Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Docela mne zaujala aktuální anketa, konkrétně velký propad Anjuty a Monodevelop za ostatními IDE. Anjuta mne v tuto chvíli až tak moc nezajímá, protože i když je primárně psaná pro vývoj GNOME/GTK aplikací v C/C++, tak o tyto aplikace nouze není a asi to fakt bude tedy samotným IDE.
O to víc by mne ale zajímal váš pohled na Monodevelop a případně celé Mono. 1% mi připadá jako docela nízké číslo a to ani nevím, jak moc je to 1% reálné, jestli se redakčnímu systému třeba jen "nechce" vypočítat nulu, když už tam nějaký hlas je.
To že Mono někteří již z principu zavrhnou, protože za .NET stojí Microsoft, mi je docela jasné, ale co se vám na něm jinak tak nelíbí? Posledních pár let jsem toho sice moc nenapsal, ale když jsem si loni přečetl knihu Myslíme v jazyku C#, tak mi .NET padl docela do oka. K nějakému symbolickému oťukávání Mona jsem prvně používal oblíbený textový editor, ale záhy jsem přešel k Monodevelop. K nějakým větším, či alespoň středním věcem jsem se v Monu nedopracoval, ale celkově na mne Monodevelop působil přívětivě a dělalo se mi v něm dobře. Vidíte problém v samotném Monodevelopu, nebo se vám nelíbí celé Mono a Monodevelop se tím pádem stává nezajímavý?
Tiskni
Sdílej:
v defaultní instalaci jsou dvě aplikace, které mi neskutečně pijí krev: zmd a beagleNechybi u te prvni v nazvu jedno pismenko?
(To je tahle hruza? Proc to je proboha v defaultni instalaci?)
Vždyť jí tam máš, v sekci non-free:
deb http://ftp.debian.cz/debian/ etch main contrib non-free
$ aptitude search sun-java
sun-java5-bin
sun-java5-demo
sun-java5-doc
sun-java5-fonts
sun-java5-jdk
sun-java5-jre
sun-java5-plugin
sun-java5-source
RefactoringTakovy lepsi indent? Opravdu nechapu, jak muze stroj refaktorovat.
contextové doplňováníje opravdu uzasne u dynamickych jazyku. Pokud nekdoPouzivaTakhleDlouheIdentifikatory, tak smysl ma, ale spis by se mel nad sebou zamyslet autor daneho rozhrani.
průběžnou kontrolu syntaxeNebo si pockam, az mi vynada prekladac. Stejne clovek ten samy kod prepisuje nekolikrat, nez dojde k prekladu.
Takovy lepsi indent? Opravdu nechapu, jak muze stroj refaktorovat.Zjistete si, co vsechno se pod vyznamem toho slova skryva...
je opravdu uzasne u dynamickych jazyku. Pokud nekdoPouzivaTakhleDlouheIdentifikatory, tak smysl ma, ale spis by se mel nad sebou zamyslet autor daneho rozhrani.Takze vy kdyz zacnete pouzivat nejakou novou knihovnu, tak se nazpamet naucite metody jejich trid a co delaji? Pripadne vam k nicemu, kdyz IDE cloveku napovi metodu s jejimi argumenty a strucnym popisem toho, co dela? Budete se divat do reference, jake argumenty ta metoda ma, kdyz vam to IDE muze rict behem par vterin?
Nebo si pockam, az mi vynada prekladac. Stejne clovek ten samy kod prepisuje nekolikrat, nez dojde k prekladu.To je opravdu produktivni reseni
U kazde blbe chybky, kterou byste normalne opravil okamzite, budete cekat, az to zkompilujete a vyleti jich na vas 100.
Psat o moznostech spravy projektu, to uz bych se opakoval. Nekterym lidem to proste nedojde.
Nikdo vas nenuti pouzivat IDE, ani vam nikdo nevnucuje, ze zrovna vy ho musite potrebovat. Ale uz me vazne unavuji individua, ktera maji pocit, ze kdyz nepouzivaji IDE, tak jsou asi lepsi programatori.
Já vidím 4 zásadní problémy :
Jinak se mi .NET a C# taky líbí (aby ne, když mě živý), ale Mono nikdy nebude plnohodnotný .NET. Z těchto důvodů se učím Javu, ta je velice podobná jako C# (MS ji vykradl dobře) a přitom multiplatformní.