Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Nejspíše vaší pozornosti neuniklo, že používám desktopové prostředí XFCE. A protože se mi vcelku zamlouvá, rozhodl jsem se ho trochu blíže popsat a přiblížit vám, kterak se s ním žije. Taková malá agitační recenze 
XFCE si můžete prohlédnout třeba na šotech na domovské stránce projektu. Jak vidíte, prostředí je jednoduché a přitom příjemné na pohled. Používá se GTK+ toolkit, což poskytuje XFCE vzhled toho nejlepšího svobodného grafického toolkitu 
Nahoře (nebo klidně i dole, případně vůbec, dá se vypnout) je pruh úloh, v němž může být pager (okna se v něm dají přetahovat, což je užitečná vlastnost; jeho nevýhodou je ovšem, že blbě prochází obrazovky kolečkem myši a musí se patchovat) a takové ty malé ikonky, kam se dá pohodlně uklidit třeba GAIM.
Druhým prvkem je panel s ikonkama, kam si ovšem můžete podobně jako v GNOME přidávat další zobrazovače (bacha na to, že nejde o GNOME applety, nejsou kompatibilní a hlavně ty z XFCE neběží v odděleném procesu ale přímo v panelu, takže vám ho klidně mohou shodit). Normálně tam jsou ikonky pro všemožné aplikace, které si můžete velmi snadno přidávat a ubírat.
Možná, že se dopouštím hereze, ale tvrdím, že grafické prostředí by mělo být nastavitelné graficky. Samozřejmě by to nemělo vylučovat konfiguraci editací konfiguráku. XFCE používá XML, které je poměrně dobrým kompromisem.
Jinak ovšem nastavení probíhá přes grafické udělátko, které je mimochodem docela povedené a přitom skvěle funguje (narozdíl od mnohým jiných grafických udělátek).
Ačkoliv jsem zpočátku XFCE 4.2 lehce kritizoval a uvažoval, že raději zůstanu u verze 4.0, nakonec jsem tedy upgradoval a nyní nemám problém. Nadále sice platí, že jsem zrušil správu session, což je dle mého věc zbytečná a navíc nepřilíš fungující, ale jinak jsem spokojen.
Součástí XFCE 4.2 je i editor desktopové nabídky, která se vám objeví po stisku pravého myšítka.
Zde si můžete umístit nejpoužívanější nabídky, dostupné velmi rychle na dvě kliknutí.
Bolestí XFCE je nepřítomnost použitelného file manageru. Obsažen je xffm.
Což je ovšem dle mého názoru poměrně nepoužitelná a zmatená příšera.
Proto bude nové XFCE 4.4 pravděpodobně obsahovat zbrusu nový manager, který se prozatím jmenuje Thunar. Vývoj zatím probíhá tak, že v Pythonu s použitím PyGTK píší testovací verze, na nichž se zkouší vlastnosti uživatelského rozhraní. Výsledek má být přepsán do C. Osobně si tedy myslím, že ten poslední krok není nutný, ale budiž.
Chcete-li zvědět víc o budoucnosti a přítomnosti XFCE, počtěte si například v blogu Benedikta Meurera nazvaném přímo Xfce Diary. Další zajímavosti z plánovaného vývoje najdete třeba na tomto wiki.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free. Pokud by nekomu chybel explorer-like filemanager, tak at zkusi ROX, na ktery se da pomerne rychle zvyknout. Aspon nezere tolik pameti jako treba Konqueror.
ale vela zavisi aj od distra. na tvojom stroji mozes kludne skusit nejake i686-optimized, napr. archlinux