Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Jednoho dne mi došlo, že se v oblasti bezpečnosti počítačů bez praktické znalosti SELinuxu (nebo jiného MAC) neobejdu. Kolem SELinuxu se šíří oblak strachu a nejistoty, který bych chtěl tímto zápiskem trochu pročistit. Jedná se ale o "work in progress", takže námitky jsou vítány.
Na jeden pracovní PC jsem nedávno instaloval čerstvou desktop distribuci a nestačil jsem se divit nad příšerným výkonem kdykoliv PC přistupoval na disk...
Spojení instalace virtuální mašiny a následný provoz jejího "image" v chrootu spojuje výhody obou přístupů. Může se to zdát jako triviální pokrok, ale až donedávna jsem netušil jaké výhody tato kombinace poskytuje. O co jde?
Vlastně ne tak docela: místo wgetu je použit Perl a LWP. Každopádně žádné klikátko, žádná extenze do prohlížeče, jen obyčejný skript.
Před chvílí jsem přeložil beta verzi firefoxu 3.5 a hned jsem se jal vyzkoušet podporu video tagu z HTML5. Co k tomu říci - prostě to funguje.
Znáte to: někdo zavolá, "přišlo Vám to?" - "nepřišlo" - "vždyť jsem to odesílal". Ti bystřejší zavolají rovnou "poslal jsem Vám to ale vrátilo se to".
Pak se kouknu do logu na serveru a tam jsou věci typu Helo command rejected: Host not found
. Ach jo. Ano, zkouším to, pravidelně v intervalu cca 3-5 let, zda mi projde, když si nastavím SMTP server na striktní režim. Neprojde. A to jsou prosím maily od velké společnosti se solidním zázemím.
Takže hlavně žádné restrikce - i kdyby na port 25 přišel HTTP dotaz, tak ho doručit jako mail...
Dnes jsem instaloval "samoinstalační ADSL balíček" od O2. Instalací ADSL už mám za sebou několik, ale pokaždé byl modem pouze v režimu bridge a všechno důležité se odehrávalo na linuxu za ním. Tentokrát bylo potřeba modem nainstalovat v "plně okřídleném" režimu, aby stačilo zapíchnout ethernet do počítače s DHCP klientem a fungovat.
Kam oko pohlédne, si někdo volá přes půl světa "zadarmo", pomocí jednoho nejmenovaného botnetu, rozhodl jsem se tedy, že to musí jít i u nás a nějak normálně.
Tento zápisek je krátkým shrnutím mých zkušeností s technologií eSATA za posledního cca půl roku.
Krátký zápisek kterak jsem rozchodil virtualizaci pomocí kvm+virtio.
Kvůli kompilaci nějakého archaického C++ kódu jsem potřeboval GCC 2.96. Nezbylo tedy než sáhnout po nějaké historické distribuci. Když už jsem byl v tom, sestrojil jsem několik nostalgických screenshotů.
Mam ADSL linku s parametry 8192/512. Modem po pripojeni hlasi, ze je spojen na techto rychlostech (respektive cca o 3 kbit vyssi). Nicmene pri mereni fakticke rychlosti (pomoci wgetu, netcatu, iptrafu, ... zadne webove udelatko) se dostavam na max cca 6600/440. Ma nekdo podobnou zkusenost? Podle ceho se u O2 meri rychlosti? Cim by to jeste mohlo byt?