Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
Byla vydána verze 1.94.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example. Zveřejněny byly výsledky průzkumu mezi vývojáři v programovacím jazyce Rust: 2025 State of Rust Survey Results.
Google zveřejnil seznam 185 organizací přijatých do letošního Google Summer of Code (GSoC). Dle plánu se zájemci přihlašují od 16. do 31. března. Vydělat si mohou od 750 do 6600 dolarů. V Česku a na Slovensku je to 900 dolarů za malý, 1800 dolarů za střední a 3600 dolarů za velký projekt. Další informace v často kladených otázkách (FAQ). K dispozici jsou také statistiky z minulých let.
MapTiler je specializovaný software pro tvorbu a následnou publikaci zoomovatelných map a mapových služeb z rastrových obrázků. To se hodí v případě, že chcete překrýt mapu vlastním obrázkem, například pro zobrazení plánu dopravní stavby na mapě, historické mapy v současném světě, ortofota z dronu, či při podobné příležitosti. Dá se také využít k umístění obrázku na web ve velmi vysokém rozlišení, kdy není vhodné nechat zobrazování na prohlížeči (například velice detailní skeny starých uměleckých děl či fotografie vesmíru skládající se z tisíců megapixelů).
Jeho ovládání je velice intuitivní: ihned po spuštění do něj uživatel přetáhne obrázek, určí použitý souřadnicový systém, jeho polohu, vybere výstupní formát a program mu vyrenderuje výsledný soubor v požadovaném formátu.
Program je možné stáhnout z oficiálních stránek projektu. K dispozici je verze pro GNU/Linux, stejně tak jako pro Windows a Mac. Z linuxových distribucí jsou oficiálně podporovány Debian, Ubuntu, Red Hat a Fedora. Navíc existuje oficiální image pro kontejner v Docker Hubu, který běží všude, kde jste schopni spustit Docker.
Základní verze je zdarma, omezena je jedním CPU a maximální velikostí renderovaného obrázku (10k x 10k pixelů), navíc je výsledný obrázek označen (i když jen stěží viditelným) watermarkem. U vyšších verzí se tato omezení minimalizují, od verze PRO je k dispozici též příkazová řádka k dávkovému zpracování souborů. Cluster verze pak běží paralelně na více počítačích a slouží ke zpracování opravdu velkých objemů dat (například satelitních snímků celé planety).
Při spuštění programu vás přivítá jednoduché okno, ve kterém máte na výběr ze čtyř voleb: můžete vybrat jednu z nich nebo jednoduše přetáhnout obrázek do okna programu a ten rovnou skočí na další krok. Zde vyberete jednu z nabízených soustav souřadnic (kterých je k dispozici opravdu bezpočet, mimo jiné je tu i český Křovák) či necháte výchozí hodnotu WGS84 a pokračujete dál kliknutím na tlačítko „Set“.
Máte-li obrázek georeferencovaný, tedy obsahuje-li informace o tom, jaké jsou jeho souřadnice, můžete tento krok přeskočit. V opačném případě je na výběr několik voleb, nejčastější bude zřejmě ta první „Assign location visually (Georeferencer)“. Té bude věnována samostatná kapitola. Další možnosti jsou načtení souřadnic z externího souboru (pokud je vámi dodaný soubor již georeferencován v některém GIS programu), nastavení souřadnic rohů obrázku a jiné. Případně je také možné nechat obrázek bez georeferencí. V tom případě bude vyrenderován jako mapová dlaždice, ovšem nebude umístěn na podkladovou mapu.
Následuje výběr výsledného formátu, jejich využití bude rozebráno později. V tomto kroku je též možné nastavit některé pokročilé volby, například formát dlaždic (8, 24 a 32bitový PNG, WebP, JPG), kvalita výsledných dlaždic a metoda resamplování, nastavení průhlednosti a další. Také je možné si nastavit, jaká přiblížení se mají vyrenderovat.
Po kliknutí na tlačítko „Render“ se provede vykreslení a následně je soubor uložen do předem určené složky. Poté je nabídnuta možnost prohlédnout si výsledek v interním prohlížeči se základními funkcemi, v případě volby uložení na cloud možnost odeslat data na zvolený server, u renderování pro mobilní aplikace zase volba odeslat výsledný soubor na mobilní zařízení.
Jak již bylo řečeno, vizuální georeferencování je nejčastější volbou k určení místa, kde přesně se nachází obrázek na zemském povrchu. Okno, které se otevře po zadání této volby, nabízí rozdělenou obrazovku, kde na levé straně se nachází mapa (přednastavená je OpenStreetMap, na výběr je však i Google Maps, satelitní mapa, případně možnost přidat vlastní službu ve formátu TileJSON, WMS a XYZ) a na pravé váš obrázek. Nyní je nutné postupně vybrat minimálně tři body na obou mapách a ty spárovat. Postupuje se tak, že se vybere jeden bod na mapě a následně ten samý na obrázku (či opačně). Ideální je vybírat body, které lze přesně identifikovat na obou mapách: tedy rohy jednoznačně určitelných budov, vrcholy či kostely v případě map s velkým měřítkem, křižovatky,… Čím více bodů bude a čím přesněji je zanesete, tím přesnější bude geolokalizace vašeho obrázku. Nástroj je možné po přidání tří bodů přepnout do režimu „Overlay“, který obě mapy překryje. Následně je možné měnit průhlednost a zkoumat přesnost překrytí, případně nechat dočasně pomocí klávesy Shift vaši mapu na chvíli zmizet.
Zanesené kontrolní body je možné prohlížet kliknutím na „Coordinates“, po kliknutí na ně je možné je přesouvat či mazat. Funkce Clip slouží k ořezu části obrázku, která se vám do výsledného souboru nehodí.
Volbu Folder použijete v případě, že chcete výsledek vystavit na webu přímo. Tímto se vyrenderuje adresářová struktura obsahující mapové dlaždice ve formátu JPG, PNG či WebP v adresářové struktuře spolu s javascriptovou prohlížečkou v index.html. Vše stačí nakopírovat přes FTP na server a mapa je ihned dostupná dalším uživatelům.
Otevřete-li index.html v prohlížeči, zobrazí se vám obrázek ve formě mapových dlaždic na mapovém podkladu. Napravo je k dispozici panel s odkazy na nejpoužívanější služby: najdete tam odkaz na adresu serveru poskytující mapovou vrstvu ve formátech TileJSON, WMTS a XYZ a pod tím možnosti, jak prohlížet vyrenderovaná data na webu, desktopu, mobilu a možnost vytváření vektorových geodat nad vaším obrázkem.
Z webových služeb jsou podporovány všechny nejpoužívanější knihovny: Leaflet, OpenLayers ve verzích 2 a 3, Google Maps API, MapBox JS, ArcGIS API pro JavaScript a WebGL verze. U každé knihovny je k dispozici náhled, zdrojový kód, jednoduchý kód pro vložení do webové stránky a odkaz na příslušné API. U desktopu jsou odkazy na návody, jak výsledek použít v ArcGIS, QGIS a uDig. Mobilní sekce navádí ke stažení aplikace pro Android a iOS s QR kódem pro načtení v aplikaci. Poslední záložka vede na on-line GeoEditor. V něm je možné překreslovat rasterové obrázky do vektorových dat. Tato funkce je navíc kolaborativní, takže na ní může současně pracovat více lidí.
MBTiles je volba vhodná pro publikaci na webu přes specializovaný hosting nebo software, do kterého stačí pouze nahrát soubor s koncovkou .mbtiles. MBTiles je soubor obsahující databázi SQLite s daným schématem.
GeoPackage je taktéž databáze SQLite. Na rozdíl od MBTiles byl v lednu 2014 schválen jako standard pro výměnu geografických dat, a je tak pro tyto účely vyžadován některými organizacemi.
Volba Cloud hosting provede standardní renderování, ihned na konci však nabídne možnost odeslat data do cloudu, který je nutné předem v hlavním menu nastavit. Podporován je jak Amazon S3, tak Google Cloud.
Obdobně při renderování do Mobile device dojde k vytvoření klasického souboru .mbtiles, ovšem místo prostého uložení je ihned k dispozici možnost odeslat data na mobilní zařízení.
Existuje též možnost vyrenderovat soubory pro Google Earth či pro navigace Garmin. Stačí v úvodním okně zvolit příslušnou volbu, poté pokračovat standardním způsobem.
Pro navigace Garmin je nutné v posledním kroku před renderováním zakliknout volbu „Garmin GPS devices“, poté si nechat soubor vyrenderovat a následně komprimovat výsledné soubory doc.kml a adresář k němu přináležející do archivu zip, kterému poté změníte koncovku na .kmz. Nakonec už jen stačí připojit váš garmin, přetáhnout do něj vámi vytvořený soubor a na zařízení povolit jeho zobrazení.
Jak již bylo řečeno, MapTiler je silně specializovaný software. Má v podstatě jedinou funkci, proměnu rastrového obrázku na zoomovatelnou mapu, kterou však zvládá na výbornou.
Drobnější nevýhodou je pouze anglická lokalizace, ovšem vzhledem k jednoduchosti rozhraní jde o zanedbatelný problém.
K řešení problémů lze využít jak placenou podporu, tak poměrně aktivní komunitní fórum. Odpovědi lze hledat v manuálu nebo sekci how-to.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
Diskuse byla administrátory uzamčena
Základní verze je zdarma, omezena je jedním CPU a maximální velikostí renderovaného obrázku (10k x 10k pixelů), navíc je výsledný obrázek označen (i když jen stěží viditelným) watermarkem.V tom případě přestávám číst, neb se mi taková věc nechce podporovat. Až bude něco free(tm) (GPL), tak mě vzbuďte, pokud se mi to bude hodit, tak do toho třeba někdy něco dobastlím.
+1, u této věty i můj zájem výrazně klesl.
Tak zrovna Klokan Technologies toho pro opensource GIS komunitu udělali/dělají celkem dost. Že z něčeho chtějí taky žít bych zrovna jim teda nezazlýval... Slovy klasika: "Čo ty si urobil pre slobodný GIS?!"