Apple představil nový iPad mini, iMac s čipem M6, 14palcový MacBook Pro s čipem M6 a MacBook Pro s PROLED XDR displejem – první Mac s dotykovým ovládáním.
Nedávno představený projekt mapSTL.com řeší budoucnost. 𝕏: "Netušil jsem, kolik patentů na generování map existuje. Existují patenty na generování fantasy map 🫣. Cokoliv je na 3D tiskárnu a tvoří to produkt, bude to mít patenty. Tak bacha na to!" … více »
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.4 (𝕏). Přehled novinek a vylepšení v poznámkách k vydání.
Byla objevena zranitelnost Tailworm v Tailscale a Headscale umožňující lokální eskalaci práv přihlášeného uživatele. Následně byla v Tailscale v opravené verzi 1.104.4+ změněna architektura aplikace. Viz příspěvek na blogu Tailscale.
Byl vydán Mozilla Firefox 159.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 159 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Nasazení softwaru, který nyní používá ve svých autech pro čínský trh, zvažuje automobilový koncern Volkswagen také v Evropě, kde by se mohl používat v budoucích vozech značek Volkswagen, Škoda a Cupra. Základem pro budoucí evropské modely by se mohla stát takzvaná China Electronic Architecture, elektronická architektura vyvinutá pro čínské modely ve spolupráci s tamní automobilkou Xpeng.
Vedoucím brněnské pobočky Red Hatu se stal Radek Vokál [LinkedIn].
Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Nejspíše vaší pozornosti neuniklo, že používám desktopové prostředí XFCE. A protože se mi vcelku zamlouvá, rozhodl jsem se ho trochu blíže popsat a přiblížit vám, kterak se s ním žije. Taková malá agitační recenze 
XFCE si můžete prohlédnout třeba na šotech na domovské stránce projektu. Jak vidíte, prostředí je jednoduché a přitom příjemné na pohled. Používá se GTK+ toolkit, což poskytuje XFCE vzhled toho nejlepšího svobodného grafického toolkitu 
Nahoře (nebo klidně i dole, případně vůbec, dá se vypnout) je pruh úloh, v němž může být pager (okna se v něm dají přetahovat, což je užitečná vlastnost; jeho nevýhodou je ovšem, že blbě prochází obrazovky kolečkem myši a musí se patchovat) a takové ty malé ikonky, kam se dá pohodlně uklidit třeba GAIM.
Druhým prvkem je panel s ikonkama, kam si ovšem můžete podobně jako v GNOME přidávat další zobrazovače (bacha na to, že nejde o GNOME applety, nejsou kompatibilní a hlavně ty z XFCE neběží v odděleném procesu ale přímo v panelu, takže vám ho klidně mohou shodit). Normálně tam jsou ikonky pro všemožné aplikace, které si můžete velmi snadno přidávat a ubírat.
Možná, že se dopouštím hereze, ale tvrdím, že grafické prostředí by mělo být nastavitelné graficky. Samozřejmě by to nemělo vylučovat konfiguraci editací konfiguráku. XFCE používá XML, které je poměrně dobrým kompromisem.
Jinak ovšem nastavení probíhá přes grafické udělátko, které je mimochodem docela povedené a přitom skvěle funguje (narozdíl od mnohým jiných grafických udělátek).
Ačkoliv jsem zpočátku XFCE 4.2 lehce kritizoval a uvažoval, že raději zůstanu u verze 4.0, nakonec jsem tedy upgradoval a nyní nemám problém. Nadále sice platí, že jsem zrušil správu session, což je dle mého věc zbytečná a navíc nepřilíš fungující, ale jinak jsem spokojen.
Součástí XFCE 4.2 je i editor desktopové nabídky, která se vám objeví po stisku pravého myšítka.
Zde si můžete umístit nejpoužívanější nabídky, dostupné velmi rychle na dvě kliknutí.
Bolestí XFCE je nepřítomnost použitelného file manageru. Obsažen je xffm.
Což je ovšem dle mého názoru poměrně nepoužitelná a zmatená příšera.
Proto bude nové XFCE 4.4 pravděpodobně obsahovat zbrusu nový manager, který se prozatím jmenuje Thunar. Vývoj zatím probíhá tak, že v Pythonu s použitím PyGTK píší testovací verze, na nichž se zkouší vlastnosti uživatelského rozhraní. Výsledek má být přepsán do C. Osobně si tedy myslím, že ten poslední krok není nutný, ale budiž.
Chcete-li zvědět víc o budoucnosti a přítomnosti XFCE, počtěte si například v blogu Benedikta Meurera nazvaném přímo Xfce Diary. Další zajímavosti z plánovaného vývoje najdete třeba na tomto wiki.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free. Pokud by nekomu chybel explorer-like filemanager, tak at zkusi ROX, na ktery se da pomerne rychle zvyknout. Aspon nezere tolik pameti jako treba Konqueror.
ale vela zavisi aj od distra. na tvojom stroji mozes kludne skusit nejake i686-optimized, napr. archlinux