Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Více než 10 měsíců uběhlo od posledního dílu nekonečného seriálu shrnujícího novinky programů pro práci s fotografiemi na Linuxu. Mezitím se událo hodně věcí, takže se na vše podstatné pojďme podívat blíže.
Od loňského září se toho událo dost na poli grafických programů pro Linux. Pojďme se společně podívat na GIMP s podporou 16/32/64bit barev, digiKam mířící ke Qt5 portu, nový darktable 2.x, editor Krita postavený kolem Qt5 a další a další věci.
Tentokrát to bude relaxační téma. Podíváme se na to, jak vám může UPnP usnadnit život, pokud máte telefon s Androidem. Ačkoliv se tento seriál bude postupně zabývat hlavně konfigurací DLNA serverů na Linuxu, nemusí používání těchto standardů znamenat všemožné nastavování, ladění a tak dále. Má to koneckonců přeci být „Plug and Play“!
Tentokrát se podíváme na první implementaci DLNA na serverové straně. Je jí PS3 Media Server, multiplatformní aplikace napsaná v Javě.
DLNA (Digital Living Network Alliance) je sdružení, které má na starosti přípravu protokolů UPnP AV a certifikaci především domácích multimediálních zařízení. Nejčastěji se s těmito protokoly setkáme při distribuci filmů, hudby a fotografií z domácího serveru (Digital Media Server) k přehrávači (Digital Media Player), ať už je jím přímo televize nebo zařízení připojené k televizi.
Karaoke může být skvělá zábava nejen na párty a oslavách. Jak si této zábavy užít i v Linuxu díky aplikaci PyKaraoke, která je pravděpodobně jednou z nejpokročilejších karaoke přehrávačů pro linuxové systémy, se podíváme v následujících několika odstavcích.
Editor, který vám dnes představím, je mladý program OpenShot, sloužící k nelineárnímu střihu videa. Věnuji mu dnešní článek především kvůli nové verzi s označením 1.0, která nedávno vyšla.
Miro vám usnadní stahování a sledování video a audio pořadů zdarma dostupných na internetu. A je jich dostupných opravdu hodně. Na své si přijdou i příznivci HD (videa ve vysokém rozlišení). Pohodlné a intuitivní ovládání programu dává význam frázi „just works“ (prostě funguje).
PiTiVi je asi tři roky starý střihový program napsaný v Pythonu a GTK+ a pro práci s multimédii používá GStreamer. Momentálně je ve vývoji, a tak zdaleka neposkytuje tolik funkčnosti jako Kdenlive, LiVES nebo OpenMovieEditor.
DVDStyler je multiplatformní program (ano, funguje i na Windows) pro vytváření profesionálně vypadajících DVD i interaktivních DVD menu. Uživatelské rozhraní je však dostatečně jednoduché na to, aby práci s programem zvládl i začátečník.
Dnes o nelineárním střihovém programu Open Movie Editor. Jde sice o one-man-show, ale nelze mu upřít, že za těch pár let, co je vyvíjen, dosáhl velice slušných vlastností.
LiVES (název je rekurzivní akronym LiVES is a Video Editing System) slouží k práci s videem, jeho vývoj započal už v roce 2002. Po dlouhé době dospěl do verze 1.0.0.
V Praze došlo k úplnému vypnutí pozemního analogového televizního vysílání. Ze všech stran nás upozorňují na nutnost pořízení DVB-T set-top boxu, alternativou je pak kabelová TV, satelit nebo TV přes internet. Dnes jsem si připravil povídání o další alternativě digitalizace, při které samozřejmě využijeme Linux: DLNA (Digital Living Network Alliance).
Dnes vás čeká zbytek vlastností Kdenlive. Naučíte se pracovat se zarážkami, záložkami, výběrem časové osy, vytvoříte titulky a slideshow pro použití v časové ose. A nakonec své video vyrenderujete a exportujete na DVD.
Dnešní díl věnuji zvukovým a obrazovým efektům přítomným v Kdenlive. Je jich docela dost, takže se pojďte seznámit. Navíc zmíním aplikaci a kombinace efektů.
V dnešním díle průvodce po Kdenlive se dozvíte něco o projektech, profilech, nahrávání videa a o přechodech a dostanete se také k prvnímu střihu.
Kdenlive slouží pro vícestopý střih videa, jeho úpravu, přidávání video a audio efektů a dokončení finálního výstupu; do souboru, na DVD nebo pro video servery. Kdenlive lze použít jak pro zcela jednoduchá amatérská videa, tak pro větší projekty. V tomto průvodci se vám pokusím Kdenlive přiblížit, ukázat vám jeho možnosti.
Po pěti letech od prvního vydání v roce 2003 vyšla 10. prosince 2008 nová verze hudebního přehrávače Amarok. Tento program se stal po svém uvedení jednou z nejpopulárnějších čistě linuxových uživatelských aplikací, takže verze 2.0 pochopitelně vzbuzuje velká očekávání. Jste zvědaví na nové vlastnosti? Pokračujte ve čtení.
Malé povídání o hardwarové akceleraci HD videa v Linuxu. Co je potřeba překonat, aby bylo možné přehrávat Blu-Ray (DRM a spol.). Jak je to s x264. Gallium3D.
Pro hraní her využívajících DirectX pod Wine je třeba jej nejdříve nainstalovat. V tomto článku se dozvíte, jak nainstalovat DirectX 9.0c do Wine a jak nastavit různé související věci v registrech.
Oblasti hudebního softwaru v současnosti jednoznačně dominují dva operační systémy - MacOS X a MS Windows. Není tomu tak dávno, co prakticky veškeré pokusy o audio aplikace pro GNU/Linux budily spíše úsměv na tvářích uživatelů těchto platforem, kteří jsou hýčkáni nepřebernou nabídkou profesionálních audio aplikací a několikagigabajtovými virtuálními instrumenty s vyšperkovaným grafickým rozhraním. Uživatel Linuxu dřel bídu s nouzí a ať chtěl či nechtěl, k ukojení svých hudebních choutek musel rebootovat do výše zmíněných systémů. Časy se ale (snad) mění...
Poslední díl seriálu o přehrávači VLC media player se zaměřuje na používání jeho součásti VLM – správce vysílání, který umožňuje streamovat více multimediálních zdrojů zároveň a nabízet službu Video-On-Demand, video na přání.
Vysílání multimediálního obsahu po síti v režii přehrávače VLC media player, to nejsou jen síťové protokoly, ale též kódování zvuku a videa v reálném čase, vkládání loga a textů do videa a možnosti vícenásobného zpracování zdroje. Podívejme se, jak na to.
Hlavní devizou VLC je nepochybně možnost streamování – vysílání multimediálního obsahu po síti. Následující text lehce nastiňuje široké možnosti takového počínání a podrobněji se pak věnuje základnímu vysílacímu modulu a problematice vícesměrového vysílání (multicast).
Pro vymezení vlastností přehrávání disponuje VLC celou řadou nastavení a filtrů – představíme si nejpoužívanější a nejzajímavější z nich. Většina se samozřejmě dá interaktivně aplikovat z ovládacího rozhraní přehrávače, zde se však opět přidržíme příkazové řádky.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz