Red Hat řeší bezpečnostní incident, při kterém došlo k neoprávněnému přístupu do GitLab instance používané jejich konzultačním týmem.
Immich byl vydán v první stabilní verzi 2.0.0 (YouTube). Jedná se o alternativu k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí umožňující vlastní hosting serveru Immich. K vyzkoušení je demo. Immich je součástí balíčků open source aplikací FUTO. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Český telekomunikační úřad vydal zprávy o vývoji cen a trhu elektronických komunikací se zaměřením na rok 2024. Jaká jsou hlavní zjištění? V roce 2024 bylo v ČR v rámci služeb přístupu k internetu v pevném místě přeneseno v průměru téměř 366 GB dat na jednu aktivní přípojku měsíčně – celkově jich tak uživateli bylo přeneseno přes 18 EB (Exabyte). Nejvyužívanějším způsobem přístupu k internetu v pevném místě zůstal v roce 2024 bezdrátový
… více »Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-10-01. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Jedná o první verzi postavenou na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 4.6 svobodného notačního programu MuseScore Studio (Wikipedie). Představení novinek v oznámení v diskusním fóru a také na YouTube.
Společnost DuckDuckGo stojící za stejnojmenným vyhledávačem věnovala 1,1 milionu dolarů (stejně jako loni) na podporu digitálních práv, online soukromí a lepšího internetového ekosystému. Rozdělila je mezi 29 organizací a projektů. Za 15 let rozdala 8 050 000 dolarů.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Možná je dobré na začátku říct, že pro nevidomého, který má podstatně sníženou možnost získávání informací, ale i jakýchkoliv podnětů, je možnost ovládání pc nesmírně důležitá a výrazně rozšiřuje jeho možnosti. Víc, nežli si často dovedeme představit.
Téma, jak se mi zdá, alespoň několik čtenářů zaujalo. Pokusím se tedy o jakési shrnutí. Nejedná se pochopitelně o vyčerpávající výčet, natož o nějakou odbornou recenzi. Nechci se zařadit mezi „experty“, kteří po letmém a laickém setkání s programem, nebo dokonce systémem vynášejí verdikty. Ideálem by bylo, kdyby můj nedokonalý a jistě i chyby obsahující článeček druzí doplnili a upozornili na bugy. Tak jako jinde.
Nejprve snad co by takový program měl řešit a řeší.
Lidé se závažným poškozením zraku, kteří buď mohou číst jen velmi velké, kontrastní písmo, nebo potřebují jiné specifické podmínky, nebo lidé prakticky neschopní písmo číst, ale schopni se zrakem na obrazovce alespoň orientovat.
Co nabízí Linux:
Tady nabízí Linux pomoc už v samotném nastavení prostředí KDE a Gnome. K tomu přidává několik nástrojů na zvětšování. Xmag, KMag a další. Pro potřeby slabozrakých se může hodit i ozvučený desktop, který zajistí samotné čtení dokumentu. I prostý čtecí program, který je pro zcela nevidomého těžce použitelný, je v tomto případě snad dostačující pomůckou.
Lidé, kteří nevidí vůbec a nebo rozeznávají jen světlo a tmu.
Tady je už vizuální úprava grafického prostředí irelevantní. Jednou z možností je Braill terminál zařízení, které převádí text do Braillova písma. Toto písmo bylo dříve jedinou možností čtení pro nevidomé, vyrábí se i psací stroj -- „Pichťák“. Pomocí tohoto principu zápisu vznikly i mnohé z prvních počítačových pomůcek pro nevidomé.
Na mnohých místech je Braill stále těžko nahraditelný a i při práci s počítačem je mnohými nevidomými oceňovaný pro možnost snadnějšího studia složitějšího textu (matematika, jazyky, programování). Nicméně do popředí se dostávají v případě knih zvukové nahrávky a na počítačích hlasový výstup.
Hlasový výstup je většinou ozvučeným desktopem. Takové zařízení informuje hlasem (syntetizérem řeči) o všem, co se na ploše děje, provádí navigaci a čte vlastní text. Má být schopné pozastavit čtení, vrátit se na nějaké místo v textu, přeskakovat části textu, vyhledávat, v prostředí webu upozornit na odkazy a další.
Co nabízí Linux:
V Prostředí KDE je to Kttsd, Kttsmgr, KMouth, KSayit. Jednoduché nástroje umožňující prosté čtení. Integrované v Kate a Konqueroru čtou txt a html a pomocí výběru i pouze část textu. Na složitější práci je však bohužel zatím málo použitelné.
Gnome obsahuje Gnopernicus a s jeho pomocí kompletně ozvučený desktop. Bohužel, zatím se nejeví jako dostatečně stabilní a dotažený.
Každého asi napadne, proč se má nevidomý složitě orientovat v grafickém prostředí, proč by měl počítač vytvářet složité a náročné GUI a to potom složitě a za cenu nestability převádět do řeči. Zejména v případě Linuxu s obrovským množstvím jednoduchých, stabilních, nenáročných, bez grafiky pracujících programů. Vynechám-li motiv integrační, tedy aby nevidomí žili i zde ve světě ostatních lidí, tedy v našem případě se pohybovali po ploše a používali nejběžnější programy, zůstává problém komunikace s těmi, kteří trvají na formátech „docoidního“ charakteru. To bych však nechápal jako zásadní překážku tomu, aby se ozvučená řádka nestala alespoň alternativou.
Co tedy můžeme najít v terminálu:
Yasr prostě čte. Ale díky klávesovým zkratkám je možnost i navigace v textu. Zkoušel jsem s různými editory, ale jako nejvhodnější mi přijde Nano, kde snad jen vadí překrývání některých klávesových zkratek, což jde napravit. Pro web by bylo třeba zařídit, aby hlas upozornil na odkazy. Možná to není problém, zatím to neumím, ale nevěnoval jsem se tomu.
Emacspeak díky možnostem editoru nabízí mnoho. Mne, vimaře, to přinutilo se alespoň základy práce s editorem naučit. Musím říct, že se mi Emacs zalíbil.
Ještě bych měl zmínit Speakup Project a hlasovou syntézu přímo v jádře, ale o tom dohromady nic nevím.
Problémem je ale čeština. Free(b)soft se o počeštění pokoušel. Jejich Free(b)soft CDROM jsem zkoušel s úspěchem na dvou strojích, bohužel, dle ohlasů se zdá, že neúspěch na třetím je častějším výsledkem. Pokud běžel, zdálo se mi to velmi dobré.
Samotnou hlasovou syntézu v češtině dává Festival a Epos.
P.S. Za dobu zkoušení jsem si na žvatlající počítač zvykl tak, že když mlčí, jsem nesvůj. Stejně jako díky častému soužití s nevidomými upozorňuji na procházce i vidící na schody a jiné překážky, nabízím jim rámě a při odchodu z místnosti na odchod sice upozorním, ale klidně jim zhasnu.
P.S. II Žádná čtečka nerozluští web, který na ni nebere alespoň trochu ohled. Viz Blind Friendly Web.
Tiskni
Sdílej: