Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Docela mne zaujala aktuální anketa, konkrétně velký propad Anjuty a Monodevelop za ostatními IDE. Anjuta mne v tuto chvíli až tak moc nezajímá, protože i když je primárně psaná pro vývoj GNOME/GTK aplikací v C/C++, tak o tyto aplikace nouze není a asi to fakt bude tedy samotným IDE.
O to víc by mne ale zajímal váš pohled na Monodevelop a případně celé Mono. 1% mi připadá jako docela nízké číslo a to ani nevím, jak moc je to 1% reálné, jestli se redakčnímu systému třeba jen "nechce" vypočítat nulu, když už tam nějaký hlas je.
To že Mono někteří již z principu zavrhnou, protože za .NET stojí Microsoft, mi je docela jasné, ale co se vám na něm jinak tak nelíbí? Posledních pár let jsem toho sice moc nenapsal, ale když jsem si loni přečetl knihu Myslíme v jazyku C#, tak mi .NET padl docela do oka. K nějakému symbolickému oťukávání Mona jsem prvně používal oblíbený textový editor, ale záhy jsem přešel k Monodevelop. K nějakým větším, či alespoň středním věcem jsem se v Monu nedopracoval, ale celkově na mne Monodevelop působil přívětivě a dělalo se mi v něm dobře. Vidíte problém v samotném Monodevelopu, nebo se vám nelíbí celé Mono a Monodevelop se tím pádem stává nezajímavý?
Tiskni
Sdílej:
v defaultní instalaci jsou dvě aplikace, které mi neskutečně pijí krev: zmd a beagleNechybi u te prvni v nazvu jedno pismenko?
Vždyť jí tam máš, v sekci non-free:
deb http://ftp.debian.cz/debian/ etch main contrib non-free
$ aptitude search sun-java
sun-java5-bin
sun-java5-demo
sun-java5-doc
sun-java5-fonts
sun-java5-jdk
sun-java5-jre
sun-java5-plugin
sun-java5-source
RefactoringTakovy lepsi indent? Opravdu nechapu, jak muze stroj refaktorovat.
contextové doplňováníje opravdu uzasne u dynamickych jazyku. Pokud nekdoPouzivaTakhleDlouheIdentifikatory, tak smysl ma, ale spis by se mel nad sebou zamyslet autor daneho rozhrani.
průběžnou kontrolu syntaxeNebo si pockam, az mi vynada prekladac. Stejne clovek ten samy kod prepisuje nekolikrat, nez dojde k prekladu.
Takovy lepsi indent? Opravdu nechapu, jak muze stroj refaktorovat.Zjistete si, co vsechno se pod vyznamem toho slova skryva...
je opravdu uzasne u dynamickych jazyku. Pokud nekdoPouzivaTakhleDlouheIdentifikatory, tak smysl ma, ale spis by se mel nad sebou zamyslet autor daneho rozhrani.Takze vy kdyz zacnete pouzivat nejakou novou knihovnu, tak se nazpamet naucite metody jejich trid a co delaji? Pripadne vam k nicemu, kdyz IDE cloveku napovi metodu s jejimi argumenty a strucnym popisem toho, co dela? Budete se divat do reference, jake argumenty ta metoda ma, kdyz vam to IDE muze rict behem par vterin?
Nebo si pockam, az mi vynada prekladac. Stejne clovek ten samy kod prepisuje nekolikrat, nez dojde k prekladu.To je opravdu produktivni reseni
Já vidím 4 zásadní problémy :
Jinak se mi .NET a C# taky líbí (aby ne, když mě živý), ale Mono nikdy nebude plnohodnotný .NET. Z těchto důvodů se učím Javu, ta je velice podobná jako C# (MS ji vykradl dobře) a přitom multiplatformní.