Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Docela mne zaujala aktuální anketa, konkrétně velký propad Anjuty a Monodevelop za ostatními IDE. Anjuta mne v tuto chvíli až tak moc nezajímá, protože i když je primárně psaná pro vývoj GNOME/GTK aplikací v C/C++, tak o tyto aplikace nouze není a asi to fakt bude tedy samotným IDE.
O to víc by mne ale zajímal váš pohled na Monodevelop a případně celé Mono. 1% mi připadá jako docela nízké číslo a to ani nevím, jak moc je to 1% reálné, jestli se redakčnímu systému třeba jen "nechce" vypočítat nulu, když už tam nějaký hlas je.
Již několikrát mne docela zamrzelo, že byl nějaký dotaz uzamčen a vzápětí i vymazán, jelikož byl takříkajíc „off-topic“, protože „nesouvisel“ s Linuxem. Dnes se stalo totéž a jelikož mám velmi podobnou zkušenost jako tazatel a off-topic to bohužel není, vznikl tento zápisek.
Za měsíc a chlup to budou 4 roky, co jsem si po prázdninové brigádě koupil v bazaru repasovaný IBM ThinkPad 570 za nějakých 23 kKč. Na první pohled příšerně těžká kráva, která má 3,5kg, ale součástí je i dockstation, ve které je i CD ROM, FDD, místo pro další baterii, solidní reproduktorky a pár portu. Dockstation používám v podstatě jen k instalaci OS z CD a normálně mám velmi příjemný drobek, který váží 1.8kg.
Asi dva a půl roku tomu jsem si koupil LCD a přibližně o rok později jsem si řekl, že by možná nebylo od věci místo integrované grafické grafické karty v Intel 865G začít používat něco s DVI. Jelikož mne 3D akcelerace až tak moc nezajímá a nemám rad zbytečný hluk, sáhl jsem po líném Asus V9520 postaveném na nVidia GeForce FX 5200 s pasivním chlazením. Na výběr byla verze s 64MB a 128MB. Cenový rozdíl asi 200Kč, ale jelikož jsem žil v přesvědčení, že od té karty chci opravdu jen to DVI, sáhl jsem po levnější variantě s 64MB.
Když jsi si tak ráno prohlížel data vzešlá z ankety o nejoblíbenější distribuci 2006, tak mne trošku zarazilo docela vysoké procento nezaměstnaných vysokoškoláků v našich řadách. Vydal jsem se tedy na web Ministerstva práce a sociálních věcí pro aktuální statistiky za první čtvrtletí toho roku a pokusil se čísla alespoň trošku porovnat.
Před nedávnem mne poněkud rozladilo Gnome. Rozladilo mne natolik, že jsem začal uvažovat o změně. Prohlížej jsem si screenshoty různých prostředí a dva favority jsem nakonec i "emergnul". FluxBox sice nebyl špatný, ale přeci jen jsem dlouhodobě silně "GTK pozitivní" a tak jsem sáhl XFCE (Tthingwathi, máš na tom kus viny. ;o) )
Během víkendu jsem si vzpomněl na fází prohlížení screenshotu, konkrétně na pár, kde byl panel vykreslen transparentně. Okamžitě mi bylo jasné, že právě transparentnost je to, co mému zánovnímu XFCE chybí k dokonalosti. Trošku jsem zagooglil a za chvílí jsem měl na ploše transparentní panel. Jako bonus mi začaly ještě okna házet stíny. Co chtít víc?
Tak jsem se konečně dočkal. 5. června byla v Gentoo většina balíčků souvisejících s Gnome 2.10 přesunuta z ~x86 do x86. Všiml jsem si toho následující den ráno a byl jsem nadšen. Pro mne to byla hlavní událost dne, kterou nemohl zastínit ani Debian, pro který měl ten den už snad také nadejít ten správný čas. Nadšení bohužel netrvalo dlouho.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz