Podrobnější články na téma, jak něco zprovoznit.

V dnešním díle si popíšeme nástroj split pro rozdělování souborů na části a dd pro nízkoúrovňové kopírování souborů.
V tomto článku se dozvíte, jak ovlivnit zobrazení výstupu programu na terminálu. Článek rozebírá především barvy a základní formátování.

V tomto díle si popíšeme příkaz echo pro výpis daného textu na výstup a k tomu přidáme vyhledávání v textu pomocí příkazu grep.

V tomto díle se naučíme základy pokročilé editace textu (se zaměřením na nahrazování, tedy příkaz „s“) pomocí editoru sed.

Tentokrát se podíváme na vytváření a aplikaci patchů, neboli záplat. Představíme si totiž programy diff a patch.

Možná už jste se chtěli pochlubit vzhledem svého desktopu (třeba ve zdejší sekci Desktopy), případně se nějaký program choval ne právě podle očekávání a vy jste potřebovali nahlásit chybu. Obrázek řekne víc než tisíc slov, jak se říká. Ale jak ten obrázek udělat? Vzít fotoaparát a zamířit ho na monitor není to úplně nejvhodnější řešení…
Už jste někdy jako programátor potřebovali přeložit svou aplikaci nebo jako překladatel vytvářet nové překlady a nevěděli „jak na to“? Tímto návodem se pokusím věc trochu objasnit a vysvětlit „vše“, co byste jako programátor nebo překladatel měli znát.

Úvod do problematiky vstupních metod. Jak do počítače zadávat znaky, které nejsou na klávesnici. Jak fungují vstupní metody, jaký software existuje pro Linux, pro které jazyky jsou vstupní metody k dispozici, jaké jsou možnosti konfigurace, využití v programech a integrace do desktopových prostředí.

V tomto díle si představíme pár nástrojů pro jednoduchou manipulaci s textem: tr pro nahrazování znaků, cut pro získání požadované části textu, sort pro řazení řádků a uniq pro odstranění opakujících se řádků.

V tomto díle si představíme nástroj pro změnu časových atributů u souborů – touch, dále program pro výpis velikosti souborů – du a nakonec příkaz pro zjištění typu souborů – file.

Nově připravovaná verze VoIP ústředny a komunikačního řešení Asterisk podporuje integraci s kalendáři. Myšlenkou celého systému je automatické chování linky podle kalendáře uživatele. V případě, že v kalendáři máme nastavenou schůzku, tak telefon automaticky spojuje volajícího do voicemailu nebo mu pomocí systému text to speech přeříká informaci z kalendáře. Různých schémat, která určují, co se s linkou může dít, je mnohem více a tyto možnosti nastíníme v dalším textu.

Textový editor Emacs je jedním z nejstarších dnes používaných textových editorů. Navzdory tomuto faktu má i dnes co nabídnout. V tomto textu se nejprve podíváme na počátky Emacsu a pak si jej trochu nastavíme a seznámíme se s jeho ovládáním.

Tento díl je o přístupových právech v Unixu a o nástrojích pro manipulaci s nimi (chmod, chown, chgrp).

Podrobnosti o práci s adresáři v postředí příkazové řádky. Jak adresáře vytvářet, mazat a jak se mezi adresáři přepínat a zjišťovat svou aktuální pozici.

mv, cp, rm – přesun, kopírování, mazání. Přestože vypadají jednoduše, skýtají tyto základní příkazy mnoho možností. Podívejte se na příklady použití a vysvětlení významu přepínačů.

V tomto článku si povíme něco o problematice kódování textu a představíme si několik nástrojů sloužících ke konverzi (a detekci) kódování (Enca, iconv, GNU Recode, cstocs, convmv), to vše doplněno o příklady použití.

V dalším dílu seriálu o základních příkazech pro práci v příkazové řádce se podíváme na dva jednoduché, ale zároveň velmi zdatné pomocníky: ls (výpis obsahu adresáře a informací o souborech) a ln (vytváření pevných a symbolických odkazů).

Jednou z unixových filozofií je kombinování jednoduchých utilit k dosažení složitých cílů. V tomto novém seriálu si postupně představíme celou řadu základních unixových nástrojů pro příkazovou řádku. V prvním dílu to jsou cat (zcat, tac), head a tail.
Pbuilder (Personal Builder) je sada skriptů určená pro balíčkování. Umožňuje balíčkovat pro různé distribuce a architektury bez nutnosti instalace jiného systému, využívá tzv. chrooty. Hodí se třeba pro backporty do starších verzí distribuce, balíčkování pro repozitáře (sestavení balíků v chrootu je vždy stejné), sám si instaluje všechny závislosti. Pro ušetření místa se ke kompresi chrootu používá formát tar.gz.
Direct Connect je protokol pro P2P sdílení vyvinutý firmou NeoModus. V tomto článku se podívám na možnosti této sítě pod Linuxem, porovnám dostupné klienty a popíši, jak zprovoznit stahování z více zdrojů (segmentové).

Minule jsme si představili superlevný skener Epson Perfection V300 Photo schopný práce i s průsvitnými filmy. Dnes je čas na seznámení s jednoduchou aplikací iscan, která, na rozdíl od výrobcem dodávaného softwaru, pracuje nativně pod Linuxem.
V druhé části popisovaného postupu retušování digitalizovaných textů konečně dostává slovo program unpaper. Aby bylo možné jej správně a účinně používat, je nejdříve nutné pochopit algoritmus, kterým retušování skenovaného textu provádí. Ten je podrobně vysvětlen v dokumentaci, zde se omezím jen na stručný výtah.

Doba kinofilmu je pro mnohé ta tam, pro jiné naopak přežívá v plné síle, či dokonce zažívá renesanci. Na jednom se ale všichni shodují: Chcete-li prezentovat své fotografie světu, není efektivní trávit hodiny a hodiny v temné komoře se zvětšovákem, ale raději vyvolané filmy skenovat a upravovat v počítači. Jaké možnosti nabízí nejlevnější (nejen) filmový skener a jak funguje pod Linuxem, na to si odpovíme v tomto miniseriálu.

Před několika dny byly spuštěny takzvané datové schránky a od 1. listopadu je budou mít povinně všechny právnické osoby. Jak vybrat datovou schránku z Linuxu? Na to se podíváme v dnešním článku.
Posledních pár týdnů jsem se věnoval digitalizaci knih, a to zejména fázi retušování naskenovaných stránek, přičemž jsem se seznámil s řadou užitečných programů a metodou pokusů a omylů si sestavil poměrně propracovaný postup, který by třeba mohl inspirovat i někoho z vás. Nuže, zde je jeho první část.
Tiskni
Sdílej: