Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Nejspíše vaší pozornosti neuniklo, že používám desktopové prostředí XFCE. A protože se mi vcelku zamlouvá, rozhodl jsem se ho trochu blíže popsat a přiblížit vám, kterak se s ním žije. Taková malá agitační recenze 
XFCE si můžete prohlédnout třeba na šotech na domovské stránce projektu. Jak vidíte, prostředí je jednoduché a přitom příjemné na pohled. Používá se GTK+ toolkit, což poskytuje XFCE vzhled toho nejlepšího svobodného grafického toolkitu 
Nahoře (nebo klidně i dole, případně vůbec, dá se vypnout) je pruh úloh, v němž může být pager (okna se v něm dají přetahovat, což je užitečná vlastnost; jeho nevýhodou je ovšem, že blbě prochází obrazovky kolečkem myši a musí se patchovat) a takové ty malé ikonky, kam se dá pohodlně uklidit třeba GAIM.
Druhým prvkem je panel s ikonkama, kam si ovšem můžete podobně jako v GNOME přidávat další zobrazovače (bacha na to, že nejde o GNOME applety, nejsou kompatibilní a hlavně ty z XFCE neběží v odděleném procesu ale přímo v panelu, takže vám ho klidně mohou shodit). Normálně tam jsou ikonky pro všemožné aplikace, které si můžete velmi snadno přidávat a ubírat.
Možná, že se dopouštím hereze, ale tvrdím, že grafické prostředí by mělo být nastavitelné graficky. Samozřejmě by to nemělo vylučovat konfiguraci editací konfiguráku. XFCE používá XML, které je poměrně dobrým kompromisem.
Jinak ovšem nastavení probíhá přes grafické udělátko, které je mimochodem docela povedené a přitom skvěle funguje (narozdíl od mnohým jiných grafických udělátek).
Ačkoliv jsem zpočátku XFCE 4.2 lehce kritizoval a uvažoval, že raději zůstanu u verze 4.0, nakonec jsem tedy upgradoval a nyní nemám problém. Nadále sice platí, že jsem zrušil správu session, což je dle mého věc zbytečná a navíc nepřilíš fungující, ale jinak jsem spokojen.
Součástí XFCE 4.2 je i editor desktopové nabídky, která se vám objeví po stisku pravého myšítka.
Zde si můžete umístit nejpoužívanější nabídky, dostupné velmi rychle na dvě kliknutí.
Bolestí XFCE je nepřítomnost použitelného file manageru. Obsažen je xffm.
Což je ovšem dle mého názoru poměrně nepoužitelná a zmatená příšera.
Proto bude nové XFCE 4.4 pravděpodobně obsahovat zbrusu nový manager, který se prozatím jmenuje Thunar. Vývoj zatím probíhá tak, že v Pythonu s použitím PyGTK píší testovací verze, na nichž se zkouší vlastnosti uživatelského rozhraní. Výsledek má být přepsán do C. Osobně si tedy myslím, že ten poslední krok není nutný, ale budiž.
Chcete-li zvědět víc o budoucnosti a přítomnosti XFCE, počtěte si například v blogu Benedikta Meurera nazvaném přímo Xfce Diary. Další zajímavosti z plánovaného vývoje najdete třeba na tomto wiki.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free. Pokud by nekomu chybel explorer-like filemanager, tak at zkusi ROX, na ktery se da pomerne rychle zvyknout. Aspon nezere tolik pameti jako treba Konqueror.
ale vela zavisi aj od distra. na tvojom stroji mozes kludne skusit nejake i686-optimized, napr. archlinux