Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
V uplynulých dnech byla v depu Českých drah v Brně-Maloměřicích úspěšně dokončena zástavba speciální antény satelitního internetu Starlink od společnosti SpaceX do jednotky InterPanter 660 004 Českých drah. Zástavbu provedla Škoda Group. Cestující se s InterPanterem, vybaveným vysokorychlostním satelitním internetem, setkají například na linkách Svitava Brno – Česká Třebová – Praha nebo Moravan Brno – Břeclav – Přerov – Olomouc.
Byla vydána nová verze 8.7.0 správce sbírky fotografií digiKam (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení (NEWS). Nejnovější digiKam je ke stažení také jako balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Před 30 lety, k 1. 7. 1995, byl v ČR liberalizován Internet - tehdejší Eurotel přišel o svou exkluzivitu a mohli začít vznikat první komerční poskytovatelé přístupu k Internetu [𝕏].
Byla vydána (𝕏) nová verze 7.4 open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Jsem zakladatelem tohoto portálu. Linux jsem používal spousty let, nějaký čas jsem se aktivně podílel na jeho propagaci v Česku (CZLUG, časopisy ComputerWorld, Network Magazine atd). Se současným Abíčkem už nemám nic společného.
Každý linuxový začátečník čelí problémům pramenícím z neznalosti úplných základů. Něco se naučí časem, něco pochytí z diskusí, někteří poctivější si zakoupí literaturu a nastudují ji. Poslední možnost je i hojně doporučována v diskusním fóru. Ne každý je ale ochoten investovat několik set korun do koupě knížky, zvláště když si není jist, zda u Linuxu zůstane. Jiným jsou už tak přirostlí k internetu, že fyzickou návštěvou knihkupectví si ani nedovedou představit a dají přednost obrazovce. Důvody mohou být různé, ale věřím, že pro spoustu lidí by měla smysl online učebnice Linuxu.
Právě takový projekt bych chtěl zde na abíčku rozjet. Viz první zmínky v diskusi. Představuji si to jako veřejně otevřenou a čtenáři budovanou knížku, ve které má kterýkoliv čtenář možnost opravit chybu či nepřesnost anebo doplnit údaje. Takovýto způsob by znamenal neustále aktuální obsah, který nezestárne a dá se snadno linkovat.
Asi nejdůležitější je navrhnout osnovu knížky, vymyslet jednotlivé části a kapitoly. Když toto bude hotovo, není problém, aby na učebnici zároveň pracovalo vícero lidí najednou. Tento zápisek má být sondou vašeho zájmu. Jeden dobrovolník se již našel. A ještě poznámka na závěr, obsah by IMHO měl být šířen pod licencí GNU FDL, aby z něj mohli profitovat všichni uživatelé Linuxu.
Tiskni
Sdílej:
A jsi si jist, že tohle opravdu nikde na netu není?ze neco neni, si nemohu byt jist nikdy :)
No a az bude osnova tak uz jen budeme vsichni spolecne psat clanky k jednotlivym tematum. Urcite by mohli i vychazet na anbicku a byt honorovany.No stylem Wiki (clanek postupne upravuje a zdokonaluje vic lidi) asi tezko. Leda kazdymu 20 Kc... hehe. Prave ze takova UCEBNICE by nemela bejt souhrn ruzne dokonalych monografickych clanku, jejichz kvalita kolisa podle momentalni nalady a schopnosti jednoho autora. Ucebnice ma za ukol strucne vysvetlit a pomoci nazornych prikladu zajistit nejakou dovednost. To kolektivni dilo tak vytvari jaksi novou kvalitu, ktere neni vetsinou schopen jeden autor dosahnout. A tezko se bude nejak urcovat, merit a hlidat pomer prinosu jednotlivych autoru, takze viz Wikipedie: mas-li autorske osobnostni a financni ambice, neni to prostor pro tebe ;) PS. redakci: Je docela mozne, ze se tim pripravite o jisty typ clanku, ktery tu dosud vychazel... krome toho asi budete pit krev ruznym "autorum", co se snazej prodavat opisy manualu jako svoje knizky... vite vubec, co delate?
Uvedu příklad na mých oblíbených terminálových programech: Příkaz ls se používá na výpis souborů. Umí tohle, syntaxe je takováto.Neco jako "man"? To prave asi tezko. Ucebnice vypada takhle: Vypis souboru v adresari ziskame prikazem ls. Tj. postupovat od cinnosti, nikoliv od pojmu (od toho je zase slovnik).
Je totiž otázkou, co je ještě pro začátečníka a co pro pokročilého uživatele. Takže z tohoto důvodu bych to příliš na začátečníka a pokročilého nedělil.Pro zacatecnika je to, co nepredpoklada vedomosti. Pro pokrocile to, co stavi na tom, co se naucil zacatecnik. Jen hloupe napsana ucebnice se snazi k tematu kapitoly vycerpat kompletne tema. Cilem ucebnice je neco naucit, ne zachytit vsechno, co by kdo mohl kdy potrebovat. Priklad: Jako zacatecnik v linuxu me mozna zajima strucne, co je to jadro, jak najdu jeho verzi (kvuli dotazum) a jak ho ve sve distribuci jednoduse aktualizuji. Pripadne, jak si prikonfiguruji nejaky chybejici ovladace (ale ne teoreticky, pouze prakticky). Jako pokrocileho me zacne zajimat, jak se takove jadro da vubec optimalizovat nebo dokonce patchovat. No a jaka je struktura jadra a jak se jadro pise apod., to uz nepatri do ucebnice Linuxu, to uz patri do odbornych clanku pro velmi uzky okruh lidi. Vycerpat v tematu JADRO vsechny tyhle stupne povede k jednomu: spokojen nebude nikdo. Zacatecnik protoze spouste veci nerozumi a ani nechce rozumet, pokrocily, protoze se nechce prodirat trivialnostmi.
a samozrejme spousta veci uz je k dispozici, takze by se tam dali odkazy a dalsi napady autora):Spis by se ty dostupne veci mely zpracovat... protoze delat ucebnici formou odkaziste do ruznych pekel je zbytecna prace, to rovnou muzes rict Google nebo Linuxforum.org ci co ...
Mali by v nej byť veci ako nainštalovať user-friendly distribúciu (Ubuntu, Fedora alebo Mandriva), ako nainštalovať nový program (nie príkazový riadok, ale nadstavba typu Synaptic), ako poslať mail, ako niečo spakovať, ako niečo vytlačiť...No to pozor. Pod "ucebnice Linuxu" si rozhodne nepredstavuju souhrn instalacnich manualu k rozsirenym distribucim. Naopak, tam bych hledal presne to, co maji skoro vsechny distribuce spolecne, a to je, jak neco resit z prikazoveho radku, kdyz klikatka selzou.