O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Docela mne zaujala aktuální anketa, konkrétně velký propad Anjuty a Monodevelop za ostatními IDE. Anjuta mne v tuto chvíli až tak moc nezajímá, protože i když je primárně psaná pro vývoj GNOME/GTK aplikací v C/C++, tak o tyto aplikace nouze není a asi to fakt bude tedy samotným IDE.
O to víc by mne ale zajímal váš pohled na Monodevelop a případně celé Mono. 1% mi připadá jako docela nízké číslo a to ani nevím, jak moc je to 1% reálné, jestli se redakčnímu systému třeba jen "nechce" vypočítat nulu, když už tam nějaký hlas je.
Již několikrát mne docela zamrzelo, že byl nějaký dotaz uzamčen a vzápětí i vymazán, jelikož byl takříkajíc „off-topic“, protože „nesouvisel“ s Linuxem. Dnes se stalo totéž a jelikož mám velmi podobnou zkušenost jako tazatel a off-topic to bohužel není, vznikl tento zápisek.
Za měsíc a chlup to budou 4 roky, co jsem si po prázdninové brigádě koupil v bazaru repasovaný IBM ThinkPad 570 za nějakých 23 kKč. Na první pohled příšerně těžká kráva, která má 3,5kg, ale součástí je i dockstation, ve které je i CD ROM, FDD, místo pro další baterii, solidní reproduktorky a pár portu. Dockstation používám v podstatě jen k instalaci OS z CD a normálně mám velmi příjemný drobek, který váží 1.8kg.
Asi dva a půl roku tomu jsem si koupil LCD a přibližně o rok později jsem si řekl, že by možná nebylo od věci místo integrované grafické grafické karty v Intel 865G začít používat něco s DVI. Jelikož mne 3D akcelerace až tak moc nezajímá a nemám rad zbytečný hluk, sáhl jsem po líném Asus V9520 postaveném na nVidia GeForce FX 5200 s pasivním chlazením. Na výběr byla verze s 64MB a 128MB. Cenový rozdíl asi 200Kč, ale jelikož jsem žil v přesvědčení, že od té karty chci opravdu jen to DVI, sáhl jsem po levnější variantě s 64MB.
Chtěl jsem se podívat na informace o jednom pořadu v programu TV Prima a tak jsem do prohlížeče napsal prima.cz. Místo na webu TV Prima jsem se ocitl na stránkách nějakého počítačového obchůdku, který používá jak prima.cz tak pryma.cz. Doteď docela běžný jev. Někdo měl prostě štěstí a má doménu, jejichž název připomíná někoho známějšího. Na stránkách obchůdku mne však velmi zaujala jiná věc a to anketa o legálnosti instalace Windows XP na návštěvníkově počítači.
Když jsi si tak ráno prohlížel data vzešlá z ankety o nejoblíbenější distribuci 2006, tak mne trošku zarazilo docela vysoké procento nezaměstnaných vysokoškoláků v našich řadách. Vydal jsem se tedy na web Ministerstva práce a sociálních věcí pro aktuální statistiky za první čtvrtletí toho roku a pokusil se čísla alespoň trošku porovnat.
Před nedávnem mne poněkud rozladilo Gnome. Rozladilo mne natolik, že jsem začal uvažovat o změně. Prohlížej jsem si screenshoty různých prostředí a dva favority jsem nakonec i "emergnul". FluxBox sice nebyl špatný, ale přeci jen jsem dlouhodobě silně "GTK pozitivní" a tak jsem sáhl XFCE (Tthingwathi, máš na tom kus viny. ;o) )
Během víkendu jsem si vzpomněl na fází prohlížení screenshotu, konkrétně na pár, kde byl panel vykreslen transparentně. Okamžitě mi bylo jasné, že právě transparentnost je to, co mému zánovnímu XFCE chybí k dokonalosti. Trošku jsem zagooglil a za chvílí jsem měl na ploše transparentní panel. Jako bonus mi začaly ještě okna házet stíny. Co chtít víc?
Tak jsem se konečně dočkal. 5. června byla v Gentoo většina balíčků souvisejících s Gnome 2.10 přesunuta z ~x86 do x86. Všiml jsem si toho následující den ráno a byl jsem nadšen. Pro mne to byla hlavní událost dne, kterou nemohl zastínit ani Debian, pro který měl ten den už snad také nadejít ten správný čas. Nadšení bohužel netrvalo dlouho.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz