V Drupalu byla nalezena vysoce kritická zranitelnost PSA-2019-02-19. Podrobnosti a opravy 8.5.x a 8.6.x budou zveřejněny dnes mezi 19:00 a 23:00.
Mozilla.cz informuje o stavu češtiny v projektu Common Voice. Projekt Common Voice sbírá hlasová data, na základě kterých bude možné trénovat modely a software pro rozpoznávání řeči. Aktuálně je nutné rozšířit počet vět v datové sadě a alespoň 5 tisíc vět musí být ručně ověřených několika lidmi.
Byla vydána nová vývojová verze datového formátu a souvisejících nástrojů Relational pipes. Hlavní novinkou verze v0.10 je nástroj relpipe-tr-guile
, který díky GNU Guile umožňuje filtrovat a transformovat relační data pomocí výrazů jazyka Scheme.
CSIRT.CZ upozorňuje na kritickou zranitelnost ve WordPressu umožňující vzdálené spuštění libovolného kódu. Prakticky se jedná o kombinací dvou různých zranitelností (Directory Traversal a Local File Inclusion), pro jejichž úspěšné zneužití musí útočník získat v rámci instance WordPressu alespoň oprávnění autora.
Po dvou a půl letech od vydání verze 5.0.0 byla oficiálně vydána nová major verze 6.0.0 správce digitálních fotografií a nově i videí digiKam (digiKam Software Collection). Přehled novinek i s náhledy v oficiálním oznámení. Ke stažení je také balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo ke spuštění a spustit.
Do 2. dubna se lze přihlásit do dalšího kola programu Outreachy (Wikipedie), jehož cílem je přitáhnout do světa svobodného a otevřeného softwaru lidi ze skupin, jež jsou ve světě svobodného a otevřeného softwaru málo zastoupeny. Za 3 měsíce práce, od 20. května do 20. srpna 2019, v participujících organizacích lze vydělat 5 500 USD.
Byly zveřejněny informace o o bezpečnostní chybě CVE-2019-6454 ve správci systému a služeb systemd (PID 1). Běžný uživatel jej může shodit připravenou D-Bus zprávou. V upstreamu je chyba již opravena [reddit].
Byla vydána nová verze 2019.1 průběžně aktualizované linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek v changelogu. Vývojáři zdůrazňují Linux 4.19.13 a díky němu opětovnou podporu Banana Pi a Banana Pro, aktualizaci nástrojů jako theHarvester nebo DBeaver a Metasploit Framework ve verzi 5.0. Aktualizovat Kali Linux lze pomocí příkazů "apt update && apt -y full-upgrade".
Craig Loewen se v příspěvku na blogu Microsoftu věnuje novinkách ve WSL (Windows Subsystem pro Linux), které přinese Windows 10 1903. Jedná se především o možnost přístupu z Windows (Průzkumník souborů, explorer.exe) k souborům v nainstalovaných linuxových distribucích. Použit je protokol 9P.
Byl vydán Hangover ve verzi 0.4.0. Jedná se o součást projektu Wine umožňující spouštět Windows aplikace pro x86 a x86_64 na architektuře ARM64 (AArch64). Zdrojové kódy této alfa verze jsou k dispozici na GitHubu.
Zarazilo vás někdy, že příkaz stat(1)
z GNU Coreutils na Linuxu vypisuje kromě klasické trojice unixových časových značek access, modify a change navíc také jakési birth, u kterého ale hodnota chybí? Co tu vůbec to prázdné birth dělá? Zajímat o tuto málo známou časovou značku jsem se začal až před pár měsíci při debugování jednoho problému, kdy jsem se snažil chytil čeho se dalo. A i když mi to nakonec přímo nepomohlo, postupně jsem se začal nořit do její historie a budoucnosti, takže tento zápisek je někde na pomezí softwarové archeologie a jaderných novinek, a mj. se v něm dozvíte, kde se tato časová značka vzala, jak s ní dnes na GNU Linuxových distribucích pracovat a jak to s ní vypadá do budoucna.
Ve třetím dílu seriálu Jak se píše programovací jazyk se podíváme na způsob, kterým se z jednorozměrného pole Token
objektů udělá syntaktický strom, který pak následně můžeme dále zpracovávat a vyhodnocovat.
Dneska se bude jednat o mezi-díl, kam jsem nacpal věci, jenž se mi moc nevešly nikam jinam. Podíváme se detailněji na debugger a transporter a taky si rozebereme nevýhody Selfu jako jazyka, prostředí, ale i obecně principu používání prototypového programování.
Uživatel johnyK si stěžoval, že se tady nevěnujeme dostatečně praktickým problémům, takže jsem se rozhodl popsat jeden praktický problém, který jsem nedávno řešil / řeším.
V předchozí části jsem popsal motivaci, jenž mě zavedla na trnitou cestu vývojářů vlastního jazyka. V dnešní části se podíváme na to jak vlastně má můj jazyk vypadat a taky se na první a pravděpodobně nejjednodušší komponentu: lexer.
Minulý díl představil Self jako projekt, ukázal kde ho stáhnout a jak se orientovat v prostředí morphic interface. Dnes se podíváme na jazyk samotný a jeho standardní knihovnu.
Cca před rokem a něco jsem začal tvořit vlastní programovací jazyk a na obrazu paměti založené interaktivní prostředí ve stylu Smalltalku či Selfu. Zpočátku jsem vůbec neměl tušení jak na to, nakonec jsem však začal řešit jeden problém za druhým a tak vznikl tento seriál.
Přináším vám zvěst o jazyku, který stál u zrodu mnoha dalších, leč skoro nikdo ho nezná. Zvěst o grafickém prostředí nabízejícím možnosti jako žádné jiné, leč skoro nikdo ho nepoužívá. Přináším také zvěst o virtuální mašině podporující reflexi téměř do nekonečna, a svého času dosahující v numerických výpočtech výkonu poloviny C, přesto dnes zapomenuté.
Relativně nedávno jsem narazil na to, že je nějaká koncepce výuky programování na středních školách založená na Arduinu. Do té doby jsem tuto hračku neznal, ale velice mne to zaujalo. Kdysi před nějakými 35 lety jsem bastlil podle Amatérského Rádia, co se dalo, a pokud by tehdy existovalo něco takového jako dnes, byl bych nadšen, i když by tomu asi padnul za oběť můj volný čas. Takže možná dobře, že nic takového tehdy nebylo
Světlo světa spatřilo Pharo 7.0, což je nová verze otevřené implementace programovacího jazyka Smalltalk. Příchází s celou řadou systémových změn, které zásadním způsobem zasahují do samotné podstaty tohoto vývojového prostředí.
Už mě nebavilo x86, tak jsem si domů pořídil Talose 2 a začal to používat jako hlavní desktop/pracovní stanici.
Historický přehled snah o použití Smalltalku přímo jako operačního systému.
Programovací jazyk Self byl první programovací jazyk, který byl přišel s konceptem prototypů. Self si plně vystačí s objekty složenými ze slotů, delegací mezi nimi a případným kódem, který je k objektům přiřazen. Z těchto ingrediencí dokáže poskládat velice mocný a flexibilní objektový model. O tom, jak to dělá, je tento zápisek.
Před nějakou dobou se mi dostalo do rukou zamyšlení, zdali je vlastně zapotřebí operační systém, či ne. Sám na toto téma provádím jakýsi „průzkum“ už přibližně dva roky. Rozhodl jsem se tedy, že bych mohl sepsat nosné myšlenky spolu s odkazy na některé relevantní zdroje informací.
Na konci července proběhlo médii srovnání 2 satelitních záběrů pořízených se zhruba měsíčním odstupem, na kterých je vidět, jak se za tu dobu projevilo na vegetaci v krajině letošní sucho. To je samo o sobě sice docela poučné, ale chci se tu na to podívat z pohledu odkazování na primární zdroje a používání dat s otevřenou licencí. Což je vzhledem k finišující reformně autorského práva také více méně aktuální.
Skoro před rokem jsem tu představil svůj projekt
Trilium Notes na správu "osobní znalostní báze" v blogpostu
Trilium Notes - představení hobby projektu a pak nějaké nové featury v blogpostu
Trilium Notes jako platforma pro mini-aplikace.
Dnes bych chtěl ukázat další featuru, kterou považuji za docela zajímavou - tou jsou "relační mapy".
Když jsem v jednom ze svých nedávných blogpostů popisoval svoje trable s nastavením bootování PXE přes UEFI, tak jsem ani zdaleka nepopsal vše co jsem musel řešit. Ke spoustě věcí jsem se dostal za pochodu a kdybych měl důkladně zmapovat každou kravinu, tak bych ten blogpost v životě nedopsal. A jednou z nich je UEFI samo o sobě.
The Catch je soutěž v počítačích, programování a problem solvingu. Ve kvalifikačním online kole jsme byli třetí a proto nás pozvali na finále do Dejvic.
Tak pravidelné krizové období, které – tak jako každý rok – vrcholí na přelomu září a října, máme konečně za sebou. Letos bylo obzvláště vypečené. Obvykle začíná počátkem srpna a je tak dost času na to, přijít na kloub všem záludnostem, které si aktualizace disklesového systému, nebo nějaká jiná změna vyžádá. Letos tomu bylo jinak. Ještě týden před začátkem semestru byla jedna z laboratoří na DCE staveništěm a nový server na který se měla přestěhovat disklessová infrastruktura na DC, dorazil až 21.9. v pátek odpoledne, a ne v polovině srpna, jak bylo původně v plánu. Ale o tom, tenhle blogpost nebude.
Nemilosrdně, co nejdříve a ve velkém. Pod tímto názvem zápisku se neskrývá recenze nějaké krvavé pařby, ale krátká úvaha o mutačním testování softwaru.
V dobách osmibitových počítačů byla laťka pro vysokoúrovňové jazyky nastavena o poznání níže než dnes, takže k nim bylo tenkrát řazeno i Céčko. Bylo pro ně ovšem k dispozici i pár jazyků, o jejichž vysokoúrovňovosti nikdo nepochybuje ani dnes. Tentokrát se podíváme na jeden z nich - micro-PROLOG pro ZX Spectrum.
Nejeden uživatel unixových systémů se orosí hrůzou, jakmile je postavena před nutnost upravit nějaký soubor v editoru vi
. Systémy, které se chtějí chlubit POSIX standardem, by však měly nabízet editor, který nepřívětivost vi
naprosto bravurně překonává - řádkový editor ed
. Komu ani ten k sebetrýznění nestačí, ten si může vyzkoušet jeho prehistorické verze z let 1975 a 1972, což uděláme právě teď.