 |
Pojďte s námi budovat chytřejší planetu |
Hlasování o nejoblíbenější distribuci probíhá, a proto jsme se, jako už tradičně, zeptali „osobností“ české linuxové scény na pár věcí souvisejících s distribucemi. Otázky jsou tentokrát trochu jiné. A co vy? Už jste hlasovali v anketě? Pokud ne, jděte na to, ať je účast co nejvyšší.
Věci veřejné jako jediná strana neposlaly odpovědi na jednotlivé otázky, ale jen tři odstavce obecného vyjádření, které začíná slovy: „Právem IT a právem duševního vlastnictví se do takové míry, jak jsou kladeny některé otázky, nezabýváme. Klíčové jsou pro nás oblasti ekonomiky, zdravotnictví či protikorupčního programu.“
TOP 09 chce elektronické aukce pro realizaci veřejných zakázek a technologicky neutrální stát, který vybírá proprietární či svobodný software podle vhodnosti použití. Strana prosazuje otevřené formáty a kvituje, že k nim již patří i ty od Microsoftu. Dohodu ACTA podle TOP 09 v případě nutnosti zastaví Evropský parlament a poplatek OSA by zachovala, dokud nebude navržena reálná alternativa.
Strana zelených chce omezit nákup softwaru státními organizacemi, Linux považuje za bezpečný pro státní správu a plánuje zavést kurzy otevřeného softwaru pro vyučující. SZ také chce, aby se EU přestala účastnit jednání o ACTA, poplatek OSA považuje za absurdní a bude prosazovat reformu copyrightového systému.
Strana práv občanů chce ve většině bodů hledat řešení v otevřeném dialogu. V českém školství vidí zásadní systémové chyby a na používání uzavřeného softwaru jim vadí odtok peněz do zahraničí. Otevřené formáty považují Zemanovci za podmínku svobodné společnosti a ACTA berou jako pokus sil minulosti ovládnout poslední zbytky moci nad lidmi. V oblasti copyrightu chtějí vyvážit zájmy autorů a uživatelů a nesouhlasí s poplatky pro OSA.
Strana svobodných občanů odmítá obchodní tajemství při veřejných zakázkách a v použití GNU/Linuxu ve státní správě vidí hned několik výhod. Svobodní považují opomíjení open source ve školství za velkou chybu, podporují otevřené standardy a jsou proti ACTA, zejména kvůli zavádění odpovědnosti poskytovatelů připojení za chování zákazníků, kriminalizaci obcházení DRM a trestněprávní odpovědnosti pro „malé piráty“. S poplatkem pro OSA nesouhlasí, protože porušuje presumpci neviny.
Odpovídal místopředseda strany pan Ivan Langer. ODS chce využívat centrální nákupy a online aukce, brát open source software do úvahy jako alternativu při jednotlivých zakázkách a zavést povinné vzdělávací kurzy pro nezaměstnané. Při nasazování otevřených formátů hodlá ODS nejprve posuzovat náklady a výnosy, staví se proti ACTA a v oblasti copyrightu chce vyvážit práva uživatelů a autorů. Nehodlá nic měnit na poplatcích OSA.
KDU-ČSL chce, aby měl stát strategické řízení v oblasti IT, které zaniklo se zrušením Ministerstva informatiky. Prosazuje rovné podmínky pro proprietární i svobodný software a při výuce IT nechce zapomínat na venkov či lidi s postižením. „Lidovci“ podporují otevřené formáty a připomínají, že ACTA byla zveřejněna i díky jejich europoslancům. Autorský zákon považuje KDU-ČSL za v principu vyhovující, ale uvažovala by o změnách v oblasti softwaru. Poplatky OSA jsou legitimní řešení, i když ne úplně nejšťastnější – nějaký systém náhradní autorské odměny je však podle KDU-ČSL nutný.
Odpovídal pan Vladimír Koníček, stínový ministr informatiky. KSČM chce zavést koordinaci nákupu IT řešení a při zadávání veřejných zakázek je pro specifikaci požadavků, nikoliv konkrétních řešení. Ve školách by podle KSČM měly být v IT vyučovány principy, ne používání konkrétního produktu. Komunisté považují otevřené formáty za samozřejmost a jsou proti ACTA v současném znění. Copyrightové zákony chtějí revidovat a poplatek OSA by měl být součástí této revize.
Za ČSSD odpovídal stínový ministr životního prostředí pan Petr Petržílek. ČSSD chce prosazovat svobodný software ve státní správě, OpenOffice.org na desktopech, Linux na serverech a open source do škol. Nelíbí se jí ACTA, ale není proti spotřebitelským poplatkům pro Ochranný svaz autorský (OSA).
Česká pirátská strana hodlá prosazovat svobodný software ve státní správě a chce zavést otevřenou databázi pro informační registry, která bude logovat přístupy k informacím občanů. ČPS nesouhlasí s tím, že stát všem právnickým osobám přikazuje používat operační systém Microsoftu, a vehementně vystupuje proti ACTA a poplatkům pro OSA, které nazývá výpalné. Strana je proti politice represí v oblasti copyrightu a současné autorské zákony podle ní brání kulturnímu a informačnímu rozvoji.
„Zapomeňme, že Pure Data umí spoustu krásných věcí v matematice, fyzice a v 3D prostoru. Pure Data není jen programovací prostředí, programovací jazyk a software, ale je ještě něco jiného,“ prozradil mi hned na úvod interview přední multimediální umělec Aleš Zemene (aka rootkit) v alternativním kulturním centru Trafačka, kde má svou alchymistickou laboratoř. V hodinové diskuzi jsme rozebrali Pure Data ze všech stran a část rozhovoru po krátkém historicko-technickém rozboru publikujeme.
Před pár týdny měli kolegové z Phoronixu možnost vyzpovídat Andy Ritgera ze společnosti Nvidia. Otázky se týkaly převážně vývoje linuxových ovladačů pro grafické karty. Zajímá vás, jaký postoj Nvidia aktuálně zastává k projektu Nouveau, jaké věci plánují pro své vlastní ovladače a jak vůbec v Nvidii s Linuxem a na Linuxu pracují?
Rusty Russell je australský vývojář linuxového jádra, který má na svém kontě práci na množství rozličných projektů. Napsal například paketový filtr ipchains a pro jádro 2.4 ho celý přepsal na iptables, naprogramoval virtualizační hypervizor lguest atd. Je aktivním členem australské linuxové scény a zakladatelem významné konference Linux.conf.au.
Největší střední škola na Opavsku má rozvinutou IT infrastrukturu postavenou na linuxových serverech. Kromě toho je Linux využíván pro veřejně přístupné kiosky a specializovaná zařízení. Správce sítě pan Marek Kočvara v rozhovoru mluví o výhodách takového řešení a podrobnostech nasazení.
Jonathan Corbet vede redakci stránek LWN.net, píše množství článků o vnitřnostech linuxového jádra, často po celém světě přednáší o stavu jaderného vývojového procesu a v neposlední řadě také aktivně přispívá kódem do jádra. V rozhovoru mluví mimo jiné o tom, jak tak trochu mimochodem vznikly stránky LWN.net, jak se mu daří skloubit psaní technických textů s vlastním programováním, a co považuje za nejsilnější a nejslabší články vývojového modelu linuxového jádra.
Bob je dobře známou autoritou na Linux a otevřené standardy. Amanda McPherson s ním mluvila prostřednictvím e-mailu týden před začátkem konference LinuxCon 2009, kde přednesl úvodní řeč „O cloudech, mainframech, desktopech a Linuxu“.
Nepalinux je distribuce založená na Debianu a Morphixu a zaměřuje se především na zvládnutí kompletní podpory pro nepálštinu. V dalším stručném rozhovoru nám správce Nepalinuxu řekl o důvodech, které ho vedly k práci na vlastním distru.
STUX GNU/Linux je původem italská distribuce na živém CD (nebo DVD), která si zakládá na snadnosti používání. K tomu účelu obsahuje několik grafických nástrojů (STUX-Utilities), jež by měly uživatelům pomoci s konfigurací. Jak svůj výtvor vidí Giacomo Picconi, to se dozvíte v tentokrát extrémně stručném rozhovoru.
Sabayon je nadupané distro, které si zakládá na jednoduchosti a přímočarých řešeních. Fabio jej založil na Gentoo, ale na rozdíl od něj se instaluje z předkompilovaných binárních balíčků a obsahuje vlastního správce balíčků Entropy. Název Sabayon je převzatý z italské sladkosti... mňam!
V několika odpovědích nám Jan "Yenya" Kasprzak, jedna ze zakládajících osobností české linuxové scény, představí distribuovaný verzovací systém Git. Rozhovor proběhl na základě jeho přednášky na 34. konferenci EurOpen.CZ.
Kwort je rychlé a jednoduché distro postavené na Slackwaru. Jako desktop používá Xfce, který rozšiřuje o vlastní propracované konfigurační nástroje. Kwort staví na čistotě systému a snaze udržet distribuci nepřeplácanou.
Martin Zich z Hewlett-Packard Praha odpověděl na několik otázek týkajících se systémů na ochranu proti úniku dat (Data Loss Protection, DLP). Mluvili jsme s ním u příležitosti 34. konference EurOpen.CZ.
64studio je multimediální distribuce založená na Debianu. Zaměřuje se tvorbu digitálního obsahu. Vývoj je financován přípravou specializovaných komerčních distribucí pro OEM partnery (plus podpora, dokumentace, konzultace atp.), ale i bezplatná verze se již dočkala mnoha ocenění.
Jako obvykle vám přinášíme tipy několika linuxových „osobností“. Jak předpovídají výsledky ankety, které distribuce používají.
Tiskni
Sdílej:
stickfish.com
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
64bit.eu
AbcPráce.cz
Raydesk
