Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Chtěl jsem se podívat na informace o jednom pořadu v programu TV Prima a tak jsem do prohlížeče napsal prima.cz. Místo na webu TV Prima jsem se ocitl na stránkách nějakého počítačového obchůdku, který používá jak prima.cz tak pryma.cz. Doteď docela běžný jev. Někdo měl prostě štěstí a má doménu, jejichž název připomíná někoho známějšího. Na stránkách obchůdku mne však velmi zaujala jiná věc a to anketa o legálnosti instalace Windows XP na návštěvníkově počítači.
Celých 48% návštěvníku se hlásí k nelegální instalaci systému Windows XP. 48% mi nepřipadá jako nějak přemrštěné číslo. Warez je zakořeněn hluboko ve společnosti a ještě nějaký pátek potrvá, než tomu tak nebude. Dříve bylo běžné si vyměňovat programy ve Svazarm klubech de facto pod záštitou státu a najedou se „tentýž“ stát snaží o opak. Obrat o 180˚ nejde ze dne na den a zejména v domácnostech to je hodně znát.
Co ale nedokážu pochopit je fakt, že se k tomu někdo hrdě hlásí. Nevím, jestli jsou lidé stále tak hluboce přesvědčení o absolutní anonymitě internetu, nelegální software považují jako samozřejmost či dokonce za znak inteligence, že přece nejsou tak blbí, aby kupovali něco, co nemusí, jsou tak pravdomluvní, nebo ještě něco jiného. Prostě mi to hlava nebere.
Tiskni
Sdílej:
oskar.cz
to bylo trochu složitější. Původně to měla nějaká školicí firma (dávno předtím, než telefonní značka Oskar vznikla). Když Český mobil začínal budovat značku Oskar, dohodli se s majitelem domény na odkupu a uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí.
Jenže majitel domény se pak začal cukat (když zjistil, že by si třeba mohl říct o víc peněz), tak zaregistrovali doménu oskarmobil.cz
a na majitele oskar.cz
podali žalobu (netýkala se přímo práva na doménu, ale závazků vyplývajících z uzavřené smlouvy). Spor vyhráli (možná i mimosoudně, už přesně nevím) a už nějakou dobu to patří Českému mobilu (resp. dnes Vodafonu).