Ve středu 15.2. od 18:00 proběhne na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně únorové setkání Czech JBoss User Group. Tentokrát bude tématem vytváření opravdových Java EE aplikací s JBoss AS. Zahraničním hostem bude Pete Muir, který posluchačům ukáže, jak se taková aplikace vytváří. Více informací na wiki stránce akce.
Na konferenci LinuxAlt (6.-7. 11. 2010) předvede Petr Krčmář ve svém příspěvku Jak prolomit šifrování disku za dvě sekundy takzvaný cold boot útok. Pokusím se vysvětlit, o co se vlastně jedná, jaké jsou možnosti obrany a popíši ukázkovou implementaci zahazování klíče pomocí nového cryptsetupu.
Dnes volně navážeme na článek o DKIMu, ve kterém jsme naučili náš poštovní server podepisovat e-maily, a povíme si něco o ADSP (Author Domain Signing Practices), pomocí kterého říkáme ostatním serverům, jaká je podpisová politika naší domény.
Vodafone vypisuje soutěž pro talentované vývojáře o nejlepší návrh a o nejlepší webovou aplikaci. Cílem je vytvořit a zpřístupnit veřejnosti kvalitní a užitečné aplikace prostřednictvím portálu Vodafone park. Do soutěže se můžete se zajímavými nápady hlásit už nyní. Hlavní peněžitá odměna činí 40, resp. 200 tisíc korun.
V dnešním praktickém návodu se naučíme šifrovat e-maily pomocí S/MIME. Zároveň je budeme moci i elektronicky podepisovat, což je výhodné, protože e-mailové adresy jde jinak velice snadno podvrhnout a vydávat se za někoho jiného.
V článku se seznámíme s tím, co je to Tor a jak pracuje. Naučíme se nainstalovat klienta, nastavit tzv. node, exit point a zkonfigurovat skrytou službu (hidden service).
Doposud jsme se zabývali pouze třemi částmi SELinuxového bezpečnostního kontextu: uživatelskou identitou, rolí a typem (doménou). Čtvrtá část kontextu je vyhrazena pro mechanizmus MLS/MCS, tedy úrovním citlivosti a kategoriím dat.
Po krátké exkurzi útrobami SELinuxu se podíváme na praktickou ukázku psaní vlastního modulu politiky. Tato znalost je nezbytná pro údržbu SELinuxového systému. Je to také počítačové vyjádření naší představy o tom, jak má vypadat zabezpečení našeho systému; tuto představu bychom měli mít zcela jasně před sebou pokaždé, když sedneme ke své klávesnici.
Při dostatečné znalosti principů, na kterých funguje SELinux, se můžeme bez obav pustit do studia instalované bezpečnostní politiky - konkrétně „reference policy“ – na kterou narazíme téměř u každé instalace SELinuxu. Jako obvykle si ukážeme, jak to funguje uvnitř, a výklad doplníme praktickými příklady.
Abychom mohli pokračovat v nastavování SELinuxu, potřebujeme dohnat trochu teorie. Dnes dokončíme popisy pravidel mechanismu TE z minula a povíme si potřebný základ pro mechanismus RBAC. Nakonec se podíváme na praktickou ukázku, jak tyto mechanismy spolu tvoří funkční a zabezpečený systém.
Jak si N97 poradí s připojením k internetu, prohlížením webu a prací s e-maily a osobními údaji. Jaká je podpora různých druhů souborů. GPS navigace a používání Google Maps. Instalace aplikací a nabídka v OVI Store.
Máme-li nainstalovaný aspoň základní systém s běžícím SELinuxem (viz minulý díl), můžeme začít zkoumat principy, na kterých tento systém stojí. V dnešním díle si povíme hlavně o principu TE, který je pro SELinux stěžejní.
Pod kapotou skrytých oddílů: Jak vznikají, jak jsou chráněny, jak je poškodit. TrueCrypt Hunt a odhalování skrytých oddílů. Měření výkonu, srovnání s dm-crypt.
Jednoho dne mi došlo, že se v oblasti bezpečnosti počítačů bez praktické znalosti SELinuxu (nebo jiného MAC) neobejdu. Kolem SELinuxu se šíří oblak strachu a nejistoty, který bych chtěl tímto článkem trochu pročistit.
Bojíte se, že vám ukradnou notebook, a tak chcete mít data zašifrována? Podívejte se, jak to zařídit pomocí nástroje TrueCrypt.
Elektronická pošta stojí na protokolu SMTP, který pochází z osmdesátých let, a její uživatelé dnes často trpí spamem. Jedním z největších problémů je praktická nemožnost dohledat, kdo daný e-mail odeslal. Proto vznikl standard DomainKeys Identified Mail (DKIM), díky kterému můžeme ověřit původce zprávy a další informace z hlaviček e-mailu.
Tam, kde tradiční práva v Linuxu přestávají stačit, je možno použít práva rozšířená (ACL - access control list). Obzvláště v systému s mnoha uživateli a různými rolemi se rozšířeným právům zpravidla nevyhneme.
Šéf mě požádal, abych zpracoval antispamové řešení pro naši firmu. Proč o to požádal právě mě, když na stole byl i návrh na zakoupení "černé antispamové krabice" od renomované firmy za 10 000 euro, která to vyřeší sama od sebe?
V dalším pokračování seriálu si budeme povídat o kerberizaci LDAP serveru OpenLDAP. V úvodu rozebereme, k čemu je dobrá podpora Kerbera u služby LDAP. Následně si ukážeme vlastní konfiguraci.
V dnešním dílu seriálu o SSO v Linuxu prozkoumáme, jak můžeme využít SSO při práci s webem. Ukážeme si konfiguraci podpory Kerbera ve webovém serveru Apache. Dále se podíváme na podporu Kerbera v v populárních webových prohlížečích Konqueror, Mozilla Firefox a Internet Explorer.
Dnešní díl je o tom, jak si s Kerberem rozumí Samba. Ukážu vám, že si s ním rozumí docela dobře. Nakonfigurujeme si jednoduchý Samba server a pokusíme se k němu přistoupit pomocí linuxového i windowsového klienta. To vše samozřejmě s podporou SSO. Konfigurace Samby, kterou se vám chystám ukázat, je poněkud netypická a myslím, že i dost neznámá.
NFS byl po dlouhou dobu zdrojem kritiky pro nedostatky v zabezpečení. NFS verze 4 přináší podporu Kerbera, čímž tento nedostatek odstraňuje. V dnešním dílu seriálu si ukážeme, jak nakonfigurovat NFS4 s Kerberos autentizací.
V dnešním dílu si na příkladu SSH ukážeme, jak využít Kerberos pro autentizaci ke službám. Konečně přijde na řadu i slibované Single Sign-on. Nakonfigurujeme si stroj, který bude sloužit jako SSH server.
Další díl seriálu o centrální správě účtů popisuje jednoduchou konfiguraci LDAP (LDAP schema, Directory Information Tree), včetně vytvoření databáze, uživatelů a skupin a nastavení klienta.
V druhém díle seriálu si budeme povídat o systému Kerberos. Než se pustíme do vlastní konfigurace, vysvětlíme si několik základních pojmů z Kerbera a podíváme se ve zkratce na to, jak Kerberos funguje.
Článek představí koncept PAM (Pluggable Authentication Modules), pomůže s konfigurací systému a na příkladu ukáže, jak PAM využít pro usnadnění přihlašování.
Tiskni
Sdílej:
|
|
|
|
|
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
