Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
Na zdejším serveru se čas od času jeden, dva čí více, rozhořčí nad zneužíváním sociálních vymožeností. Často právem. Většinou oponuji, ale to je někdy hlavně proto, abych se pokusil do jednotné fronty vnést trochu jiný pohled.
Dobrá. A co tedy říkáte studentům, kteří ze peníze nás všech studují, ale nestudují, flákají to, protahují čas, kdy budou podporováni státem na škole, vystudují, ale ve chvíli, kdy by měli své vědomosti uplatnit a povznést tak svým úspěchem ostatní (co jim to platili), jdou dělat něco výdělečné zajímavějšího (mimo obor) (oprava, díky za upozornění. Tohle už je sporné, těch důvodů může být víc, i dobrých, naučené lze využít jinde, tohle už je hodně indviduální), nebo odejdou do jiné země?
Prostě si berou ze systému a...?
Poznámka: Tohle není útok na někoho konkrétního, ani snad není důležitý Váš případ. Jde o postoj k tomuto jevu. A trochu provokace. Ale jen malililinko. :) Rozhodně nechci někomu radit, kázat, mentorovat, natož zavádět nové zákony. Jde jen o to, jak to kdo vnímá, jestli cítí jakýsi závazek vůči ostatním.
Tiskni
Sdílej:
Na vysoké škole nám jeden učitel (psychologie) říkal: "Co nic nestojí, nestojí za nic". A měl pravdu. Kdyby si studenti malinko přispívali na vysokou školu, víc by si studia vážili a jako postranní efekt by zmizeli flákači, kteří mají školu jako příležitost, jak nic nedělat (dříve ještě jako odklad vojny).
No ono to trochu platí.
Za prvé, v našich končinách někteří lidé považují i Windowsy za free - takoví lidé jsou pak spokojeni s tím špatným "zadarmo" a víc neřeší. Efektivita jejich práce je slabá. Kdyby si to měli platit, aspoň by si zjistili, co vlastně potřebují, případně koupili k těm Windowsům příručku za několik stovek Kč.
I samotný free software občas stojí za houby. Oblíbená omluva je: "je to zadarmo, tak se dají přivřít oči před horší kvalitou", někdy je namístě (např. když nemá tolik funkcí jako komerční programy), jindy ne (když to, co má dělat, dělá blbě). Na druhé straně uživatelé třeba hledají program na konkrétní věc, nainstalují si jich 5 a během pár minut udělají výběr stylem: nefunguje to hned, zkusím další. Na tomto serveru se dá najít mnoho případů "Distribuční turistiky" (zápisky typu: nainstaloval jsem XXX, ale nefungovalo tam ..., tak jsem tam před obědem dal YYY, ale zase ..., nakonec jsem skončil u ZZZ, ale asi přejdu k ...).
Kdyby si studenti malinko přispívali na vysokou školu, víc by si studia vážili a jako postranní efekt by zmizeli flákači, kteří mají školu jako příležitost, jak nic nedělatkdyby si studenti prispivali na vysokou skolu vedlo by to k uplne necemu jinemu... studenti flakaci by se zmenili v studenty prudice... takovi studenti pak jsou schopni i klidne pul roku prudit, ze nechcou znamku napr. C ale chcou misto toho B nebo aspon B-...
V Plzni jsme měli studenta z Venezuely (Ave Cézar!), kterého snad pro to, že platil "naplno", prý nechávali proplouvat. Další strana mince
Nastupovali jsme v roce 1995, takže skončil tak jako tak a jak pokračuje dál nemám info.
Info z éteru: ano, náš kolega dostudoval. Pro některé jeho zaměstnavatele, dle zlých jazyků, spíše bohužel.
Nemyslím si...to co jsem uvadel byl priklad z realneho zivota...
tak pak nemají důvod prudit...ale jo... kdyz si plati tak vysoke skolne... tak za to chcou prece ,,odpovidajici vzdelani''... to je logicke...
dokonce si myslim, ze nekteri drzi studenti by chteli kvalitni pedagogy ...
Blbost. To tvrzeni sice mozna plati, ale pak ta cena (v tvrzeni implicitne oznacena slovem "nestoji") neni jen o penezich. Existuje i zcela opacne zduvodneni. Pokud nekdo dela neco z lasky, pak ma vlastni motivaci, a penize nepotrebuje (aby to delal). Kdezto kdyz to z lasky nedela, tak jsou jeho motivaci penize. Tedy, pokud nekdo dela neco za vyssi cenu, je i vyssi pravdepodobnost, ze to nedela z lasky, a tedy ze to bude mit horsi kvalitu.
Ostatne, nekdy mam pocit, ze lide jsou placeni tim lepe, cim mene uzitecnou praci delaji.
je to v poriadku. vacsinu absolventov nauci vysoka skola lepsie ziskavat a spracovavat informacie a robit veci efektivnejsie. to stredna skola cloveku neda. vysokoskolsky vzdelany clovek, aj ked nerobi v odbore je pre spolocnost prinosny.
o pajdaku som nepisal.
takze ak chapem, kto vystuduje chemiu, ma pracovat v chemii a nikde inde, lebo je to zle a okrada tym stat.
zmeni sa ekonomicka situacia, chemikov treba zredukovat, vytratia sa pracovne miesta.
"chemik, dvihni kotvy, pal do krajin tretieho sveta, tam este budes potrebny."
"ale oni tolko chemikov nepotrebuju, ako teraz prezijem?"
"vystuduj dalsiu skolu, ked nemozes pracovat v odbore, ktory si vystudoval."
"a z coho mam dovtedy zit?"
"naznacujes, ze ma o teba postarat stat? to rozhodne nepodporujeme. tu si lazkaj a tisko umri, dobre?"
absurdne? urcite. pruznost na pracovnom trhu je velke plus. ver, ze ak by dany odbor zrazu prinasal absolventom velke prachy, ostanu v nom. ak nie, pojdu inde. konkurencia, volnost. v tvojom modeli by sa to mohlo predrazit viac ako to vyzera na prvu supu.
s narodnosti to nema nic spolecnehoano nema, to snad nikde ani nerikam. Ale ma to hodne spolecneho s moralnim klimetem v ceske kotline (to jsem myslel tou ceskou realitou). Nekdo ochije socialni system a vubec se za to nestydi, ale jeste je na to hrdy a okoli se na nej casto diva s uznanim, reakce na postezovani, ze doktor se nechoval zrovna nejlip casto je "a tys mu nedal uplatek, to ses asi uplne blbej, tak se pak nevid" a dalo by se takhle pokracovat hodne dlouho. Tohle urcite neprispiva k tomu, ze davky a ruzne vyhody pobirali jsem potrebni, ale spis naopak. Asi je zkratka ve vetsine lidi zafixovano porekadlo z dob komunismu, ze kdo nekrade, okrada rodinu ... to je ta ceska realita, kterou mam na mysli.
skolne se sice neplati, ale to neznamena, ze je studium zdarma
a sotva dokoncit skolu a uz byt zadluzeny to fakt neni dobre, navic na tom vydelaji akorat banky
studenti se chovaji naprosto podle trznich zakonu. Setri sve zdroje a vyuzivaji nabidky na trhu. Zrovna tak nezamestnani se chovaji presne podle toho, jak si neoliberalove preji - staraji se o sebe jak nejlepe umi.
Samozrejme, ze se najdou lide, kteri jsou ve sve kratkozrakosti nazoru, ze toto neni OK. Tito maji samozrejme moznost zde nahlasit sva reseni. Podle mych letitych zkusenosti se realna reseni za poslednich 50 let jeste nenasla. A ten duvod neni v male invenci, nybrz v komplexni problematice spolecnosti.
Hlavni problem (jak jsem jiz psal drive) je v tom, ze je ve spolecnosti strasne malo strojnich inzenyru. My vime, ze kazdy stroj ma nejakou ucinost a nehonime za za 100% ucinosti. A protoze chapeme svet tak jako Descartes jako velice komplikovany stroj, tak nemame problem s tim, ze skolstvi nefunguje 100%. Ale nez bychom se pustili do leceni symptomu nejakeho okrajoveho problemu, to radeji hledame (tak jako Sadi Carnot v termodynamice) ten srovnavaci idealni beh toho komplikovaneho stroje, abychom jako prvni mohli zjistit, jak se odlisuje dosahovana ucinost s tou teoreticky max. dosazitelnou. To je pristup nas inzenyru, ale jak receno, je nas strasne malo oproti vsem tem kecalum (pan Smolik promine).
Na zaver bych rad pripomenul, ze ta prava Bohemka (z Dolicku) je zase v prvni lize!!
"Existuje teorie, která tvrdí, že kdyby jednou někdo přišel na to, k čemu vesmír je a proč tu je, vesmír by okamžitě zmizel a jeho místo by zaujalo něco ještě mnohem bizarnějšího a nevysvětlitelnějšího." "Existuje jiná teorie, která tvrdí, že už se stalo."
jak se odlisuje dosahovana ucinost s tou teoreticky max. dosazitelnou. To je pristup nas inzenyru, ale jak receno, je nas strasne malo oproti vsem tem kecalum (pan Smolik promine).
Nemám co promíjet,, máte naprostou pravdu, stejně jako při argumentaci o ekonomickém přínosu open source v mém blogu. Jako inženýr technického zaměření vše dokážete dokonale spočítat a matematicky vyhodnotit. A také výpočty potřeba jsou.
Také si uvědomujete, že výpočet účinnosti strojů a chod lidské společnosti jsou dvě různé věci. Ve druhém případě vstupuje do projektu tisíce různých faktorů, které se nedají vypočítat, ale jen odhadnout. Chování lidí v určitých regionech a období, způsob myšlení, stupeň racionálnosti chování hospodářských subjektů apod. I ekonomické poučky platí jen obecně a výpočty jsou jen orientační. Skutečné výsledky určitých opatření jsou pak úplně jiné, než bylo původně plánováno.
Jinak souhlasím s tím, že se nezaměstnaní chovají podle toho, jak jim to nejlépe vyhovuje. Právě proto by měla být zavedena opatření, která maximálně motivuje nezaměstnané jít pracovat (v případě, že to v konkrétních podmínkách lze). Jo a té Bohemce to přeji, jsem (skoro) Vršovičák jinak slávista
slavia je naprosto vporadku - preji hodne uspechu pokud mozno v CL
Právě proto by měla být zavedena opatření, která maximálně motivuje nezaměstnané jít pracovat (v případě, že to v konkrétních podmínkách lze).
v teto vete je skryt ten problem. Kdo urcuje, co je max. motivace, kolik ta opatreni stoji apod. Rozumni lide vedi, ze ucinost 90% je super. 10% nezamestnanych je ten ruksak, ktery musi zapadni spolecnosti nest. A je to ta nejlevnejsi alternativa.
Zrovna tak nezamestnani se chovaji presne podle toho, jak si neoliberalove preji - staraji se o sebe jak nejlepe umi.Přesně tak, proto nenadávám nezaměstnaným, že jsou nezaměstnaní a pobírají podporu, ale státním úředníkům, že v zákonech připouštějí podporu v nezaměstnanosti.
statni zamestnanci jen plni zakony. A zakony delaty Vy, pomoci Vasich zvolenych zastupcu. Doporucuji zalozit stranu, jejim motem bude 'kdo nepracuje at neji' a sdelte nam zde pote, na kolik % to pri volbach stacilo.
No nevím ... teď není povinnost pracovat, ale na druhou stranu nemusí sehnat práci ani ten, kdo pracovat chce. Na tuhle stranu se asi moc lidí nenachytá ..
Mám zkušenost, že odstrašující příklady jsou třeba pro ostatní, třebas ne možná v takové míře. Pro člověka jako jednotlivce občasný pád na ústa beru taky jako přínosný. Poučení na vlastní kůži. A taky si nedokážu představit, že bych něco dělal furt, bez obměnění. Respektive možná dokážu, ale předpokládám, že okolnosti by mne to donutily změnit. A pak bych se třeba po čase vrátil k danému oboru.
Tak z toho bych si moc legraci nedělal
Je tady jedno moc hezke reseni ktere funguje v zahranici. Skolne + studentske pujcky.po svych zkusenostech bych rekl ,,funguje''. jinak studentske pujcky povazuji za uzasny vynalez... neni nad to zacinat svuj produktivni zivot s milionovym dluhem... btw. kdyz se vezme, ze soucasne studium taky neni zadarmo a zapocita se do toho cena obetovane prilezitosti, tak je celkova castka za studium na VS dostatecne desiva i bez skolneho....
Znas nejakou lepsi cestu?
Soucasny stav popsal autor blogu. Co studenti delaji, po tom mi nic neni. Neni ale spravne, aby jejich vzdelani platil nekdo jiny (nekdo, komu je nasilim odebran vysledek jeho prace a darovan nekomu jinemu - a jeste se to nekdo odvazuje nazvat solidaritou... to uz je ale mimo tema).
Kdo chce studovat, ma ve spravedlivem systemu nekolik moznosti - sam si nasetrit, zaplati mu to rodice, zaplati mu to nejaky dobrodinec, vezme si komercni pujcku pro tento ucel nekym nabizenou, ... Pokud ma dojem, ze by studium nezvladl a dluh pak nesplatil, nikdo ho studovat nenuti. Je to jeho volba, jeho rozhodnuti a jeho zodpovednost.
S tou cenou obetovane prilezitosti... to jsi proboha nemyslel vazne, ze? Protoze jinak bych tim chtel platit v obchode:)
Mottem dnesni doby je fnukat a brecet, ze na vse co chci mam pravo (viz billboardy s jistotou prace a pridavky na deti, hnus) a stat mi to musi zajisti. Na ukor tech, co se o sebe umi postarat nezit z druhe ruky.
uvedte prosim tu mnozinu tech, 'co se o sebe umi postarat nezit z druhe ruky'.
Budouli se nachazet v te Vami uvedene mnozine
tak prosim uvedte take Vasi adresu, abych Vam mohl prijit rozkopnout drzku ...
Neni potreba mi vykat, nepotrpim si na to. O "rozkopnuti drzky" take nestojim a neni mi jasne, cim bych si to zaslouzil.
Ti co se o sebe umi postarat nejsou definovani tim, co delaji. Jsou to lide, kteri si vzdelani chteji opatrit sami, protoze je pro ne hodnotou a necekaji, ze jim je nekdo da (a dat musi). Lide, kteri chapou, ze vztah zamestnanec x zamestnavatel je na dobrovolne bazi, ze je to obchod a ani jeden z nich nemusi udavat duvod proc jejich obchod rusi. Lide, kteri nechteji po nikom pridavky na deti protoze chapou, ze deti si porizuji dobrovolne a jsou pro ne hodnotou, ne nejakym "dobrym skutkem pro blaho spolecnosti, ktera jim proto na ne prispeje". Zaroven jsou proti tomu, aby kazdy platil kazdemu vse jak je to dnes, ale nikdo (skoro...) vlastne nedostal poradne nic.
Jsou to lide, kteri si vzdelani chteji opatrit sami, protoze je pro ne hodnotou a necekaji, ze jim je nekdo da (a dat musi).schvalne, muzes nastinit, kolik jsi do vzdelani investoval prave ty? tj. skolne, zivotni naklady, pujcky, atp. a teda zajimala by me i prislusna VS...
Tezko to odhadnout, ze svych prostredku radove desitky tisic (primo cash placene skolne), vydelavane postupne pri studiu na brigadach. Ostatni naklady bych uplne strilel od boku. Moc ale nechapu souvislost mezi Tvoji otazkou a tim co citujes z meho predchoziho prispevku... Jestli ze me chces dostat, ze cast za me platil stat, tak samosebou platil -- jako za kazdeho. Ale jak rikam, je to podle me spatne a je treba to zmenit. Samosebou soubezne se snizenim danove zataze, kterou statni skolstvi generuje.
modelova situacia: typek ktoremu umrela matka ked bol este decko (9r) a v 15ke sa na neho vysral aj jeho otec zil do 18tky u svojej rodiny. Po 18tke ho odtial vykopli a tak si musel za dedicstvo po matke kupit maly byt (ak sa za byt da povazovat garsonka s rozlohou 16m2). Nebol vsak uplne tupy a tak sa rozhodol ze pojde studovat a vybral si jednu z najtazsich skol na slovensku - stavebnu fakultu v bratislave. Lenze tu prichadza vazna vada toho podla vas prilis benevolentne nastaveneho systemu. Na to aby prezil musel popri studiu robit (nejednalo sa o nejake brigady, jednalo a vlastne sa doteraz jedna o viac menej full time job na doma), kedze vsak popri studiu robil, nemohol sa plne venovat skole. Kvoli tomu ze sa nemohol plne venovat skole tak si musel 2x zopakovat rocnik (druhy a treti). Na studentsku pozicku nemal narok, lebo mal byt. Od statu sice dostaval nejake peniaze ako sirotske aj od otca dostaval nieco, ale aj po scitani vsetkych tychto "prispevkov" suma nebola ani polovica zo zivotneho minima. Na prispevok v hmotnej nudzi vsak nemal narok, pretoze chodil na skolu. A teraz mi prosim povedzte ako taky clovek pride k tomu, ze napriek tomu ze jeho matka skoro cely svoj produktivny zivot platila odvody z vyplaty, a kvoli svojej predcasnej smrti si ich nemohla zobrat naspat v podobe dochodku, tak ako je mozne tento clovek musi tvrdo makat aby sa vobec dozil svojho dostudovania? Viete nie kazdy ma za svojou ritou rodicov, ktori su ochotni hned dobehnut a vytret im ju. Niekto sa musi o seba starat sam a taketo kecy typu nech si kazdy plati svoje studium z vlastneho vrecka ma dokazu fakt vytocit. Ako ste sam napisali ked ste studovali vy, tak ste mali studium zaplatne, pokial ste studovali este za byvaleho spolocneho statu, tak aj z penazi ludi, ktorych chcete teraz o tuto vysadu pripravit a okradnut tak o peniaze. Nehnevajte sa na mna ale vas pristup nasvedcuje tomu ze ste iba obycajny zlodej.
S tou cenou obetovane prilezitosti... to jsi proboha nemyslel vazne, ze? Protoze jinak bych tim chtel platit v obchode:)ano, naprosto ti rozumim... uvazovani v sirsi souvislostech je mimo standardni neoliberalni blaboleni o okradani tech uspesnych
To prece neni blaboleni, to je fakt, ktery se deje! Nemame copak progresivni zdaneni? Neplati uspesni nejvic? Nejsou na tom nejhur ti, kteri sice nejsou uplne nejuspesnejsi, zaroven ale nemaji to "stesti" byt dostatecne neuspesni, aby dostali vic...? Je jednoduche nekoho hodit do supliku "neoliberalni blabolil", tezsi je hledat argumenty a obhajovat neobhajitelne.
Znam lidi, kteri jsou naprosto zdravi, muzou pracovat a presto radeji sedi v hospode a vubec nic jim nechybi...
To nejsou zadne sirsi souvislosti, naklady prilezitosti jsou jasna vec... Ale ta volba je na Tobe, ty se snazis minimalizovat naklady prilezitosti pro sebe, podle toho, co je pro Tebe hodnotou. Co to ma spolecneho s tim, jestli si vzdelani platis dobrovolne sam, nebo Ti je nedobrovolne musi platit nekdo jiny?
Nemame copak progresivni zdaneni? Neplati uspesni nejvic?
A jak to spolu souvisí? Při rovné dani by lidé s vyššími výdělky platili opět více než lidé s nižšími výdělky.
Mj. úspěšnost nemá nic společného s pěnezi, které vydělám. Mohu být úspěšný popelář, úspěšný učitel a přesto vydělám méně než neúspěšný manažer.
Je jednoduche nekoho hodit do supliku "neoliberalni blabolil", tezsi je hledat argumenty a obhajovat neobhajitelne.
Je jednoduché někomu říkat ať hledá argumenty, a přitom sám žádné nepředkládat.
Já nikde nepsal nezaměstnaný.
Omlouvam se, to uz bylo hodne mimo tema.
Mel jsem na mysli uspesnost ve vydelavani penez - tak ted uz je to snad jasne.
Skoda ze tu kazdy vypichuje ruzne casti textu, ale to podstatne nerekne - proc se mu zda spravne, aby nekomu platil vzdelani (zdravi, pestovani repky, ...) nekdo jiny (a jeste to cele proslo neefektivnim systemem).
nerekne - proc se mu zda spravne, aby nekomu platil vzdelani nekdo jinytak ja ti to reknu... protoze je vzajmu spolecnosti, aby byla vzdelana, zdrava, atp. a neni to nekdo jiny, kdo to za tebe plati, ale je to spolecnost, ktere jsi i ty soucasti a nic s tim nenadelas!
Tohle je zajímavější postřeh než obvykle. Ukazuje na jednu věc - ideologie jsou k ničemu. Je to soubor do zblbnutí opakovaných tezí a doktrín, až se úplně vytratil původní filozofický základ, z něhož vzešly. Asi jako když si žáček ve škole memoruje fráze stylu autor-dílo-trojvětná nic neříkající charakteristika, aniž jakoukoli z jeho knížek byť je na půl očka viděl.
"... proc se mu zda spravne, aby nekomu platil vzdelani ... nekdo jiny ..."
Elementary, dear Watson! Studovany clovek ma (vetsinou) vetsi plat, cili zaplati vic na danich z prijmu (i pri "rovne" dani), vic utraci, cili vetsi prijem z DPH, ...
Se zdravim je to podobne - nemocny toho moc nevydela ...
Nemame copak progresivni zdaneni?nemame. mimochodem u DPFO je dokonce degresivni zdaneni diky, stropu na pojisteni.
Stipendium?
Slovo dluh nahání hrůzu, ale určitá míra zadlužení existuje vždy a není za určitých okolností kontraproduktivní. Záleží totiž na tom, na co se půjčuje. Pokud jde o investice do bydlení, vzdělání, zdraví, je to něco jiného než si půjčit na dovolenou nebo na DVD rekordér do bytu
Investici do bydleni myslite hypoteku? V dnesni dobe fakt genialni priklad. Ja bych si jeste pockal, jak za roustouci nezamestnanosti budou lide splacet sve hodnotne investice do vzdelani... V Ameru uz s tim taky zacinaji mit docela problem.
Ja bych si jeste pockal, jak za roustouci nezamestnanosti budou lide splacet sve hodnotne investice do vzdelani...
Pokud se nemýlím, tak by se půjčky studentům splácely až z platu, tzn. v okamžiku, kdy je člověk po studiích zaměstnaný. Takže ten bez práce (ne vlastní vinou) by v tu chvíli nesplácel. Jinak s tou hypotékou souhlas, teď je krize a není příliš vhodná doba (ačkoliv dcera si hypotéku vzala letos v březnu, tak jí snad práce vydrží, koupili si s přítelem panelákový byt), bydlet se ale nějak musí.
jako zamestnavatel bych neco takoveho uvital, platil bych je tolik, aby nemusel byvaly student nic splacet a argumentoval bych, ze kdyz to navysim, tak mu to stejne seberou.
dejte ciselny priklad, abychom videli nazorne, kde se pohybujeme.
Nechapu, kde jste se ve vasem navrhu zbavil dluhu. Jediny rozdil vidim v tom, ze za vami nemuze jen tak prijit exekutor a vsechno vam zabavit jen proto, ze momentalne nemate dostatecny prijem. Porad budete mit na hrbu x set tisic dluhu, jejich splatky vam budou snizovat prijem a zhorsovat "credit score". Kdyz si na studium bude moci pujcit kazdy, akorat to povede k rustu cen skolneho a pridruzenych nakladu, v bankach se budou hromadit potencialne problemove dluhy, ktere budou ve vhodnou dobu presunuty na stat, atd...
No ja proste nevidim zadny fundamentalni rozdil, diky kteremu ta pujcka prestava byt dluhem.
Dalsi vec je, ze cim vice se pujcku snazite ucesat, tim vice ztraci na proklamovanem motivacnim efektu: je mi sumak, ze jsem si vybral sitozni VS a s diplomem me stazi prijmou v Lidlu na doplnovani regalu za 12 hrubeho, protoze stejne zadne splatky platit nebudu a za X let mi dluh umazou uplne.
Ja si pamatuji par let stary navrh pana Mateju, ve kterem bezurocnost byla realizovana tak, ze ty uroky bankam dorovnaval stat, a za dluh rucil v plne vysi taktez stat. Pokud to chcete protacet primo pres stat, tak mi uz uplne unika smysl toho vseho. Nebylo by jednodusi obejit se bez nevyhnutelne byrokracie a jenom zvysit statni prispevek na studenta?
> Nebylo by jednodusi obejit se bez nevyhnutelne byrokracie a jenom zvysit statni prispevek na studenta
Pripadne jeho vysi pocitat na zaklade vyse danovych odvodu absolventu dane skoly.
Dve otazky:
1. Jak zarucite, ze bude dost studentu s dostatecne vysokym platem, aby zaplatili naklady te skole?
2. Jaky je (moralne) rozdil mezi timto systemem a systemem progresivniho zdaneni, kdyz ti uspesnejsi doplaceji na ty mene uspesne? To asi soudruzi z LibInst nejak nedomysleli.
Jinak souhlasim (jako obvykle) se Sinuhetem.
> Student dostane půjčku, vystuduje za to a po 3/5 letech od vystudování se mu začne z platu strhávat nějaká poměrná částka po nějakou dobu (splacení předem je také možné), ale to jen v případě, že překročí nějakou výši platu.
Asi jsem prilis cynicky, ale ja bych predpokladal tento vyvoj:
VS proda dluhy treti firme, ta poda zalobu k ustavnimu soudu, ze je ji zakonem o skolnem braneno volne disponovat se svym majetkem, ustavni soud da firme za pravdu, prislusny odstavec odkladajici splatnost zrusi, a nasledne zacne firma posilat exekutory na studenty.
Uz vidim ty fronty zajemcu o pajdagogicke fakulty
Ono oboru, kde jsou silne podprumerne platy a nutnost vysoke kvalifikace neni malo - vcetne napr. zakladniho vyzkumu ... ledaze by bylo zamerem zlikvidivat vsechno, co neprinasi okamzity zisk. A jsem zase u tech montoven, ze jo
Na to se mi líbil systém, který nám prezentovali na Letní škole LibInstu...
Dobrý bože...
ak ma pamet neklame u nas na SK mozes studovat na VS za statne max. 5 rokov, zvysok (ak to flakas, opakujes rocnik, ides na inu skolu) si musis platit sam; tak by to malo byt vsade
Rekl bych ze studenti, kteri presahli maximalni dobu studia, si na sva studia prispivaji a ne uplne zanedbatelnou castkou.
(presneji receno standardni dobu studia plus jeden rok)
Je zajimave, ze tohoto prispevku, ukazujiciho na to, ze puvodni stiznosti nejsou prilis vztazene k realite, si nikdo nevsiml, a misto toho se tu resi povetsinou imaginarni problem.
Já jsem také nějakou dobu učil na VŠ. A uvědomil jsem si, že člověk není objektivní.
Když k vám přijde student, naprosto přesně sotva co vejde do dveří víte, jestli umí, či neumí, a tisíc dalších věcí. Víte to dřív, než ten student promluví první slovo.
Po čase jsem zjistil, že z pozice učitele je hrozně těžké vidět a pochopit, že ty lidi nemají jen Váš předmět, a také, že ty lidi občas mají lidské starosti (existenční, zdravotní, partnerské, jiné). Vy můžete vidět, že tento týden to fláká, ale nevidíte, že třeba v jiném předmětu mu jde o to, jestli zůstane na škole. Nebo musí pracovat x hodin denně, aby na studium měl, a občas to nezvládá.
Z pozice učitele je těžké vidět dál, než do svého předmětu, ale neznám moc studentů co studují jenom jeden předmět u jednoho učitele. Navíc jsou i profesoři, které je nemožné zvládnout znalostmi, ale jde o štěstí, o náladu zkoušejícího, atd. I druhá strana občas donutí studenta udělat podvod, či úskok, a kdo ho neudělá letí.
Vidím u Vás, že pokud člověk není ve stresu a pilně se ničím nezabývá, je to flákání. Moje máma, když jsem byl na gymplu se těšila až budu na vysoké škole a s neskrývanou radostí mi vyprávěla, jak se budu mnoho hodin denně jenom učit. Jak soused studuje a od rána do večera se jenom učí. Po nástupu na vysokou jí sklaplo. Nic se nezměnilo. Neflákal jsem to, ale prostě jsem to zvládal s běžným nasazením. Ba dokonce jsem měl čím dál lepší a lepší prospěch, a poslední ročník jsem skončil téměř se samými jedničkami, ale i za celé studium jsem měl trojku jenom vyjímečně.
Mimochodem, nejvíce mě za doby, kdy jsem působil na škole jako trochu víc, než jen student mě vlastně nejvíc pili krev studenti, co chtěli dělat diplomku v TeXu. Bylo jich celkem kolem deseti a všichni do jednoho odevzdali velmi mizernou diplomovou práci, ale super vysázenou. Navoněné lejno, nic jiného to nebylo. Soustředěním na sazbu a TeX jim zabralo tolik času a úsilí, že na obsah už neměli ani čas, ani síly.
aj clovek, co je nad vecou, asi obcas potrebuje nasrat tigra.
Ano, jsou lidi parazitující. V tom jsme zajedno.
Já se jenom snažil říct, že jakékoli navržené nebo již dosud realizované protiopatření proti parazitům mělo dva důsledky:
1) zvýšení počtu parazitujících na studiu
2) zhoršení možností studia pro neparazitující
Kromě toho ekonomika nedohlédne a nemá mechanismy vidět dále, než v řádu let.
Ekologové taky chrání přírodu tím, že zavedli biopaliva, která jsou pro zemědělce lukrativnější, takže mnoho miliónů lidí následkem ochrany přírody umírá hladem, neboť se jim zdražily potraviny.
Otázkou je, zda je zrovna tohle takový problém, aby si zasloužil stejný krok vedle, jako u těch ekologů. Osobně si myslím, že školy jdou stejně do háje tak jako tak. Jejich kvalita půjde postupně do háje, pokud budou pokračovat stejnou cestou. A pokud se zavede školné, bude to jen další hřebíček.
> Jde mi o to, že přístup leckterého studenta lze jako parazitování na systému úspěšně interpretovat.
To je asi pravda, ale prijde mi dost zcestna vyse zminena diskuse. Je na skole, aby stanovila pozadavky a tim udala narocnost vyuky. Kdo danou skolu stihne vystudovat v standardni dobe studia, je proste standardni student a je naivni od studentu ocekavat, ze budou celkove studovat intenzivneji, nez je treba. Pokud je mozne studium flakat a presto prochazet do dalsich rocniku a nakonec vystudovat v standardni dobe studia, je to primarne chyba te VS a jejich studijnich pdminek. Takze jsou tu asi dva pripady, ktere by slo oznacit za parazitovani ze strany studenta - zaprve flakani a nasledne protazeni studia na delsi dobu (a to je zpoplatnene) a zadruhe pseudostudovani (flakani se) nejakou dobu (jeden dva roky, ci opakovana) bez snahy o uspesne zakonceni studia. Druhy pripad je asi jediny opravdovy problem.
Jako student druhé vysoké školy (první byla Technická kybernetika, druhá Psychologie – mimochodem, zítra jdu na zkoušku, držte mi palce) mám pocit, že tu někdo žije v bludu.
Pokud přetáhnete, nebo studujete druhou vysokou školu – platíte školné – a není to zanedbatelná částka.
Za druhé, všechna ta hesla: „Co nic nestojí, nestojí za nic.“ – mají jednu vadu. Všechno oceňují jenom v penězích. Tudíž já dávám někomu kamarádství, ale ono je bezcenné, protože ten druhý za to neplatí, že jsem jeho kamarád – abych do extrému dotáhnul tuhle úvahu.
Správná vysoká škola má fungovat tak, že pokud se student fláká, tak nepřežije ročník. A nebo se fláká, protože je nadaný a má na to, a to je v pořádku. Plní školou dané úkoly a podmínky, a pak je jeho věc, jak moc tomu věnuje času pokud to zvládne.
Právě peníze a oceňování v penězích způsobilo, že školy brzy nebudou mít cenu. Školy dnes nevyhodí studenta právě proto, že za něj mají peníze. Až bude školné, pak horší a nekvalitní školy jenom sníží taxu, to je celé – a umožní tak vystudovat lidem, kteří by nikdy projít neměli. Ostatně už dnes si můžete titul koupit, a není to tak drahí – taková MBA vyjde na plus mínus půl miliónu, a za dva roky máte zcela legální titul. Je to taková obchodní dohoda – vy nám zaplatíme, a my vám dáme titul za naprosto minimální požadavky.
Moje první škola byla mnohonásobně obtížnější, než dnes. Tehdy školy nebyly tolik závislé na penězích, ani počtu žáků a bylo to znát. Nikdo se tam neflákal, protože letěl. Učitelé vyhazovali o sto šest – a počet lidí na konci prvním ročníku zredukovali na třetinu. A to nemluvím o docela obtížných přijímačkách.
Takže ono je to přesně neopak – kdyby se méně finančně motivovalo – pak by se méně na školách flákalo. Se školným se lidé budou flákat ještě více, protože školy budou více, než dřív závislé na počtu žáků. Myslíte si, že když škola bez milosti vyhodí flákače na škole, kde se platí citelné školné, že se to nerozkřikne, a lidi tam neodmítnout studovat, protože na té škole se moc vyhazuje, a to jsou peníze spláchnuté do WC? Podívejte se dnes na úroveň mnohých placených soukromých škol – studenti vědí, že je vyhodí jen v krajním případě, protože jsou jejich chlebodárci. A podle toho se to řídí.
Mimochodem, na první vysoké škole studovat u nás Američan. Když zjistil, jaká je u nás úroveň škol, rozhodl se, že chce studovat u nás. Naučil se i krásně česky, ale bohužel z Kralické bible, takže přijímačky odmakal v nádherné staročeštině. Když zjistil, že jeho řeč budí údiv, zeptal se: „Je snad řeč má tato odlišná od tématu tohoto?“. Byl to jeden z nejpilnějších studentů.
Dále k nám chodili různí vystudovaní ze zahraničí a tehdy mi došlo, že znalosti člověka s ukončenou vysokou školou v zahraničí = plus mínus znalostem českého studenta někdy v prvním ročníku. A to jsou vše placené školy – peníze tedy jen učinily školy závislé na chlebodárcích studentech, a tedy bylo potřeba nároky snížit.
- to s tim Americanem Vam neverim, ale je to hezky vymyslene
- Tanennbaum (to je ten, co psal Linusovi, ze by u nej neudela zkousku a ze linux je obsolet) vypravel, ze kdyz prisel jako student na MIT, tak chtel odtamtud utect, protoze si nedokazal predstavit, ze by tomu tempu a vysi pozadavku mohl vyhovet. Takz eja si myslim, ze existuji v zahranici skoly, ktere se mohou rovnat i 3 rocniku nejake ceske vsoke.
To s tím Američanem je realita.
Na druhý odstavec řeknu tolik – když půjdu na školu a požadavky budou vykopat denně 3 km kanálů pro potrubí a zkoušky z malé násobilky, tak také to pro mě budou vysoké požadavky a tempo, kterému sotva vyhovím. A i kdybych to zvládnul, pak po vystudování školy s těmito požadavky toho moc nebudu umět.
Oni jsou totiž požadavky pro požadavky a požadavky, které mě někam posunou. Předchozím extrémním odstavcem, který je dost přitažený za vlasy z mé strany, ale ilustruje rozdíl přístupu. Ono je velmi jednoduché narvat studentovi vypracovat x prací, udělat výtahy z 30 knih na každý předmět do týdne atd., ale je otázka, jestli je to nejefektivnější cesta a nejvíc dá.
Je rozdíl mezi tím „zaměstnant člověka“ a „naučit něco člověka“.
A proč myslíte, že má být cílem člověka se sedřít?
Pokud něco zvládám v klídku a lážo plážo – je to naopak důkaz toho, že jsem schopný, buď inteligentní, nebo si umím věci efektivně zorganizovat, nebo prostě mám ještě na víc.
Já momentálně teď dělám cca 12 hodin denně + školu.
Chci také říci, že je tak deformací kapitalismu, že pokud nevidí rovnici, která vyjadřuje přímé matematické zobrazení (škola) -> (peníze), tak začnou lidi považovat za darmožrouty. Ekonomika nikdy dále než na dva, max. pět let neviděla – a je schopná klidně zničit a zlikvidovat dlouhodobou budoucnost za cenu více peněz zítra po krátký čas.
Proč tedy učíte Vaše děti kreslit omalovánky, když se nikdy nebude živit jako výtvarník, nebo designér? Proč učíte děti spoustu věcí, které nikdy dělat později nebudou?
Ono totiž to, co člověk dělá ho rozvíjí i po jiné stránce. Rozvíjí jeho osobnost, lidskost, rozhled. Třeba člověka ten obor zajímá, jako viz David Kolibáč a jeho Japonsko. Člověk je trochu víc, než jen mašina na přikládání peněz pod ekonomiku.
Vemte to i jinak – existuje spousta lidí, co by mohla vydělávat násobně víc, a mít se lépe. Přesto se uskrovňují jen aby mohli dělat obor, který je baví. Já se k tomu také blížím, i když nejsem pravý příklad.
Uznávám, že by mělo být síto na lidi, co si ze studia dělají jen výhody a stejně zmizí. Ale stejně tak vím, že v každém systému, kde je moc lidí musím určitou neefektivitu a malé procento zneužívání připustit, protože to neuhlídám. Náklady na likvidaci zneužívání v malém procentu budou větší, než ztráty z toho zneužívání. Pokud je to to malé procento zneužívání, pak to funguje ok a systém je dobře nastaven.
Ostatně já jsem zcela nepochopil mnoho jiných systémů, které bych jako podružný nebral. Například jsem nepochopil, proč se státy zadlužují, když jsou to ony samy, které vyrábějí peníze. Tak proč si je půjčují od bank? To je jako kdybych byl truhlář, vyráběl stoly, a svůj vlastní stůl bych si do obýváku koupil s přirážkou přes překupníka, velkoochod, maloobchod plus další poplatky.
Nepochopil jsem, proč si tolik lidí myslí, že bude lépe si spořit na důchod u soukromých finančních institucí, než u státu a dokazují, že stát je špatný hospodář, když fakta ukazují přesný opak. Naše banky musel náš stát zadotovat 150 miliardami korun (víte co byste za to zaplatil flákačů na školách?) plus převzít spoustu špatných úvěrů. Uplynulo cca desetiletí a banky se hroutí znovu a spousta států musí opět do bank rvát mnoho miliard, aby nezkrachovaly. Tak sakra proč tolik lidí si myslí, že jim zrovna tyto soukromé firmy, které krachují co desetiletí, je to nejspolehlivější, co jim udrží a rozmnoží peníze za cca 40 let, co je budou potřebovat až budou nemohoucí?
Já jsem nepochopil o co vám šlo. Přiznám se, že ne – ale na druhou stranu Vás nepodezírám z mamonu, ani z nepřejícnosti.
Já prostě jenom nevím, proč jste toto téma nahodil. A nějak se nedomýšlím, jestli máte dobrý, nebo špatný důvod, jen ho nechápu.
Možná je jen chyba, že jakákoli odpověď začne tím, že se začnou počítat peníze. A peníze se začnou prezentovat jako všelék. Je něco špatně? Zpoplatněme to! Zaveďme školné, zvyšme daně!
Ekonomika a peníze jsou důležité, ale jsou důležité i jiné aspekty. Momentálně ekonomický pohled strašně atrofoval asi tak jako rakovinná buňka v těle. Je to vidět i na diskusi i na článku.
Dolarové vycpávky, abych se vyjádřil po americku nemusí věc vyřešit.
Nikoho nenapadly další příčiny. Třeba škola má hloupé, nezajímavé a nepraktické předměty. Profesoři jsou neschopní a nejsou s to vyložit svůj předmět. Mají přemrštěné požadavky neoprávněného rázu. Nebo bazíruje na učení se x stran textu bez jakéhokoli praktického významu. Ona není vždy chyba jen na straně studentů.
Ale hlavní důvod, proč to studenti flákají je IMHO dvojí: 1) vzdělání nemá už prestiž, jako kdysi (důsledek dnešních priorit společnosti), 2) studentům je to umožněno jako chyba v systému, tak to využijí.
Předpokládám, že vazbu "To se vám to maká, když my na vás studujeme" už slyšel každej
Nemůžu říct, že by se mě to osobně dotklo (jako flákač si rozhodně nepřipadám ). Přispěju tedy svým případem...
Školu si protahuju, protože nemám tolik času na studium - dlouhodobá brigáda. Bohužel, rodina není příliš při penězích, takže na velkou část nutných výdajů (i těch "nadstandartních", občas si rád také zajdu do kina, vyjedu na výlet, na večeři s přítekyní a podobně...) si musím tak nějak vydělat sám. VŠ dělám hlavně proto, že spousta firem dnes titul upřednostňuje, i když v reálu nemusí ani zdaleka potřebný. Hlavně "matematika" mi dělá problémy (na technickém oboru, co studuji, není zase tak triviální, bohužel) takže své bc studium vidím minimálně na čtyři roky.
Zbytečně dlouhé studium? Asi ano. Socka? Raději bych už pracoval, ale VŠ beru jako nutnost. Flákač? To rozhodně ne, až na tři měsíce v roce (a letní prázdniny to opravdu nejsou) mám dost nabitý program, takže si jako flákač rozhodně nepřipadám. Co se týče různých (pseudo)humanitních obroů (či spíše z jejich přemíry), souhlasím. Ačkoliv bych se na ně svými studijními předpoklady více než hodil, nějak si nedokážu představit, jak bych se tím uživil či vykonával nějakou skutečně užitečnou práci...raději mám takové věci jako koníčka. A proto studuji něco, co mě relativně baví a navíc pak budu moci použít alespoň částečně v praxi. Nic víc, nic míň.
Chápu vaši "úvahu" a myslím že i spousta ostatních. Když někdo nechápe a ozývá se dle úsloví o potrefené huse, je to jeho problém, ne? Jako úvaha je váš příspěvek výborný, sám jsem o tom před napsáním svého příspěvku dost přemýšlel - hlavně zdejší pro/proti argumenty o zavedení školného jsou docela zajímavé. To, že do mě jdou peníze ostatních, si plně uvědomuji. Sám pak chci hned pracovat (a ne jako někteří vrstevníci, co jsou po úspěšném/neúspěšném studiu na pracáku, protože za nějakých trapných 15 tisíc nevylezou z postele a ještě je sponzorují rodiče - přiznám se, že takoví lidé mi opravdu vadí) a doufám, že svůj dluh společnosti splatím Pokud mě nepřejede agresivní řidič, nezkolí prasečí chřipka, neodpálí teroristé...víte, kolik nebezpečí dneska na člověka číhá.
Vsadil bych si spíš na toho řidiče než prasečí/mexickou chřipku nebo terróristy.
..., protože za nějakých trapných 15 tisíc nevylezou z postele a ...
je videt, ze Vase uvahy jsou jeste v pocatcich. Ono je to totiz skutecne z energetickeho hlediska uplne nesmyslne, aby nekdo, kdo 6 let studoval sel delat za 15 tisic hrubeho k pasu.
No .. svérázná úvaha. Nejde o to dělat u pásu, ale člověk po škole potřebuje ze všeho nejvíc nikoliv peníze na dlaň, ale praxi, bez níž je snaha o získání kvalifikované práce cesta v bludném kruhu. Rok nebo dva může pracovat o něco níže, než odpovídá jeho vzdělání, ale na další práci již příjde s papírem prokazujícím praxi ..
Mám kolem sebe pár mladých lidí, kteří to tak udělali a v delším horizontu to nebyla to žádná chyba.
Dotyčný můj příspěvek očividně nepochopil, je to přesně tak, jak píšete. Nemůžu jako čerstvý absolvent čehokoliv čekat bůhvíjaký plat od začátku, musím něco ukázat, předvést - v některých firmách to naštěstí také praktikují, začíná se "od koštěte" a postupuje se nahoru, třeba dva tři roky. Dobré na tom je především to, že se ukáže, zda je člověk opravdu schopný, že to není jen pilný student-teoretik a především si osvojí základní zkušenost, jak vše ve firmě funguje. Kamarád (stavební obor na VŠ) začínal na 12tisících čistého a po dvou letech má 27k - viděno optikou výše dikutujícího, s jeho přístupem by doteď hledal "výhodnou nabídku práce".
Jožko, tohle jsi vystihl zcela přesně. Žádný státní dohled. Člověk si na sebe uplete bič sám. Tak už to chodí. (Mám na mysli lidi se vzděláním a vůbec ty, kteří hodlají své závazky plnit, což by mělo být normální)
..Nechápu cos čekal že ti lidi odpoví, co tím sleduješ. ..
Autor pouze uspokojil jednu z lidskych fiziologickych potreb - komunikovat.
Za tim ucelem se dotkl neresitelne problematiky a predlozil potencialnim komunikacnim partnerum nekolik nesouvisejicich tezi. Partneri take uspokojili sve fiziologicke potreby tim, ze odpovedeli (vcetne nas dvou). Navic diskuze umoznila rade repondentu jeste jednou a znovu ventilovat vlastni svetonazor a zduvodnit si spravnost vlastniho zebricku hodnot. Ja si myslim, ze i to je potreba a proto je treba autorovi vyslovit podekovani.