V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Uživatel je člověk líný a o pokročilých uživatelích to platí dvojnásob. V předchozích dílech tohoto seriálu jste se mohli dozvědět o různých nástrojích, které vám mohou ulehčit život. Tentokrát se podíváme na něco jiného z tohoto soudku.
V tomto díle unixových (nebo spíše čím dál více linuxových) nástrojů se podíváme na nástroje pro práci s diskovými oddíly.
V tomto díle volně navážeme na třináctý díl tohoto seriálu – v něm se psalo o programech ps a kill, které shodně pocházejí z balíčku procps. V procps je ovšem nástrojů pro práci s procesy mnohem více.
Tentokrát se podíváme na nástroje ovlivňující (rozšířené) atributy souborů.
Tentokrát se podíváme na méně obvyklé nástroje z balíčku schedutils.
V dalším díle Unixových nástrojů se podíváme na jeden z důležitých konzolových nástrojů pro práci s textem: AWK.
V tomto díle si představíme nástroj id pro vypsání skutečného a efektivního UID, dále who pro výpis přihlášených uživatelů, potom tty pro výpis terminálu, který je otevřený jako standardní vstup a nakonec uname sloužící k výpisu názvu systému.
V tomto díle si představíme příkaz alias pro nastavování a vypisování tzv. aliasů, type pro výpis typu daného příkazu a expr k vyhodnocení zadaného matematického výrazu.
V dnešním díle si představíme programy nice a renice sloužící k nastavení priority procesům, a také umask, který umí zjistit či nastavit masku oprávnění pro vytváření souborů.
V tomto díle si představíme program printf sloužící k formátování a výpisu textu, dále wc, který umí spočítat počet řádků, slov, znaků či bajtů v textu, potom nl, který umí očíslovat řádky, a nakonec tee, který umí výstup jiného programu ukládat do souboru a zároveň vypisovat na standardní výstup.
V tomto díle si ukážeme, jak zpracovávat přepínače v shellovém skriptu pomocí getopts, dále jak zjistit, kolik procesorového času spotřebovává daný program pomocí time, a také jak spustit program tak, aby jej nepřerušilo ukončení řídícího terminálu pomocí nohup.
V tomto díle si povíme něco o příkazech často používaných v shellových skriptech: basename/dirname, test a read.
V tomto díle se seznámíme s programem find, který slouží k vyhledávání souborů. Představíme jak standardní verzi, tak GNU rozšíření.
V tomto díle si popíšeme program ps, který slouží k výpisu (stavu) běžících procesů, a program kill sloužící k posílání signálů procesům.
V tomto díle seriálu si představíme tři příkazy související s plánováním pozdějšího spouštění jiných příkazů (at, sleep, wait).
V dnešním díle si popíšeme nástroj split pro rozdělování souborů na části a dd pro nízkoúrovňové kopírování souborů.
V tomto díle si popíšeme příkaz echo pro výpis daného textu na výstup a k tomu přidáme vyhledávání v textu pomocí příkazu grep.
V tomto díle se naučíme základy pokročilé editace textu (se zaměřením na nahrazování, tedy příkaz „s“) pomocí editoru sed.
Tentokrát se podíváme na vytváření a aplikaci patchů, neboli záplat. Představíme si totiž programy diff a patch.
V tomto díle si představíme pár nástrojů pro jednoduchou manipulaci s textem: tr pro nahrazování znaků, cut pro získání požadované části textu, sort pro řazení řádků a uniq pro odstranění opakujících se řádků.
V tomto díle si představíme nástroj pro změnu časových atributů u souborů – touch, dále program pro výpis velikosti souborů – du a nakonec příkaz pro zjištění typu souborů – file.
Tento díl je o přístupových právech v Unixu a o nástrojích pro manipulaci s nimi (chmod, chown, chgrp).
Podrobnosti o práci s adresáři v postředí příkazové řádky. Jak adresáře vytvářet, mazat a jak se mezi adresáři přepínat a zjišťovat svou aktuální pozici.
mv, cp, rm – přesun, kopírování, mazání. Přestože vypadají jednoduše, skýtají tyto základní příkazy mnoho možností. Podívejte se na příklady použití a vysvětlení významu přepínačů.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz