Sdružení NIX.CZ představilo svůj první open source projekt. Jedná se o nástroj Bird Spy. Hlavním cílem Bird Spy je sledování stavu jednotlivých route serverů a vyhodnocování provozních údajů, především pro potřeby monitoringu. Sekundárním cílem je potom umožnit členům a zákazníkům vzdálený náhled na propojování v rámci platformy NIX.CZ.
Fraunhofer HHI společně se svými partnery Apple, Ericsson, Intel, Huawei, Microsoft, Qualcomm a Sony oznámil schválení nového formátu kódování videa: H.266/VVC (Versatile Video Coding). Jedná se o nástupce formátů H.264/AVC (Advanced Video Coding) a H.265/HEVC (High Efficiency Video Coding).
Společnost ISFG (Information Systems Factory Group) představila elektronickou spisovou službu SpisUm. Jedná se o open source řešení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. SpisUm je postaveno na open source platformě Alfresco.
Video Trimmer je jednoduchá grafická aplikace umožňující vyříznout část videa. Vydána byla nová verze 0.2.0. K dispozici je již také ve formátu Flatpak na Flathubu.
Byla vydána první RC verze svobodného kancelářského balíku LibreOffice 7.0. Dle plánu by finální verze měla vyjít počátkem srpna. Diskusi rozpoutalo označení Personal Edition. Dle prohlášení rady The Document Foundation označení vychází z pětiletého marketingového plánu (pdf). V plánu je LibreOffice Personal a LibreOffice Enterprise.
Byla vydána nová major verze 3.15.0 grafického vývojového prostředí a platformy Gambas (Wikipedie) založené na interpretru programovacího jazyka Basic s rozšířením o objektově orientované programování. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitLabu.
Byla vydána verze 2.6 svobodného nelineárního video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání a ve videu na Vimeu.
Na webu Libre Graphics World vyšel dvoudílný rozhovor s Paulem Davisem, hlavním vývojářem DAW Ardour. První část se zabývá především vývojem právě Ardouru a přepisem jeho částí, druhá část se věnuje jednak zvuku na Linuxu (PipeWire, PulseAudio, JACK) a jednak interoperabilitě s jinými DAW.
V oblasti informačních a komunikačních technologií probíhají změny v názvosloví. Ke změnám se tento týden oficiálně vyjádřil CTO Red Hatu Chris Wright: nahrazením problematických slov se open source stane inkluzivnější. Také vývojáři Linuxu diskutují o inkluzivní terminologii. Do jádra se dostane soubor inclusive-terminology.rst.
MaXX Interactive Desktop (navazující na projekt 5dwm.org) je linuxový port IRIX Interactive Desktop, desktopového prostředí z pracovních stanic Silicon Graphics. Vzniká s vědomím a svolením SGI, ale proto je také licence částečně proprietární. Aktuální, nově vydaná verze je 2.1. Do konce roku je plánováno přepracování grafické konfigurace, správce plochy a správce souborů.
Uživatel je člověk líný a o pokročilých uživatelích to platí dvojnásob. V předchozích dílech tohoto seriálu jste se mohli dozvědět o různých nástrojích, které vám mohou ulehčit život. Tentokrát se podíváme na něco jiného z tohoto soudku.
V tomto díle unixových (nebo spíše čím dál více linuxových) nástrojů se podíváme na nástroje pro práci s diskovými oddíly.
V tomto díle volně navážeme na třináctý díl tohoto seriálu – v něm se psalo o programech ps a kill, které shodně pocházejí z balíčku procps. V procps je ovšem nástrojů pro práci s procesy mnohem více.
Tentokrát se podíváme na nástroje ovlivňující (rozšířené) atributy souborů.
Tentokrát se podíváme na méně obvyklé nástroje z balíčku schedutils.
V dalším díle Unixových nástrojů se podíváme na jeden z důležitých konzolových nástrojů pro práci s textem: AWK.
V tomto díle si představíme nástroj id pro vypsání skutečného a efektivního UID, dále who pro výpis přihlášených uživatelů, potom tty pro výpis terminálu, který je otevřený jako standardní vstup a nakonec uname sloužící k výpisu názvu systému.
V tomto díle si představíme příkaz alias pro nastavování a vypisování tzv. aliasů, type pro výpis typu daného příkazu a expr k vyhodnocení zadaného matematického výrazu.
V dnešním díle si představíme programy nice a renice sloužící k nastavení priority procesům, a také umask, který umí zjistit či nastavit masku oprávnění pro vytváření souborů.
V tomto díle si představíme program printf sloužící k formátování a výpisu textu, dále wc, který umí spočítat počet řádků, slov, znaků či bajtů v textu, potom nl, který umí očíslovat řádky, a nakonec tee, který umí výstup jiného programu ukládat do souboru a zároveň vypisovat na standardní výstup.
V tomto díle si ukážeme, jak zpracovávat přepínače v shellovém skriptu pomocí getopts, dále jak zjistit, kolik procesorového času spotřebovává daný program pomocí time, a také jak spustit program tak, aby jej nepřerušilo ukončení řídícího terminálu pomocí nohup.
V tomto díle si povíme něco o příkazech často používaných v shellových skriptech: basename/dirname, test a read.
V tomto díle se seznámíme s programem find, který slouží k vyhledávání souborů. Představíme jak standardní verzi, tak GNU rozšíření.
V tomto díle si popíšeme program ps, který slouží k výpisu (stavu) běžících procesů, a program kill sloužící k posílání signálů procesům.
V tomto díle seriálu si představíme tři příkazy související s plánováním pozdějšího spouštění jiných příkazů (at, sleep, wait).
V dnešním díle si popíšeme nástroj split pro rozdělování souborů na části a dd pro nízkoúrovňové kopírování souborů.
V tomto díle si popíšeme příkaz echo pro výpis daného textu na výstup a k tomu přidáme vyhledávání v textu pomocí příkazu grep.
V tomto díle se naučíme základy pokročilé editace textu (se zaměřením na nahrazování, tedy příkaz „s“) pomocí editoru sed.
Tentokrát se podíváme na vytváření a aplikaci patchů, neboli záplat. Představíme si totiž programy diff a patch.
V tomto díle si představíme pár nástrojů pro jednoduchou manipulaci s textem: tr pro nahrazování znaků, cut pro získání požadované části textu, sort pro řazení řádků a uniq pro odstranění opakujících se řádků.
V tomto díle si představíme nástroj pro změnu časových atributů u souborů – touch, dále program pro výpis velikosti souborů – du a nakonec příkaz pro zjištění typu souborů – file.
Tento díl je o přístupových právech v Unixu a o nástrojích pro manipulaci s nimi (chmod, chown, chgrp).
Podrobnosti o práci s adresáři v postředí příkazové řádky. Jak adresáře vytvářet, mazat a jak se mezi adresáři přepínat a zjišťovat svou aktuální pozici.
mv, cp, rm – přesun, kopírování, mazání. Přestože vypadají jednoduše, skýtají tyto základní příkazy mnoho možností. Podívejte se na příklady použití a vysvětlení významu přepínačů.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
