Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 156 (pdf).
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.8.1. Přehled novinek v Changelogu.
Včera večer měl na YouTube premiéru dokumentární film Python: The Documentary | An origin story.
Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Mimoto nektere zname servery od Vas vezmou v ramci greylistingu par zprav za urcity casovy usek, coz muze znamenat, ze email pro par stovek osob se dorucuje klidne i druhy den.Hm, nebo taky vůbec, pokud jde třeba o jeden velmi známý český skorogoogle.
Mám dvě poznámky:
1) Posílat jeden mail stovce lidí bez použití mailing listu je zhovadilost a sama o sobě zavání spamem, byť se jedná o věc tak "nevinnou" jako vánoční přáníčko.
2) Greylisting může fungovat i tak, že pokud je po uplynutí greylistové doby z dané e-mailové a IP adresy doručen někomu konkrétnímu mail, pak je doručen třeba i dalším příjemcům, a to s přeskočením greylistu. Musím říct, že trošku vařím z vody, ale IMHO podstata greylistingu spočívá v tom, že se zjišťuje, zda dotyčná IP používá skutečný mailer, nebo jen jednorázového klienta. Jednorázový klient nemá frontu, takže zprávy podruhé nedoručuje, kdežto mailer frontu má a zprávy doručí. Takže když zjistím, že na daném IP je skutečný mailer, můžu od něj poštu pustit i někomu jinému, a to už bez zdržení. Tak mi velí logika věci.
Zdraví
Honza Marek
Posta z klientskych aplikaci se ma zasadne odesilat pres port 587. Port 25 je pro komunikaci server-server.Ano, správně by to tak být mělo, ale bohužel není. Servery naslouchají až na výjimky jen na portu 25, klientské programy mají také jako výchozí nastaven tento port.
Prosim autora, aby to vyslovne zminil, protoze jedine tak je to do budoucna spravne.Zmínit to mohu (ostatně kdysi už se tu o tom docela vydatně debatovalo), nicméně je to klasický problém slepice-vejce. Takže v klientech to tak není, protože servery sedí standardně jen na portu 25, kdežto u serverů se nechává jen port 25, protože je to tak v klientech. Mělo by se to rozseknout, ale zatím to nevypadá, že by se do toho někdo (když nepočítám Google, ten to snad používá) masově pouštěl.
Vsechny dnes normalne dostupne klentske programy umi autentikaci na portu 587. Dokonce vsechny produkty mrkvosoftu od Outlook Expressu ve Windows XP a Outlooku z Officu 2003 umi TLS autentikaci na portu 587 - to vim na 100% (plne ozaplatovane).Netvrdím, že to neumí (ten OE to umí dokonce i přes to, že pro POP3 a IMAP umí jen obyčejné SSL/TLS, nikoli STARTTLS). Tvrdím však, že mají jiné výchozí nastavení, tedy port 25.
P.S. myslel jsem, ze pisete, jak to ma byt, ne jak to delaji nemehla ;)Píšu, jak je to v reálném světě. Netýká se to jen tohoto. Správně by tak neměl být problém blokovat poštu ze strojů, pro které není korektně nastaven DNS záznam. Jenže v praxi to problém je, možná i více než polovina pošty by nebyla doručena, protože zdaleka ne pro každý server je to nastaveno správně. Podobně třeba způsob deklarace podporovaných autentizačních metod SASL (snad už se Microsoft polepšil, ale starých klientů bohužel stále žije dost). Proto by sice bylo hezké říkat "nastavte si to takhle, jedině tak je to správně podle RFC", jenže to vygeneruje spoustu problémů, až to BFU nebudou umět v klientech nastavit. Tedy říkám, že to zmíním, ale s tím, že takové nastavení může přinést problémy. A opakuji, už jsme to tu kdysi řešili, není to nic nového.
Moc vasi averzi vuci portu 587 nerozumim. Popisujete, jak zmenit vychozi nastaveni postfixu aby tohle jo a aby tamhleto ne, proc nepopsat i nastaveni aby port 587 jo?Ale proboha, copak říkám, že to nepopíšu?
Dle mych zkusenosti je dnes vetsi problem u externich pristupu odesilat pres port 25 nez pres port 587 (kvuli blokaci ci presmerovani portu 25 u ruznych mensich provideru).To je pravda, ale blokace nebo dokonce přesměrování portu (kteréhokoliv) je mnohem větší prasárna, než odesílat poštu přes port 25.
Alespon zminku o doporucenem nastaveni si to urcite zaslozi.Bude.
Tiskni
Sdílej: