openMagazin 1/2010 Nový vzhled!
stickfish.com
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
64bit.eu
AbcPráce.cz
Raydesk
/boot).
Za normálních okolností platí, že má každý uživatel přístup do své e-mailové schránky, a nikam jinam. Jenže někdy může být výhodné, aby mohl přistupovat i jinam. Přinejmenším se tak omezí zbytečné přeposílání zpráv a lépe se udržuje pořádek v poště u pracovních týmů.
Velmi oblíbenou funkcí poštovních serverů je filtrace zpráv a jejich třídění. K tomu se tvůrci serverů stavějí různě – dobré však je, když je tato funkce nejen přítomna, ale když také funguje podle otevřeného standardu. Takovým standardem je technologie Sieve, kterou lze provozovat prostřednictvím pluginu do programu Dovecot.
Jednou z činností vykonávaných poštovním serverem je finální doručování do schránek uživatelů. Protože na tuto činnost mohou být kladeny značné nároky, je často vhodné pro ni využít specializovanou službu, která doručování zajistí. Tato služba se označuje jako doručovací agent. Agent zatím zůstával skryt a nevyužit, nicméně právě v tento okamžik vstupuje na scénu.
Mnoho lidí si zvyklo posílat e-mailem i velmi citlivá data. Přitom bezpečnost této technologie je srovnatelná s bezpečností pohlednice nebo korespondenčního lístku. Přestože pro skutečně bezpečnou komunikaci je třeba, aby byla každá zpráva zašifrována ještě před předáním do poštovního komunikačního řetězce (a naopak dešifrována až po výstupu z něj), mnohé zvědavé uši lze odstavit i šifrováním na úrovni komunikačních kanálů.
Greylisting patří mezi opatření kontroverzní, nicméně v praxi velmi účinná. Program Postfix lze snadno spřáhnout s nástrojem pro realizaci této ochranné metody. Následující odstavce ukáží, jak na to. Nebude ale chybět ani představení jedné další záležitosti, která s provozem poštovního serveru a ochranou proti spamu souvisí – rozdělení rolí přebírání pošty od klientů a jejího doručování.
Antispamová opatření prováděná pouze prostředky programu Postfix jsou buď nedostatečně účinná, anebo zbytečně přísná. Proto je obvykle lepší přenechat většinu práce při ochraně proti spamu (ale i jiném nevítanému obsahu, například virům) jiným nástrojům, které lze s Postfixem snadno spřáhnout.
Značnou část elektronické pošty dnes bohužel tvoří nevyžádaná obchodní sdělení čili spam. Protože o takové zprávy stojí opravdu jen málokdo, bývá obvykle žádoucí nasadit různé prostředky pro jejich eliminaci.
Používá-li se například ve firmě technologie LDAP, lze ji s výhodou využít i pro získávání údajů pro poštovní server. Bude to o něco složitější než v případě databáze MySQL, nicméně z globálního pohledu si tak lze výborně usnadnit práci.
Údaje o e-mailových schránkách a jejich uživatelích lze uchovávat například v souborech (jako v minulém dílu seriálu) nebo v databázi. Právě návrhem takové databáze a jejím využitím v programech Postfix a Dovecot se bude zabývat tento článek.
U dedikovaných poštovních serverů nevyužívají uživatelé obvykle nic jiného než právě poštovní služby. Existuje samozřejmě možnost skloubit systémové (unixové) uživatele se schránkami v různých doménách, nicméně by bylo zbytečné, aby byly pro tyto účely v systému normální uživatelské účty. Proto se využívají tzv. virtuální uživatelé. Existuje řada způsobů, jak s nimi v poštovním prostředí pracovat.
Druhá a závěrečná část tutoriálu popisuje konfiguraci samotného DNS serveru (tinydns). Vše je vysvětleno na příkladech, ve kterých jako figurant slouží adresa abclinuxu.cz. Nakonec si předvedeme, jak v domácí nebo pracovní síti s pomocí tinydns vytvořit vlastní doménu nejvyšší úrovně a tu používat pro přístup k počítačům.
Poštovní server obvykle nejen odesílá zprávy někam jinam, nýbrž je také přijímá k doručení do schránek. Existuje řada způsobů, jak lze schránky a doručování do nich řešit. Schránky musí být také samozřejmě přístupné pro uživatele.
Když se řekne DNS, většině lidí se okamžitě vybaví BIND. Kolekce programů djbdns od D. J. Bernsteina tak známá není, přestože dokáže být BINDu velmi silnou konkurencí a v mnoha ohledech ho dokonce předčí. První část tutoriálu se zaměří na program DNScache.
Minule představená konfigurace programu Postfix sloužila jen k předávání zpráv na jiný server, bez jakýchkoli dalších aktivit. S tím se lze samozřejmě málokdy spokojit. Obvykle požadujeme výrazně více – server musí vykazovat určitou dávku vlastní „inteligence“.
Po přečtení prvních dvou („představovacích“) dílů seriálu již každý mohl získat určitý obrázek, co jsou programy Postfix a Dovecot a proč je použít pro stavbu poštovního serveru. Proto je čas pustit se do práce.
Seriál o budování poštovního serveru pokračuje představením druhého základního „člena týmu“ – programu Dovecot. Ten se na serveru stará o přístup k poště pomocí protokolů POP3 a IMAP, může zajišťovat i lokální doručování a poskytovat autentizační služby jiným programům.
E-mailové řešení pro firmu nebo třeba neziskové sdružení, ale i rozjezd hostingových služeb, jejichž součástí elektronická pošta bývá – to jsou případy, kdy potřebujeme „postavit“ poštovní server nebo sadu serverů. Možnosti výběru jsou velké, a to i pokud zůstaneme jen u svobodného softwaru. Jako základní stavební kameny si lze zvolit například Postfix a Dovecot (případně v kombinaci s dalšími programy). Právě řešením postaveným na těchto dvou programech bude věnován tento seriál.
Spousta z vás jistě používá webový server Apache. Ve chvílích, kdy Apache přestává stíhat, máte v podstatě jen dvě možnosti; buď upgradovat hardware (případně pořídit nějaké load-balancing řešení), nebo zkusit vyměnit težkotonážní Apache za nějaký jiný server, např. nginx. Seznámení s webovým serverem nginx jsme si pro vás v tomto článku připravili.
O DNSSEC se posledni dobou hodně mluví. O co jde? To se brzo dozvíte.
FTP server ProFTPD – MySQL, kvóty, šifrování (FTPS), práva. Příprava prostředí: Kompilace ze zdrojových kodů a moduly třetích stran; Příprava MySQL; Nastavení ProFTPD. FTP klienty: FileZilla; Krusader (kio-slaves); gFTP. Práva k souborům, adresářům a .ftpaccess.
Tímto dílem seriál o BGP končí. Problematika BGP je ale natolik rozsáhlá, že by vydala na několik knih.
Nyní nastal čas nahodit druhý peer a vylepšit konfiguraci routeru. Je také třeba provést další administrativu na RIPE.
Máte doma nebo někde v kanceláři počítač, na který se občas potřebujete vzdáleně připojit, ale nechcete jej nechávat trvale zapnutý jen proto, abyste jej využili párkrát do týdně nebo dokonce jednou do měsíce? Důvodů může být více - úspora energie, eliminace hluku, prodloužení životnosti komponent apod. Článek se dále zaměřuje na boot management, který by mohl být doslova spásou pro některé administrátory.
Teď, když je hotova základní administrativa, můžete začít konfigurovat váš BGP router. Od vašeho zvoleného ISP dostanete nějakou tranzitní síť (/30), čímž můžete nakonfigurovat IP adresu na rozhraní, které povede k tomuto poskytovateli. Typicky od ISP získáváte plné BGP tabulky, zapomeňte tedy na default routu.
Malware je problém, imunitní systém řešení. Silný imunitní systém to není jen dobrý základ pro vlastní zdraví, ale i zdraví firmy či úřadu. Pojďme se podívat na první účinný imunitní systém v oblasti IT bezpečnosti pro malé i velké organizace.
Tiskni
Sdílej:
