Stát, potažmo ministerstvo vnitra plánuje zřízení nového, neveřejného virtuálního operátora, který by byl primárně určený na zajištěni kritické infrastruktury státu. Cílem je zajistit udržitelné, bezpečné, mobilní, vysokorychlostní datové a hlasové služby umožňující přístup ke kritickým aplikacím IZS a krizového řízení.
Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Jaká by taková učebnice měla být? A jaká může být?
Předně beru v úvahu, že jde o on-line kolektivně tvořenou učebnici. To IMHO do jisté míry omezuje možnost vytvořit jednotnou učebnici, která bude kapitolu po kapitole probírat dané téma na čtyřech stech stran souvislého textu. Vhodnější je dle mého omezit se na kratší, uzavřené celky. Vytvořit klasickou knihu by znamenalo spoustu redakční práce.
Jaké jsou cíle? Nedomnívám se, že by mělo být cílem vytvořit učebnici, kterou si člověk zcela neznalý věci přečte a tak se z něj stane odborník. Člověk který takovou učebnici bude číst nebude očekávat, že po jejím přečtení bude schopen zcela ovládat danou věc, v našem případě tedy Linux. Ani by takové zdání učebnice neměla vyvolávat. Rozsah celé problematiky to myslím dost spolehlivě vylučuje.
Předpokládám, že člověk co bude učebnici číst bude už připraven obětovat čas neznámé věci, od které nemá žádné zcela konkrétní očekávání a představu.
Cíle si dovolím shrnout takto: ukázat možnosti, nastínit cestu, přiblížit pozadí věci a ujasnit souvislosti.
Co je k čemu dobré, co to umí, k čemu bych to měl chtít použít. Každá část by měla mít na paměti, že musí čtenáři říct k čemu je dobrá. Když se bude o něčem mluvit, musí být jasné proč.
To je myslím jasné, pokud jsme chtěli ukázat k čemu to je, nyní musíme ukázat jak na to. Říkám nastínit cestu, protože nepíšeme manuál. Mělo by to být do jisté míry názorné, aby čtenář, pokud je to možné, hned dostal do rukou něco co může napsat do terminálu a hrát si s tím. Klidně by se to mohlo přiblížit i jakémusi polo-HOWTO, pokud ovšem nepustíme z očí zbylé tři cíle.
Všude by mělo být vysvětleno proč to tak je. Jednoduché věci se asi vysvětlí už s příkladem použitím či popisem jejich účelu, ale měl by se na to dát důraz. Budeme-li mluvit o X window, musí tam být napsáno jak to zhruba funguje. Stejně tak všude jinde.
Žádná část systému není jen tak ve vzduchoprázdnu, ale všechny jsou částí. Části tvoří celek a to musí být vysvětleno. To samé platí i o učebnici, každá část musí být někam zařazena, po boku částí souvisejících, pod části jí nadřazené. A musí to být na první pohled vidět.
Omlouvám se, že jste tu neměli šanci najít než obecné plky, ale právě tohle vidím jako záměr učebnice. Bude-li čtenář vědět co k čemu je, tušit jak to použít, mít povědomí o tom, jak to funguje a zároveň bude seznámen jak to zapadá do celku, bude myslím na dobré cestě.
Jak to konkrétně realizovat, to už je horší
Domnívám se, že by bylo vhodné napřed zvolit celou oblast, kterou by měla učebnice popsat (tedy, čím vším se chceme zabývat). Pak bych celou věc rozdělil do několika dostatečně samostatných částí, u nichž dokážeme snadno popsat čtyři výše uvedené záležitosti. A konečně tyto části by se rozdělily na jednotlivé body, které by byly dostatečně krátké a samostatné, že by je bylo možné realizovat wiki-články o nějaké přijatelné délce (maximálně asi jako jeden běžný článek).
Pokud budou jednotlivé články respektovat stanovené cíle a budou i ve shodě s nimi seřazeny, vidím dobrou šanci, že i jako celek vznikne učebnice o Linuxu plnící dané cíle.
Tiskni
Sdílej:
Komu je "E-kniha" určena? Začátečníkům, kteří se rozhodli z vlastní vůle seznámit s Linuxem (TADY JE MOTIVACE) - tedy mně. V mém okolí je takových lidí čím dál víc.
Co bych od "E-knihy" očekával? Je to asi "jednoduché". Najít na jednom místě základní informace, jak celý systém funguje a kde šáhnout, jak opravit chybu, kde a jak hledat řešení.
Uvedu příklad (z mé neznalosti) : Zvukový systém funguje tak, že se nainstaluje správný driver a ono to začne fungovat. Když nezačne, je potřeba vybrat jiný driver (třeba starší verzi), po kterém se to rozjede a ozve se zvuk.
V E-knize by bylo napsáno v kapitole zvukový systém : Pro rozjetí zvukového systému je potřeba mít nainstalováno - driver, mixer, ..... a krátký popis, co s čím jak funguje, co s čím a jak komunikuje .... Je potřeba nastavit vstupy a výstupy pomocí toho a toho + odkazy na OS, ARTs, Alsa ...
Spousta článků je už v ábíčku napsána! Chtělo by to vybrat nějakého šéfa, ke kterému by chodily články a požadavky od začátečníků. Ty by se pak už (po korekci) zakládaly do nějakého katalogu (teď to vyznělo, jakoby se měly zakládat samy - je za tím ale spousta práce), který by byl dostupný všem
Nevytvářejme předem kategorie, do kterých budeme psát, stanovme si cíl, pro koho je určen a zeptejme se jich - CO TAM CHCETE MÍT? CO VÁM CHYBÍ? Tyto informace pak seskupit do kategorií s přehledným obsahem, vyhledávač, a máme hotovo
aaaa vvvvo tomm to je
). Pokud jde o motivaci učebnici skutečně projít a naučit se něco, tu musí mít čtenář sám. Učebnice mu to pak musí usnadňovat jak to jen dokáže, ale nevytrhne to za něj.