Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Společnost CORSAIR podporuje svůj systém iCUE LINK pouze ve Windows a macOS. Jak jej ovládat v Linuxu? OpenLinkHub (GitHub) je open source linuxové rozhraní k iCUE LINK. Z webového rozhraní na adrese http://localhost:27003 lze ovládat RGB osvětlení, rychlost ventilátorů, nastavovat klávesnice, myši, headsety…
Ve funkci koordinátora k bitcoinové kauze skončil bývalý ústavní soudce David Uhlíř. Informaci, kterou zveřejnil Deník N, potvrdila Radiožurnálu ministryně spravedlnosti Eva Decriox (ODS). Uvedla, že odchod byl po vzájemné dohodě. „Jeho mise je ukončená, auditní procesy se už povedlo nastavit,“ řekla. Teď má podle ministryně další kroky podniknout policie a státní zastupitelství. Koordinátorem jmenovala ministryně Uhlíře 19. června.
Byla vydána nová verze 25.07.26 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Nejnovější Shotcut je již vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.15 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.16. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
Americký výrobce čipů Intel propustí 15 procent zaměstnanců (en), do konce roku by jich v podniku mělo pracovat zhruba 75.000. Firma se potýká s výrobními problémy a opouští také miliardový plán na výstavbu továrny v Německu a Polsku.
MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Možná je dobré na začátku říct, že pro nevidomého, který má podstatně sníženou možnost získávání informací, ale i jakýchkoliv podnětů, je možnost ovládání pc nesmírně důležitá a výrazně rozšiřuje jeho možnosti. Víc, nežli si často dovedeme představit.
Téma, jak se mi zdá, alespoň několik čtenářů zaujalo. Pokusím se tedy o jakési shrnutí. Nejedná se pochopitelně o vyčerpávající výčet, natož o nějakou odbornou recenzi. Nechci se zařadit mezi „experty“, kteří po letmém a laickém setkání s programem, nebo dokonce systémem vynášejí verdikty. Ideálem by bylo, kdyby můj nedokonalý a jistě i chyby obsahující článeček druzí doplnili a upozornili na bugy. Tak jako jinde.
Nejprve snad co by takový program měl řešit a řeší.
Lidé se závažným poškozením zraku, kteří buď mohou číst jen velmi velké, kontrastní písmo, nebo potřebují jiné specifické podmínky, nebo lidé prakticky neschopní písmo číst, ale schopni se zrakem na obrazovce alespoň orientovat.
Co nabízí Linux:
Tady nabízí Linux pomoc už v samotném nastavení prostředí KDE a Gnome. K tomu přidává několik nástrojů na zvětšování. Xmag, KMag a další. Pro potřeby slabozrakých se může hodit i ozvučený desktop, který zajistí samotné čtení dokumentu. I prostý čtecí program, který je pro zcela nevidomého těžce použitelný, je v tomto případě snad dostačující pomůckou.
Lidé, kteří nevidí vůbec a nebo rozeznávají jen světlo a tmu.
Tady je už vizuální úprava grafického prostředí irelevantní. Jednou z možností je Braill terminál zařízení, které převádí text do Braillova písma. Toto písmo bylo dříve jedinou možností čtení pro nevidomé, vyrábí se i psací stroj -- „Pichťák“. Pomocí tohoto principu zápisu vznikly i mnohé z prvních počítačových pomůcek pro nevidomé.
Na mnohých místech je Braill stále těžko nahraditelný a i při práci s počítačem je mnohými nevidomými oceňovaný pro možnost snadnějšího studia složitějšího textu (matematika, jazyky, programování). Nicméně do popředí se dostávají v případě knih zvukové nahrávky a na počítačích hlasový výstup.
Hlasový výstup je většinou ozvučeným desktopem. Takové zařízení informuje hlasem (syntetizérem řeči) o všem, co se na ploše děje, provádí navigaci a čte vlastní text. Má být schopné pozastavit čtení, vrátit se na nějaké místo v textu, přeskakovat části textu, vyhledávat, v prostředí webu upozornit na odkazy a další.
Co nabízí Linux:
V Prostředí KDE je to Kttsd, Kttsmgr, KMouth, KSayit. Jednoduché nástroje umožňující prosté čtení. Integrované v Kate a Konqueroru čtou txt a html a pomocí výběru i pouze část textu. Na složitější práci je však bohužel zatím málo použitelné.
Gnome obsahuje Gnopernicus a s jeho pomocí kompletně ozvučený desktop. Bohužel, zatím se nejeví jako dostatečně stabilní a dotažený.
Každého asi napadne, proč se má nevidomý složitě orientovat v grafickém prostředí, proč by měl počítač vytvářet složité a náročné GUI a to potom složitě a za cenu nestability převádět do řeči. Zejména v případě Linuxu s obrovským množstvím jednoduchých, stabilních, nenáročných, bez grafiky pracujících programů. Vynechám-li motiv integrační, tedy aby nevidomí žili i zde ve světě ostatních lidí, tedy v našem případě se pohybovali po ploše a používali nejběžnější programy, zůstává problém komunikace s těmi, kteří trvají na formátech „docoidního“ charakteru. To bych však nechápal jako zásadní překážku tomu, aby se ozvučená řádka nestala alespoň alternativou.
Co tedy můžeme najít v terminálu:
Yasr prostě čte. Ale díky klávesovým zkratkám je možnost i navigace v textu. Zkoušel jsem s různými editory, ale jako nejvhodnější mi přijde Nano, kde snad jen vadí překrývání některých klávesových zkratek, což jde napravit. Pro web by bylo třeba zařídit, aby hlas upozornil na odkazy. Možná to není problém, zatím to neumím, ale nevěnoval jsem se tomu.
Emacspeak díky možnostem editoru nabízí mnoho. Mne, vimaře, to přinutilo se alespoň základy práce s editorem naučit. Musím říct, že se mi Emacs zalíbil.
Ještě bych měl zmínit Speakup Project a hlasovou syntézu přímo v jádře, ale o tom dohromady nic nevím.
Problémem je ale čeština. Free(b)soft se o počeštění pokoušel. Jejich Free(b)soft CDROM jsem zkoušel s úspěchem na dvou strojích, bohužel, dle ohlasů se zdá, že neúspěch na třetím je častějším výsledkem. Pokud běžel, zdálo se mi to velmi dobré.
Samotnou hlasovou syntézu v češtině dává Festival a Epos.
P.S. Za dobu zkoušení jsem si na žvatlající počítač zvykl tak, že když mlčí, jsem nesvůj. Stejně jako díky častému soužití s nevidomými upozorňuji na procházce i vidící na schody a jiné překážky, nabízím jim rámě a při odchodu z místnosti na odchod sice upozorním, ale klidně jim zhasnu.
P.S. II Žádná čtečka nerozluští web, který na ni nebere alespoň trochu ohled. Viz Blind Friendly Web.
Tiskni
Sdílej: