2009: Třetí rok s Linuxem

28.2.2010 22:35 | Přečteno: 2600× | Linux | poslední úprava: 25.5.2010 13:43

Tak tedy, rok 2009 je bezpečně za mnou, i jeho lunární verze, stejně jako zimní semestr a krátké zimní prázdniny. Konečně jsem se tedy donutil napsat výroční zápisek. Zkusím tedy stručně shrnout vývoj mého vztahu ke GNU/Linuxu v roce 2009.

Na distribuční frontě klid

Co se distribuční turistiky – o které jiní bloggeři často píší – týče, je u mě vše při starém. Už víc jak dva roky používám spokojeně Arch Linux. Své důvody důkladně rozebírám v loňském výročním blogu. Stejně tak, co se týče desktopových prostředí, zůstávám věrný KDE na výkonnějších strojích a E17 na nyní již skoro devět let starém notebooku.

Takhle na první pohled by to mohlo vypadat, že jsem strávil celý rok jenom užíváním si vyladěného systému aniž bych se nějak dál snažil rozvíjet. To bych ale nebyl já, abych si nenašel něco, v čem se můžu šťourat.

Oblast první: SELinux

Loni začínal poslední semestr mého bakalářského studia. Když jsem procházel témata bakalářských prací, jediné téma, které mělo přímou souvislost s Linuxem, bylo SELinux. V té době jsem měl jen jakousi matnou potuchu, co to je, ale zároveň poměrně konkrétní potuchu, že nechci kvůli práci na bakalářce zapínat na disku hnijící ikspéčka. Zvolil jsem si tedy SELinux jako téma své práce.

Této volby nemůžu litovat, i když to nebylo vždy jednoduché, taková syntaxe jazyka m4 nebo API referenční politiky jsou fakt lahůdky. Mám ale docela dobrý pocit, že jsem se něco nového a zajímavého dozvěděl a něco, snad i trochu užitečného, vytvořil. Zároveň jsem práci sázel v LaTeXu, což mě také těšilo.

Při tvorbě práce jsem se také podruhé dostal k Fedoře. Podpora SELinuxu v ní je špičková, jinak je to ale systém, který mi příliš nesedí.

Práce je volně dostupná pod Creatives Commons by-nc-nd (PDF) a její část týkající se SELinuxu na Archu jsem také promítl do Arch WIKI. Přes léto a přes zimní prázdniny jsem se také vrátil ke zdrojovým kódům politiky pro Konqueror a KDE (aktuální verze patchů je dohledatelná v mailing-listu referenční politiky). Statečně se tedy peru s připomínkami vývojářů referenční politiky, svou zapomnětlivostí a posledních několik týdnů i GITem.

Loni na podzim se dosavadní správce balíčků souvisejících s SELinuxem v Archu vzdal jejich další správy, takže jsem ke svému skromnému výčtu obhospodařovaných balíčků v ARUu přidal ještě ty SELinuxové. Případné zájemce o SELinux v Archu ale musím varovat, že jeho podpora je řekněme ve fázi vhodné pro zkoumání.

Oblast druhá: Šifrování disku

V létě mě začal opouštět pevný disk, tak jsem si řekl, že po koupi nového disku, neudělám jen přesun systému z jednoho na druhý, ale zkusím i něco dosud neznámého. Má paranoia dospěla tak daleko, že jsem si vybral šifrování disku pomocí LUKS doplněné o LVM a PAM-mount, o čemž se detalněji rozepisuji v zápisku o hikari.

Postupně jsem zašifroval disky na všech strojích. Současně s tím, jsem se také pustil do velké přejmenovací akce. Zde se projevil můj zájem o japonštinu, takže z Venice se stalo Hikari, z Newcastlu Tsubaki a obstarožní – dobře ostatní počítače jsou taky obstarožní, ale tento noťas nejvíc – Northwood se změnil na Kanashimi. Mimochodem v nějaké diskuzi jsem splašil člověka ochotného vytisknout mi Powered by Arch Linux samolepky, takže mám všechny stroje hezky polepené . Nějaké samolepky ale zbyly…

Oblast třetí: Hardwarové přírůstky

Mé já již nějakou dobu lačně pošilhávající po EEEčku, bylo konečně ukojeno před začátkem zimního semestru. Kawagiri je skladný desetipalcový miláček, jehož designer by ale měl za jeho povrchovou úpravu viset za koule v průvanu. Více se o Archu na EEEčku rozepisuji v zápisku o Kawagiri. O nových fenoménech jako je WIFI a LAN od Atherosu krom zápisku ještě občas cosi spíše nelichotivého prohodím v diskuzích pod zprávičkami o novém jádře.

Druhým a tentokrát nečekaným přírůstkem je Haku. Moudrý konstruktér vybavil tento notebook hezkým hliníkovým povrchem, grafickou kartou ATI 3650 a operačním systémem Windows Sedum, kterýžto jsem po pár reinstallech úspěšně usměrnil do menší půlky disku a zašifroval True Cryptem. Musím říct, že na hraní počítačových her je to systém dobrý. Proti Linuxu překvapí rychlost startu, ovšem jisté zpomalování systému s rostoucím věkem je stále znát. Co se týče ATI pod Linuxem, není to zas až tak hrozné, jak jsem si po některých příspěvcích na ábíčku myslel, ale NVidia či Intel to není. Mám tedy konečně systém, kde bez sebemenších problémů spustím dvoje KDE naráz, jednou v provedení Archu, podruhé Fedory.

Oblast čtvrtá: Virtualizace

Při zkoumání SELinuxu ve vybraných distribucích jsem ještě pilně multibootoval. S novým diskem na Hikari přišel ale také Arch na celých jeho 500 GB, takže místo hnití ikspéček na samostatné partici pro strýčka příhodu, jsem vyzkoušel Virtualbox. Stejně tak i Fedora na Haku putovala do Virtualboxu, na hokus pokusy s SELinuxem to stačí.

Oblast pátá: Příkazová řádka

Postupně se stále více sžívám s příkazovou řádkou. Tady musím poděkovat za užitečný seriál na ábíčku. Taky jsem se konečně dokopal k tomu nastavit si vim jako výchozí editor a začít se s ním seznamovat bojem.

Závěrem

To byly tedy Linuxově významné události v roce 2009. Snad se mi rok 2010 podaří shrnout kolem Nového roku, protože jestli to takhle půjde dál, začínám se obávat, že se za pár let dostanu k výročnímu zápisku až v létě. Jinak si už nezbývá než prát, aby rok 2010 byl vydařený i v nelinuxových oblastech. PF 2010. ;-P

       

Komentáře

[pht]

Případné zájemce o SELinux v Archu ale musím varovat, že jeho podpora je řekněme ve fázi vhodné pro zkoumání.

Hmm, a nechtělo by se Vám to dotáhnout do nějakého lepšího stavu?

[Nicky726]

To chtělo. Během semestru, ale nebudu mít tolik času. Jinak jsem otevřený připomínkám.

[pht]

No, chtělo by to přinejmenším nějaký meta balík, který natáhne všechny user space závislosti, aby to vůbec najelo (init, udev, coreutils, jánevímco).

Pak by to chtělo do refpolicy prosadit aby arch bylo platný distro v tom jejich buildu - většinou je problém s tím, že arch má trochu jinou strukturu /etc než ostatní známá distra.

Tu refpolicy by to pak chtělo dodat předkompilovanou (vč. modulů).

V zásadě je to to samé co udělali v debianu, po instalaci s tím sice nějaká práce je, ale je jí dost málo v porovnání s tím, co člověk musí teď absolvovat v archu...

[Nicky726]

Díky za připomínky, dávám si do TODO.

Btw. oni jdou meta balíky v AURu?

[pht]

Vždycky můžete udělat balík, který má jen závislosti. Ale asi by nebylo od věci tam dát něco ve stylu selinux-activate, tj. skript který nastaví /etc/selinux/config, provede relabel, prostě to co je teď jako ruční postup na té wiki. Koukněte třeba na Steps to setup SELinux, ne že bych debian nějak zbožňoval (právě proto by se mi to více líbilo na archu :) ale aspoň tam už pořešili co šlo, takže na správci zůstává jen to, co už za něj nikdo neudělá...

BTW, tohle je jen pro účely serveru - rozchodit to s X by byl asi trochu jiný úkol.

[kotyz]

rikas samolepky powered by arch a ze nejaky zbyly? to me velmi zajima ...

[Salamek]

to jsme dva

[kotyz]

rek sem si driv, ale kdyz by byly 4 tak se rozdelime me dve a tobe taky

[Nicky726]

Příloha:

• arch-sticker.svg (30497 bytů)

Tak pokud jich nebudete chtít každý kvanta, tak snad vyjde na oba. Grafická forma viz příloha. Samolepky jsou ve třech rozměrech, jeden z nich má na výšku 25 mm. Další budu moct přeměřit doma v pátek.

[kotyz]

celkem dobry, mel bych zajem o co-by-se-na-jedny-ruce-spocitat-dalo kusu

[Nicky726]

6,3 × 4,1 cm 5 ks

3,7 × 2,5 cm 10 ks

2,5 × 1,6 cm 15 ks

[kotyz]

dva kusy od kazdy velikosti? jest mozno?

[Nicky726]

Určitě. Osobní předání v Praze, jest možno?