Byla vydána verze 8.0 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2019-6111 v scp. Přidána byla experimentální podpora výměny klíčů, která je odolná vůči kvantovým počítačům (Streamlined NTRU Prime 4591^761 a X25519). Výchozí délka nově generovaných RSA klíčů je 3072 bitů.
Zend Framework, open source objektově orientovaný webový aplikační framework implementovaný v PHP, byl předán neziskovému technologickému konsorciu Linux Foundation. Framework se pod novým názvem Laminas v průběhu několika měsíců stane oficiálním projektem konsorcia.
Gentoo Foundation a společnost Nitrokey společně oznámily, že všichni vývojáři linuxové distribuce Gentoo budou vybaveni kryptografickým tokenem Nitrokey Pro 2 (pdf). Vývojáři se mají zaregistrovat s emailovou adresou @gentoo.org.
Článek na PIXLS.US představuje svobodný program pro zpracování astronomických fotografií s názvem Siril (GitLab) a uvádí postup, jak v Siril vytvořit hezký snímek noční oblohy.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.13.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Nové vlastnosti: U existujícího účtu lze změnit přihlašovací jméno. Podmínkou je, že starým i novým jménem se přihlašuje do stejné datové schránky. Aplikace dovoluje volitelné automatické nahrávání nově stažených datových zpráv do
… více »Mozilla na svém blogu Mozilla Hacks věnovaném vývojářům představila projekty Iodide a Pyodide. Iodide umožňuje nejenom vědcům vytvářet interaktivní dokumenty pomocí webových technologií. Viz například Lorenzův atraktor. Rádi byste něco upravili? Stačí kliknout na tlačítko EXPLORE. Po úpravě na tlačítko REPORT. Pyodide přidává do Iodide podporu programovacího jazyka Python a souvisejících knihoven. Na straně klienta není nutné nic instalovat. K vyzkoušení je demo.
ČVUT má nejvýkonnější superpočítač pro výzkum umělé inteligence v ČR. Fakulta elektrotechnická a Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze spojily své síly a založily Výzkumné centrum informatiky (Research Center for Informatics – RCI). V rámci projektu byl vybudován nejvýkonnější počítačový klastr pro výzkum umělé inteligence v ČR v hodnotě 41,6 milionu korun. Toto jedinečné zařízení, které se svým výkonem řadí mezi superpočítače, se nachází v podzemí historické budovy Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově náměstí.
Byla vydána (YouTube) verze 2019.1 multiplatformního herního enginu Unity (Wikipedie). Přehled novinek i s videoukázkami v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Zdůraznit lze preview Unity Editoru pro Linux.
Na GitHubu byly zveřejněny zdrojové kódy textových her (textovek) od společnosti Infocom. Nahlédnout tak lze do Zork I z 1980 nebo The Hitchhiker's Guide to the Galaxy z 1984. Naprogramovány jsou v programovacím jazyce ZIL (Zork Implementation Language) [Hacker News].
Linuxová distribuce CentOS slaví 15 let. Při této příležitosti bylo na YouTube publikováno několik zajímavých rozhovorů.
Je tomu 15 let co jsem napsal první stránky nápovědy pro českou mutaci Wikipedie – nejznámějšího projektu, který běží na MediaWiki. Wiki, kterou dodnes používáme k dokumentaci, založenou na MediaWiki, jsem rozjel před víc jak 10 lety. Vytvořil v ní celou řadu šablon a dopsal i vlastní rozšíření. A již 6 let spravuji i svou vlastní wiki. Dá se tedy říct, že mám s MediaWiki určité zkušenosti.
Minulý týden se privátní server, na kterém hostuji svou MediaWiki stěhoval na jinou infrastrukturu. Pro jistotu jsem udělal kompletní zálohy a rozhodl využít situace k dlouho odkládané aktualizaci z verze 1.27.0-alpha(517e327) na aktuální 1.33.0-alpha (043135a). Zdálo se, že upgrade MediaWiki proběhnul bez problémů, tak mě napadlo udělat kompletní upgrade celého stroje. Vykopnul jsem tedy poslední zbytky php5 a doinstaloval chybějící části pro php7.3, jenže ouha! Ukázalo se, že některé věci přestaly fungovat tak jak bylo zvykem. A jednou z nich bylo i rozhraní pro sledování posledních změn.
Přemýšlel jsem nad tím, jak se Babišovo ANO stalo domninantní stranou. Jak vypovídá sám název, politický subjekt s názvem ANO 2011, se objevil těsně po volbách r. 2010. Prezentoval se jako hnutí středu a vehementně se bránil označení politická strana.
Včera večer jsem konečně vypustil blogpost, který mi ležel mezi rozepsanými blogy 11 let. Nebyl napsaný s cílem, aby vyvolal nějakou diskuzi. Naopak. Vizualizaci politického spektra považuji za nástroj, který by měl každému pomoci ujasnit si, jak je na tom.
Tenhle blogpost jsem měl v plánu napsat už před jedenácti lety, protože mě irituje zjednodušené chápání politického spektra, při kterém jsou někteří jedinci schopni mne označit za levičáka, ačkoliv jsem zde již několikrát jasně deklaroval proč považuji stoupence komunismu za pomýlené osoby. A protože se tu kde kdo pokouší škatulkovat politické strany (a uskupení, která se snaží maskovat jako nestranická hnutí) pouze v rámci zjednodušeného dělení na pravici či levici, aniž by při tom hlouběji přemýšlel o tom, kde se v rámci politického spektra reálně nacházejí.
Pomalu se blíží čas, kdy se můj HP ProBook 6475b odebere do věčných lovišť, takže není zbytí a je třeba uvažovat o stroji, kterým bych ho v takovém případě nahradil. Pečlivě jsem zvažoval své aktuální potřeby a nakonec došel k závěru, že ho nahradím 13 palcovým HP Envy x360. Ovšem předtím jsem si chtěl vyzkoušet, jak se pracuje s linuxem na dotykové obrazovce.
Kdyby byl tento výrok pravdivý, tak byste tenhle blog nečetli. Ve skutečnosti vítězí vstupní hodnota, která vyhoví podmínce. Bez ohledu na to, je-li pravdivá, nebo ne – záleží pouze na nastavení podmínky.
Obvykle se dává do protikladu vůči pravdě – lež. Obojí je tvrzení, které lze testovat podmínkami. A ty mohou být nastaveny tak, aby vítězila lež.
Je aplikace primárně určená pro správu filmových sbírek. Ale zjistil jsem, že je docela dobře využitelná i pro správu souborů elektronických knih. Přišel jsem na to víceméně náhodou, když se do seznamu souborů z vybrané lokace natáhly i soubory, které nebyly zrovna multimediální.
Jako většina mých blogpostů, má i tento za cíl vyprovokovat diskuzi, z níž bude možné vytěžit užitečné poznatky a tipy. Předpokládám, že většina z vás je obeznámena s tím, jak se pracuje přes ssh klienta na vzdáleném linuxovém stroji. Tenhle blogpost ve stručnosti shrnuje mé stávající poznatky jak přes ssh vzdáleně pracovat na stroji s MS Windows 10
5.11.2018 06:21
| Za vším hledej Linux
| 
| Přečteno: 3700×
| Komentářů: 82, poslední 3.3.
| Hodnocení: 71 % (7 hlasů)
Když jsem v jednom ze svých nedávných blogpostů popisoval svoje trable s nastavením bootování PXE přes UEFI, tak jsem ani zdaleka nepopsal vše co jsem musel řešit. Ke spoustě věcí jsem se dostal za pochodu a kdybych měl důkladně zmapovat každou kravinu, tak bych ten blogpost v životě nedopsal. A jednou z nich je UEFI samo o sobě.
Přátelé, v posledních dnech mi nedala spát otázka vzdáleného managementu MS Windows v laboratořích. Takže jsem naběhnul dnes dopoledne do práce, abych se to pokusil zlomit. V neděli přeci jen tolik studentů ve škole nestraší – byl tam jen jeden, ale ten si hrál s robůtkem, tak nerušil.
Na rozdíl od mnoha nešťastníků mám poměrně pravidelný životní rytmus. Zatím spím dobře, svých 8 hodin. Chodím spát kolem 23:00 a vstávám před 7:00. To už jsou obvykle všichni krom babi fuč. Zvolna se proberu, někdy si dám ranní bílou kávu, poklábosím s babičkou. A kolem osmé se na pohodu vybatolím se z domu. Někdy jdu pěšky, když jsem líný jedu tramvají. Notebook zapínám v práci obvykle mezi půl devátou až devátou. Cestou si koupím nějakou snídani, takže ji tlačím do hlavy, kontroluji došlé zprávy. A mezi tím se zvolna trousí kolegové. NA oběd chodíme mezi 11:00 až 12:30. Výjimečně později. Nejproduktivnější období u mne nastává mezi 14:00 až 18:00. V 19:00 toho mám obvykle už fakt plné zuby a jdu domů. Cestou sežeru jídlo první pomoci. Obvykle si pak dám ještě něco doma, a pak zase na kutě.
25.10.2018 19:32
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 2475×
| Komentářů: 27, poslední 29. 10. 2018
| Hodnocení: 100 % (23 hlasů)
Tak pravidelné krizové období, které – tak jako každý rok – vrcholí na přelomu září a října, máme konečně za sebou. Letos bylo obzvláště vypečené. Obvykle začíná počátkem srpna a je tak dost času na to, přijít na kloub všem záludnostem, které si aktualizace disklesového systému, nebo nějaká jiná změna vyžádá. Letos tomu bylo jinak. Ještě týden před začátkem semestru byla jedna z laboratoří na DCE staveništěm a nový server na který se měla přestěhovat disklessová infrastruktura na DC, dorazil až 21.9. v pátek odpoledne, a ne v polovině srpna, jak bylo původně v plánu. Ale o tom, tenhle blogpost nebude.
Možná jste i vy, tak jako já, narazili na problém s responzivním zobrazením obrázků vložených do wiki založené na systému MediaWiki. Ta standardně pracuje s “natvrdo” nastavenou velikostí obrázku, což vede k tomu, že se při změně velikosti okna prohlížeče jejich rozměry nezmění. Důsledkem je, že se totálně rozhodí formátování stránky a větší obrázek z okna “vyteče”. Pro většinu uživatelů to je neřešitelný problém, protože vyžaduje sofistkovaná rozšíření, která nemusíte mít všude k dispozici. I tak bývá zápis syntaxe poměrně komplikovaný. Existuje ale poměrně elegantní řešení – šablona. Ovšem vytvoření takové šablony je záležitost, na kterou každý uživatel nemá. Pokud tedy máte zájem, nabízím vám tímto k dispozici svoji šablonu. Vyžaduje ale, abyste měli v konfiguraci vaší wiki povoleno použití html elementu img – proměnná $wgAllowImageTag musí mít hodnotu true.
Byli by mi celkem ukradení: Andrej Babiš, Miloš Zeman či Vladimír Mařík. Kdyby mi nebyli tak bytostně odporní lháři.
Zatím ještě stále jsme země s parlamentární zastupitelskou demokracií. I když Zeman a jemu podobní dělají vše pro to, aby to skončilo. S cílem tohoto blogpostu je objasnit proč je senát považován za pojistku demokracie.
Je tomu dvacet let, co jsem "objevil" možnosti internetu. Tehdy to byla bezedná studnice informací o všem možném. A protože k ní ještě neměl přístup každý mamlas, šlo většinou o informace relevantní a cenné.
Minulý týden umřel kolegův strýc a zároveň zakladatel firmy, kde dělá Max. Byla to rychlovka. Dva roky ho léčili na angíny, aby se z toho pak vyklubala rakovina, se kterou už daném stádiu moc dělat nešlo. Svoje odžil, rodinu zajistil a lze se jen dohadovat, do jaké míry měl na to vliv neustálý stres.
11.3.2018 15:16
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1902×
| Komentářů: 106, poslední 26. 3. 2018
| Hodnocení: 83 % (6 hlasů)
Bez verzování přes git bych v současné době při mém stylu práce asi nemohl existovat. Bohužel má původní snaha commitovat do gitu jen ucelené změny, vzala brzy za své. Většinou to vypadá tak, že mám něco rozdělané, ale musím toho nechat, abych mohl začít řešit něco jiného. A když se k tomu po nějakém čase vrátím, tak mi visí změny, o jejichž smyslu už mám jen matné tušení. Jenže jak stáhnout aktuální změny v hlavní vývojové větvi, když se na ni bez uložených změn nemohu přepnout?
6.3.2018 10:23
| To jsem vážně jediný?
|
| Přečteno: 2824×
| Komentářů: 3, poslední 7. 3. 2018
| Hodnocení: 100 % (7 hlasů)
Když jsem byl loni konce léta na svatbě našich přátel, obrátil se tam na mne s dětskou důvěrou kamarádův jedenáctiletý syn – začal se zajímat o to jak se dělají webové stránky a tak chtěl vysvětlit jak to všechno funguje. S hrůzou jsem si uvědomil kolik jsem toho za ty roky zapoměl. Ovšem takové zapomínání není úplně na škodu, protože se tím zbavíte i zažitých postupů, které už jsou dávno obsolete. Každopádně mne tím přinutil abych se zase po nějakém čase podíval na věci kolem webu a javascriptu. A to jsem netušil, jak brzy se mi to bude hodit.
Tak dnes máme 11. února 2018. Přehrabával jsem včera knihovnu, v marné snaze alespoň trochu poklidit a vytáhnul sbírku Krylových fejetonů "Země Lhostejnost", abych po nějakém čase opět mohl konfrontovat pohled Karla Kryla na českou společnost z r. 1992 se současností. Nepřekvapil.
Výborný film – nakonec všichni umřou. Kdo ho neviděl, tomu doporučuji. Fantaskní příběh o zvolna umírajícím mladíkovi, který se setká s indiánem, kterému jeho lid dal posměšné jméno Xébeče (v anglické transkripci Exaybachay) – "Ten co křičí a neříká nic", protože měli za to že si o běloších jen bohapustě vymýšlí.
U Zemanů nejspíš chystají kar. Babišův kabinet dnes odvolal Arnošta Markse z pozice člena Rady pro výzkum, vývoj a inovace a na jeho místo jmenoval Vladimíra Maříka.
Vzhledem k tomu, že se u příležitosti druhého kola prezidentské volby budu 26. ledna 2018 vyskytovat v OV, napadlo mne že by to mohla být vhodná příležitost, pro ty co mají zájem o linux a linuxová řešení, k setkání v restauraci hotelu ELMONTEX, v Hrabůvce. Budu se tam vyskytovat od 19:00. Pokud máte zájem, srdečně vás tímto zvu na kus řeči.
19.9.2017 17:59
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1316×
| Komentářů: 3, poslední 16. 3. 2018
| Hodnocení: 100 % (4 hlasů)
Před dávnými časy jsem zde publikoval blogpost, jak si na terminálové konzoli pomocí utility "grc" obarvit zobrazované výstupy. Bylo to jenom letmé seznámení s aplikací, takže jsem tenkrát nezdůraznil to, že se výstup obarvuje na základě pravidel uvedených v kolorizačním filtru, který je závislý na tom, jaká se použije aplikace. Pokud použijete tuto utilitu na obarvení výstupu, co vrací kupř. "dig", použije kolorovací filtr 'conf.dig', pro obarvení výstupu z aplikace diff zase 'conf.diff', atp.
Nostalgický zápisek o tom, jak bez velkých opičáren pověsit na web git repozitář a umožnit jeho anonymní klonování.
Mou nejpoužívanější aplikací je terminálové okno. 90% času trávím přihlášený přes ssh na některém ze vzdálených strojů. Paralelně však pracuji s jedním až dvěma webovými prohlížeči, kde mám současně otevřeno obvykle kolem 20 záložek a lokálním textovým editorem geany, ve kterém píšu své poznámky. Ten také využívám pro rychlé uložení dočasných informací, kupř. když si potřebuji někam poznamenat textový výstup některé konzole. Okna s nimiž aktuálně pracuji mám umístěna na první ploše, kterou mám v práci roztaženou přes dva monitory, a ty podružné na těch ostatních. Ke kopírování a pro pohyb mezi plochami a okny využívám efektivně kolečko myši – proto mi vyhovuje už víc jak deset let okenní prostředí Xfce4. Používám ho většinou ve výchozí konfiguraci. Pouze u sebe na notebooku mám některé drobné úpravy, které mi usnadňují práci. Jednou z nich jsou klávesové zkratky pro tilling oken.
Možná jste i vy někdy řešili otázku, jaký formát použít pro uložení výchozí konfigurace vašeho skriptu či aplikace. U shellových skriptů, si většinou vystačíte s jednoduchým textovým souborem, ve kterém jsou přiřazené výchozí hodnoty proměnných stejně jako ve skriptu – takový soubor si pak může skript natahovat rovnou při spuštění. Pro složitější konfiguraci je však lepší pracovat se strukturovanými formáty, jako je XML, YAML, nebo JSON.
Všichni máme možnost sledovat v přímém přenosu na naší mediální scéně postupný rozklad stran a seskupení, které by mohly představovat pro hnutí ANO potenciální ohrožení dominantního postavení. Cílem je s největší pravděpodobností dosáhnout stavu, kdy pro uchopení moci bude Babišovi stačit pouze jeden malý bezvýznamný koaliční partner, na kterého pak bude moct házet své vlastní přešlapy, tak jako je dosud házel na ČSSD.
Dlouho se zdálo, že to přeci jen Sobotkův kabinet úspěšně bez nehody dotáhne do řádných voleb. Leč, nestalo se tak. Qui bono? No, jak se tak na to dívám, vidím pouze dvě osoby, kterým to přihraje politické body. Opravdu nechápu smysl posledního veletoče, ale mám z toho velmi nepříjemný pocit. Začalo to Sobotkovým oznámením jeho ryze soukromé věci. A vyvrcholilo veletočem ve vedení ČSSD.
Dnes ráno se objevil zajímavý článek o tom, jakým způsobem položil Andrej Babiš základy svého impéria. Prakticky ihned se mi vybavila zcela identická situace, kterou jsem měl možnost bezprostředně sledovat. Tento článek mi tak pouze potvrdil že nešlo o jediný případ kdy si – víceméně legálním způsobem – přivlastnili většinu firem jejich ředitelé a náměstci, zkrátka lidé dobře informovaní o tom jak si firma stojí, za víceméně směšné peníze.
Protože jsem od něj nic dobrého nečekal. Ovšem pokřikování anonymního davu na ulici mi bylo, je a bude vždy odporné. Dav je bestie. A nic na tom nemění fakt, že v něm stojí slušní lidé. Je to snadno manipulovatelná masa, která nemá nic společného s heslem "Svoboda, rovnost, bratrství!" Nástroj lůzy, která zneužívá spravedlivého rozhořčení občanů pro své nízké cíle.
21.4.2017 12:27
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1313×
| Komentářů: 2, poslední 27. 4. 2017
| Hodnocení: 80 % (5 hlasů)
Konečně se mi podařilo dotáhnout do alespoň trochu srozumitelné podoby blogpost o aplikaci asciio. Předem upozorňuji, že to co bude následovat je pouze opravdu letmé seznámení s tím oč jde. K plnému textu se dostanete až přes odkaz uvedený v textu.
22.3.2017 09:05
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1566×
| Komentářů: 22, poslední 13.1.
| Hodnocení: 100 % (11 hlasů)
Znám velmi málo lidí schopných udržet pořádek v uložených souborech a mají můj obdiv. Většina lidí to vzdá a situaci kdy začne zápolit s nedostatkem místa vyřeší tím, že si pořídí větší disk. Jenže takové řešení – obzvláště těm, kterým na datech záleží – leze do peněz. Žádná kapacita disku není nekonečná, protože místo zabírají nejenom nově přibývající soubory, ale také soubory zduplikované. Nejběžnější formou zálohy – obzvláště u těch co neznají git – je prostá kopie souboru. A když pak dochází místo řeší situaci tím, že obvykle zmáznou starší zálohy. Ovšem je dost lidí, co jsou schopni bez většího přemýšlení a nostalgie smáznout i data která jim později chybí.
2.2.2017 15:28
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1792×
| Komentářů: 9, poslední 5. 2. 2017
| Hodnocení: 85 % (13 hlasů)
Chápu, pro některé zdejší odborníky na všechno problém trivialita hodná mateřské školy. Nicméně nalezení optimálního řešení mi sežralo času víc, než bych si přál. Potřeboval jsem totiž kvůli pořízení screenshotu sputit jednu aplikaci v okně o přesně dané velikosti a v rámci tohoto okna rozmístit její prvky tak, aby svým rozložením maximálně odpovídaly staršímu screenshotu z minulosti. Při tom jsem zjistil, že se pod určitou šířku okna ani dostat nelze a že je třeba zjistit pokud možno optimální velikost. Nakonec jsem pro tento účel použil utilitu wmctrl. Nic světoborného, ale neznal jsem a někomu se to může také hodit.
30.1.2017 16:08
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 2377×
| Komentářů: 53, poslední 3. 2. 2017
| Hodnocení: 83 % (18 hlasů)
V dávných dobách, kdy jsem ještě pracoval s MS Windows, jsem poměrně často využíval pro psaní znaku @ klávesy Alt a číselného kódu 64. S přechodem na linuxové prostředí psaní znaků anglické klávesnice přes číselné kódy ztratilo smysl, protože je lze psát rovnou přes pravý Alt. Nicméně při korektuře textu vytaženého přes OCR, potřebuji čas od času psát znaky, které ani přes pravý Alt psát nelze. Proto mne zajímalo jak na to. Je možné, že se i mezi vámi jsou osoby, které potřebují nejenom programovat, ale také psát či opravovat texty české, slovenské, polské i jiné. A těm by se tenhle blogpost mohl hodit.
29.11.2016 10:38
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 2665×
| Komentářů: 7, poslední 2. 12. 2016
| Hodnocení: 100 % (12 hlasů)
Kolega už delší čas monitoruje switche i jiná zařízení přes Observium, které si z nich vytahuje data přes SNMP. Ty následně analyzuje a zpracovává do nejrůznějších tabulek a grafů. Mně se obzvláště zalíbilo, že Observium umí zpracovat také informace o síťových portech. Napadlo mě, že by nebylo špatné takto monitorovat i linuxové stroje. Trochu jsem zapídil po netu a po rozběhání mne výsledek nadchnul natolik, že jsem se rozhodl o něj s vámi podělit prostřednictvím tohoto blogpostu.
Oblíbeným strašákem dneška je hrozba, že nebude dost peněz na výplatu důchodů. Neustále se bubákuje demografickým poklesem a jako jedna z cest k řešení problému je nám vytrvale podsouvána nutnost posunutí důchodové hranice. Ale je to vskutku nutné? Není to naopak kontraproduktivní krok, který ve skutečnosti situaci jen zhoršuje?
Žurnalistická úroveň článků v českých médiích je již tak vysoká, že mám tisíc chutí jejich pisálky nakopnout.
Jedna z věcí, která mě irituje u libvirtu je VNC konzole. Nepracuje dobře s mapováním kláves - alespoň tedy na mém notebooku. Proto u svého řešení používám pro přístup na grafickou konzoli virtuálu prakticky výhradně přístup přes Spice, kde tento problém není.
7.6.2016 20:26
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1754×
| Komentářů: 13, poslední 17. 7. 2016
| Hodnocení: 93 % (14 hlasů)
Pacemaker je aplikace se kterou s velkou pravděpodobností většina z vás vůbec nepřijde do styku. A když už, tak zpravidla pouze ve dvou nodovém nasazení. Ovšem kola dějin se točí dál a s pozvolným nástupem distribuovaných souborových systémů už přestávají být vícenodové clustery raritou. A pokud budete chtít v takovém prostředí provozovat Pacemaker, tak dříve či později narazíte na parametr utilization
Předmětem blogpostu je, resp. byl obsah článku s titulem "Opravdoví programátoři nepoužívají Pascal", na který narazil můj kolega při "úklidu" svého starého profilu. Protože původní text byl bez diakritiky uvádím místo něj link na poněkud čitelnější formu..
19.4.2016 15:13
| Za vším hledej Linux
|
| Přečteno: 1876×
| Komentářů: 23, poslední 25. 4. 2016
| Hodnocení: 86 % (7 hlasů)
To je děs jak ten čas letí. Před rokem a půl jsem zde publikoval blogpost na téma - virtualizovaný cluster. Ten měl vzápětí následovat tento blogpost, ale protože koncem září je v našem prostředí nejvíc práce už nebyl čas na doladění důležité komponenty - virtuálního hostitele. Cílem blogpostu totiž je - nabídnout, všem co mají zájem - virtuální stroj, ve kterém by si mohli v izolovaném prostředí vyzkoušet jak se pracuje s Pacemakerem. Virtualizovaný cluster v prostředí virtuálního hostitele.
Nevím jestli si toho všimnul i někdo jiný, ale s masovým rozšířením gitu začala éra totálního úpadku štábní kultury při uvolňování aktualizovaných verzí software, což sebou nejspíš stáhne do sraček i linuxové distribuce, které za sebou nemají týmy placených specialistů co mají hrabání se v software jako svou pracovní náplň. V čem tkví podstata problému.
Rád bych se vyhnul paušalizaci, kterou tak milují současná zbulvarizovaná média, takže se pokusím pokud možno nestraně napsat, že zatím co se volové mohou přetrhnout, aby dali zastupitelům Číny okázale najevo své pohrdání, zcela mimo pozornost davu uniká jiný - mnohem závažnější akt. A to, že naši zastupitelé odmítají akceptovat návrh EU, podle kterého by lidé pracující v zahraničí měli mít nárok na stejnou mzdu jako místní.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
