Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Kdo se ptá proč a k čemu je zbabělec a zrádce. Rozum je jen zbraň.
Omlouvám se, zde si nepočtete, neboť jde o otázku, ovšem do zdejší diskuse dle mého názoru nevhodné. Sleduju, že si tu přinejmenším několik lidí pořídilo notebook HP nx7400 a rád bych se jich (nebo kohokoliv jiného) zeptal, v čem to nosí/chtějí nosit. Koukal jsem se na nějaké batohy, ale vzhledem k tomu, že je to trochu větší kousek, vidím to trochu problematicky. Rozhodně nechci brašnu nebo jiné hrůzy, ale opravdu batoh. Máte nějaké doporučení? Díky.
Dovolím si zdůraznit, že výrobce udává rozměry 260x357x30 (nepřeměřoval jsem, veřím jim :-)), což je právě problém, kterému jen tak nějaký batoh nevyhoví, ujišťuju vás, že už jsem hledal co se dá koupit.
Tak to vypadá, že dosahuji dalšího rekordu. Radost sice trochu kazí fakt, že nejsem první, ale zatím mě nestačilo předběhnout tolik lidí aby to opravdu vadilo. Důležitější je jiná věc, věc skoro až zásadní…
Takže jsem spočítal příspěvky (vzhledem k tomu, že píšu tenhle blog, tak jsem za to ještě ani nebyl zablokován ;-)) a došel k číslu uvedenému v nadpise. Tedy, za předpokladu, že nemám chybu v nějakém regexu, což je docela možné. Každopádně by to mělo být číslo dost blízké skutečnému údaji. Je to ve 2499 diskusích od začátku roku 2004 kdy jsem registrovaný.
Můžete si též prohlédnout (lehce nepovedený) graf.
Pokud jsem ábíčko pochopil, případný komentář pod tímto blogem se mi započítá jako číslo 2500.
Protože jsem svůj návrh z minula vzal vážně, pustil jsem se do návrhu (nejdůležitější už mám, čudlíky budou červené a po načtení to bude hrát La Marseillaise). Mohl bych to sice vymyslet celé sám, ale je tu několik věcí, které nevím jak řešit nejlépe, tak se chci zeptat na názory publika 
Navrhuji, abychom vytvořili databázi flamewarů :-) U každého záznamu by bylo uvedené téma a další data podle chuti. Mohli bychom z toho dělat krásné grafy jak se flamuje v čase, které témata zrovna frčí a milión dalších skvělých věcí co běžný prací prášek neumí. Udržovat databázi by neměl být problém, jakmile flame vypukne, určitě se najde někdo kdo ho nahlásí.
Návrhy? Kdo se postará o realizaci?
Zanedlouho. Jinak to nevidím. Nedá se spát (takže jsem opravdu už několik dní pořádně nespal), nedá se nic dělat (no, žádná změna), není kam utéct (setrvalý stav) a hlavně, nedá se s tím nic dělat.
Elektronika začíná velmi kreativním způsobem selhávat. Když zapnu monitor, ozve se velmi tiché zasršení (kdoví z čeho vlastně) a vyresetuje se mi počítač. Novinka. V panstvích východně odsud hlásí rozsáhlé blackouty, to se nás zatím netýká, ale dříve nebo později v těchto podmínkách něco bouchnout musí.
Celou situaci ještě komplikují imigranti. A cvrčci. Loučím se s vámi, je to zlé.
Strakonice jsou české okresní město ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, okrese Strakonice, na soutoku řek Otavy a Volyňky v nadmořské výšce mezi 390 až 430 m nad mořem. Jejich rozloha je 3 468 ha a žije zde 24 785 ( z nichž minimálně jednoho to tu pěkně s…, pozn. autora
Pozor, zavádějící název článku. (no jo, já vím)
Nedělám dobrou věc, ale nakonec jsem se rozhodl přihlásit se s tématem, které se tu již několikrát řešilo. Totiž na kterou vysokou školu jít. Ty původní příspěvky jsem přečetl, ale protože mám jinou množinu možností, zopakuji to ještě jednou Doufám, že to přežiju. Bude to krátké.
Potřebuju poradit, potřebuju odhad jak rychle se dá dostat z místa A do místa B, jak to udělat a jestli má vůbec cenu to zkoušet. Zadání:
Omlouvám se za plevelení blogů. Ale všichni mi zatím říkali, že to nestihnu :-) Pro věrné čtenáře anketka uvnitř.
Nebylo by to poprvé, co by se na ábíčku objevila řada blogů reagující na nějaký jiný, kde si každý jednotlivý autor našel tolik inspirace, že prostý komentář by už jeho myšlenky neunesl. Další, ušlechtilejší příčinou pak může být, že nová myšlenká už s původním tématem nesouvisí natolik, aby do onoho komentáře patřila. Je samozřejmé, že ten druhý důvod je velmi vzácný a ještě samozřejmější je, že je to i ten důvod, proč vznikl tento článeček
Je to tu, svět je v pohybu a nelze zavírat oči, je potřeba se rozhodnout. Je to otázka, která obvykle vede k bouřlivým sporům. Není na ní jedna možná odpověď a názory se různí. Jsou tak odlišné, že lze jen těžko (pokud vůbec) najít jednoznačnou souvislost s jakýmkoliv jiným rozdělením společnosti (ať je to třeba majetek, barva pleti, velikost bot nebo oblíbený večerníček, i když k tomu by ještě stálo za to udělat menší průzkum), takže není jiné cesty, než ještě jednou rozdělit společnost právě podle názoru na tuto otázku. I války by se kvůli tomu daly vést.
Bylo by z toho moře písmen a to i na zdejších blozích, tak co k tomu lze ještě říct?
Když se tu strhla taková krásná diskuse o středních školách, vydám jednu šuplíkovou záležitost, kterou jsem napsal ve slabší chvilce, jakých mám poslední dobou výrazně víc než těch silných Jenom jako takové doplnění a pro lepší představu…
Radujte se, neboť Evolution 2.6.0 je tu. Při této příležitosti mi to nedá ukázát vám tento odkaz, aneb dlouhá story o jedné chybě. Nicméně tentokrát to skončilo happy-endem, tak jdu shánět kapesník na slzy :-)
Jak se tak blíží plánované vydání FC5, daly by se uzavírat sázky o kolik dní se protentokrát skutečné datum vydání zpozdí oproti plánu :-) test2 měl třeba vcelku značné zpoždění. Vydání ostré verze bylo u FC5 plánováno na 15. března, nyní bylo odloženo o pět dní. Jako malou náplast vývojaři slibují, že tam aspoň budou moci zahrnout zcela finální GNOME 2.14 (budou-li změny dostatečně malé :-)). Jeho vývojáři se plánu drží :-)
Zajímalo by mě, jestli se ten druhý termín stihne, spíš bych řekl, že ne :-) Ale aby tohle nevypadalo jako ošklivá nekonstruktivní kritika, uznávám, že v té nové Fedoře bude přeci jen nějaké to vylepšení, tak se to dá chápat.
Dnes spíš jenom do diskuse. Ábíčko si slovy zadejte hodnotu vynucuje titulek zápisu, ale to je těžký něco vymýšlet, když zápis hodnotu nemá
Semtam (nebo také skoro pořád, záleží nakonec na úhlu pohledu) se porůznu na internetu objeví diskuse, zdali je vhodné psát uživatelské aplikace v Céčku nebo už tomu dáno odzvonilo a hodí se to jenom maximálně do kernelu (které už různé skupinky taky iniciativně začínají tvořit v lecčems). Není důvod to vyvolávat znovu, ale taky není důvod proč to neudělat
Má někdo tušení, co můžou nějací blbečkové z jihovýchodní asie chtít na mém UDP portu 13437 13743??
Nečekejte pointu. Zápisek se zabývá jednou hříčkou a vlivem jaký na mne má. Perex je skoro delší než samotný text, takže nečekejte ani rozsáhlé počtení. Kdybych tu měl nějakou pěknou střílečku, tak si pro odreagování pustím tu, ale nemám, tak jdu místo toho blogovat.
Bohaté webové aplikace vykročily ze svých doupat a pevností a nyní s dunícími bubny pochodují do války o budoucnost počítačového světa. Kdo stojí na jaké straně?
Začnu otázkou. Jaký je podle vás stav linuxového desktopu? Obecně víme, že na Linuxu máme dvě soupeřící desktopová řešení. To jest GNOME a KDE. Další možnost je nemít desktop žádný, ale stejně jako si asi nekoupíte časopis a autech který bude od poslední do první stránky plný úvah proč jsou auta špatná a proč byste jimi neměli jezdit, asi by to byl dost ubohý článek o desktopech, kdyby se zabýval touto třetí možností.
Za výčtem dvou možných desktopových prostředí jsem nacpal nějakou tu vatu, abyste měli čas si všimnout čí blog to čtete a o kterém z těchto prostředí to asi dále bude a o kterém to už dále nebude, i když bychom se o něm taky mohli okrajově zmínit.
Takže vítejte u čtení prvního pokusu ze zatím jednodílné série mých článků o GNOME Dneska to bude o jedné malé části tohoto prostředí, konkrétně o jednom přehrávači.
U Borlandu mají menší výprodej. I když si nejsem jist, kdo by o to stál. Mimochodem, nechci být za nevzdělance, ale ALM slyším poprvé.
(Já tu taky něco mám, ale to by bylo drahé i za odvoz :-))
…tak je tma? Řekli bychom asi, že ano. Normálně tma vznikne tak, že zhasneme a zatáhneme. Jako třeba teď tady v mém pokoji. Luxmetr ukáže krásnou nulu a je vyřešeno, máme tmu. Co kdybychom to ale chtěli udělat nějak definitivněji a rozhodněji? Použijeme tedy německou metodu, jenom místo proudu popřeme existenci světla. Není, neexistuje, nestojíme o něj. Takže jsme ve stavu, kdy není světlo.
Máme tmu. Jenže bytí tmy je možné jenom díky nebytí světla. A to už není, ne že jen není přítomné. Co tedy s naší nebohou tmou? Když teď zkusíme luxmetr, nevyhodí nám nulu, nevíme co udělá, nemáme to definované. Popřu-li tedy světlo, můžu říct, že tu mám tmu? Nedává to teď smysl, tma nic neznamená, nedokážu říct co to je, jak teda můžu říct, že mám tmu? Takže mohu nebo ne?
A když ne, jak se to má jmenovat?
Aneb jen krátký povzdech. Padlo rozhodnutí, že se bude Dokumentovat. A když Dokumentovat, napíše se Dokumentace v DocBooku. Zní to hezky, ne? A máme to validní, xmllinte.
Nejsem žádným příznivcem tohoto sportu, ale náhodou mě dneska napadlo zkusit si nainstalovat SUSE (konkrétně ve verzi 10.1 beta 1). Žádný extra důvod to nemá, prostě si ho jenom stáhnul kamarád, tak jsem si to půjčil a zkusil taky Níže jsem sepsal nějaké letmé zážitky, aby tu bylo taky co číst (protože z blogové produkce posledního týdne nebo dvou jsem vyloženě zklamán 
) a o čem flamovat.
Z tohoto blogu se nic nedozvíte, jenom chci položit otázku ne zcela vhodnou do diskuse. Totiž, potřebuju poradit nějaký opravdu hodně exotický formát pro dokumenty, do kterého se dá vložit obrázek a nějaký text (jinak je jedno pro co to bude určené, stačí když to umí tohle). Musí to jít vytvořit nějak přijatelně jednoduše v Linuxu, ale prohlížeč musí jít sehnat co nejhůře :-) Pokud k tomu přihodíte ještě nějaký velmi exotický kompresní formát, budu mít jenom radost :-] Díky a omlouvám se za zneužití blogu…
Pitomé krátké zápisky. Nicméně, nevím jak velký budu mít úspěch, ale když píšete knihu a tušíte, že čtenář si poté bude chtít přečíst další podobnou od jiného autora, podívejte se zhruba jak se v těch podobných jmenují hlavní postavy a nedávejte jedno a to samé úplně jiné postavě než pro jakou je použito v té druhé knize. Ještě větší důraz bych na to kladl, když píšete vícedílné dílo a víte, že čtenář bude číst najednou dvě taková na přeskáčku ;-)
Případně bychom mohli nějak standardizovat vlastnosti postav podle jejich jména.
Napadlo mě v poslední době opět zkusit GNOME, které mě mnoha svými vlastnostmi docela láká. Normálně používám Xfce a jedna z věcí, které Xfce má a GNOME chybí je možnost přepínat plochy kolečkem myši kdekoliv na volném kousku desktopu. GNOME to dokáže pouze na pageru. Navíc je to v GNOME dost pomalé (slovem dost se tu myslí znatelně pomalejší než v Xfce). Takže co s tím? Součást GNOME, která je za toto zodpovědná je window manager a ten gnomí se jmenuje Metacity.
Používám GNOME 2.10 (protože Fedora, nrpms.org už víckrát ne!), ale když jsem zkoušel GNOME 2.12, dopadlo to víceméně stejně.
Uživatel z poněkud exotičtější země si na zkoušku nainstaloval úžasný nový mail klient, o němž si právě přečetl oslavný článek na známém linuxovém serveru. Stáhl si do něj svoji poštu a rozhodl se její velkou část přesunout do jiné složky. Vybral proto příslušné maily a zvolil v nabídce možnost ,,Přesunout``. Ale místo toho aby byl vyvolán dialog nabízející výběr složek do nichž lze poštu přesunout jsou všechny vybrané maily nenávratně smazány.
Co se stalo? Chyba v programu? Chyba hardwaru? Teroristický útok?
Rovněž jsem kdysi dával návrh na anketu, který pravděpodobně neprošel ze stejného důvodu, tak stejně využiji prostor v blogu
Po přečtení článku o přehrávači Amarok jsem se rozhodl ho vyzkoušet v náročném provozu Jak to dopadlo?
Parchanti.
And rejoice if you've raged for eight years against Clippy. The dorky paper-clip cartoon is really dead; Office Assistant suggestions will no longer glibly interrupt your tasks. Unlike the late Clippy, a ghostly text-formatting toolbar hovers near your cursor; it fades or darkens in response to your mouse movements. Right-clicking a mouse will reveal the same task-specific menu choices as offered in the masthead banner.
ZDNet: Microsoft Office 12.0 pre-Beta 1. Stejně už si ani nepamatuju jak vypadá :-)
Klaus zase perlí. Je tohle vůbec možný? :-(
Všimněte si mimochodem, že i vzníklá diskuse je krásná ukázka toho jak pan prezident funguje. Řekne něco na pohled moudrého a hlubokomyslného, s čímž někdo v zásadě souhlasí a někomu se tak trefí do noty. Někoho tím samozřejmě urazí, což je ovšem důkaz upřímnosti moudrého pana prezidenta, který dobře ví co je pro lid dobré. A pro ostatní je to prostě přijatelná volba, nejlépe jediná možná. Musí se nechat, že to vzal za správný konec.
Vyšlo GNOME 2.12, prolétl jsem si novinky pro uživatele a nebyl jsem zklamán. Sice jsem musel kouknout až na samý konec, ale nakonec je tam hodnotné vylepšení ze kterého mám největší radost a stojí za to čekání :-)
The Mines game has some improvements in GNOME 2.12 - for instance, the first click is guaranteed to clear a useful number of squares so you don't have to blindly click and hope you don't hit a mine, and an explosion graphic is drawn when you set off a mine.
Tak to vypadá, že mozillisti spustili ten jejich slavný update pro Firefox, jenom nevím, nakolik je 7.5MB ,,much smaller binary diff``. I když, kdoví jakou verzi to vlastně stahuje. Nevím co je to zase za čertovinu, ale noční build co teď mám má označení Firefox 1.6a1…
Jinak je samozřejmě jasný, že na Linuxu to nebude moc použitelná feature, maximálně na ty noční buildy co teď používám a cpu si je jenom k sobě do domovského adresáře :-)
Předně musím říci, že ač je Nautilus taky nějaký korýš či podobná mořská potvora (nevyznám se v tom ), tak pro účely článku je to samozřejmě toto.
No a o čem to dnes bude? Pozorný čtenář titulků (doufám ovšem, že žádní takoví nejsou a všichni čtete tento zápisek čistě kvůli tomu, že jsem ho napsal já) již určitě dospěl k závěru, že to bude o filemanagerech.
Bohužel, rozšířil se mýtus, že dvou, případně i o trochu více, -panelové manažery jsou vhodné, či snad dokonce nejlepší. Možná tomu tak je a já se jenom zoufale bráním pokroku. Snad ne. Ale ať je tomu jak chce, stejně tuto koncepci musím pomluvit. Dost bylo perexu, více pod více
Co to zase vyvedli s Audioscrobblerem? A to mám ještě podezření, že se mi ty nové stránky s Firefoxem zobrazují blbě (třeba ty grafy, koukněte sem, ale používám noční sestavení Firefoxu, takže možné je vše). A zcela nepochybně je to naprosto šíleně pomalé.
Aspoň jsem objevil, že plugin pro Muine na rozdíl od toho pro XMMS/BMP funguje jak má a i se lépe ovládá. Vlastně už skoro týden místo Beepu používám pouze Muine. Mohu jenom doporučit :-)
A přitom ani nemám pocit, že by nám z Keni působili nějaké problémy. Asi to bude preventivní akce.
Jaká by taková učebnice měla být? A jaká může být?
Když tak koukám na tuhle zrůdu, můžu na to odpovědět jenom jedno… (neklikejte, nechcete-li to vidět, ale myslím, že většina z vás to už vytušila)
Takže dneska updatovali na KDE 3.4.2 i ve Fedoře. Je vám to dost rychlé? Mohli to do fedora-announce-listu aspoň poslat jako jeden kus.
Yuhů testoval, Jan Brašna testoval.
Jejich závěry jsou takové, že v oblasti podpory standardů se změnila jen podpora průhledných PNG a oprava jednoho CSS bugu :-) Jinak (prý) vůbec nic. Akorát to má nové ovládání které z pülky vypadá jak Firefox a z druhé půlky nějaký úchylný mix Safari a Opery. Tak se zdá, že Microsoft protentokrát opět nezklamal.
Pro přehrávání filmů a videí na Linuxu používám od samého počátku Xine. Xine bylo nainstalované v Mandraku, bylo ve Slackwaru a s klidem ho používám. Nemám s tím jediný problém. Vše co jsem kdy přehrát chtěl mi to přehrálo. Nemám problém se závislostma na GTK 1.2, nemám problém s DVD menu. Jsem prostě zcela spokojený uživatel. Pakliže se mi nelíbí GUI obsažené přímo v Xine, mám tu mnoho pěkných rozhraní.
A teď mi tedy vysvětlete, proč tolik lidí používá jakýsi Mplayer a ještě naznačují, že je lepší než Xine? Upřímně to nechápu.
Sice je tohle spíš klasický dotaz, ale přeci jen to dám sem, do blogu. Totiž, zajímalo by mě, jestli někdo z vás zkoušel nějakým způsobem v Linuxu rozchodit hru Operace Flashpoint. Samozřejmě jsem hledal v Googlu, ale výsledky mi přijdou hodně rozpačité.
Nejsem si podle toho jist, jestli to má vůbec cenu nějak zkoušet nebo ne. Docela rád bych právě tuhle hru nějak rozchodil, pokud s tím někdo má zkušenosti, pomohlo by mi to (ideální by to bylo samozřejmě včetně Resistance :-)).
… to už víme. Přeci jen, takové věci jako výchozí modrý vzhled (husné to tedy je i nemodré, ale tou modrou to dorazili) Windows XP nebo ,,ocelový`` vzhled jejich kancelářského balíku, to je silná káva i na takové grafiky od KDE (ačkoliv jsou pokud jde o hnusné věci světovou špičkou). Ovšem nově ohlášeným jménem příští verze Windows Microsoft opět překonal všechny hranice nevzhlednosti a nevkusu a dobyl tak pro lidstvo v této oblasti další pokrok.
Není to žádné tajemství, že lidé Linux a Unix kritizují. Drtivá většina kritiky ovšem přichází z řad lidí, kteří nečtou manuály. Proto také jejich kritika nestojí za nic, omílá již stokrát omleté a nestojí za to brát ji v úvahu. Dělají ovšem chybu, což je škoda. Velká škoda, protože i k nenávidění Unixu existuje manuál a to velmi dobrý manuál, i když dnes již trochu zastaralý. Je to velkolepá The Unix-Haters Handbook (všimněte si adresy odkazu, našel bych samozřejmě jiné, ale tento se mi líbil nejvíc :-)). Nicméně, je pravděpodobné, že průměrný kritik Unixu po jejím přečtení zjistí, že je na tom ještě mnohem hůř :-)
Doufám, že se dobře bavíš, když mi ta pitomá lampa svítí přímo do okna a kazí mi výhled na měsíc, blbečku.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz