#HACKUJBRNO 2024, byly zveřejněny výsledky a výstupy hackathonu města Brna nad otevřenými městskými daty, který se konal 13. a 14. dubna 2024.
Společnost Volla Systeme stojící za telefony Volla spustila na Kickstarteru kampaň na podporu tabletu Volla Tablet s Volla OS nebo Ubuntu Touch.
Společnost Boston Dynamics oznámila, že humanoidní hydraulický robot HD Atlas šel do důchodu (YouTube). Nastupuje nová vylepšená elektrická varianta (YouTube).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nejvyšší soud podpořil novináře Českého rozhlasu. Nařídil otevřít spor o uchovávání údajů o komunikaci (data retention). Uvedl, že stát odpovídá za porušení práva EU, pokud neprovede řádnou transpozici příslušné směrnice do vnitrostátního práva.
Minulý týden proběhl u CZ.NIC veřejný test aukcí domén. Včera bylo publikováno vyhodnocení a hlavní výstupy tohoto testu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol) a RDP klienta FreeRDP. Přehled novinek v ChangeLogu. Opraveno bylo 6 bezpečnostních chyb (CVE-2024-32039, CVE-2024-32040, CVE-2024-32041, CVE-2024-32458, CVE-2024-32459 a CVE-2024-32460).
Google Chrome 124 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 124.0.6367.60 přináší řadu oprav a vylepšení (YouTube). Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 22 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byla vydána nová verze 9.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Novinkou je vlastní repozitář DietPi APT.
Byl vydán Mozilla Firefox 125.0.1, první verze z nové řady 125. Přehled novinek v poznámkách k vydání, poznámkách k vydání pro firmy a na stránce věnované vývojářům. Vypíchnout lze podporu kodeku AV1 v Encrypted Media Extensions (EME). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 125.0.1 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Richard Jan Voigts
Součástí SUSE Linux Enteprise Serveru (SLES) jsou oba dva open-source hypervisory, a sice KVM i Xen. Pro zajímavost, společnost SUSE dodala první enterprise distribucí iLinuxu, která obsahovala open-source hypervisor. Kromě toho poskytuje možnost virtualizace bez hypervisoru, a tou jsou linuxové kontejnery, resp. Docker. KVM, Xen i linuxové kontejnery jsou přímo součástí operačního systému, není potřeba nic dalšího dokupovat.
Kontejnery jsou v podstatě běžné procesy, oddělené mechanismy linuxového jádra, které na něm běží každý nezávisle na druhém. Kontejnery umožňují jak izolaci jednotlivých aplikací, tak i výrazně větší konsolidaci. Na jednom počítači jich může být řádově více než virtuálních strojů. V jednom kontejneru může běžet jen jedna aplikace (pak to jsou aplikační kontejnery) nebo komplet operační systém, tedy bez jádra (potom to jsou systémové kontejnery). V obou případech procesy běží přímo na linuxovém jádře a využívají jeho standardní mechanismy, jako control groups nebo name spaces pro oddělení kontejnerů od sebe, to všechno bez potřeby mezivrstvy dedikovaného hypervisoru.
Docker je sadou nástrojů pro jednoduché spouštění kontejnerů, jejich ovládání a manipulaci s nimi. Technologii Docker podporujeme jako součást operačního systému SLES, a to na všech podporovaných architekturách včetně IBM Power a z Systems, což je unikátní pro SUSE. Jelikož aspekt bezpečnosti je pro naše zákazníky klíčový, máme pro Docker také nástroje na kontrolu nebo aktualizaci kontejnerů, resp. soukromé „registry“, neboli úložiště pro kontejnery, které umožňují autorizaci, případně přidělování různých rolí.
Oba hypervisory vycházejí z open source a jsou prakticky ekvivalentní. Xen je starší, vznikl dříve a SUSE jej stále dodává, zákazníci jej stále používají, stejně jako někteří velcí hráči, například i Amazon pro svůj veřejný cloud. Xen je samostatný hypervisor (typ 1), běžící přímo na hardwaru. Hypervisor KVM je integrovaný přímo do jádra Linuxu a funguje jako jeho součást (typ 2). KVM se vyvíjí velice rychle a i na něj dnes už spoléhají zákazníci v produkčním prostředí. Z hlediska použití jsou víceméně ekvivalentní, závisí na zkušenostech administrátorů s tím kterým hypervisorem, případně na tom, co na něm bude ve virtuálních strojích běžet. Nejlepší je si obojí zkusit a podle toho se rozhodnout.
Pro tyto případy má SUSE strategii, které říkáme Perfect Guest, jejímž cílem je, aby SLES fungoval na většině dnes používaných hypervisorů třetích stran, ať už jde o VMware, Microsoft Hyper-V, Citrix XenServer, Oracle VM, nebo poskytovatelů soukromých či veřejných cloudů, z těch velkých například opět Microsoft Azure, AWS (Amazon Web Services), Google, IBM, HP apod., abychom vyjmenovali ty nejznámější. Pro tyto prostředí samozřejmě máme paravirtualizované ovladače, které umožňují rychlejší běh virtuálních strojů pomocí „zkrácení“ cesty, například vstupně/výstupních operací přes hypervisor, případně další nástroje, například pro komunikaci s infrastrukturou cloudových operátorů.
Primárním nástrojem od nás je SUSE Manager, což je nástroj pro monitorování a správu systémů. Běží nezávisle na tom, kde běží hypervisor, resp. jaké je cílové prostředí, pokud je to tedy Linux. Je určen pro monitorování, aktualizace, konfigurace a automatizaci linuxových strojů, a to nezávisle na tom, zda jsou na fyzických serverech, jestli běží jako virtuální stroje, nebo jsou někde v privátním či veřejném cloudu.
Pro pokročilou správu virtuálních prostředí, resp. tvorbu privátního cloudu, nabízíme nástroj SUSE OpenStack Cloud, založený na open-source projektu OpenStack. Umožňuje vytvořit a spravovat velice jednoduše privátní cloud, zejména výrazně zrychluje jeho instalaci. To se dá dobře demonstrovat opakovanými úspěchy vývojářů SUSE na soutěžích o co nejrychlejší instalaci prostředí OpenStack, kde to zvládají v řádu několika minut. Tato jednoduchost instalace je primární deviza, jelikož umožňuje jednoduše si udělat vlastní privátní cloud i těm, kteří by o tom jinak neuvažovali.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni Sdílej: