abclinuxu.cz AbcLinuxu.cz itbiz.cz ITBiz.cz HDmag.cz HDmag.cz abcprace.cz AbcPráce.cz
AbcLinuxu hledá autory!
Inzerujte na AbcPráce.cz od 950 Kč
Rozšířené hledání
×
včera 23:15 | IT novinky
Firma Raptor Computing Systems, která stojí také za pracovní stanicí Talos II, představila levnější desku Blackbird s podporou jednoho 4-/8jádrového CPU POWER9 Sforza a formátem microATX; bližší specifikace jsou ve wiki výrobce.
Fluttershy, yay! | Komentářů: 0
včera 22:11 | Zajímavý projekt

Byla vydána verze 1.0 svobodné federalizované platformy pro sledování a sdílení videí, alternativy YouTube s podporou P2P, PeerTube (Wikipedie). Za vývojem PeerTube stojí nezisková organizace Framasoft snažící se mimo jiné nahradit svými svobodnými Frama službami služby společnosti Google (De-google-ify Internet).

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
včera 19:44 | Zajímavý projekt

Společnost System76 prodávající počítače s Pop!_OS nebo Ubuntu plánuje prodej vlastního open source počítače s názvem Thelio. Informací je poskrovnu. Na Twitteru byla představena open source rozšířující deska (daughterboard), která by měla převzít funkce proprietárního softwaru na základní desce (motherboard).

Ladislav Hagara | Komentářů: 2
včera 00:22 | Nová verze

Google Chrome 70 byl prohlášen za stabilní (YouTube). Nejnovější stabilní verze 70.0.3538.67 tohoto webového prohlížeče přináší řadu oprav a vylepšení. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube). Opraveno bylo 23 bezpečnostních chyb.

Ladislav Hagara | Komentářů: 6
16.10. 22:44 | Komunita

Open source nástroj pro monitorování zabezpečení počítačových sítí Bro (Bro Network Security Monitor, Wikipedie) byl přejmenován na Zeek (Zeek Network Security Monitor). Nový název bez negativní konotace by měl být pro uživatele atraktivnější.

Ladislav Hagara | Komentářů: 13
16.10. 22:00 | Nová verze

Po dvou letech od vydání verze 0.4 byla vydána nová major verze 5 linuxové distribuce elementary OS (Wikipedie) vycházející z Ubuntu. Kódové jméno této nejnovější verze je Juno. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na Medium.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
16.10. 18:33 | Komunita

Svobodná decentralizovaná mikroblogovací platforma a sociální síť podobná Twitteru Mastodon (Wikipedie) slaví 2 roky. Krátkou historii a milníky shrnuje příspěvek na blogu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 0
16.10. 11:11 | Zajímavý článek

Společnosti Microsoft, Google, Apple i Mozilla včera shodně oznámily, že z jejich webových prohlížečů Internet Explorer, Edge, Chrome, Safari a Firefox počátkem roku 2020 odstraní protokoly TLS 1.0 a TLS 1.1. Michal Špaček v článku Vypněte TLS 1.0 a 1.1 už dnes na svých stránkách informuje, že TLS 1.0 a 1.1 lze vypnout již dnes. Ověřit to lze například pomocí SSL Labs Server Testu.

Ladislav Hagara | Komentářů: 13
16.10. 05:55 | Humor

Banksy před několika dny šokoval umělecký svět svým obrazem, jenž se přímo v aukční síni po svém prodeji za více než 30 milionů korun sám částečně skartoval. Z obrazu Dívka s balónem vznikl obraz Láska v koši. Command Line Magic ukazuje, jak na podobného Banksyho z příkazového řádku.

Ladislav Hagara | Komentářů: 3
15.10. 16:55 | Komunita

Handshake, decentralizovaná certifikační autorita a peer-to-peer DNS aneb DNS v blockchainu, postupně rozděluje mezi svobodné a open source projekty celkově 10,2 milionu dolarů. V srpnu získalo 300 000 dolarů GNOME a 100 000 dolarů GIMP. Dnes oznámila nezisková organizace KDE e.V. zastupující komunitu kolem KDE v právních a finančních záležitostech, že od Handshake získala 300 000 dolarů, z čehož 100 000 dolarů je alokováno pro multiplatformní balík svobodných kancelářských a grafických aplikací Calligra.

Ladislav Hagara | Komentářů: 69
Přispíváte osobně k vývoji svobodného softwaru?
 (41%)
 (42%)
 (23%)
 (23%)
 (11%)
 (36%)
Celkem 231 hlasů
 Komentářů: 12, poslední včera 21:18
Rozcestník

Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)

15. 1. 2010 | Lukáš Jelínek | Sítě | 11463×

Greylisting patří mezi opatření kontroverzní, nicméně v praxi velmi účinná. Program Postfix lze snadno spřáhnout s nástrojem pro realizaci této ochranné metody. Následující odstavce ukáží, jak na to. Nebude ale chybět ani představení jedné další záležitosti, která s provozem poštovního serveru a ochranou proti spamu souvisí – rozdělení rolí přebírání pošty od klientů a jejího doručování.

Obsah

Greylisting – ano/ne?

link

Greylisting (též graylisting) je antispamová metoda založená na faktu, že při odesílání spamu se obvykle odesílá jedna zpráva za druhou, aniž by se řešilo selhání doručení. Je prostě jednodušší zkusit to doručit většímu počtu příjemců, než řešit, že některé servery to dočasně odmítnou přijmout a bude nutné opakovat pokus o doručení. Legitimní servery však odmítnutou zprávu zkusí doručit později znovu.

Výhody greylistingu

link

Greylisting znamená, že při příjmu zprávy server zkontroluje ve své databázi, zda zná trojici server-odesílatel-příjemce. Pokud trojici zná, zprávu přijme, jinak ji odmítne, typicky s kódem 450. Od neúspěšného pokusu začíná běžet lhůta (například 2 nebo 5 minut), během které je doručení zprávy se stejnou trojicí odmítáno. Po vypršení této lhůty server zprávu přijme, není-li odmítnuta z jiného důvodu.

Existence lhůty má hlavní smysl v tom, že pokud by se přece jen odesílající server pokusil spam znovu doručit, může se již mezitím objevit na černých listinách a vyhodnocení takové zprávy jako spam je mnohem pravděpodobnější. Greylisting bývá nastaven tak, že po úspěšném přijetí určitého počtu zpráv nebo uplynutí určité doby od prvního úspěšného doručení se trojice přidá do databáze permanentně (zůstane tam do případného ručního odebrání), jinak se po nastavené době tato trojice odstraní a systém se pro ni tedy vrátí do stavu, jako kdyby ji vůbec neznal.

Toto celé funguje v praxi jako velmi účinný filtr, přestože již řadu let můžeme číst o tom, že si s ním spammeři brzy snadno poradí. Zatím si neporadili, resp. se spíše ani nesnažili, protože greylisting stále patří k velmi málo používaným metodám. Velmi výhodné je, že je drtivá většina spamu odmítnuta hned na začátku, před analýzou zprávy, proto se ušetří nemálo systémových prostředků, které by byly potřeba na zpracování hlaviček a těla zprávy.

Nevýhody greylistingu

link

Jak už to v životě bývá, každá věc má své výhody i nevýhody. Greylisting má nevýhod hned několik. Především je vždy problém s tím, že první zpráva s příslušnou trojicí parametrů je zpožděna minimálně o dobu nastavené prodlevy, v praxi samozřejmě o něco více. Někdy také zpráva nemusí být doručena vůbec, protože je odesílající server špatně nastaven (což však odesílatele ani příjemce nezajímá, oni prostě chtějí komunikovat).

Další nevýhodou je, že v některých případech se neodesílá z jednoho serveru (resp. IP adresy), nýbrž z většího počtu, z tzv. poolu. Cílový server proto povolí příjem z jedné adresy, příští pokus ale může být z jiné. Pokud má pool mnoho adres a další pokusy následují s prodlužovanou periodou, může být zpráva doručena až po mnoha hodinách nebo i dnech, případně vůbec.

Problémy greylistingu jsou ale do značné míry řešitelné. Jednak lze greylisting vypnout pro příjemce, kteří si nepřejí ho používat a dávají přednost hladkému doručování, i za cenu většího množství spamu. Dále lze využívat (místo povolování jednotlivých IP adres) povolování příjmu celých bloků adres, je-li povolen příjem z jediné z nich – tím se odstraní většina problémů s pooly, aniž by přitom výrazněji utrpěla účinnost ochrany. Problematické servery lze dát na bílou listinu (whitelist), takže i pro ně jsou zprávy přijímány bez působení greylistingu. A konečně poslední věcí je vhodné nastavení prodlevy. Výchozí hodnota bývá 5 minut, lze ji zkrátit na 2 minuty, což v mnoha případech značně urychlí doručení prvně odmítnuté zprávy (byť to samozřejmě takto rychlé doručení nezaručuje).

Realizace greylistingu

link

Samotný program Postfix neobsahuje funkcionalitu greylistingu. Je proto třeba ji realizovat externě, pomocí vazby na Postfix přes roli „policy service“. Obecně totiž Postfix umožňuje dotazovat se vnější služby na to, jak má se zprávou naložit – a nemusí se jednat jen o greylisting, funkce je zcela obecná. Služba vyhodnotí, zda se má zpráva přijmout, či odmítnout (a když odmítnout, tak jakým způsobem), a oznámí to zpět Postfixu, který se podle toho zachová.

Služeb, kterými lze realizovat greylisting, existuje více. Následující řádky se budou vztahovat k programu Postgrey, nicméně není nutné použít právě tento, k dispozici jsou například programy SQLgrey, tumgreyspf, Greylist Daemon nebo Policyd. Případně si lze napsat vlastní implementaci (není to složité), nicméně vzhledem k aktuální nabídce pravděpodobně není důvod tak činit.

Instalace a konfigurace programu Postgrey

link

Postgrey je program (démon) napsaný v jazyce Perl. Je k dispozici prostřednictvím balíčku ze standardních repozitářů většiny běžných distribucí, případně ho lze získat z webu autora. Po instalaci je potřeba nastavit jeho spouštění, pokud to neproběhlo v rámci instalace balíčku. Standardní metodou je spouštění v rámci runlevelu.

Trochu nepříjemné je, že Postgrey nemá běžný konfigurační soubor. Parametry se dají zadávat jen prostřednictvím příkazové řádky. Některé distribuce, například Debian, to však řeší tím, že se dá vše potřebné nastavit v /etc/default/postgrey, konkrétně v proměnných prostředí POSTGREY_OPTS (základní parametry) a POSTGREY_TEXT (text použitý při odmítnutí zprávy – kvůli případným mezerám nelze nastavovat přes POSTGREY_OPTS).

Co všechno je potřeba nastavit? Především je to komunikační socket. Lze použít internetový nebo lokální (unixový). V prvním případě není třeba řešit práva a dostupnost, je ale nepatrně vyšší režie a k socketu má přístup jakýkoli lokální proces. Tady jsou příklady nastavení:

--unix=/var/run/postgrey/socket
--inet=127.0.0.1:60000

V případě unixového socketu je potřeba, aby měl Postfix právo k němu přistupovat. Protože se pro program Postgrey standardně vytváří uživatel a skupina postgrey, stačí potom, aby bylo pro skupinu postgrey zajištěno právo vstupu do adresáře /var/run/postgrey a aby uživatel postfix byl členem této skupiny. Samotný socket dovoluje přístup každému a nejde to přes parametry příkazové řádky změnit, čili omezení přes adresář je jediné možné. I tak ale nejde o bezpečnostně kritickou věc, proto není třeba se tím příliš trápit. Ostatně u internetového socketu (druhý řádek) má přístup obecně každý z místního stroje.

Lze ale nastavovat i další věci. Například můžeme chtít nastavit dobu prodlevy, změnit dobu odstraňování nevyužívaných záznamů („čištění whitelistu“, odstraňování dočasných položek) nebo délku okna pro první pokus o opakované doručení. Celé i se socketem by to vypadalo takto (v souboru /etc/default/postgrey):

POSTGREY_OPTS="--unix=/var/run/postgrey/socket --delay=120 --max-age=90 --retry-window=4"

Tímto nastavením zajistíme prodlevu 2 minuty, životnost dočasných položek (těch, které nejsou uloženy jako permanentní) 90 dnů a okno pro opakované pokusy 4 dny. Parametrů lze nastavovat mnohem více, všechny najdete v manuálu postgrey(8).

Ve výchozím nastavení Postgrey nepracuje s jednotlivými IP adresami klientů, nýbrž s částmi bez posledního bajtu (čili jde o síťovou masku /24 čili 255.255.255.0). Tím se do značné míry řeší problém s pooly, které bývají typicky rozlišeny jen koncovým bajtem adresy, i když to samozřejmě může přinést větší propustnost pro spam. Pomocí --lookup-by-host lze toto chování vypnout.

Dále existují ještě soubory s whitelisty. Standardně jsou to dvě dvojice. Vždy jeden soubor ve dvojici je distribuční (může se aktualizovat při aktualizaci balíčku) a druhý lokální, administrátorský. Jde o soubory whitelist_clients, resp. whitelist_clients.local (whitelist klientů) a whitelist_recipients, resp. whitelist_recipients.local (whitelist příjemců). V první dvojici jsou obsaženy jmenné nebo IP adresy klientů, ze kterých se mají zprávy přijímat bez použití greylistingu, ve druhé pak adresy příjemců, kteří si nepřejí greylisting nebo u nich není z technických důvodů vhodný.

Klienty lze uvádět jako jednotlivé IP adresy či doménová jména, částečné IP adresy, adresy s maskami (CIDR) nebo pomocí regulárních výrazů. U klientů lze uvádět úplné adresy, domény, uživatelská jména nebo opět regulární výrazy. Tady je malá ukázka souboru whitelist_recipients.local:

admin@
franta@moje.domena
jina.domena

Uvedený soubor vyřadí greylisting (a tedy zajistí okamžitý příjem zpráv) pro uživatele admin v každé obsluhované doméně, pro uživatele s adresou franta@moje.domena a pro celou doménu jina.domena.

Nastavení programu Postfix

link

Aby greylisting fungoval, musí se ještě nastavit program Postfix, aby se u běžícího démona Postgrey dotazoval na příslušné trojice klient-odesílatel-příjemce. To se zajistí přidáním pravidla do sady pro kontrolu příjemce v souboru main.cf:

smtpd_recipient_restrictions =
  permit_mynetworks,
  reject_non_fqdn_recipient,
  reject_unknown_recipient_domain,
  check_recipient_access hash:/etc/postfix/access,
  permit_sasl_authenticated,
  reject_unauth_destination,
  check_policy_service unix:/var/run/postgrey/socket,
  permit

Jak vidíte, oproti předchozímu tvaru (z šestého dílu seriálu) přibyl pouze předposlední řádek, kde se jako policy service nastavuje unixový socket programu Postgrey. Toto pořadí zajišťuje, že se greylisting použije až jako poslední rozhodovací kritérium o přijetí zprávy. Nemá totiž smysl, aby se greylisting aktivoval i v případě pokusů o doručení do cizí domény (tedy před reject_unauth_destination) nebo dokonce i pro ověřené klienty (tedy před permit_sasl_authenticated).

Leckoho asi napadne, že pro vyřazení greylistingu pro určité klienty nebo příjemce, případně odesílatele, by šlo s výhodou využít i této konfigurace. Skutečně ano, a to často dokonce ještě výhodněji než při vložení do konfigurace programu Postgrey. Tady je takový námět:

smtpd_recipient_restrictions =
  permit_mynetworks,
  reject_non_fqdn_recipient,
  reject_unknown_recipient_domain,
  check_recipient_access hash:/etc/postfix/access,
  permit_sasl_authenticated,
  reject_unauth_destination,
  check_recipient_access mysql:/etc/postfix/mysql/no-greylisting.cf 
  check_policy_service unix:/var/run/postgrey/socket,
  permit

Přibyl zde řádek těsně před greylistingem. Tento řádek obsahuje ověřování příjemce v databázi MySQL, a to pomocí dotazu nakonfigurovaného v souboru /etc/postfix/mysql/no-greylisting.cf. Podobně by šel použít třeba LDAP nebo nějaká jiná metoda. O vypnutí greylistingu tak může rozhodovat přímo příslušný uživatel (přes nějaké administrační rozhraní); není třeba, aby administrátor kvůli tomu zasahoval ručně do nějakého souboru. Greylisting pak může sloužit opravdu k plné spokojenosti, protože kdo ho nechce používat, může ho snadno vypnout – nebo může být naopak ve výchozím nastavení vypnutý a uživatel si ho při nadměrném přívalu spamu sám zapne.

       

Hodnocení: 100 %

        špatnédobré        

Nástroje: Tisk bez diskuse

Tiskni Sdílej: Linkuj Jaggni to Vybrali.sme.sk Google Del.icio.us Facebook

Komentáře

Vložit další komentář

15.1.2010 08:36 bigBRAMBOR | skóre: 31
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
nevyhody greylistingu kompenzuji autowhitelisintgem. Pokud server uspesne poslechne, a zareaguje na greylisting tak jak ma, je na predem urcenou dobu zarazen do whitelistu. Treba na 14 dni.

geoip - zjistuji automaticky lokaci IP adresy. Nektere staty mam cele na whitelistu. To sice trochu snizuje ucinost, ale vetsina spamu jde z pár lokací.
15.1.2010 09:21 w3432
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
vetsina spamu jde z pár lokací.

vazne? jak moc je to spolehlive? ja mel za to, ze vetsina spamu jde z botnetu takze jsou ty zdrojove ip tak nejak "normalne" rozdeleny :)
15.1.2010 10:29 bigBRAMBOR | skóre: 31
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
pomery v % treba zde

tudis maily z CR a SK nezdrzuju, samozrejme to o neco poslehlivost snizi, ale nijak dramaticky
Luk avatar 15.1.2010 14:19 Luk | skóre: 47 | blog: Kacířské myšlenky | Kutná Hora
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
nevyhody greylistingu kompenzuji autowhitelisintgem. Pokud server uspesne poslechne, a zareaguje na greylisting tak jak ma, je na predem urcenou dobu zarazen do whitelistu. Treba na 14 dni.
To je například u Postgreye standardní chování a zmiňuji ho, i když ne přesně takhle. Nicméně to nekompenzuje nevýhody greylistingu. Hlavní nevýhodou je to, že první zpráva dojde vždycky pozdě, není-li greylisting přímo vyřazen (například pro konkrétní doménu odesílatele).
LinuxMarket - linuxový e-shop | LinuxEXPRES - linuxový magazín | OpenOffice.cz - portál uživatelů OpenOffice/LibreOffice
17.1.2010 23:23 J
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
A nechce to spis trochu osvety ? Odkdy je mail garantovana sluzba ? Od kdy maji maily chodit v radu vterin ? Aktualne mam na firemnim mailserveru vcelku brutalni nastaveni (chodilo cca 4-5k spamu/den) + cca 20 - 30 vyjimek (bridilove co si neumej nastavit svy DNS/servery). Jasne ze tam koncej i "nespamovy" maily, ale pokud chce nekdo jezdit po silnici, tak si taky musi nejdriv udelat ridicak. Pokud je nekdo dobytek a neumi si to nastavit nebo neni schopen o konfiguraci nekoho pozadat ... ma proste smulu.
17.1.2010 23:55 Ondrej 'SanTiago' Zajicek
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
A nechce to spis trochu osvety ? Odkdy je mail garantovana sluzba ? Od kdy maji maily chodit v radu vterin ?

Osveta by mela byt v tom, ze by uzivatele meli vedet, ze e-mail muze fungovat v radu sekund a pokud tomu tak neni, tak se s tim nemusi smirit a muzou prejit k jinemu poskytovateli, u ktereho to tak fungovat bude.
18.1.2010 10:10 bigBRAMBOR | skóre: 31
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
a kde jim maily budou chodit nejenom rychle, ale taky jim jich prijde daleko vic - treba o tech 5k :-D
15.1.2010 08:52 trekker.dk | skóre: 71
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
Někdy také zpráva nemusí být doručena vůbec, protože je odesílající server špatně nastaven
Jo, například si plete chybu 4xx s 5xx (a tvrdí, že to nejde doručit), posílá odesílateli zprávu o tom, že se to doručí později (a odesílatel si následně myslí, že vůbec),...
Quando omni flunkus moritati
Prokop Mikule avatar 15.1.2010 09:31 Prokop Mikule | skóre: 9
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
Celkem zajimave je nakombinovat postgrey s postfwd (http://postfwd.org/). Selektivni greylisting pro dynamicke rozasahy apod.
15.1.2010 12:53 honza
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
Byla nebyla jedna implementace greylistingu

Firma A s greylistem se snažila doručit do firmy B, která u každého emailu kontrolovala existenci odesilatele. Email přišel z A do B, kde došlo k ověřování. Firma B byla při ověřování odmítnuta, protože nebyla v databázi greylistu. Email byl firmou B odmítnut, protže neexistoval uživatel ve firmě A ...

15.1.2010 13:53 Father Hurley
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
To je ponekud zmatena pohadka.
15.1.2010 14:47 Radovan Garabík
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
Email byl firmou B odmítnut, protže neexistoval uživatel ve firmě A

... a tu administrátor (nevieme ktorý) urobil chybu. Správne nastavený greylisting vráti 4xx kód, a správne nastavené overovanie existencie odosielateľa 4xx nepovažuje za neexistenciu, ale vráti tiež 4xx, takže A sa pokúsi za pár minút, kedy už B bude v databáze a A vráti úspech a B mail prijme.

Používam obidve, aj greylisting aj overovanie, a mail medzi dvojicou takýchto serverov bez problémov prejde na tretí pokus.
20.1.2010 15:11 st. Grumpa | skóre: 12
Rozbalit Rozbalit vše Jde to i bez greylistingu
Několik let jsem byl nadšeným instalátorem greylistingu, ale už nejsem. Konfigurace serveru je tak jednodušší a množství neodfiltrovaného spamu prakticky nestouplo. Spamassassin je prostě bůh. Spouštím ho v MailScanneru - další boží věcička a doplní-li se o MailWatch jsem šťastný a spokojený správce. Dobré maily ve spamu nekončí a doručeného spamu je minimálně. Co víc si uživatel může přát? Snad jen šíleného admina, který mu kvůli purifikaci netu hází obchodní maily do karantény, nebo je radší vůbec odmítá. Nemyslím si, že koncový uživatel by měl pykat. Tohle si mají admini vyřizovat mezi sebou, ne? :o)
6.9.2013 11:53 Denny
Rozbalit Rozbalit vše Re: Stavíme poštovní server – 11 (greylisting, MSA)
Vím že tohle je starý článek, ale líbila se mi myšlenka per user zapínání/vypínání postgrey. Ale vůbec jsem z článku nepochopil jak to má autor vymyšlený. Ani google mi na prvních pár dotazů nepomohl. Tak snad jen pro někoho kdo by sem zabloudil,...

nadefinoval jsem si vlastni tridu restrictions
smtpd_restriction_classes = postgrey_r_class
postgrey_r_class = check_policy_service inet:127.0.0.1:10023
restrikce příjemců
smtpd_recipient_restrictions = reject_unauth_pipelining,
                reject_non_fqdn_sender,
                reject_unknown_recipient_domain,
                permit_sasl_authenticated,
                reject_unauth_destination,
                check_recipient_access proxy:mysql:/etc/postfix/sql/mysql_virtual_postgrey_maps.cf,
                permit
takhle to pravděpodobně bude hlásit že proxy není nastavená na tu tabulku, tak si jen vyjeďte postconf -d default a pridejte si ji
proxy_read_maps = $local_recipient_maps ... proxy:mysql:/etc/postfix/sql/mysql_virtual_postgrey_maps.cf
a pak jeste query pro mysql takhle
SELECT IF(`postgrey` = 1,'postgrey_r_class','OK') FROM `mailbox` WHERE `username` = '%s' AND `active` = '1'
takle pokud je postgrey z dtb 1 tak se zavola nově nadefinovaná třída, pokud ne tak OK a postfix skočí na další pravidlo. Mělo jit nadefinovat vypinaní/zapinání jednotlivých restriction (třeba různé externí blacklisty)

Založit nové vláknoNahoru

ISSN 1214-1267   www.czech-server.cz
© 1999-2015 Nitemedia s. r. o. Všechna práva vyhrazena.