 |
Pojďte s námi budovat chytřejší planetu |
Před několika měsíci zde vyšel článek Xen vs. KVM: Souboj v extrémních podmínkách. Od pořízení dat pro tento článek (září 2009) uplynul téměř rok, během kterého vyšly nové stabilní verze KVM i Xenu a v jádře se objevilo několik vlastností podporujících virtualizaci. Nadešel tedy čas na další kolo souboje.
Jaký je současný stav sémantického desktopu v operačním systému GNU/Linux? Projekt NEPOMUK probíhal za finanční účasti Evropské Unie. Hlavním cílem bylo poskytnout infrastrukturu rozšiřující osobní desktop do prostředí podporujícího jak správu osobních informací, tak i sdílení a výměnu těchto informací v rámci sociálních a organizačních vztahů, tedy definuje sociální sémantický desktop.
V tomto článku porovnáme dvě FOSS řešení pro virtualizaci v Linuxu – Xen a KVM, podrobíme je zátěžovým testům a zjistíme, jak se s nimi vypořádají a kde narazí na své limity.
Solarisové kontejnery, tzv. zóny, je technologie sloužící ke spuštění odděleného virtualizovaného systému na úrovni hostitelského. Nejedná se o plnohodnotnou virtualizaci, takže v zóně nemůžeme spustit jakýkoliv systém si zamaneme, ale pouze ty, které jsou podporované.
Proč jsou levné flash a drahé SSD? Co je do záznamů strukturovaný souborový systém? Výkonnost do záznamů strukturovaných souborových systémů. Poučení – je nějaké?
Krátký pohled na historii projektu Xen. Těžká cesta do hlavní řady jádra, hlavní rozdíly mezi Xenem a jinými virtualizačními řešeními.
Dnešní díl o LVM se věnuje vytváření prokládaného a zrcadleného oddílu. Pro zrcadlený i prokládaný oddíl se častěji používá hardwarový (pokud počítač disponuje kvalitním řadičem) či softwarový RAID (v Linuxu pomocí mdadm), ale v praxi může nastat potřeba vytvořit např. prokládaný oddíl i za situace, kdy jsou všechny pevné disky zařazeny do LVM.
Systém Debian network interfaces slouží k ovládání síťových rozhraní počítače. Hodí se zejména v prostředí, kde se stroj přesouvá mezi několika známými nastaveními sítě a nechceme ty samé úkony provádět neustále dokola ručně. Nabízí automatizované ovládání všech oblastí síťování v Linuxu. Je alternativou k NetworkManageru, který má ještě pořád své mouchy. NetworkManager je možné nastavit, aby pracoval i s Debian interfaces.
ACL (Access Control List, seznam pro řízení přístupu) má množství různých implementací. Článek objasňuje, které jsou podporovány v Linuxu, jak je to s přenositelností a rozebírá celou věc z pohledu síťových souborových systémů.
Minule jsme si ukázali, jak v LVM vytvořit jednoduchý oddíl, a použili jsme jen jeden pevný disk. Dnes se naučíme přidávat další disky a zvětšíme existující oddíl i se souborovým systémem. A také naopak, pevný disk z LVM odebereme, poté co zmenšíme systém souborů a logický oddíl.
LVM (Logical Volume Manager) lze do češtiny přeložit jako správce logických (diskových) oddílů. Tento krátký seriál poskytne návod, jak LVM (ve verzi 2) používat na linuxovém systému. Ve stručnosti si také řekneme, co LVM nabízí navíc oproti klasickému způsobu rozdělení disku. Dnes, po kratším teoretickém úvodu, začneme vytvářením a rušením jednoduchých oddílů.
Xen je open-source virtualizačný software určený pre linuxové hostiteľské systémy. Článok obsahuje zakladný popis princípov virtualizácie a paravirtualizácie, rovnako ako možnosti realizácie virtualizácie pomocou Xenu.
Teď, když máme Paludis nainstalovaný, si povíme něco více o jeho použití, nastavení a keších.
Paludis je konkurenční balíčkovací systém pro Gentoo (i jiné distribuce). Dozvíte se o výhodách Paludisu oproti Portage, o rozdílech mezi těmito systémy a o přechodu z Portage na Paludis.
Solaris používá balíčkovací systém Systemu V release 4 (SVR4), jehož základní principy a postupy byly popsány v článku Tvorba balíčků pro Solaris. Tentokrát vás uvedu do navazující problematiky doručování oprav do nainstalovaných balíčků, tedy patchování.
Stejně jako různé distribuce Linuxu, i Solaris (a OpenSolaris) pro zjednodušení instalace softwaru používá balíčkovací systém. Ten vychází ze standardu System V R.4 (SVR4) a i když co do stáří je ve srovnání s některými linuxovými balíčkovacími systémy prakticky kmetem, jeho možnosti jsou opravdu rozsáhlé. Přitom však není nijak složitý ani pro administrátora, který balíčky instaluje, ani pro vývojáře, který je vytváří.
Jak funguje uspávání (převážně přenosných) počítačů. Swsusp, TuxOnIce, μswsusp. Kromě toho je v článku popsán funkční postup zprovoznění uspání prostřednictvím swsusp2.
V minulém díle jsme po lehkém úvodu prošli správu výpočetních zdrojů Linux-VServeru. V posledním díle seriálu se podíváme na stejnou problematiku u OpenVZ.
V našem seriálu jsme se dostali na závěr. Zbývá nám již poslední kapitola, která se bude zabývat správou výpočetních zdrojů. V dnešním díle se zaměříme na Linux-VServer, v příštím probereme stejnou problematiku u OpenVZ.
V dnešním díle budeme pokračovat v omezování hardwarových zdrojů serverům. Podíváme se, jak upravit přidělení CPU.
LVM slouží k vytváření a úpravám diskových oddílů za běhu systému. Článek obsahuje základní popis LVM2 (Logical Volume Manager) a podrobný návod pro začátečníky. Krok za krokem je vysvětleno, jak s LVM pracovat, a současně na příkladu ukázáno, jak vytvořit 20GB a 140GB logické oddíly na 60GB a 100GB discích.
Aby se z virtuálních serverů nestala nenažraná monstra, musíme jim nastavit limity. Dnes se zaměříme na diskové limity. V závěru se podíváme na souborový systém proc-fs.
Po úvodních dílech, které se zabývaly instalací systému a tvorbou serverů, se zaměříme na správu a konfiguraci. Začneme sítěmi.
V minulých dílech jsme se seznámili s virtualizací na úrovni jádra, nainstalovali jsme Linux-VServer a OpenVZ. Dnes se podíváme na některé zajímavé kousky s virtuálními servery, které nám nástroje nabízí.
V minulém díle jsme se naučili instalovat Linux-VServer a vytvořit kontexty. Dnes se podíváme, jak na to u OpenVZ.
Tiskni
Sdílej:
stickfish.com
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
64bit.eu
AbcPráce.cz
Raydesk
