S bílou holí na skály horolézti

28.5.2007 09:57 | Přečteno: 3148× | poslední úprava: 28.5.2007 16:34

Pět z vedoucích (na téhle akci přítomných) používá výhradně Linux. Jinak to s Linuxem nesouvisí. Je to jen zápis a odkazy na foto, kterak několik malých a nevidomých dětí (pět nevidomých, jedno vidící a jeden slabozraký dospělý) se věnovalo horolezení.

Horolezecký víkend pro nevidomé děti

Okolnosti udělaly tuto akci poněkud vybočující z rámce Tyfloturisťáku. Struktura byla značně proměnlivá co do složení vedoucích. Kolem pevného středu -- Honzy a Báry, zakroužili Helena, Anička, Pája a Jeník a v dalších orbitech Mářa, Petr, Tonda, Magda, Adéla, Martin, Míša a Jindra. Též rodiče Danielky a Ríši i Kuby a Toma. Někteří se zúčastnili jen na pár hodin, ale v některých chvílích byli pro průběh nezastupitelní.
Bydlelo se u Honzy a Heleny, lezlo na Čertových -- Černolických skalách. Množství svěřenců bylo šest až osm. Některé výkony byly prostě neuvěřitelné, nálada výborná, všichni si to myslím užili a vypadali spokojeně.
Doufáme, že alespoň některé z nových, zatím jednorázových vedoucích, jsme nalákali na další spolupráci. Byli výborní.

První den, příjezd do BC v Radotíně -- fotogalerie

Za všechny „děti“, Petr Haluška (psal „naslepo“)
Honza pořádá horolezecký výlet. Pořadateli jsou Bára a Anička. Hlavním Honza a nejdůležitějším Bossem Helenka. Dnes ve 14 hodin jsme se sešli ve škole J. Ježka, odjezd byl ve 14:30. Vydali jsme se na stanici Pohořelec a jeli jsme tramvají 22 do stanice Malostranské nám., přesedli jsme na tramvaj 12, do stanice Smíchovské nádraží. Tam jsme sedli na 204 a jeli jsme do stanice Nádraží Radotín. Přijeli jsme na místo. A tam jsme provedli vybalování a prostorovou orientaci. A tím jsme se považovali za ubytované.

Druhý den -- sobota na Čertových skalách u Černolic -- fotogalerie

Za všechny „děti“, Petr Haluška (psal „naslepo“)
Horolezecký víkend, sobota na Čertových skalách u Černolic.
Ráno po 8:15 jsme šli na vlak, pak pod skály a na ně připravili horolezecké cesty. Taky jsme se bavili hrama. Poté jsme zahájili horolezeckou horečku a tím jsme se prohlásili za dobrý horolezáky
Hlavními lidmi byli Jean. Junior a Jan senior. Další hráli Tonda, Helenka, Pavla, Jindra. Podle lezeckého gusta, někdo pomalejš a někdo rychlejš. Můj dojem z horolezeckého víkendu byl, že jsem poznal nové zkušenosti a co mě nejvíc bavilo, bylo, že jsem vůbec něco vylez, jsem hroznej antitalent na všechno. Jedna věc se mi přihodila, že jsem měl menší pád, ale jinak uplně gut, se všema jsme se dobře bavil hlavně s Pušíkem, který mě navigoval, kam mám nastoupit.
Přehled dne: Ráno se vstalo, jelo se vlakem a pak autobusem až téměř pod skály, byli jsme tam do 4:00 hod, a pak jsme se dali na zpáteční cestu, to mě vedl Tonda, jeho přezdívka je lokomotiva. Chtěl bych říct, že tato akce se velmi povedla a na zítra se těším, jelikož nevím, co se stane.
Tak pokračování zítra čau, Petr Haluška.

Třetí den, další lezení -- fotogalerie

 

Hore zdar!

Na tenhle podnik bylo třeba doplnit vedoucí o poměrně velké množství dobrovolníků z řad aktivních horolezců. Tím nastal větší pohyb, změny, ale myslím že to mělo svůj pozitivní dopad na živost akce. Také tím, že příchozí na jeden den nebyli „opotřebovaní“ .
Snad se podařil vyladit poměr mezi pevnou organizací času a místem pro improvizaci podle momentální situace a nálady dětí.
Samotné horolezení se zdá být pro dětí dobré (krom odřených kolen). Už pohyb v přírodě, cvičení těla je přínos. Cvičí se i orientace v prostoru, schopnost pracovat se svým tělem. Při úspěchu vzrůstá zdravá sebedůvěra, děti dokáží něco, čeho se bojí i mnozí vidící dospělí. Během samotného lezení je lezec v intenzivní interakci se svým jističem a rádcem a to jako partner (vzájemné důvěra, komunikace…). Horolezec se učí ovládat (pracovat s ní) svoji psychiku (strach, přehnaná sebedůvěra, sebepodceňování…)

Absolutně nejdůležitější cíl, tedy aby se děti vrátily zdravé zpět, byl splněný. Krom odřených kolen a modřin, kterým se v přírodě a na skále nevyhneme. Přežili ve zdraví i vedoucí, dokonce i psychicky. No hurá, co si víc přát !
Zajímavé bylo složení vedoucích: čtyři členové TTO, čtyři (dva pedagogové a dvě studentky) z gymnasia v Berouně, tři z horolezeckého oddílu v Berouně, pět uživatelů pc se systémem Linux, jeden novinář z HN, jeden skautský vedoucí, jeden pes, jeden rentiér. Další ani nevím. Osm z vedoucích jsou aktivní horolezci.

Nějaké odkazy k samotné skále:

• Oficiální horolezecké stránky s odkazy na horolezecké průvodce a obecné
• Horolezecký průvodce, doplněk
• TTO na „Slepuše“, nová cesta na neslezenou skálu v oblastí Černolic
• O tomtéž v Horyinfo
• …a v Horydoly
• Horolezecký víkend 2006
• TTO a Čertovy skály 3. dubna 2007
• Jedna akce jedněch vedoucích na skalách -- v Horyinfo

Na horolezecký materiál významně přispěl Nadační fond Veolia

Tyfloturistický oddíl

       

Komentáře

[ParadoX]

No já prostě smekám. Jelikož se účastním organizací dětského tábora pro cca 40 dětí, vím co je to za starosti. Ale tohle...

[Dag]

Nás to baví (i když unavuje) :). Třicet, čtyřicet, to budeme mít, také nekoukacích, v létě na čtrnáctidenní tábor.

Tohle je spíš individuální snaha. Sice to není pro mnoho, ale zase to má, snad, možná, intenzivnější efekt.

[necron99]

obdiv,obdiv,obdiv.sam sa venujem lezeniu a hlavne boulderingu takze viem co ste si to zavesili na krk.myslim tu zodpovednost:))) samozrejme

[Dag]

Nás to fakt baví, ty děti jsou prostě úžasný! Na akci přijíždí, v mém případě, sešlý, otrávený, zapšklý stařík a vrací se lehce unavený, ale spokojený, vychechtaný mladý muž.

[ParadoX]

Ne, je pravda že tyhle akce jsou super. Jak máme ten tábor tak je to 14 dní uprostřed lesa bez elektřiny, teplé vody a podobných vymožeností. První dva dny se děti rozkoukávájí a říkají jak jim chybí televize/počítač/další ptákoviny a na konci tábora je vidět jak skoro neví co televize je. A tady je ta naše práce vedoucích. Jezdím si tam odpočinout. Sice tam člověk spí 4-5 hodin deně a nervuje se s dětma ale za ty usměvavé tváře to opravdu stojí. A jakej je to krásnej pocit když člověk ví, že se mu něco povedlo a že ostatní z toho mají hroznou radost. A když je dítě veselé tak tu radost přenáší kolem sebe.

Nejsem stařík, jsem mladík. Ale platí to pro mě taky. Jedu na nějakou kaci jako otrávený, z práce a ze školy vycucaný bez energie. Vracím se pln pocitů, smíchu, a mnoho dalšího.

Držím palce do dalších akcí a těším se na informace z nich.

[xxx]

Sakra já už se tak těším, až mi po třech měsících vyndají ruku ze sádry a budu moc zas konečně na skály. Asi si zkusím zavázat oči až polezu. Minimálně to bude mít tu výhodu, že neuvidím co je podemnou.

Ještě by mě docela zajímalo, co plánujete za další bláznivé aktivity.

[Dag]

Lezení "naslepo" není zas až tak úplně hrozný, My (vidící vedoucí) si všechno zkoušíme se zavázanýma očima, tak mám představu. Ale jen představu, já jsem se mohl učit jak na to, mohl jsem od malinka běhat, lézt po všem možným... skálu jsem před tím viděl. Mám to i s tím šátkem přes oči daleko lehčí. Maso je třeba k té skále dojít. Ale je zajímaví zkušenost. Já to znám už z hor, když při lezení padla tam a rozbila se (jak jinak) čelovka.

Chystáme tábor bez vymožeností techniky. Bez elektriky, s vařením na ohni... Tradiční součásti tábora je puťák, to si děti a dospělí nekoukací, vyjdou na třidenní vandr. Najde se trasa a v Braillu popíše. Oni si zabalí sami stany, jídlo... a jdou podle popisu, sami si vaří a tak. Za nimi (aby o něm nevěděli) jde vedoucí a snaží se zamezit případným malérům. Že je to sranda, to je asi jasný.

Nějakej vyloženej vandr bychom rádi taky udělali. Lyžování, kola, voda, to už je tradice. Chtěl bych třeba s nimi ještě skočit padákem. Hmmm, nápadů je dost.

[Dag]

Jo, na téhle akci jeden kluk a dvě holčiny, prakticky bez lezeckých zkušeností a samozřejmě bez možnosti to okukovat, vylezli cestu Panikář, což je poctivá III. Sice o výkony nejde, ale dobrý . Když si vzpomenu, jak jsem se v tom jako začátečník klepal. A jedenáctiletá holčina se tím po hmatu prošátrá celkem v klidu... .

[klassik]

Hmm to ja kdyz satram tak v klidu nejsem. Tak sem si precetl nadpis a rikam si jeslti je ok psat na skalu horolezti. Uz parkrat sem se zamyslel nad tim ze spousta lidi rikal skalnimu lezeni horolezectvi, ale me to nejde pres pusu. Na skalu se dneska drape kdekdo, ale v horach je to uplne jinej level a nejak mi to je proti srsti to srovnavat. Co si o tom myslis?

[xxx]

Ne prosim ne, doufam ze na AbcLinuxu nebudu muset cist diskuze jako na lezec.cz. Na tema jestli je lepsi lezt nejake 11, nebo se skrabat na osmitisicovky.

[klassik]

co takhle pisek a mago?.....

[Dag]

Kuš!

Jako by nestačilo to, co tady za zaručeně ohňostůjcné témata už máme!

[klassik]

no ja jen aby si vazil tematu o tom jestli se da skalolezeni priradit pod poklicku k horolezeni))

[necron99]

v labaku Xa a bez maga? asi nie...:)))))

[Dag]

Bych řekl, že tenhle sémantický problém ani není problém. :)

Horolezení, lezení, vzlínání, lezbení, stoupání... to vše jsem slyšel, mnoho dalšího a jak je libo. Myslím, že klasický termín horolezení se tady hodí. I když je to TR. Ale ten malej překonává překážku silou své vůle, protože podle všech odhadů je to prostě nemožný. Já (a jiní) pak hopkáme kolem, často free a radíme. Což sice s klasikou nemá nic společnýho, ale já to cítím jako horolezení. "Překonávání" nějaké věci, která se zdá větší, nežli my. "Překonávání" v úvozovkách. Ale to je čistě věc pocitu.

[klassik]

jasne ze je to o pocitu ja to nejak neresim jen me to prislo zavadejici.Ja jedu proste na lezbu a hotovo Nejak to nespecifikuju protoze v horach se moc horolezcem necitim. Jinak rozhodne neresim styly OS, RP a podobne.Bud z toho mam radost nebo ne.

[Dag]

Jasně. O tu radost při lezení jde. Bez ní je to dokonale debilní činnost . Lízt nahoru, kudy to nejde, a pak zase jezdit na laně dolů

[klassik]

no nejvetsi radost mam stejne vecer v hospode

[xxx]

JJ, ja si to nikdy kdyz se nekam vyskrabu poradne neuziju. At uz na skalkach, kde ackoliv uz jsem mnohokrat slanoval, se tesim az budu stat na zemi v bezpeci. Nebo na horach, kde se navrsku tesim, az budu v teple v chate.

Na tech horach je to dobrej paradox, clovek jde na vylet a celou cestu se tesi na to jak se vrati.

[klassik]

no me ani tak slanovani nevadi jako nalejzani do slanaku.To je nekdy docela odvaha

[Dag]

Jo, svatý slova! Slaňování z některých věží, kde to představuje přeskok II, lezení free IV a následný skok 3m do rezavýho slaňáku je opravdu asi to nejnáročnější, co lze v našich končinách v oblasti (horo)lezení podniknout.

[klassik]

Preskoky nebudem zminovat.Jsem rad ze sem se zbavil nocnich mur Ale myslenky jak soulozim s rajbakem nad slanakem taky nejsou prijemne

[pic]

pokud jedeš dolů na jednom 60m laně tam, kde jsou slaňáky po 50 metrech, tak si užiješ legrace až až

[pic]

netěš se předčasně - já si loni na konci srpna ve Frankenjuře vymršil šlachu na prostředníčku, 3 měsíce jsem nelezl vůbec, další 3 měsíce to byla parodie na lezení a ještě to dost bolelo - o nějaké větší zátěži jsem si mohl nechat zdát a pak to začalo teprve trochu vypadat podle mých představ

[xxx]

Njn, ale hlavne ze uz bude o vikendech co delat.

[Leoš Literák]

hezky

[Pinhead]

Jojo, tvoje zápisky čtu rád. Respekt, kámo.

[Dag]

Taková klukovina k tomu.