Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Předpokládám, že zde se vyskytuje nadnormativní počet hračičků všeho druhu. Pamatujete Merkur? Stavebnici, která sloužila nejen na hraní, ale někdy i na vědu (Otto Wichterle). Při pátrání po programu pro děti jsme našli i Muzeum stavebnice Merkur. Až pojedete kolem, myslím že to stojí za to. Asi si Merkura snesu z půdy a něco si postavím.
Tady dole je případně odkaz na album fotek, některé také z onoho muzea. Jak jsme to (ne)viděli v Polici nedávno.
Tiskni
Sdílej:
Pamatuji se, ze Danuska Svetelska mela kazdy den k svacine chleba se salamem (nekdy uherak ale vzdy minimalne imitaci za 5 Kcs) , zatimco my chudi tak akorat padana jablka.Toto je jasný důkaz, že se nedostatek imitace uheráku v dětství může projevit na duševním zdraví, a to i v dospělém věku. Postižený pak blábolí, blábolí, blábolí... Danuška Světelská, ta svině... Doufám, že svůj dluh společnosti odpracovala v uranových dolech, jinak na spravedlnost nevěřím.
Merkur meli ve tride jen deti bohatych rodicu.Jak jsem psal, byl Merkur prakticky jediná hračka, kterou jsem měl. A rozhodně jsem nebyl z bohaté rodiny. Oba rodiče vydělávali cca 2000 Kčs (mamka učitelka, otec stavební technik - přitom každý tupý dělňas u nás ve fabrice měl přes 3000). Neměli jsme auto, nejezdili jsme k moři, chodil jsem v tesilkách a nejlevnějších košilích, většina domácí stravy byla ze zahrádkové produkce, neměl jsem žádné angličáky a podobné kraviny, protože to stálo hromadu peněz (a stejně bych si s tím asi neužil, protože by to nešlo rozmontovat na součástky
)
No jo, stejně jak zmiňuje o příspěvek výše Honza Aero - filmové kluby jsou levnější (Art v Brně také nestojí tolik). Mluvil jsem spíš o kinech, kde dávají novinky (aby si to někdo nepřebral špatně - mám rád filmové kluby, a ne vždy platí, že tam nejsou nové filmy, občas tam dávají filmy, u kterých se počítá s nízkou návštěvností - třeba takový Bin jip je fantastický film, a v Brně ho dávali pouze v jediný den v jediný čas, a to v Artu).
S tím, že je divadlo lepšejší také souhlasím. Jenže lístek do divadla stojí v průměru 400 Kč
(Pokud tedy člověk teda nejde třeba do Mahenky, jejíž úroveň je naprosto mizerná a je ostuda, že národní divadlo není na lepší úrovni.) Po zhlédnutí mnoha divadelních představení v různých divadlech mohu říct, že nejméně zklamání a nejvíce spokojenosti jsem prožil v Divadle bratří Mrštíků (AKA Městském divadle) v Brně. Tam mi mnohokrát běhal mráz po zádech nebo jsem brečel smíchem. Pražskými divadly jsem byl znechucen (v Národním jsem ale nikdy nebyl), stejně tak brněnským G-Studiem, Mahenovo divadlo je herecká katastrofa, Janáčkovo divadlo zklamání (ale když jsem tam byl na koncertu Hanky Hegerové, tak mé srdíčko plesalo štěstím). To už mne spíše více příjemně překvapila některá malá divadla. Na druhou stranu, pokud v té Mahence člověk zaplatí za živé herecké výkony stejně, jako za zhlédnutí filmu v kině, tak se není čemu divit…
Pražskými divadly jsem byl znechucenNapříklad takoví Cimrmanovci nezklamou, to je osvědčená klasika (a mají dost dlouho dopředu vyprodáno)
Pokud se nemýlím, hráli to ve SpiráleAno.
a tam jsem se na druhou polovinu již nevrátil (a nebyl jsem jediný).A co ti konkrétně vadilo?
)
Někomu to přijde stupidní, někdo ho zase odmítá z ideologických důvodů (Proč? Že je to sovětské? Ale vždyť to tehdy málem vůbec nepovolili!), ale pro mě je to prostě správná sranda.
). Hlavně ta první série. Potom ty dodělávané díly už tak bránici rvoucí nebyly.
Jenža na muzikál už jdeš s tím, že to bude skoro jistě sračka.Takové tvrzení je samozřejmě naprostá pitomost. Je to totéž, jako kdyby to někdo řekl třeba o opeře nebo baletu.
Třeba o tom, jak při představení baletu Jihočeského divadla v Českém Krumlově (tam, jak je otáčivé hlediště), konkrétně při hře Radúz a Mahulena, šli všichni herci na plac ve stavu značně nezpůsobilém k čemukoliv (byla zima, tak se vydatně "zahřívali" rumem). Dopadlo to tak, že Radúz po zvednutí Mahuleny zavrávoral a upustil si (taktéž totálně sťatou) Mahulenu přímo na vlastní hlavu. Představení muselo být přerušeno a Radúz transportován na neurochirurgické oddělení nemocnice. To byl tedy elitní balet, jen co je pravda
Jestli kino tehdy bylo opravdu za 1 Kč, tak dnes je to zhruba za 100 Kč.1 Kčs stály jen dětské filmy, normální byly za 6 Kčs. A běžně se stávalo, že se u některých filmů čekalo, aby se sešlo aspoň 5 lidí, což bylo minimum pro promítání. Na některých zase ale bývalo narváno, hlavně na těch, které tu předtím nesměly běžet (vzpomínám na film Vlasy, který jsem viděl v létě 1989 v Jílovém u Děčína - do kin ve větších městech to ještě nesmělo).
1 Kčs stály jen dětské filmy, normální byly za 6 Kčsne ne ne
Korunu stály filmy u nás v kině, a pokud jsme jeli do hoooodně drahého kina, do Kyjova na Panoramu, tak tam stálo 2 koruny, a to už byl teda drahý nářez
Na dětské filmy jsme chodili v neděli zadara na hvězdárnu, kde je vždy od 14 hodin odpoledne promítali (jako starší teenager jsem si udělal zaškolení na to, jak se s tou mašinou pracuje, jak se lepí prasklý film a podobné srandy, a chodíval jsem tam pak promítat sám)
Korunu stály filmy u nás v kině, a pokud jsme jeli do hoooodně drahého kina, do Kyjova na Panoramu, tak tam stálo 2 koruny, a to už byl teda drahý nářezTak to nevím. Možná dřív, ale přinejmenším v 2. polovině 80. let to bylo určitě takto. Cenu 6 Kčs uvádí také statistická ročenka "Čísla pro každého" z roku 1984, do které jsem raději nahlédl
Merkur meli ve tride jen deti bohatych rodicu. My z delnickych rodin jsme zazili v detstvi jen rany, kopance a hlad. Pamatuji se, ze Danuska Svetelska mela kazdy den k svacine chleba se salamem (nekdy uherak ale vzdy minimalne imitaci za 5 Kcs) , zatimco my chudi tak akorat padana jablka. Z tech dob pochazi patrne muj svetonazor a proto dnes nemohu vystat takove arogantni sycaky jako je ten na Hrade.A to bylo ještě za císaře pána, nebo už za buržoazní první (druhé, třetí) republiky? No ale k věci: Merkur tzv. "nebyl"! Pravda je že když už byl, tak opravdu předražený, ale zase se to vyrovnalo tím že nebyl.
Postavit se z toho dá... snad né všechno! Třeba... K téhle fotce se váže rozhovor: Co to bude? Pistole na bráchu, abych ho mohla zastřelit!
(Pro dad "brácha" je můj vlastní syn, kterého mám ze zcela jinou ženou než je má vlastní manželka. Dcera, tedy sestra mého syna není vlastní vlastně vůbec nikoho. Složitej je ten svět, složitej...
)
Ale s Merkurem jsem si nejednou taky hrál... Ale lego je podle mě The Best a vždycky když jdu kolem nějakého hračkářství mám chuť si koupit něco z těch nových sad Lego Technic. :)