Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.3. Současně oznámila, že nadcházející větší vydání 24.04-2.0 bude mít modernější webový prohlížeč.
Ploopy po DIY trackballech či sluchátkách představuje nový externí DIY trackpoint se čtyřmi tlačítky Bean. Obsahuje snímač Texas Instruments TMAG5273, spínače Omron D2LS-21 a řadič RP2040, používá firmware QMK. Schémata jsou na GitHubu; sadu lze předobjednat za 69 kanadských dolarů (bez dopravy a DPH).
Mozilla před dvěma týdny na svém blogu oznámila, že díky Claude Mythos Preview bylo ve Firefoxu nalezeno a opraveno 271 bezpečnostních chyb. Včera vyšel na Mozilla Hacks článek s podrobnějšími informacemi. Z 271 bezpečnostních chyb mělo 180 chyb vysokou závažnost, 80 chyb střední závažnost a 11 chyb nízkou závažnost. Celkově bylo v dubnu ve Firefoxu opraveno 423 bezpečnostních chyb. Čísla CVE nemusí být přiřazována jednotlivým chybám. CVE-2026-6784 například představuje 154 bezpečnostních chyb.
Před týdnem zranitelnost Copy Fail. Dnes zranitelnost Dirty Frag. Běžný uživatel může na Linuxu získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na většině linuxových distribucí vydaných od roku 2017. Aktuálně bez oficiální záplaty a CVE čísla [oss-security mailing list].
Ačkoli je papež Lev XIV. hlavou katolické církve a stojí v čele více než miliardy věřících po celém světě, také on někdy řeší všední potíže. A kdo v životě neměl problémy se zákaznickou linkou? Krátce poté, co nastoupil do úřadu, musel papež se svou bankou řešit změnu údajů. Operátorka ale nechtěla uvěřit, s kým mluví, a Svatému otci zavěsila.
Incus, komunitní fork nástroje pro správu kontejnerů LXD, byl vydán ve verzi 7.0 LTS (YouTube). Stejně tak související LXC a LXCFS.
Google Chrome 148 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 148.0.7778.96 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Vypíchnout lze Prompt API (demo) pro přímý přístup k AI v zařízení. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 127 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Richard Hughes oznámil, že po společnostech Red Hat a Framework a organizacích OSFF a Linux Foundation, službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzorují také společnosti Dell a Lenovo. Do dnešního dne bylo díky LVFS provedeno více než 145 milionů aktualizací firmwarů od více než 100 různých výrobců na milionech linuxových zařízení.
Americké technologické společnosti Microsoft, Google a xAI souhlasily, že vládě Spojených států poskytnou přístup k novým modelům umělé inteligence (AI) před jejich uvedením na trh. Oznámila to americká vláda, která tak bude moci prověřit, zda modely nepředstavují hrozbu pro národní bezpečnost. Oznámení podtrhuje rostoucí obavy Washingtonu z rizik spojených s výkonnými AI systémy. Americké úřady chtějí v rámci předběžného přístupu
… více »Jaká by taková učebnice měla být? A jaká může být?
Předně beru v úvahu, že jde o on-line kolektivně tvořenou učebnici. To IMHO do jisté míry omezuje možnost vytvořit jednotnou učebnici, která bude kapitolu po kapitole probírat dané téma na čtyřech stech stran souvislého textu. Vhodnější je dle mého omezit se na kratší, uzavřené celky. Vytvořit klasickou knihu by znamenalo spoustu redakční práce.
Jaké jsou cíle? Nedomnívám se, že by mělo být cílem vytvořit učebnici, kterou si člověk zcela neznalý věci přečte a tak se z něj stane odborník. Člověk který takovou učebnici bude číst nebude očekávat, že po jejím přečtení bude schopen zcela ovládat danou věc, v našem případě tedy Linux. Ani by takové zdání učebnice neměla vyvolávat. Rozsah celé problematiky to myslím dost spolehlivě vylučuje.
Předpokládám, že člověk co bude učebnici číst bude už připraven obětovat čas neznámé věci, od které nemá žádné zcela konkrétní očekávání a představu.
Cíle si dovolím shrnout takto: ukázat možnosti, nastínit cestu, přiblížit pozadí věci a ujasnit souvislosti.
Co je k čemu dobré, co to umí, k čemu bych to měl chtít použít. Každá část by měla mít na paměti, že musí čtenáři říct k čemu je dobrá. Když se bude o něčem mluvit, musí být jasné proč.
To je myslím jasné, pokud jsme chtěli ukázat k čemu to je, nyní musíme ukázat jak na to. Říkám nastínit cestu, protože nepíšeme manuál. Mělo by to být do jisté míry názorné, aby čtenář, pokud je to možné, hned dostal do rukou něco co může napsat do terminálu a hrát si s tím. Klidně by se to mohlo přiblížit i jakémusi polo-HOWTO, pokud ovšem nepustíme z očí zbylé tři cíle.
Všude by mělo být vysvětleno proč to tak je. Jednoduché věci se asi vysvětlí už s příkladem použitím či popisem jejich účelu, ale měl by se na to dát důraz. Budeme-li mluvit o X window, musí tam být napsáno jak to zhruba funguje. Stejně tak všude jinde.
Žádná část systému není jen tak ve vzduchoprázdnu, ale všechny jsou částí. Části tvoří celek a to musí být vysvětleno. To samé platí i o učebnici, každá část musí být někam zařazena, po boku částí souvisejících, pod části jí nadřazené. A musí to být na první pohled vidět.
Omlouvám se, že jste tu neměli šanci najít než obecné plky, ale právě tohle vidím jako záměr učebnice. Bude-li čtenář vědět co k čemu je, tušit jak to použít, mít povědomí o tom, jak to funguje a zároveň bude seznámen jak to zapadá do celku, bude myslím na dobré cestě.
Jak to konkrétně realizovat, to už je horší
Domnívám se, že by bylo vhodné napřed zvolit celou oblast, kterou by měla učebnice popsat (tedy, čím vším se chceme zabývat). Pak bych celou věc rozdělil do několika dostatečně samostatných částí, u nichž dokážeme snadno popsat čtyři výše uvedené záležitosti. A konečně tyto části by se rozdělily na jednotlivé body, které by byly dostatečně krátké a samostatné, že by je bylo možné realizovat wiki-články o nějaké přijatelné délce (maximálně asi jako jeden běžný článek).
Pokud budou jednotlivé články respektovat stanovené cíle a budou i ve shodě s nimi seřazeny, vidím dobrou šanci, že i jako celek vznikne učebnice o Linuxu plnící dané cíle.
Tiskni
Sdílej:
Komu je "E-kniha" určena? Začátečníkům, kteří se rozhodli z vlastní vůle seznámit s Linuxem (TADY JE MOTIVACE) - tedy mně. V mém okolí je takových lidí čím dál víc.
Co bych od "E-knihy" očekával? Je to asi "jednoduché". Najít na jednom místě základní informace, jak celý systém funguje a kde šáhnout, jak opravit chybu, kde a jak hledat řešení.
Uvedu příklad (z mé neznalosti) : Zvukový systém funguje tak, že se nainstaluje správný driver a ono to začne fungovat. Když nezačne, je potřeba vybrat jiný driver (třeba starší verzi), po kterém se to rozjede a ozve se zvuk.
V E-knize by bylo napsáno v kapitole zvukový systém : Pro rozjetí zvukového systému je potřeba mít nainstalováno - driver, mixer, ..... a krátký popis, co s čím jak funguje, co s čím a jak komunikuje .... Je potřeba nastavit vstupy a výstupy pomocí toho a toho + odkazy na OS, ARTs, Alsa ...
Spousta článků je už v ábíčku napsána! Chtělo by to vybrat nějakého šéfa, ke kterému by chodily články a požadavky od začátečníků. Ty by se pak už (po korekci) zakládaly do nějakého katalogu (teď to vyznělo, jakoby se měly zakládat samy - je za tím ale spousta práce), který by byl dostupný všem
Nevytvářejme předem kategorie, do kterých budeme psát, stanovme si cíl, pro koho je určen a zeptejme se jich - CO TAM CHCETE MÍT? CO VÁM CHYBÍ? Tyto informace pak seskupit do kategorií s přehledným obsahem, vyhledávač, a máme hotovo
aaaa vvvvo tomm to je
). Pokud jde o motivaci učebnici skutečně projít a naučit se něco, tu musí mít čtenář sám. Učebnice mu to pak musí usnadňovat jak to jen dokáže, ale nevytrhne to za něj.