Open source download manager Fatrat povstal z popela. Autor k dvacetiletému výročí projektu přidal do vínku podporu nejnovější knihovny libtorrent, rozhraní portoval na QT6, došlo k nahrazení podpory java rozšíření pythonem. Webové rozhraní bylo přepsáno s podporou mobilních zařízení. Aplikaci je taktéž možno zkompilovat bez podpory GUI. Více informací v releases.
Zranitelnost Broccoli2Shell (CVE-2026-111497) v kompresní knihovně Brotli se netýká pouze Node.js. Ohroženy jsou také aplikace využívající HTTP. Knihovnu používají webové prohlížeče, servery i řada dalších aplikací a technologií, například také Python nebo Bun. Identifikace všech zranitelných komponent může být obtížná, protože knihovna bývá součástí dalších softwarových balíčků nebo je přímo začleněna do spustitelných souborů aplikací.
Quad9, švýcarský celosvětově působící neziskový poskytovatel DNS, od 24. listopadu 2026 ukončí své služby ve Francii kvůli soudnímu sporu s katarskou televizní stanicí beIN. Ta požadovala blokování domén, které podle ní nelegálně zpřístupňují sportovní přenosy. Francouzský soud Katarům vyhověl a nařídil (🇫🇷, PDF) Quad9 blokaci zavést, pod hrozbou pokuty 1000 eur denně. Provozovatel příkaz odmítá s tím, že blokace
… více »Článek na blogu APNIC vysvětluje, jak správně vytvářet a používat ASPA záznamy — podepsané objekty v RPKI, které uvádějí, kteří poskytovatelé směrování jsou pro dané autonomní číslo (ASN) oprávněni. Síťoví operátoři je mohou využít k ověřování tras BGP a k odhalování úniků tras či podvržených tras.
Byla vydána (𝕏) verze 8.0.0 open source programu pro prolamování hesel hashcat (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku v diskusním fóru a pdf.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.3 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 6 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Výzkumníci ukazují, jak mohou otevřené tunely a IPv6 Extension Headers synchronizovat pakety do krátkých provozních špiček. V kontrolovaném experimentu naměřili přes 180násobnou koncentraci paketového toku vůči průměrné rychlosti odesílání — nikoli 180násobné zvětšení objemu dat. Článek obsahuje metodiku, limity měření i mitigace pro GRE, IPIP a další tunely.
Po velkém úspěchu prvního MobileLinux Hackdaye se vracíme do Českých Budějovic s druhým ročníkem. V pátek 30. října 2026 od 10:00 se v prostorách Jihočeské univerzity uskuteční Embedded & MobileLinux Hackday #2. Těšit se můžete na témata jako Immutable Linux na telefonech (BengalOS), U-Boot a upstream vývoj, AI optimalizace pro embedded systémy nebo otevřený hardware. Nebude chybět praktické hackování, sdílení zkušeností a možnost … více »
Dne 21. října 2026 vydal projekt Node.js bezpečnostní aktualizace opravující deset zranitelností, včetně jedné umožňující potenciální vzdálené spuštění kódu (RCE). Nejzajímavější je CVE-2026-111497, chyba dekodéru Brotli, kterou objevili výzkumníci využívající OpenAI Codex Security. Chyba je v nativním dekodéru Brotli, nikoli v samotném JavaScriptu. Speciálně vytvořený komprimovaný vstup způsobí, že dekodér zamění
… více »Na své pouti programy, umožňujícími používání počítače nevidomými, jsem si pořídil dvě cd. První bylo Ubuntu s ozvučeným desktopem Gnome. Předpokládal jsem nejpokročilejší aplikaci a ono ano. Zdá se výrazně lepší, nežli na ozvučeném Gnome v Mandrivě a Debianu. Bohužel, stále se mi to nezdá zcela použitelné, nejsem schopný najít způsob pohodlného čtení txt ani html. Navigace poštovním klientem se mi zdá nemožná. Nakolik je chyba na židli, si netroufám odhadnout, ale něco bych přiřkl nedotaženosti programu.
Druhý kousek je Free(b)soft CDROM, bootovatelné CD založené na Knoppixu. Tohle se mi zdá hodně dobré. A navíc jde přepnout do češtiny. Díky počeštěnému Emacspeak jsem i se zakrytou obrazovkou neměl potíže psát, ani číst.
Pokud stačí angličtina, zalíbil se mi Yasr v kombinaci s Nano. Na základní práci s textem stačí a nároky na pc jsou minimální. Příště si dám souboj s Braillovým terminálem. Viz foto.

Tiskni
Sdílej:
, ale ani na jednom ze 3 počítačů, na kterých jsem to zkoušel, se mi nepodařilo ani nabootovat.
.
Nyní je k dispozici Orca screenreader, který by měl být použitelnější, ale nepodařilo se mi do něj dostat češtinu. (Včera, když jsem se Orcu snažil dostat na Debian Etch, tak sem si ho totálně rozboural, kvůli libc6>=2.4-1
)
Myslím, že podobný dotaz tu už zazněl někdy dávno, ale pokud vím, tak bez odpovědi ...
Proč se v Linuxu snaží programy pro nevidomé jít "widowsí" cestou, kde s nejdřív vygeneruje složitým programem složité rozložení grafiky po obrazovce a ta se pak neméně složitým programem zas dostává do "lineární" podoby řečové syntézy nebo brailova řádku? Nějak to moc nechápu. Přijde mi, že textové (terminálové) programy existují v dostatečném množství prakticky pro jakoukoliv práci (a pokud ne, tak se mi zdá užitečnější napsat všeobecně použitelný konzolový program, než vyvíjet velmi specifické a složité programy pro čtení grafiky). A kdyby se prostě jen udělal speciální terminál, který místo zobrazování na monitor bude dělat řečovou syntézu, anebo zobrazovat braillův řádek, tak by na něm snad mohla být většina programů použitelná s minimálními (ideálně žádnými :) úpravami ...
Mají ty graficko-řečové a podobné systémy nějakou podstatnou výhodu, anebo je to prostě jen jakási "setrvačnost" přístupu "já mám na počítači nějaký window manager, tak nevidomí ho určitě budou chtít také ..."?
A když už se začlo s Linksem ... menu-setup-[terminal options]-[braille terminal] taky "GUI" linksu snad trochu zpříjemní pro slepé lidi.
Jinak myslím, že konkrétně u konzolových aplikací by se dala dělat spousta věcí (minimálně věřím, že existuje podstatně více lidí schopných udělat nějaký patch pro jednoduchý konzolový program, než pro nějakou GUI obludu ... Ale chtělo by to, aby někdo, kdo má lepší přehled o příslušných potřebách a možnostech, třeba řekl, co je skutečně potřeba a má význam a tak ...
display: none; hned by se s tím dalo lépe pracovat, stejně tak by měli odstranit i ostatní zvytečnosti bez kousku užitečné informace.
.Nebo jit spise cestou wiki? Takze vzit engine z ucebnice a udelat zakladni hierarchii a nechat ji lidi doplnovat?Proč nepoužít nějaký existující opravdový wiki software? Nebo vám nevadí, že na první pohled nevidíte, jaké změny někdo udělal ve vašem textu? (a až budou dělat změny ve struktuře, která je třeba u učebnice pevná, tak teprve uvidíte to peklo)
diffů se snad dá dodělat i do tohohle, ne?
Rozteč znaků a bodů je tak malá, že s tím zacházet by znamenalo preciznost na úkor komfortu. Ale na Wikipedii píšou o nějakých rotačních řádkách, který vypadajou mnohem perspektivněji, ale u takovýho omezenýho počtu znaku tu odpadá ta výhoda oproti hlasu a to je ten větší záběr úseku v jeden okamžik: "A new development, called the rotating-wheel Braille display, was developed in 2000 by the National Institute of Standards and Technology (NIST) and is still in the process of commercialization. Braille dots are put on the edge of a spinning wheel, which allows the user to read continuously with a stationary finger while the wheel spins at a selected speed. The Braille dots are set in a simple scanning-style fashion as the dots on the wheel spins past a stationary actuator that sets the Braille characters. As a result, manufacturing complexity is greatly reduced and rotating-wheel Braille displays will be much less expensive than traditional Braille displays."A nakonec ještě pro dokreslení kousek konverzace na toto téma:
Toho jsem se před asi 8 - 9 lety ptal, jak že se mu na komplu dělá a on na to že to jde dobře až na ty obrázky.