Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová stabilní verze 2.10.38 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Google zveřejnil seznam 1220 projektů od 195 organizací (Debian, GNU, openSUSE, Linux Foundation, Haiku, Python, …) přijatých do letošního, již dvacátého, Google Summer of Code.
Na základě DMCA požadavku bylo na konci dubna z GitHubu odstraněno 8535 repozitářů se zdrojovými kódy open source emulátoru přenosné herní konzole Nintendo Switch yuzu.
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.1.0. Po devíti letech od vydání předchozí verze 3.0.5. Doména dillo.org již nepatří vývojářům Dilla.
O víkendu probíhá v Bostonu, a také virtuálně, konference LibrePlanet 2024 organizovaná nadací Free Software Foundation (FSF).
Nová vývojová verze Wine 9.8 řeší mimo jiné chybu #3689 při instalaci Microsoft Office 97 nahlášenou v roce 2005.
Coppwr, tj. GUI nástroj pro nízkoúrovňové ovládání PipeWire, byl vydán v nové verzi 1.6.0. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Byla vydána dubnová aktualizace aneb nová verze 1.89 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že v terminálu lze nově povolit vkládání kopírovaného textu stisknutím středního tlačítka myši. Ve verzi 1.89 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Proton, tj. fork Wine integrovaný v Steam Play a umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát hry určené pouze pro Windows, byl vydán ve verzi 9.0-1 (𝕏). Přehled novinek se seznamem nově podporovaných her na GitHubu. Aktuální přehled her pro Windows běžících díky Protonu také na Linuxu na stránkách ProtonDB.
Byla vydána verze 1.78.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání na GitHubu. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Jelikož jsou unixové systémy víceuživatelské, je zde nutnost nějakého systému přístupových práv, aby uživatelé nemohli přistupovat k citlivým datům jiných uživatelů, páchat škodu na systému a tak podobně. Standard POSIX definuje systém oprávnění, který používají všechny unixové systémy.
Každý soubor či adresář má svá základní oprávnění. To zahrnuje vlastníka (UID) a skupinu (GID), a dále oprávnění ke čtení (read), zápisu (write) a spuštění (execute) pro vlastníka (user), skupinu (group) a ostatní uživatele (others). Význam tučných písmen je dobré si zapamatovat, nejen proto, že je budeme používat dále v článku.
Právo | Význam u souboru | Význam u adresáře |
r | Čtení souboru. | Čtení názvů obsažených položek. |
w | Zápis do souboru. | Vytváření souborů a adresářů. |
x | Spuštění souboru. | Vstup do adresáře. |
Samotný popis je pro nezasvěceného patrně složité pochopit, a proto to předvedu na ukázce. Již ve druhém díle jsme si představili příkaz ls
, který nám teď pomůže s vypsáním a pochopením práv. Vypíšeme si adresář s různými soubory, které mají různá práva.
$ ls -lF --color=auto brw-rw---- 1 root root 7, 0 2009-11-08 14:41 blokove_zarizeni -rw------- 1 dave home 16 2009-11-08 14:34 muj_tajny_soubor.txt prw-r--r-- 1 dave home 0 2009-11-08 14:43 pojmenovana_roura| drwxr-xr-x 1 dave home 0 2009-11-08 14:37 prazdny_adresar/ -rwxr-xr-x 1 dave home 5558272 2009-11-08 14:37 spustitelny_soubor* lrwxrwxrwx 1 dave home 20 2009-11-08 14:35 symlink_na_muj_tajny_soubor -> muj_tajny_soubor.txt srwxr-xr-x 1 dave home 0 2009-11-08 17:34 unixovy_socket= crw-rw-r-- 1 root root 5, 2 2009-11-08 14:41 znakove_zarizeni
Zajímají nás teď především první tři sloupce. V prvním sloupci jsou vypsána oprávnění. První znak udává typ souboru (* to si vysvětlíme později, s právy to nesouvisí). Další tři znaky znázorňují oprávnění pro vlastníka, následující tři pro skupinu a poslední tři pro ostatní uživatele. Ve druhém sloupci je uvedeno jméno vlastníka a ve třetím potom název skupiny.
Co vlastně jednotlivé znaky u oprávnění znamenají, vysvětlím třeba na adresáři nazvaném prazdny_adresar. Když ignorujeme první znak, máme rwxr-xr-x
. To si můžeme představit rozdělené po třech znacích jako rwx,r-x,r-x
, tedy vlastník,skupina,ostatní
. Znaky r, w, x mají již popsaný význam a spojovník (-) znamená, že dané právo adresář nemá. Vlastník může s adresářem manipulovat, jak chce (rwx), zatímco skupina a ostatní do něj mohou jen vstoupit a vypsat si jeho obsah (r-x).
Právo | Hodnota |
r-- | 4 |
-w- | 2 |
--x | 1 |
Další důležitá věc je vyjádření práv v osmičkové číselné soustavě. Vizte tabulku. Například rw-
lze zapsat jako 6, protože jednotlivá čísla se sčítají. Z toho vyplývá, že 3 je -wx, 5 je r-x a 7 je rwx.
Základní oprávnění souboru či adresáře lze tedy vyjádřit trojciferným číslem, přičemž první číslo udává práva vlastníka, druhé skupiny a třetí ostatních uživatelů. Například pro spustitelné soubory se často používá 755, tedy rwxr-xr-x – vlastník má neomezená práva a ostatní mohou soubor jen číst nebo spustit.
Je důležité uvědomit si, že vlastník své soubory může smazat, i když k nim nemá právo zápisu (w). Třeba příkaz rm
se sice standardně při pokusu o smazání zeptá, nicméně lze to a jiné programy se ptát nemusí. Další výjimka je ta, že superuživatel (root) má ke všem souborům právo minimálně rw- (6), a to i v případě, kdy logicky spadá do skupiny s právy --- (0).
Tolik tedy k právům. Co se týče příkazu ls
a záhadného prvního písmena v prvním sloupci na začátku každého řádku jeho výpisu (*), jednotlivé znaky mají následující význam:
Znak | Význam | Čeho je znak zkratkou |
- | obyčejný soubor | - |
b | soubor blokového zařízení | block device |
c | soubor znakového zařízení | character device |
d | adresář | directory |
l | symbolický odkaz | symbolic link |
p | pojmenovaná roura | named pipe |
s | unixový socket | unix socket |
Program chmod
(zkratka angl. change mode, tedy změnit práva) slouží ke změně oprávnění souborů a adresářů.
# nastaví práva souboru "skript.sh" na 755 (rwxr-xr-x) chmod 755 skript.sh
Při vysvětlování práv výše jsem psal, že je dobré pamatovat si tučné zkratky, tak si v případě potřeby osvěžte, co znamená user, group a others. Jiný způsob, jak u souboru změnit práva, totiž využívá právě těchto zkratek a kombinace písmen r, w, x. Následuje ukázka, na které tento způsob předvedu.
chmod u+x soubor.run
Písmeno u signalizuje, že měnit se budou práva vlastníka. Znak + znamená, že práva se budou přidávat (- práva odebírá a = přiřazuje). Další znaky (v tomto případě jen x) symbolizují práva, která se budou měnit. Příkaz tedy přidává vlastníkovi právo ke spuštění souboru s názvem soubor.run.
# nastaví skupině rwx (7) pro „soubor.txt“ chmod g+rwx soubor.txt # pokud měl soubor práva 777, po tomto příkazu budou 640 chmod u-x,g-wx,o-rwx "soubor s mezerami v nazvu" # nastaví práva 764 souboru „filename.ext“ chmod u=rwx,g=rw,o=r filename.ext
Jediným standardizovaným přepínačem příkazu chmod
je -R, který slouží k rekurzivní změně práv.
# nastaví adresáři „adresar“ a veškerému jeho obsahu práva 755 chmod -R 755 adresar/ # odebere vlastnící skupině právo k zápisu do adresáře „x“ a jeho obsahu chmod -R g-w "x"
Zde se hodí upozornit, že chmod
s přepínačem -R dovede (především spuštěný pod rootem) velice snadno znehodnotit systém, a to takovým způsobem, že je pak podstatně jednodušší systém smazat a nainstalovat jej znova (či v lepším případě obnovit jej ze zálohy), než se pokoušet katastrofu napravit. Pozor si dávejte zvlášť při zadávání absolutních cest, protože největší škodu by příkaz napáchal logicky tehdy, dostal-li by kořenový adresář (/) jako argument.
GNU verze příkazu má oproti standardu navíc několik dalších praktických přepínačů. Dva ovlivňující výpis programu:
# -v vypíše informace o každém zpracovaném souboru chmod -v 755 a b c mode of `a' changed to 0755 (rwxr-xr-x) mode of `b' changed to 0755 (rwxr-xr-x) mode of `c' changed to 0755 (rwxr-xr-x) # -c je jako -v, ale vypisuje info jen tehdy, změní-li se práva a # následující příkaz tedy nevypíše nic (práva všech souborů již jsou 755) chmod -c 755 a b c
Dále je zde přepínač --reference, díky kterému můžeme místo konkrétních práv zadat cestu k souboru, jehož práva budou použita
# nastaví adresáři „dir“ práva kořenového adresáře chmod --reference=/ "dir"
Přepínač --preserve-root nedovolí spustit příkaz v rekurzivním režimu na kořenový adresář. Pozor, na rozdíl např. od rm
je u chmod
u výchozí chování takové, jako by byl zadán přepínač --no-preserve-root.
Příkaz chown
slouží ke změně vlastníka a skupiny souborů a adresářů. Název je zkratkou anglického change owner, tedy změnit vlastníka.
# změní vlastníka souboru „soubor.txt“ na „jmeno_uzivatele“ chown jmeno_uzivatele soubor.txt # změní vlastníka souboru „soubor.txt“ na „dave“ a skupinu na „home“, # oddělovač vlastníka a skupiny může být znak : nebo . chown dave:home "soubor.txt"
Místo jména vlastníka a skupiny lze zadat také číslo vlastníka (UID) či skupiny (GID).
Existují ještě další dvě zvláštní použití.
# změní skupinu souboru „soubor.txt“ na „www“ chown :www soubor.txt # změní vlastníka souboru „x“ na "admin" a # změní skupinu na implicitní skupinu uživatele „admin“ chown admin: x # toto nefunguje, protože tento formát zápisu je platný # jen tehdy, když zadáte jméno uživatele (a ne UID) chown 1000: x chown: invalid spec: `1000:'
Co se týče přepínačů, je na tom chown
podobně jako výše popisovaný chmod
, tedy -R je standardní přepínač aktivující rekurzivní režim a společná GNU rozšíření jsou také stejná. Příkaz chown
má ale ještě další standardní i GNU přepínače.
# nastaví adresářům „a“, „b“, „c“ a jejich obsahu # vlastníka „dave“ a skupinu „home“ a navíc vypíše # informaci o každém změněném souboru či adresáři chown -c -R dave:home a b c
Standardní přepínač -h zakáže následování symbolických odkazů (symlinků) a mění přímo jejich vlastnictví (na systémech, kde to je podporováno – obvykle to smí provádět pouze root). Dále jsou zde standardní přepínače ovlivňující chování rekurzivního režimu (-R), a těmi jsou -H, -L a -P. Přepínač -H způsobí následování symlinku zadaného na příkazovém řádku. Je-li zadán přepínač -L a program narazí na symlink odkazující na adresář, spustí rekurzi na odkazovaný adresář. Přepínač -P neprochází žádné symlinky. Standard neudává, které chování se má použít jako výchozí, ale GNU používá -P.
Užitečný při rekurzivní změně vlastnictví může být také GNU přepínač --from, jemuž jako argument zadáte vlastníka a skupinu a chown
pak mění vlastnictví jen u těch souborů, které odpovídají hodnotám zadaným přepínači --from.
# rekurzivně změní vlastnictví všech položek v adresáři „/home/petr“, # které mají vlastníka „dave“ a skupinu „home“ na vlastníka „petr“ a skupinu „users“ chown -R --from=dave:home petr.users /home/petr # rekurzivně změní vlastnictví všech položek v adresáři „/home/dave“, # které mají vlastníka „dave“ na „petr“ s jeho implicitní skupinou chown -R --from=dave petr: /home/petr/docs
Příkaz chgrp
slouží ke změně vlastnické skupiny souborů a adresářů. Název vychází z anglického výrazu change group – změnit skupinu.
# nastaví souboru „x“ skupinu „home“ chgrp home x # téhož lze docílit pomocí: chown :home x
Program má (až na absenci --from) stejné standardní i GNU přepínače jako výše popisovaný chown
.
# změní skupinu aktuálního adresáře a jeho obsahu na „users“ chgrp -R users . # totéž jako předchozí, ale navíc informuje o provedených změnách chgrp -cR users .
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej:
chattr
. A tiež odstavec o tom, čo z toho a ako funguje na moderných systémoch oproti systémom starším (resp. unixovým, ale nie linuxovým).
Vždy sa dá ísť do ďalších a ďalších podrobností (napr. fungovanie na rôznych filesystémoch).
chmod
velice užitečný přepínač +X
, který přidává příznak spustitelnosti pouze adresářům, takže můžete jedním příkazem rekurzivně zpřístupnit celý strom, aniž byste všechny soubory změnili na spustitelné (popř. museli použít složitější konstrukci s find
).
:~/tmp$ ls -ld ./test drwxr-xr-x 2 root root 4096 2009-11-30 07:57 ./test :~/tmp$ cd test :~/tmp/test$ ls -la ./a -rw-r--r-- 1 peter peter 0 2009-11-30 07:57 ./a $:~/tmp/test$ rm ./a rm: cannot remove `./a': Permission denied
petr.users
opatrně, ono to sice funguje, ale imho je to starší varianta k petr:users
brw-rw---- 1 root root 7, 0 2009-11-08 14:41 blokove_zarizeniAť to čtu jak to čtu… v druhém sloupci určitě není jméno vlastníka. ;)
Ve druhém sloupci je uvedeno jméno vlastníka a ve třetím potom název skupiny.by tedy měla znít takto:
Ve třetím sloupci je uvedeno jméno vlastníka a ve čtvrtém potom název skupiny.
Zde se hodí upozornit, že chmod s přepínačem -R dovede (především spuštěný pod rootem) velice snadno znehodnotit systém
A co teprv, když dá člověk:
chmod -R /bla/bla/bla/*
To je taky pěkný hukot, a nijak nepomůže, že se před odentrováním dvakrát zkontroluje cesta.
/etc/DIR_COLORS
(v příloze).