Momo je fenka cavapoo, která svými náhodnými stisky kláves bezdrátové klávesnice vytváří jednoduché počítačové hry. Technicky to funguje tak, že Raspberry Pi s připojenou bluetooth klávesnicí posílá text do Claude Code, který pak v Godotu píše hry a sám je i testuje pomocí screenshotů a jednoduchých simulovaných vstupů. Za stisky kláves je Momo automaticky odměňována pamlsky. Klíčový je pro projekt prompt, který instruuje AI, aby i
… více »GNU awk (gawk), implementace specializovaného programovacího jazyka pro zpracování textu, byl vydán ve verzi 5.4.0. Jedná se o větší vydání po více než dvou letech. Mezi četnými změnami figuruje např. MinRX nově jako výchozí implementace pro regulární výrazy.
Internetový prohlížeč Ladybird ohlásil tranzici z programovacího jazyka C++ do Rustu. Přechod bude probíhat postupně a nové komponenty budou dočasně koexistovat se stávajícím C++ kódem. Pro urychlení práce bude použita umělá inteligence, při portování první komponenty prohlížeče, JavaScriptového enginu LibJS, bylo během dvou týdnů pomocí nástrojů Claude Code a Codex vygenerováno kolem 25 000 řádků kódu. Nejedná se o čistě autonomní vývoj pomocí agentů.
Byl vydán Mozilla Firefox 148.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově lze snadno povolit nebo zakázat jednotlivé AI funkce. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 148 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána nová verze 22.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 22.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
X86CSS je experimentální webový emulátor instrukční sady x86 napsaný výhradně v CSS, tedy bez JavaScriptu nebo dalších dynamických prvků. Stránka 'spouští' assemblerovový program mikroprocesoru 8086 a názorně tak demonstruje, že i prosté CSS může fungovat jako Turingovsky kompletní jazyk. Zdrojový kód projektu je na GitHubu.
Po šesti letech byla vydána nová verze 1.3 webového rozhraní ke gitovým repozitářům CGit.
Byla vydána nová verze 6.1 linuxové distribuce Lakka (Wikipedie), jež umožňuje transformovat podporované počítače v herní konzole. Nejnovější Lakka přichází s RetroArchem 1.22.2.
Matematický software GNU Octave byl vydán ve verzi 11.1.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vedle menších změn rozhraní jsou jako obvykle zahrnuta také výkonnostní vylepšení a zlepšení kompatibility s Matlabem.
Weston, referenční implementace kompozitoru pro Wayland, byl vydán ve verzi 15.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu společnosti Collabora. Vypíchnout lze Lua shell umožňující psát správu oken v jazyce Lua.
Richard Jan Voigts
Součástí SUSE Linux Enteprise Serveru (SLES) jsou oba dva open-source hypervisory, a sice KVM i Xen. Pro zajímavost, společnost SUSE dodala první enterprise distribucí iLinuxu, která obsahovala open-source hypervisor. Kromě toho poskytuje možnost virtualizace bez hypervisoru, a tou jsou linuxové kontejnery, resp. Docker. KVM, Xen i linuxové kontejnery jsou přímo součástí operačního systému, není potřeba nic dalšího dokupovat.
Kontejnery jsou v podstatě běžné procesy, oddělené mechanismy linuxového jádra, které na něm běží každý nezávisle na druhém. Kontejnery umožňují jak izolaci jednotlivých aplikací, tak i výrazně větší konsolidaci. Na jednom počítači jich může být řádově více než virtuálních strojů. V jednom kontejneru může běžet jen jedna aplikace (pak to jsou aplikační kontejnery) nebo komplet operační systém, tedy bez jádra (potom to jsou systémové kontejnery). V obou případech procesy běží přímo na linuxovém jádře a využívají jeho standardní mechanismy, jako control groups nebo name spaces pro oddělení kontejnerů od sebe, to všechno bez potřeby mezivrstvy dedikovaného hypervisoru.
Docker je sadou nástrojů pro jednoduché spouštění kontejnerů, jejich ovládání a manipulaci s nimi. Technologii Docker podporujeme jako součást operačního systému SLES, a to na všech podporovaných architekturách včetně IBM Power a z Systems, což je unikátní pro SUSE. Jelikož aspekt bezpečnosti je pro naše zákazníky klíčový, máme pro Docker také nástroje na kontrolu nebo aktualizaci kontejnerů, resp. soukromé „registry“, neboli úložiště pro kontejnery, které umožňují autorizaci, případně přidělování různých rolí.
Oba hypervisory vycházejí z open source a jsou prakticky ekvivalentní. Xen je starší, vznikl dříve a SUSE jej stále dodává, zákazníci jej stále používají, stejně jako někteří velcí hráči, například i Amazon pro svůj veřejný cloud. Xen je samostatný hypervisor (typ 1), běžící přímo na hardwaru. Hypervisor KVM je integrovaný přímo do jádra Linuxu a funguje jako jeho součást (typ 2). KVM se vyvíjí velice rychle a i na něj dnes už spoléhají zákazníci v produkčním prostředí. Z hlediska použití jsou víceméně ekvivalentní, závisí na zkušenostech administrátorů s tím kterým hypervisorem, případně na tom, co na něm bude ve virtuálních strojích běžet. Nejlepší je si obojí zkusit a podle toho se rozhodnout.
Pro tyto případy má SUSE strategii, které říkáme Perfect Guest, jejímž cílem je, aby SLES fungoval na většině dnes používaných hypervisorů třetích stran, ať už jde o VMware, Microsoft Hyper-V, Citrix XenServer, Oracle VM, nebo poskytovatelů soukromých či veřejných cloudů, z těch velkých například opět Microsoft Azure, AWS (Amazon Web Services), Google, IBM, HP apod., abychom vyjmenovali ty nejznámější. Pro tyto prostředí samozřejmě máme paravirtualizované ovladače, které umožňují rychlejší běh virtuálních strojů pomocí „zkrácení“ cesty, například vstupně/výstupních operací přes hypervisor, případně další nástroje, například pro komunikaci s infrastrukturou cloudových operátorů.
Primárním nástrojem od nás je SUSE Manager, což je nástroj pro monitorování a správu systémů. Běží nezávisle na tom, kde běží hypervisor, resp. jaké je cílové prostředí, pokud je to tedy Linux. Je určen pro monitorování, aktualizace, konfigurace a automatizaci linuxových strojů, a to nezávisle na tom, zda jsou na fyzických serverech, jestli běží jako virtuální stroje, nebo jsou někde v privátním či veřejném cloudu.
Pro pokročilou správu virtuálních prostředí, resp. tvorbu privátního cloudu, nabízíme nástroj SUSE OpenStack Cloud, založený na open-source projektu OpenStack. Umožňuje vytvořit a spravovat velice jednoduše privátní cloud, zejména výrazně zrychluje jeho instalaci. To se dá dobře demonstrovat opakovanými úspěchy vývojářů SUSE na soutěžích o co nejrychlejší instalaci prostředí OpenStack, kde to zvládají v řádu několika minut. Tato jednoduchost instalace je primární deviza, jelikož umožňuje jednoduše si udělat vlastní privátní cloud i těm, kteří by o tom jinak neuvažovali.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: