Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Docela mne zaujala aktuální anketa, konkrétně velký propad Anjuty a Monodevelop za ostatními IDE. Anjuta mne v tuto chvíli až tak moc nezajímá, protože i když je primárně psaná pro vývoj GNOME/GTK aplikací v C/C++, tak o tyto aplikace nouze není a asi to fakt bude tedy samotným IDE.
O to víc by mne ale zajímal váš pohled na Monodevelop a případně celé Mono. 1% mi připadá jako docela nízké číslo a to ani nevím, jak moc je to 1% reálné, jestli se redakčnímu systému třeba jen "nechce" vypočítat nulu, když už tam nějaký hlas je.
Již několikrát mne docela zamrzelo, že byl nějaký dotaz uzamčen a vzápětí i vymazán, jelikož byl takříkajíc „off-topic“, protože „nesouvisel“ s Linuxem. Dnes se stalo totéž a jelikož mám velmi podobnou zkušenost jako tazatel a off-topic to bohužel není, vznikl tento zápisek.
Za měsíc a chlup to budou 4 roky, co jsem si po prázdninové brigádě koupil v bazaru repasovaný IBM ThinkPad 570 za nějakých 23 kKč. Na první pohled příšerně těžká kráva, která má 3,5kg, ale součástí je i dockstation, ve které je i CD ROM, FDD, místo pro další baterii, solidní reproduktorky a pár portu. Dockstation používám v podstatě jen k instalaci OS z CD a normálně mám velmi příjemný drobek, který váží 1.8kg.
Asi dva a půl roku tomu jsem si koupil LCD a přibližně o rok později jsem si řekl, že by možná nebylo od věci místo integrované grafické grafické karty v Intel 865G začít používat něco s DVI. Jelikož mne 3D akcelerace až tak moc nezajímá a nemám rad zbytečný hluk, sáhl jsem po líném Asus V9520 postaveném na nVidia GeForce FX 5200 s pasivním chlazením. Na výběr byla verze s 64MB a 128MB. Cenový rozdíl asi 200Kč, ale jelikož jsem žil v přesvědčení, že od té karty chci opravdu jen to DVI, sáhl jsem po levnější variantě s 64MB.
Když jsi si tak ráno prohlížel data vzešlá z ankety o nejoblíbenější distribuci 2006, tak mne trošku zarazilo docela vysoké procento nezaměstnaných vysokoškoláků v našich řadách. Vydal jsem se tedy na web Ministerstva práce a sociálních věcí pro aktuální statistiky za první čtvrtletí toho roku a pokusil se čísla alespoň trošku porovnat.
Před nedávnem mne poněkud rozladilo Gnome. Rozladilo mne natolik, že jsem začal uvažovat o změně. Prohlížej jsem si screenshoty různých prostředí a dva favority jsem nakonec i "emergnul". FluxBox sice nebyl špatný, ale přeci jen jsem dlouhodobě silně "GTK pozitivní" a tak jsem sáhl XFCE (Tthingwathi, máš na tom kus viny. ;o) )
Během víkendu jsem si vzpomněl na fází prohlížení screenshotu, konkrétně na pár, kde byl panel vykreslen transparentně. Okamžitě mi bylo jasné, že právě transparentnost je to, co mému zánovnímu XFCE chybí k dokonalosti. Trošku jsem zagooglil a za chvílí jsem měl na ploše transparentní panel. Jako bonus mi začaly ještě okna házet stíny. Co chtít víc?
Tak jsem se konečně dočkal. 5. června byla v Gentoo většina balíčků souvisejících s Gnome 2.10 přesunuta z ~x86 do x86. Všiml jsem si toho následující den ráno a byl jsem nadšen. Pro mne to byla hlavní událost dne, kterou nemohl zastínit ani Debian, pro který měl ten den už snad také nadejít ten správný čas. Nadšení bohužel netrvalo dlouho.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz