Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.16.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Nově je pro překlad aplikace potřeba použít knihovnu libdatovka. Ta byla vydána ve verzi 0.1.0.
Brian Exelbierd, zástupce Red Hatu v představenstvu distribuce CentOS, poskytl rozhovor webu The Register. Ukončení vydávání CentOS jako sestavení RHEL vysvětluje tak, že Red Hat ho odmítl nadále sponzorovat. Dále hovoří o roli a omezeních nového bezplatného vydání RHEL.
Balíček s utilitou sudo byl vydán ve verzi 1.9.5p2. Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2021-3156. Lokální uživatel může získat práva roota i když není uveden v souboru sudoers. Podrobnosti i s videoukázkou v příspěvku na blogu společnosti Qualys. Chyba byla do kódu sudo zanesena na konci července 2011 (commit 8255ed69). Týká se tedy verzí 1.8.2 až 1.8.31p2 a 1.9.0 až 1.9.5p1.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2020. Ke konci roku vlastnila 165 530 pevných disků. V průběhu roku jich přibylo 39 792. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, klesla na 0,93 %. V roce 2019 to bylo 1,89 %. V roce 2018 to bylo 1,25 %. V roce 2017 to bylo 1,77 %. V roce 2016 1,95 %.
Dle plánu byl vydán Mozilla Firefox 85.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Přibyla ochrana před supercookies. Odstraněna byla podpora Flashe. Řešeny jsou také bezpečnostní chyby. Nejnovější Firefox je již k dispozici také na Flathubu.
Byla vydána nová verze 4.15 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přehled změn v příslušném seznamu. Tor Browser byl aktualizován na verzi 10.0.9. Thunderbird byl aktualizován na verzi 78.6.0. Linux byl aktualizován na verzi 5.9.15.
Projekt Mozilly MDN Web Docs dokumentující webové standardy včetně jejich podpory v jednotlivých prohlížečích byl loňským propouštěním citelně zasažen. Poté, co se obsah MDN přesunul na GitHub, čímž se z určitého pohledu více otevřel pro přispívání z řad webových vývojářů, vznikla nová organizace Open Web Docs. Na Open Collective už má přes 60 finančních přispěvatelů a největší mezi nimi jsou Google, Microsoft a Coil. Dále se do projektu zapojuje samozřejmě Mozilla, Samsung a W3C [Mozilla.cz].
Od verze 7.1 (vyjde na začátku února) bude mít LibreOffice přívlastek Community - přesný název tedy bude LibreOffice Community 7.1. Kromě názvu se nic nemění, nedochází k omezování funkcí apod. Přejmenování je výsledek dlouhých diskuzí nad novým marketingovým plánem a snahou odlišit komunitní a firemní verze LibreOffice. Vznikají také další nové pojmy: LibreOffice Technology - brand pro veškerý software založený na LibreOffice a LibreOffice Enterprise - pro partnery ekosystému a jejich enterprise verze LibreOffice.
Umělec a designer Rocky Bergen má na svých stránkách volně ke stažení papírové modely počítačů Amiga 500, Amstrad CPC 464, Apple II a dalších. Čtenáři AbcLinuxu na ně jistě dokážou dostat i Linux. :-)
OctoPi, linuxová distribuce pro Raspberry Pi s předinstalovaným webovým rozhraním pro ovládání 3D tiskáren OctoPrint, byla vydána ve verzi 0.18.0. Přehled novinek v oznámení na blogu a na GitHubu.
Po dvou letech se tady zase objevuji A proč? No, protože zase něco chci. Celý život... ale to je ve filmu od pani Sommerové.
Nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. (Zjevení Janovo 3,15-16) Na což jsem si vzpomněl v souvislosti s výtržnicemi Pussy Riot v Rusku a soudem s nimi. I u nás se děsili nad výtržností v kostele mnozí psavci. Zajímavé že snad nejvíc nadzvedly ateisty, zejména pivní strejce, kterým ze všeho nejvíc vadí že povykují nějaký mladý a ke všemu holky a že jim (ó slino vilného impotenta v koutku) nemůžou dát osobně na zadek. „Alespoň ať je zavřou!“ Volají.
Zmije za dveřmi fakt byla. Héééj! Pojďtě se zapřemýšlet! Zmije, užitečná a krásná. Tak co třeba o dobru a zlu?
Někdo šílí z čutání do balonu. Jiný se probouzí zborcen studeným potem z makroekonomických ukazatelů. Další je zdrcen z dějů kolem pana Davida a paní Vlasty. Jsou ale i jiné způsoby běsnění. Jeden z nich:
Vzhledem k inflaci závažných a dlouhých blogů zde, rozhodl jsem se vložit ještě závažnější. A krátký.
Nebezpečí přichází většinou zcela z jiných stran, než bychom čekali. Někdo se bojí návratu náboženské výchovy do škol, ten potulných kazatelů, ten přímo pedofilů. A přitom někdy se něco divného, prapodivného objeví zcela nevinně, pod pláštíkem vědy a hezkých slov.
Když kněz na mši čte z Bible, nebo když se někdo veřejně modlí, porušuje tím autorský zákon?
Je už to pár let, co jsem umřel. Znovu jsem se směl narodit jako pes, postoupit trochu výš, jako člověk jsem si už odžil dost. Možná si myslíte, že v Bardu, tedy záhrobsku, je pořádek, ale prdlačku. Bordel je tam! A tak místo do těla štěněte mi šoupli do starýho těla člověka, kterým jsem byl.
Viděl jsem zmírat jedno tisíciletí a dvě společenská zřízení. Přežil jsem i mnoho svých blízkých a jsem na tom stejně jako každý jiný. Jedna bajka vypráví o člověku, který prchal před lvem. Ukryl se ve vyschlé studni, držel se zoufale na jejím okraji. A spatřil že na dně studně je drak. Nad ním lev a dole drak, stejně se už dlouho neudrží. A v té chvíli si člověk všiml, že vedle něj rostou jahody. Začal je trhat a jíst a pomlaskávat spokojeností. Tak jsem na tom všichni, nad námi šelma tupého davu a pod námi čeká biologická smrt. My zatím jíme jahody.
Jak jsem tak koukl po nějaké době na abclinux, samý cikán. Alespoň blogy se jimi hemží, jako Smíchov s podvečerem. Skoro to vypadá, jakoby každý uživatel Linux se měl vyjádřit? Tož se také vyjádřím.
Na zdejším serveru se čas od času jeden, dva čí více, rozhořčí nad zneužíváním sociálních vymožeností. Často právem. Většinou oponuji, ale to je někdy hlavně proto, abych se pokusil do jednotné fronty vnést trochu jiný pohled.
Dneska máme v našem centru, ukrytém hluboko pod Himálajemi a propojeném chodbami do všech světových bank, parlamentů a zpravodajských centrál trochu nervozní atmosféru. Hlavnímu rabínovi spadla kippa do necek s cementem velmistra Zednářů. Aštar Šeran postrádá dva milióny flotil vesmírných plavidel, kope do zdi a řve: "Do piči". Rosenkruciánům někdo zalil růže travexem.
Z protější stráně hledí na hrad Křivoklát sošně provedený dlouholetý majitel Fürstenberk. Sochu mu postavili vděční poddaní. Také ji párkrát nevděčně shodili ze stráně, aby jí opět postavili. Výhled má ten chlap opravdu pěkný. Je to tentýž chlápek, co měl v Praze palác jmenující se po něm. Též vlastnil i Lány, které prodal českému státu a Tomáš G. M. tam pak mohl pobývat, jezdit na koni a vést hovory s Čapkem.
Předpokládám, že zde se vyskytuje nadnormativní počet hračičků všeho druhu. Pamatujete Merkur? Stavebnici, která sloužila nejen na hraní, ale někdy i na vědu (Otto Wichterle). Při pátrání po programu pro děti jsme našli i Muzeum stavebnice Merkur. Až pojedete kolem, myslím že to stojí za to. Asi si Merkura snesu z půdy a něco si postavím.
No, není to o Linuxu. Já mám jen radost že to vyšlo. Pokud někoho zajímá, jak mohou nevidomá robátka trávit víkend horolezením (nejen), tak: Horolezení nevidomých
Pět z vedoucích (na téhle akci přítomných) používá výhradně Linux. Jinak to s Linuxem nesouvisí. Je to jen zápis a odkazy na foto, kterak několik malých a nevidomých dětí (pět nevidomých, jedno vidící a jeden slabozraký dospělý) se věnovalo horolezení.
Je osmého května, spíš už devátého. Sedím a dopisuji „úřad“. Měl bych se umýt a jít spát. Po pár krocích mi dojde, že jsem se přecenil, dokážu jen dojít k posteli a padnout. Většina z vedoucích je na tom podobně. Voda 2007 skončila. Voda 2007 bylo sjíždění části Berounky na kanoích, pořádané Tyfloturistickým oddílem (pořádá akce pro děti s vážným poškozením zraku -- domovské stránky) za vydatné pomoci vodáků ze skupiny Šán.
V jarní den jsem vyrazil na výlet. Na výlet sám, bez psa, zeměměřičky slečny K. i paní Rž. Na jarní výlet jsem vyrazil sám.
Cílem byla chatová osada Višňová, kam se máme zanedlouho vypravit s dětmi nekoukacími a začít tam sjíždění řeky Berounky.
V ten den jarní jsem se na výlet vypravil vlakem, který měl zpoždění. Myslel jsem, že vlak navazující bude na tento čekati, ale to jsem podcenil magické České dráhy. Ujet ho nechaly, jak mě o tom ujistil milý pán v kanceláři.
To je ten náš svět, Opozdí tě a již jsi vyřazen.
Ne, opravdu to s Linuxem tentokrát nesouvisí.
Ledaže na jedné helmě lze nalézt samolepku s Tuxem.
Možná je dobré na začátku říct, že pro nevidomého, který má podstatně sníženou možnost získávání informací, ale i jakýchkoliv podnětů, je možnost ovládání pc nesmírně důležitá a výrazně rozšiřuje jeho možnosti. Víc, nežli si často dovedeme představit.
Téma, jak se mi zdá, alespoň několik čtenářů zaujalo. Pokusím se tedy o jakési shrnutí. Nejedná se pochopitelně o vyčerpávající výčet, natož o nějakou odbornou recenzi. Nechci se zařadit mezi „experty“, kteří po letmém a laickém setkání s programem, nebo dokonce systémem vynášejí verdikty. Ideálem by bylo, kdyby můj nedokonalý a jistě i chyby obsahující článeček druzí doplnili a upozornili na bugy. Tak jako jinde.
Na své pouti programy, umožňujícími používání počítače nevidomými, jsem si pořídil dvě cd. První bylo Ubuntu s ozvučeným desktopem Gnome. Předpokládal jsem nejpokročilejší aplikaci a ono ano. Zdá se výrazně lepší, nežli na ozvučeném Gnome v Mandrivě a Debianu. Bohužel, stále se mi to nezdá zcela použitelné, nejsem schopný najít způsob pohodlného čtení txt ani html. Navigace poštovním klientem se mi zdá nemožná. Nakolik je chyba na židli, si netroufám odhadnout, ale něco bych přiřkl nedotaženosti programu.
Druhý kousek je Free(b)soft CDROM, bootovatelné CD založené na Knoppixu. Tohle se mi zdá hodně dobré. A navíc jde přepnout do češtiny. Díky počeštěnému Emacspeak jsem i se zakrytou obrazovkou neměl potíže psát, ani číst.
Pokud stačí angličtina, zalíbil se mi Yasr v kombinaci s Nano. Na základní práci s textem stačí a nároky na pc jsou minimální. Příště si dám souboj s Braillovým terminálem. Viz foto.
Před nedávnem jsem tady psal o svých pokusech s mluvícím Linuxem pro potřeby „nekoukačů“ (nevidomých). Dostal jsem v diskusi i mejlem nějaké rady a tak bych připsal, kam jsem pokročil, třeba to není zcela off topic a někoho to inspiruje.
Posledních pár let se občas zabývám Linuxem a občas spolupracuji s nevidomými a slabozrakými. To první jako BFU, to druhé jako dobrovolník, vedoucí v Tyfloturistickém oddíle. O tomtéž si píši i u sebe na webu (v sekci fotek se jde podívat, o co tak jde).
Tyhle dva koníčky se moc často nepotkávaly. Jen jednou jednou jsem i tady řešil jakýsi problém. Ta první odpověď, tedy nástroje KDE: KMag, kttsd, KMouse tool, kttsmgr, KMouth, KSayit jsem už i znal. Ještě tu je Xmag a XStroke. Vcelku dobře použitelné nástroje pro slabozraké. Tedy s lehčím postižením, slabozrakých je mnoho stupňů. U lehčích postižení by to šlo s Linuxem dobře -- je možné nastavit velký font a výrazné rozlišení (barvy se stejně většinou hůř postižených netýkají)