Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
No me ten muj 1CPU bez podpory virtualizace taky bohate staci, na Linux i WinXP ve virtualu. Je ta podpora virtualizace v CPU opravdu tak znat na vykonu?
Diky za navod! Bohuzel:
marekp@omicron:~$ if egrep -q '^flags.*(vmx|svm)' /proc/cpuinfo; \
> then echo 'yieeehaaw!'; \
> else echo nasrat; \
> fi
nasrat
takze to zkusim, az si konecne koupim novy notebook
.
Staci Vam prumerny novy procesor (za cca 1000 korun)Pozor na Intel - ti matláci montují rozšíření pro HW virtualizaci jen do některých procesorů (přičemž si pravděpodobně házejí kostkou: sem jo - sem ne - sem jo)
Docela by mě zajímalo, jak je to s výhodností těch virtio věcí. Našel jsem poměrně málo odkazů, spíš samé takovéhle howtos, ale mě by zajímal nějaký principielnější popis. A taky, jak je to s virtio ovladači, když se používá HW podpora pro virtualziaci. Jestli to má nějaký vliv nebo ne. Případně nějaké výkonostní testy nebo zkušenosti atd...
a kdyz vim, ze se ten princip pouzival davno pred "zavedenim" plne virtualizace...
Scp jsem zkousel kvuli tomu, ze bylo zrovna po ruce. Neslo mi o nejake presne mereni, ale prekvapila me ta nizka rychlost. Scp na hosta jelo okolo 10MB/s, takze me vydesil ten rozdil. Nevadilo by mi 8 mozna ani 7 MB/s, ale stovky KB...
Cas snad bude
Ačkoliv jsou kvm drivery v nových jádrech, doporučuji se na ně vykašlat a použít moduly ze staženého balíku kvmProč?
Zavedení modulu se provede přes modprobe, např.Nehledá modprobe jenom ve stromu ovladačů jádra v
/lib?
prefix se instaluje jen userspace a moduly jdou do toho /lib/modules, takze s tim problem neni.
Jinak do prefix se instaluje jen userspace a moduly jdou do toho /lib/modules, takze s tim problem neni.Tak to je věc názoru. Soubory volně se potulující po té části souborového systému, kterou spravuje balíčkovací systém, osobně za problém považuju.
Balik kvm obsahuje jak userspace tak moduly urcite verze (sobe odpovidajici), pokud pouzijete natvrdo verzi modulu kterou jste dostal s jadrem, tak bude starsi (casto o hodne starsi, jelikoz vyvoj kvm jde rychle kupredu).Ze stránek kvm: If you use a kernel from http://www.kernel.org or one provided from your distribution and do not use the modules provided by kvm releases. (Zvýraznění přidáno) Hned pod tím je napsáno, jakou verzi jádra je potřeba mít pro danou verzi kvm userspace - jádro 2.6.25 a vyšší stačí pro kvm userspace 76 a vyšší. Tedy víc než půl roku staré jádro stále stačí pro dva měsíce starý userspace.
Ze stránek kvm:No prave, ze to tam je jiz pul roku, ja jsem to podle toho kdysi zkusil a bylo po virtualizovani. Nebranim Vam to ale delat jinak a podelit se o zkusenosti (muj oblibeny princip ymmv). IMHO jsou na tom webu pouze minimalni podminky pro funkcnost, nikoliv optimum.
Soubory volně se potulující po té části souborového systému, kterou spravuje balíčkovací systém, osobně za problém považuju.Pokud Vam vadi ze se neco instaluje do /lib/modules, nemusite to instalovat a muzete delat rucne
insmod /usr/src/kvm/.... (Nebo si to nainstalovat kam chcete, udelat si z toho balicek a kdovico. Fantazii se meze nekladou. Ja jsem v tomto ohledu obecne ponekud liberalnejsi, navic system, na kterem to momentalne mam, je "from scratch", takze tam neni co resit.)
Jinak si rypnu, ze balickovaci system v zasade spravuje cely file system, nebo snad vite o nejakem adresari, kam v zadnem pripade nema pristup?
IMHO jsou na tom webu pouze minimalni podminky pro funkcnost, nikoliv optimum.Podle mě tomu tak není.
libkvm/libkvm.c:
#include <linux/kvm.h> #define EXPECTED_KVM_API_VERSION 12 #if EXPECTED_KVM_API_VERSION != KVM_API_VERSION #error libkvm: userspace and kernel version mismatch #endifa dále
if (r < EXPECTED_KVM_API_VERSION) {
fprintf(stderr, "kvm kernel version too old: "
"We expect API version %d or newer, but got "
"version %d\n",
EXPECTED_KVM_API_VERSION, r);
goto out_close;
}
if (r > EXPECTED_KVM_API_VERSION) {
fprintf(stderr, "kvm userspace version too old\n");
goto out_close;
}
To první znemožní překlad, pokud hlavičkové soubory neodpovídají. Tu druhé znemožní spuštění, pokud verze API modulu v jádře neodpovídá verzi api, které userspace část kvm používá. Z té podmínky je jasně vidět, že je to 1:1, tj. není tam žádné "máme starší API, tak něco nebudeme používat, protože jaderný modul to neumí" Jinak řečeno nic jiného než optimum neexistuje, protože se špatnou verzí modulu kvm prostě nejde spustit.
Druhá stránka věci je, že modul v jádře může obsahovat chyby, to ale vyřeší aktualizace nebo upgrade jádra, nikoliv zbytečné zatahování vlastních modulů. Nové jádro vychází každé cca tři měsíce a tak rychle, aby to bylo příliš dlouho, se IMO kvm (jaderná část) zase nevyvíjí.
Nebranim Vam to ale delat jinak a podelit se o zkusenosti (muj oblibeny princip ymmv)
apt-get install kvm
$ kvm -spousta -parametrů
Pravda je, že pokud si vzpomínám s 2.6.25 (nebo 24?) to moc nefungovalo, respektive po spuštění kvm okamžitě oops. V 2.6.26 jsem nenarazil na žádný problém.
Pokud Vam vadi ze se neco instaluje do /lib/modules, nemusite to instalovat a muzete delat rucne insmodJá vím. To bylo jenom tak naokraj.
Jinak si rypnu, ze balickovaci system v zasade spravuje cely file system, nebo snad vite o nejakem adresari, kam v zadnem pripade nema pristup?Vím o adresáři, kam balíčkovací systém nehrabe - /opt
U toho /opt je to spis tak, ze je to konvence...Tak jsem to myslel.
Virtio disk
Vytáhl jsem distribuční jádro a initrd, kvm spuštěno s tímto: -drive file="linux_zaklad_kvm64.img",if=virtio -kernel vmlinuz... -initrd initrd... Oproti zápisku v blogu nebyl potřeba parametr -hda /dev/zero.
Testoval jsem pomocí time dd if=/dev/zero of=tmp.img bs=1024 count=4194304 (založení souboru o velikosti 4GB)
S virtio byla průměrná rychlost zápisu 10,9MB/s. Bez virtio (-hda linux_zaklad_kvm64.img) 9,8MB/s. Ne tak výrazné zlepšení jako u síťovky, ale neberte to...
-kernel, je tak trochu protivné) Ale to asi záleží na podmínkách nasazení.
S tou samostatností by zas takový problém být nemusel. Na stránkách kvm je takové malé howto, jak bootovat "klasicky". Já jsem použil -kernel z toho prostého důvodu, že je to (v tomto případě) jednodušší.
-hdb měl rychlost zápisu průměrně 125MB/s, disk přes virtio jenom 121MB/s. (Aby se moc neprojevil vliv cache, měl virtuální stroj pouze 128MB paměti)
Zajímavé je, že když se virtuálními stroji zvětší paměť na 512MB, tak se ten rozdíl ještě prohloubí na 127MB/s u hdb a 118MB/s u virtio
To je zajímavé, buď má virtio disk ještě co zlepšit, nebo to z nějakého principu lepší být nemůže.Já bych tipoval, že emulace PATA rozhraní je jednodušší, tudíž má menší režii a neztrácí se tam tolik výkonu jako u těch síťovek.
Tiskni
Sdílej: