Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Richard Jan Voigts
Součástí SUSE Linux Enteprise Serveru (SLES) jsou oba dva open-source hypervisory, a sice KVM i Xen. Pro zajímavost, společnost SUSE dodala první enterprise distribucí iLinuxu, která obsahovala open-source hypervisor. Kromě toho poskytuje možnost virtualizace bez hypervisoru, a tou jsou linuxové kontejnery, resp. Docker. KVM, Xen i linuxové kontejnery jsou přímo součástí operačního systému, není potřeba nic dalšího dokupovat.
Kontejnery jsou v podstatě běžné procesy, oddělené mechanismy linuxového jádra, které na něm běží každý nezávisle na druhém. Kontejnery umožňují jak izolaci jednotlivých aplikací, tak i výrazně větší konsolidaci. Na jednom počítači jich může být řádově více než virtuálních strojů. V jednom kontejneru může běžet jen jedna aplikace (pak to jsou aplikační kontejnery) nebo komplet operační systém, tedy bez jádra (potom to jsou systémové kontejnery). V obou případech procesy běží přímo na linuxovém jádře a využívají jeho standardní mechanismy, jako control groups nebo name spaces pro oddělení kontejnerů od sebe, to všechno bez potřeby mezivrstvy dedikovaného hypervisoru.
Docker je sadou nástrojů pro jednoduché spouštění kontejnerů, jejich ovládání a manipulaci s nimi. Technologii Docker podporujeme jako součást operačního systému SLES, a to na všech podporovaných architekturách včetně IBM Power a z Systems, což je unikátní pro SUSE. Jelikož aspekt bezpečnosti je pro naše zákazníky klíčový, máme pro Docker také nástroje na kontrolu nebo aktualizaci kontejnerů, resp. soukromé „registry“, neboli úložiště pro kontejnery, které umožňují autorizaci, případně přidělování různých rolí.
Oba hypervisory vycházejí z open source a jsou prakticky ekvivalentní. Xen je starší, vznikl dříve a SUSE jej stále dodává, zákazníci jej stále používají, stejně jako někteří velcí hráči, například i Amazon pro svůj veřejný cloud. Xen je samostatný hypervisor (typ 1), běžící přímo na hardwaru. Hypervisor KVM je integrovaný přímo do jádra Linuxu a funguje jako jeho součást (typ 2). KVM se vyvíjí velice rychle a i na něj dnes už spoléhají zákazníci v produkčním prostředí. Z hlediska použití jsou víceméně ekvivalentní, závisí na zkušenostech administrátorů s tím kterým hypervisorem, případně na tom, co na něm bude ve virtuálních strojích běžet. Nejlepší je si obojí zkusit a podle toho se rozhodnout.
Pro tyto případy má SUSE strategii, které říkáme Perfect Guest, jejímž cílem je, aby SLES fungoval na většině dnes používaných hypervisorů třetích stran, ať už jde o VMware, Microsoft Hyper-V, Citrix XenServer, Oracle VM, nebo poskytovatelů soukromých či veřejných cloudů, z těch velkých například opět Microsoft Azure, AWS (Amazon Web Services), Google, IBM, HP apod., abychom vyjmenovali ty nejznámější. Pro tyto prostředí samozřejmě máme paravirtualizované ovladače, které umožňují rychlejší běh virtuálních strojů pomocí „zkrácení“ cesty, například vstupně/výstupních operací přes hypervisor, případně další nástroje, například pro komunikaci s infrastrukturou cloudových operátorů.
Primárním nástrojem od nás je SUSE Manager, což je nástroj pro monitorování a správu systémů. Běží nezávisle na tom, kde běží hypervisor, resp. jaké je cílové prostředí, pokud je to tedy Linux. Je určen pro monitorování, aktualizace, konfigurace a automatizaci linuxových strojů, a to nezávisle na tom, zda jsou na fyzických serverech, jestli běží jako virtuální stroje, nebo jsou někde v privátním či veřejném cloudu.
Pro pokročilou správu virtuálních prostředí, resp. tvorbu privátního cloudu, nabízíme nástroj SUSE OpenStack Cloud, založený na open-source projektu OpenStack. Umožňuje vytvořit a spravovat velice jednoduše privátní cloud, zejména výrazně zrychluje jeho instalaci. To se dá dobře demonstrovat opakovanými úspěchy vývojářů SUSE na soutěžích o co nejrychlejší instalaci prostředí OpenStack, kde to zvládají v řádu několika minut. Tato jednoduchost instalace je primární deviza, jelikož umožňuje jednoduše si udělat vlastní privátní cloud i těm, kteří by o tom jinak neuvažovali.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: