Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Nejspíše vaší pozornosti neuniklo, že používám desktopové prostředí XFCE. A protože se mi vcelku zamlouvá, rozhodl jsem se ho trochu blíže popsat a přiblížit vám, kterak se s ním žije. Taková malá agitační recenze 
XFCE si můžete prohlédnout třeba na šotech na domovské stránce projektu. Jak vidíte, prostředí je jednoduché a přitom příjemné na pohled. Používá se GTK+ toolkit, což poskytuje XFCE vzhled toho nejlepšího svobodného grafického toolkitu 
Nahoře (nebo klidně i dole, případně vůbec, dá se vypnout) je pruh úloh, v němž může být pager (okna se v něm dají přetahovat, což je užitečná vlastnost; jeho nevýhodou je ovšem, že blbě prochází obrazovky kolečkem myši a musí se patchovat) a takové ty malé ikonky, kam se dá pohodlně uklidit třeba GAIM.
Druhým prvkem je panel s ikonkama, kam si ovšem můžete podobně jako v GNOME přidávat další zobrazovače (bacha na to, že nejde o GNOME applety, nejsou kompatibilní a hlavně ty z XFCE neběží v odděleném procesu ale přímo v panelu, takže vám ho klidně mohou shodit). Normálně tam jsou ikonky pro všemožné aplikace, které si můžete velmi snadno přidávat a ubírat.
Možná, že se dopouštím hereze, ale tvrdím, že grafické prostředí by mělo být nastavitelné graficky. Samozřejmě by to nemělo vylučovat konfiguraci editací konfiguráku. XFCE používá XML, které je poměrně dobrým kompromisem.
Jinak ovšem nastavení probíhá přes grafické udělátko, které je mimochodem docela povedené a přitom skvěle funguje (narozdíl od mnohým jiných grafických udělátek).
Ačkoliv jsem zpočátku XFCE 4.2 lehce kritizoval a uvažoval, že raději zůstanu u verze 4.0, nakonec jsem tedy upgradoval a nyní nemám problém. Nadále sice platí, že jsem zrušil správu session, což je dle mého věc zbytečná a navíc nepřilíš fungující, ale jinak jsem spokojen.
Součástí XFCE 4.2 je i editor desktopové nabídky, která se vám objeví po stisku pravého myšítka.
Zde si můžete umístit nejpoužívanější nabídky, dostupné velmi rychle na dvě kliknutí.
Bolestí XFCE je nepřítomnost použitelného file manageru. Obsažen je xffm.
Což je ovšem dle mého názoru poměrně nepoužitelná a zmatená příšera.
Proto bude nové XFCE 4.4 pravděpodobně obsahovat zbrusu nový manager, který se prozatím jmenuje Thunar. Vývoj zatím probíhá tak, že v Pythonu s použitím PyGTK píší testovací verze, na nichž se zkouší vlastnosti uživatelského rozhraní. Výsledek má být přepsán do C. Osobně si tedy myslím, že ten poslední krok není nutný, ale budiž.
Chcete-li zvědět víc o budoucnosti a přítomnosti XFCE, počtěte si například v blogu Benedikta Meurera nazvaném přímo Xfce Diary. Další zajímavosti z plánovaného vývoje najdete třeba na tomto wiki.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free. Pokud by nekomu chybel explorer-like filemanager, tak at zkusi ROX, na ktery se da pomerne rychle zvyknout. Aspon nezere tolik pameti jako treba Konqueror.
ale vela zavisi aj od distra. na tvojom stroji mozes kludne skusit nejake i686-optimized, napr. archlinux