou n a p se posunuje ve výsledcích. Tak to alespoň řešim já...
init=/bin/systemdInit v /bin? Coze? To je vymysl Archu nebo systemd?
systemctl probíhá přes /run/systemd/private. Důvodem, proč je to v /bin je, že systemd by měl do budoucna nahradit i sedící správce desktopových prostředí. Proto dokáže běžet i jako ne PID 1 program. Aktuálně se mluvilo o něčem pro Gnome 3 a někdo z Intelu pracuje na něčem podobném pro Tizen.
Další legrace je, že dřív init skripty mohly mít různé "příkazy", třeba "service postgresql initdb". Asi to není moc čisté, ale bylo to funkční. Systemctl ovšem nic takového neumožňuje (koneckonců nejdřív se zadává příkaz až pak služba). U postgresu tedy mají samostatný skriptík, který ale ze systemd pomocí nějakého get-environment tahá nastavení (například, kdeže vlastně ta DB má na disku být).po velkých bojích (...) systemd team klesnul na kompromis, že u příkazu "service" bude zachována zpětná kompatibilita, a tedy zatímco "service postgresql initdb" dříve volalo "/etc/init.d/postgresql initdb", nyní už konečně místo vyblití chyby zavolá moderní ekvivalent v podobě "postgresql-setup" až se Lennart ještě kousek vzdálí, tak se nám možná vrátí i podpora oněch speciálních akcí namísto pevně daného seznamu, o kterém si myslí, že prostě musí stačit každému a všude ...
možná by ho napadlo služby označovat service.neco místo neco.service, aby se to lépe tabkovalo.Spíše hůře, ne?
zsh a přestaňte se hádat
systemctl start xyz<TAB> doplní správně ať už se má doplnit xyz.service nebo service.xyz.
Notorický restartovači určitěHele, jó, ne každej má v ntb 10Ah baterii...
Já to mam jako přenosnej desktop kterej neni kam ani proč přenášet 
systemctl -H zjednoduší některé operace.
Z některých komentářů zde i jinde nabývám dojmu, že učit se něco nového, je strašně špatně.to v žádném případě nicméně nač se učit něco nového, když už to staré umím a funguje? si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?
A pak, člověk se učením nových věcí rozvíjí a zabraňuje zakrnění.správná myšlenka, ale neskutečně špatně aplikovaná viz výše - namísto toho, abych se přeučoval něco, co již umím, a starou znalost zahazoval, je mnohem efektivnější abych staré nezahazoval, a čas ušetřený tím, že se nebudu přeučovat, věnoval raděj učení se něčeho opravdu nového, co mě posune dál ... nebo ty snad vidíš smysl života v tom strávit ho tím, že se pořád dokola budu učit to samé ale pokaždé v novém systému?
si představ ... u nás se jezdí vpravo, v Británii vlevo, co kdybychom si to prohodili, aby se každý naučil něco nového? budeš takovou změnu obhajovat s těmito argumenty?Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo, takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...
Ono se puvodne v Evrope jezdilo vlevo,vážně? i v takové Francii, v Německu, v Norsku ...? takže tvoje námitka padá, protože ani neznáš historii :-p
takze tenhle priklad pada, protoze lidi se museli preucit na jizdu vpravo a "zahodit" znalosti, co nabyli pri rizeni vlevo...právě naopak, tento příklad je výše uvedenou historickou zkušeností krásně podložen; stejně tak jako jej mohou potvrdit současníci, kteří cestují mezi různostrannými zeměmi