Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
Spojení instalace virtuální mašiny a následný provoz jejího "image" v chrootu spojuje výhody obou přístupů. Může se to zdát jako triviální pokrok, ale až donedávna jsem netušil jaké výhody tato kombinace poskytuje. O co jde?
mount -o loop,offset=nnn
env -i chroot /mnt/mojevm su - user
Nyní máme k dispozici prostředí z virtuální mašiny, které ale běží přímo na našem hardware. Jaké že jsou výhody? Stručně řečeno dostáváme soběstačný chroot bez útrap s jeho sestavováním:
Tiskni
Sdílej:
Pomocí XFS a jeho „projektových kvót“ – ale to by pravděpodobně vyžadovalo změnu souborového systému.
Asi jsem tento objev nějak nepochopil.V jakém smyslu?
když si do image mohu ten systém nainstalovat rovnouJak?
A když budu chtít jiné distro, tak se zase podívám po instalátoru jiného distra... co je na tom složitého?V podstatě to dívání se. Nevím jestli každé distro (včetně různých speciálních) obsahuje (jednoduše dostupný) chroot-instalátor, ale vím určitě, že každé obsahuje obyčejný instalátor.
Stačí zkopírovat systém,A odkud? Z té virtuálky?
Není ale pak lepší použít nějakou lehkou virtualizaci typu OpenVZ? Režie je minimální, ale bezpečnost a oddělení systémů znatelně lepší.
debootstrap --arch amd64 lenny /cesta/k/chrootuPripadne se tomu dat parametr, ktery z toho udela velmi minimalni instalaci (tak minimalni, ze tam ani veci jako treba ping nejsou), ktery staci pro nabootovani - pridame-li jadro. Ve virt masine mi pak po nabootovani bezi s cca 20mb pameti.