Přijďte si zasprintovat na Djangu, jiném Python open-source projektu, nebo jen potkat ostatní vývojáře!
… více »Letos v říjnu se v Praze uskuteční hned několik konferencí. Odehraje se zde nově vzniklá konference LinuxDays. K ní se přidá čtvrtý ročník openSUSE Conference, dvanáctý ročník SUSE Labs conference a aby to nebylo málo, přidá se i první ročník Gentoo miniconf. A to vše ve stejné dny a na stejném místě.
… více »Koho zajímá trocha populární matematiky, ať se podívá tady.
Nanoblog: založil jsem si profil na diasp.org k testování. Jestli si mě někdo chcete dát do přátel (nebo někteříí do nepřátel ;-) ), pošlete mi mail tutoj přes abclinuxu.cz (buď s vlastním ID, nebo pošlu svoje, ať vyzkouším oba směry). Jestli víte někdo o jiném serveru, nebo provozujete-li jej sami, nezapomeňte se tady v diskuzi podělit :-).
Jedenácté září je zase tady a s ním příležitost k zamyšlení nad tím, proč jsou lidé schoni věřit totálním hovadinám.
Konečně jsem se rozhoupal a z druhé ruky koupil za pár šupů mini-PCI 802.11a/b/g s tím, že jí nahradím dosavadní kartu v notebooku (původní od výrobce). Zde je pár (překvapených) postřehů.
Jelikož se tu občas objevují zajímavé patičky s ještě zajímavějšími paznaky, napadlo mě, že by to chtělo utilitku, pomocí které by se člověk mohl dozvědět víc detailů. Tady je.
Komix Non plus Ultras c4ca4238a0b923820dcc509a6f75849b...
Pokud cestuje občas po Praze hromadnou dopravou a momentálně se vám třeba nevyplatí mít „lítačku“, jistě jste si všimli, že nám od 1.7. jízdné zase poněkud podražilo. Zde je krátký postřeh, jak lze (za určitých konstelací;) jezdit podstatně levněji.
Nehodlám se smířit s tím, že poslanci chtějí protlačit cenzuru internetu. Podepsal jsem sice petici proti, ale přijde mi to málo. Přestože je málo času, říkám si, zda-li by nestálo za to uspořádat v úterý ráno demonstraci před sněmovnou.
Možná někdo používáte VOIP operátora IPVox.cz, pro takové tu mám primitivní verzi skriptu na stažení výpisu hovorů (odchozí/přijaté/nepřijaté) ve formátu CSV. Stránky to umožňují sice krásně sosnout, ale je nutné se předtím na webu přihlásit. Takže pro ty, co jsou líní to dělat pokaždé ručně, se hodí nějaká ta automatizace.
Když se dnes mluví o Facebooku, člověk má pocit, že už „ho má“ skoro každý. V této souvislosti mě zaujal článek na iHned.cz a anketa v něm (skrínšot přiložen, pokud by se čísla dramaticky změnila). Podle ní „je na“ FB pouze 46% dotázaných. Schválně, kdo z vás hlasoval víc, než jednou :-D.
V souvislosti s chystanou stávkou se začaly množit otazníky ohledně toho, co a jak je u takové stávky legální, rozhodl jsem se nedat na to co říkají média a odboráři, ale nastudovat si, co k tomu říkají zákony. Zde je několik zajímavých poznatků. Upozorňuji ovšem, že nejsem právník a veškeré závěry činím na základě „zdravého selského rozumu“.
Taky se přidávám se svým hlasem proti stávce odborářů. Narozdíl od jiných mi nijak nevadí, že budou blokovat silnice (alespoň si velká města na chvíli odpočinou od mototerorismu ;). Vadí mi, že je jejich stávka na hraně demokratičnosti, možná spíše za ní.
Evangelizátoři IPv6 se nám opakovaně snaží vtlouci do hlavy, že maškaráda (source NAT) je zlo a že s příchodem IPv6 nic takového není potřeba. Jakkoliv chápu, že je maškaráda v současnosti dost nadužívána a občas i zneužívána (především poskytovali internetového připojení) a že ji proto dost lidí nemá rádo, jsem přesto přesvědčen, že může být i užitečná (pokud člověk ví, co dělá). Přesto zaráží, že se tvůrci IPv6 tak sveřepě (a dogmaticky) tomuto konceptu brání a nenabízejí jeho adekvátní náhradu. Zde bych chtěl ukázat příklad použití maškarády, který je dle mého mínění naprosto legitmní a k němuž jsem adekvátní náhradu u IPv6 nenašel.
Jak už tady někdo psal, řve Internetbanking od ČSOB při přihlašování, že prý nepodporuje Linux. Moje prozatimní řešení vypadá takto:
Nainstaloval jsem pod Fedorou 14 LibreOffice. Jelikož standardní rpm-ka to háže někam do /opt, vytvořil jsem pod /usr/bin příslušné symlinky. Jenže ouha, z jakéhosi prapodivného důvodu se v tomto případě namísto LibreOffice spouštely OpenOppice. A anžto jsem byl líný dělat to pro každý link zvlášt, zbastlil jsem skript, který symlink předělá na shellový skript. Tady je, kdyby to někdo využil:
28. října se všichni flákají, televize celý den vysílá nacionalistické slinty. Senilní Ješita™ pindá o tom, že by si přál, aby lidé tento „svátek“ brali vážně, ale opravdu vážně. Pochopitelně, pro Klauze je „češství“ jen způsobem, jak se populisticky udržet u moci a vlivu (jinak by ho už nikdo nebral vážně). Já se ale ptám, k čemu to všechny ty nesmysly?
Chtěl jsem na Fedoře 12 zkusmo nainstalovat Firefox 3.6. Nejprve jsem se pokusit vzít ten z holé kůže („rawhide“
), tam mi ale nefungoval DJVU. Hledám dál a narážím na „REMI“ repozitář...
Před několika málo dny prosvištěla tiskem zpráva o „Genderové příručce“, kterak se správně politicky korektně genderově vyjadřovat. Předpokládám, že naprostá většina rozumných čtenářu (počítaje v to pochopitelně i čtenářky) bude souhlasit, že mamutí část textu je poměrně velký blábol a dal by se shrnout nejlépe snad jako hysterický, ideologický výkřik genderového náboženství. O tom by snad nebylo ani třeba psát, chtěl bych se však pozastavit nad způsobem, jakým „gendery“ (podle vzoru „megery“) zacházejí s jazykem. A abych nebyl také obviněn za „pamfletický styl bez důkazů“ (tamt., s. 12), zde důkaz je:
V tomto článku na novinky.cz dostává čtenář varování před stránkami datoveschranky.net, jenž článek označuje za podvodné stránky. Po přečtení článku člověk získá dojem, že se jedná o phishingovou stránku, která chce nasměruje člověka do falešné datové schránky.
Krátce: Taky jste v poslední době kroutili hlavou nad tím, jak neskutečně můžou „stavbaři“ při „rekonstrukci“ mrvit pražský Karlův most? Pak vězte, že nejste sami komu to vadí a že máte možnost přidat svůj nespokojený hlas pod petici žádající nápravu.
Občas se mi stane, že potřebuji vyextrahovat z DJVU souboru několik (souvislých) stránek do zvláštního souboru. Typicky se jedná o situaci, když mám naskenováno několik článků z jednoho sborníku v jediném souboru a potřebuji je „rozsekat“ tak, aby každý článek byl v jednom souboru. Dnes jsem se konečně rozhodl, že už to nebudu šolíchat ručně, překonal vrozenou lenost a vytvořil si na to jednoduchý skriptík.
Jelikož stupeň bordeloidnosti v mé krabici s počítačovými kompenenty zase jednou dosáhl nesnesitelné úrovně, rozhodl jsem se udělat trochu pořádek. Tentokrát se mi dostaly pod ruku ploché kabely mezi motherboard a „záslepkami“ (angl. „bracket“, míním tím takové ty kovové nudle, které se zamontovávají do nevyužitých pozic pro rozšiřující karty). Jelikož existují různé druhy zapojení kabelů, poctivě jsem každý kousek „propípal“ a při té příležitosti sesumíroval jak to vlastně se zapojením těchto kabelů je. Abych si informace nesyslil jen sám pro sebe, zde jsou.
Gmail používám už pěknou chvíli vcelku spokojeně; nejvíc pro přístup do veřejných mailinglistů (dobře se v tom hledá, místa je prozatím docela dost, soukromí mě nepálí, pač ty mailinglisty jsou většinou přístupné i jen přes web - byť většinou s naprosto tristním rozhraním, jaké třeba poskytuje mailman). Bohužel teď google sáhnul k dosti úděsnému kroku - jal se „vylepšovat“ zobrazení štítků...
Posuďte sami: Při pokusu o přihlášení do systému ISDS se může objevit varování, upozorňující na problém s bezpečnostním certifikátem stránky. Toto je způsobeno nepřítomností certifikátu ve standardní instalaci MS Windows či jiných operačních systémů. Upozornění je nutno ignorovat; vstup na stránku je zcela bezpečný neboť používaný certifikát je vydán kvalifikovanou českou certifikační autoritou. Volbou přidání certifikátů k důvěryhodným certifikátům či pokračováním na stránku ISDS nevzniká žádné bezpečnostní riziko. (tučné zvýraznění jsem přidal já, citováno dle: http://www.datoveschranky.info/)
Již několik dní „otřásá“ světem aféra Airbusu A330 Air France, které zatím „záhadně zmizelo“ při letu na Atlantikem. Dnes se objevila zpráva, podle které dosud nalezené trosku letadlu nepatří. Myslím, že existuje jen jediné rozumné vysvětlení všech dosud známých skutečností:
Po delší době se chystám do Klementina do studovny starých tisků. Holt pojednání z poloviny 17. století, které od té doby nikoho nezajímalo natolik, aby je vydal znovu, asi těžko hledat mezi běžnými knihami. Bohužel staré tisky (a de facto většina „Generálního katalogu I.“) nejsou zaneseny do elektornického katalogu systému Aleph, přístupného přes webové rozhraní. Naštěsti exituje naskenovaný lístkový katalog online. A z toho lístkového katalogu lze objednávat tituly online tak, že člověk ze naskenovaného lístku opíše do objednacího formuláře příslušné údaje. Dosud dobré.
V posledních pár letech se postupně začaly vynořovat „svobodné“ fonty — ještě pamatuji na dobu, kdy byl vůbec zázrak, že se objevily postscriptové fonty, zvládající iso-88592-2 — to se ale za posledních 5‒10 let zásadně změnilo, objevilo se několik použitelných písem a já se v nich postupně přestal orientovat.
Den co den se přesvědčuji, jak je na tom česká žurnalistika bídně: na první pohled je vidět, že nejenže většině věcí novináři nerozumí (ani nejsou schopni minimálního úsilí si danou problematiku přinejmenším mírně „proklepnout“, když už nic víc), ale mnohdy si své informace neověři. (Jak potom člověk slintá, když si jednou za čas přečte článek, nebo poslechne rádio třeba od našich německých sousedů :o ) Že jsou ale naši „žurnalisté“ natolik blbí a nepoznají apríl, to jsem vpravdě nečekal.
IrDA už není v módě. Na nových základových deskách je už nenajdeme. Jistě, existují poměrně levné USB převodníky (pokud se je podaří pod linuxem zprovoznit). Co když ale máte vysílač/příjmač IrDA zabudovaný do bedny počítače a vyhovuje vám to? Můžete si postavit jednoduchý převodník RS232 ←→ IrDA založený na čipu MCP2120.
Tak jsem jednou potřeboval přibližně změřit frekvenci krystalového oscilátoru a jelikož žádný přístroj k tomuto účelu uzpůsobený nevlastním, rozhodl jsem se udělat malé udělátko s pomocí běžného AVR ze šuplíku. Nějakým zobrazováním jsem se netrápil, data prostě házím pěkně na sériový port a čtu z počítače. Vzhledem k tomu, že frekvence, kterou jsem měřil několikrát převyšovala maximální pracovní frekvenci AVR-ka, bylo nutné předřadit ještě děličku frekvence.
Tak to vypadá, že nové Gnome 3.0 přinese naprosto novou, objevnou a naprosto nepostradatelnou funkci. Zde je API. Chybí jen málo a je to naprosto dokonalé! :-)
Před nedávnem spustil google novou verzi svého on-line „překladu“ webových stránek. Musím uznat, že oproti jiným pokusům o automatický překlad (např. legendárnímu pokusu o automatický překlad wikipedie) je počin googlu docela dobře použitelný. Sice je pravdou, že výsledný text má k češtině ještě daleko, na druhou stranu jsou slova překládána do velké míry dle kontextu a narozdíl od jiných překladačů google zpracovává celé idiomy a ne jen jednotlivá slova, takže je to povětšinou i docela srozumitelné. I přes všechna pozitiva se však občas chybička vloudí...
Tak se můžeme po celé Praze (a možná i jiných městech) dočíst na plakátech zvoucích na koncert skupin Elán. Moment, před třiceti lety....?
Pokud to někomu uniklo: fa Oresi vyrábějící kuchyňské linky podala trestní oznámení na server poraďte.cz, že nezakázal na svých stránkých diskuzi, ve které jsou vúči firmě kritické příspěvky. Kde zůstala svoboda slova? To žijeme někde v Čině, aby kdejaký papaláš mohl cenzurovat internet a bránit zvěřejňování pravdy?! (P.S. Zdá se, že pan Drahovzal vůbec nechápe, co to svoboda slova je...)
Že na Google Maps najdeme spoustu zajímavých věcí, je obecně známo. Je ale až zarážející v jakém rozlišení na něm najdeme některé „velmi citlivé objekty“ z oblasti blízkého východu.
Občas se mi stává, že při prohlížení zahraničních webových stránek na mě „vybafne“ čeština: je to dáno tím, že redakční systémy jsou lokalizované a tak např. datum, či některé navigační prvky dosteneme nelogicky v češtině, přestože se to k obsahu vůbec nehodí. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem na podobné neplechy narazil ve výsledcích vyhledávání v googlu.
Před časem jsem zakoupil za necelých 600Kč „krabičku“, na které lze přes její minimální parametry (2MB flash, 16MB RAM) rozjet „osekaný linux“. Jelikož jsem chtěl některé informace z /proc (apod.) zpřístupnit do LAN, přemýšlel jsem, jak na to. Webový server je moc velký kanón, tak jsem si řekl, proč nepoužít finger. Bylo to jednodušší, než jsem čekal.