O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Docela mne zaujala aktuální anketa, konkrétně velký propad Anjuty a Monodevelop za ostatními IDE. Anjuta mne v tuto chvíli až tak moc nezajímá, protože i když je primárně psaná pro vývoj GNOME/GTK aplikací v C/C++, tak o tyto aplikace nouze není a asi to fakt bude tedy samotným IDE.
O to víc by mne ale zajímal váš pohled na Monodevelop a případně celé Mono. 1% mi připadá jako docela nízké číslo a to ani nevím, jak moc je to 1% reálné, jestli se redakčnímu systému třeba jen "nechce" vypočítat nulu, když už tam nějaký hlas je.
Již několikrát mne docela zamrzelo, že byl nějaký dotaz uzamčen a vzápětí i vymazán, jelikož byl takříkajíc „off-topic“, protože „nesouvisel“ s Linuxem. Dnes se stalo totéž a jelikož mám velmi podobnou zkušenost jako tazatel a off-topic to bohužel není, vznikl tento zápisek.
Za měsíc a chlup to budou 4 roky, co jsem si po prázdninové brigádě koupil v bazaru repasovaný IBM ThinkPad 570 za nějakých 23 kKč. Na první pohled příšerně těžká kráva, která má 3,5kg, ale součástí je i dockstation, ve které je i CD ROM, FDD, místo pro další baterii, solidní reproduktorky a pár portu. Dockstation používám v podstatě jen k instalaci OS z CD a normálně mám velmi příjemný drobek, který váží 1.8kg.
Asi dva a půl roku tomu jsem si koupil LCD a přibližně o rok později jsem si řekl, že by možná nebylo od věci místo integrované grafické grafické karty v Intel 865G začít používat něco s DVI. Jelikož mne 3D akcelerace až tak moc nezajímá a nemám rad zbytečný hluk, sáhl jsem po líném Asus V9520 postaveném na nVidia GeForce FX 5200 s pasivním chlazením. Na výběr byla verze s 64MB a 128MB. Cenový rozdíl asi 200Kč, ale jelikož jsem žil v přesvědčení, že od té karty chci opravdu jen to DVI, sáhl jsem po levnější variantě s 64MB.
Když jsi si tak ráno prohlížel data vzešlá z ankety o nejoblíbenější distribuci 2006, tak mne trošku zarazilo docela vysoké procento nezaměstnaných vysokoškoláků v našich řadách. Vydal jsem se tedy na web Ministerstva práce a sociálních věcí pro aktuální statistiky za první čtvrtletí toho roku a pokusil se čísla alespoň trošku porovnat.
Před nedávnem mne poněkud rozladilo Gnome. Rozladilo mne natolik, že jsem začal uvažovat o změně. Prohlížej jsem si screenshoty různých prostředí a dva favority jsem nakonec i "emergnul". FluxBox sice nebyl špatný, ale přeci jen jsem dlouhodobě silně "GTK pozitivní" a tak jsem sáhl XFCE (Tthingwathi, máš na tom kus viny. ;o) )
Během víkendu jsem si vzpomněl na fází prohlížení screenshotu, konkrétně na pár, kde byl panel vykreslen transparentně. Okamžitě mi bylo jasné, že právě transparentnost je to, co mému zánovnímu XFCE chybí k dokonalosti. Trošku jsem zagooglil a za chvílí jsem měl na ploše transparentní panel. Jako bonus mi začaly ještě okna házet stíny. Co chtít víc?
Tak jsem se konečně dočkal. 5. června byla v Gentoo většina balíčků souvisejících s Gnome 2.10 přesunuta z ~x86 do x86. Všiml jsem si toho následující den ráno a byl jsem nadšen. Pro mne to byla hlavní událost dne, kterou nemohl zastínit ani Debian, pro který měl ten den už snad také nadejít ten správný čas. Nadšení bohužel netrvalo dlouho.