Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
Nejspíše vaší pozornosti neuniklo, že používám desktopové prostředí XFCE. A protože se mi vcelku zamlouvá, rozhodl jsem se ho trochu blíže popsat a přiblížit vám, kterak se s ním žije. Taková malá agitační recenze
XFCE si můžete prohlédnout třeba na šotech na domovské stránce projektu. Jak vidíte, prostředí je jednoduché a přitom příjemné na pohled. Používá se GTK+ toolkit, což poskytuje XFCE vzhled toho nejlepšího svobodného grafického toolkitu
Nahoře (nebo klidně i dole, případně vůbec, dá se vypnout) je pruh úloh, v němž může být pager (okna se v něm dají přetahovat, což je užitečná vlastnost; jeho nevýhodou je ovšem, že blbě prochází obrazovky kolečkem myši a musí se patchovat) a takové ty malé ikonky, kam se dá pohodlně uklidit třeba GAIM.
Druhým prvkem je panel s ikonkama, kam si ovšem můžete podobně jako v GNOME přidávat další zobrazovače (bacha na to, že nejde o GNOME applety, nejsou kompatibilní a hlavně ty z XFCE neběží v odděleném procesu ale přímo v panelu, takže vám ho klidně mohou shodit). Normálně tam jsou ikonky pro všemožné aplikace, které si můžete velmi snadno přidávat a ubírat.
Možná, že se dopouštím hereze, ale tvrdím, že grafické prostředí by mělo být nastavitelné graficky. Samozřejmě by to nemělo vylučovat konfiguraci editací konfiguráku. XFCE používá XML, které je poměrně dobrým kompromisem.
Jinak ovšem nastavení probíhá přes grafické udělátko, které je mimochodem docela povedené a přitom skvěle funguje (narozdíl od mnohým jiných grafických udělátek).
Ačkoliv jsem zpočátku XFCE 4.2 lehce kritizoval a uvažoval, že raději zůstanu u verze 4.0, nakonec jsem tedy upgradoval a nyní nemám problém. Nadále sice platí, že jsem zrušil správu session, což je dle mého věc zbytečná a navíc nepřilíš fungující, ale jinak jsem spokojen.
Součástí XFCE 4.2 je i editor desktopové nabídky, která se vám objeví po stisku pravého myšítka.
Zde si můžete umístit nejpoužívanější nabídky, dostupné velmi rychle na dvě kliknutí.
Bolestí XFCE je nepřítomnost použitelného file manageru. Obsažen je xffm.
Což je ovšem dle mého názoru poměrně nepoužitelná a zmatená příšera.
Proto bude nové XFCE 4.4 pravděpodobně obsahovat zbrusu nový manager, který se prozatím jmenuje Thunar. Vývoj zatím probíhá tak, že v Pythonu s použitím PyGTK píší testovací verze, na nichž se zkouší vlastnosti uživatelského rozhraní. Výsledek má být přepsán do C. Osobně si tedy myslím, že ten poslední krok není nutný, ale budiž.
Chcete-li zvědět víc o budoucnosti a přítomnosti XFCE, počtěte si například v blogu Benedikta Meurera nazvaném přímo Xfce Diary. Další zajímavosti z plánovaného vývoje najdete třeba na tomto wiki.
Tiskni
Sdílej:
deb http://ftp.cz.debian.org/debian jessie main contrib non-free