V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
Nedávno jsem se chtěl podívat na jednu poměrně neškodnou webovou stránku, Firefox ale držkoval, že prý se jedná o nebezpečný obsah a nechtěl mně tam pustit. Zakázal jsem v FF dočasně tuhle „ochranu“, jenže na stránce skutečně nic nebezpečného nebylo. Jen statický obsah, dokonce žádný javascript.
17.6.2011 13:12
| Web
| 
| Přečteno: 1219×
| Komentářů: 3, poslední 17. 6. 2011
| Hodnocení: 33 % (6 hlasů)
Možná někdo používáte VOIP operátora IPVox.cz, pro takové tu mám primitivní verzi skriptu na stažení výpisu hovorů (odchozí/přijaté/nepřijaté) ve formátu CSV. Stránky to umožňují sice krásně sosnout, ale je nutné se předtím na webu přihlásit. Takže pro ty, co jsou líní to dělat pokaždé ručně, se hodí nějaká ta automatizace.
Před nedávnem spustil google novou verzi svého on-line „překladu“ webových stránek. Musím uznat, že oproti jiným pokusům o automatický překlad (např. legendárnímu pokusu o automatický překlad wikipedie) je počin googlu docela dobře použitelný. Sice je pravdou, že výsledný text má k češtině ještě daleko, na druhou stranu jsou slova překládána do velké míry dle kontextu a narozdíl od jiných překladačů google zpracovává celé idiomy a ne jen jednotlivá slova, takže je to povětšinou i docela srozumitelné. I přes všechna pozitiva se však občas chybička vloudí...
Že na Google Maps najdeme spoustu zajímavých věcí, je obecně známo. Je ale až zarážející v jakém rozlišení na něm najdeme některé „velmi citlivé objekty“ z oblasti blízkého východu.
Občas se mi stává, že při prohlížení zahraničních webových stránek na mě „vybafne“ čeština: je to dáno tím, že redakční systémy jsou lokalizované a tak např. datum, či některé navigační prvky dosteneme nelogicky v češtině, přestože se to k obsahu vůbec nehodí. Jaké bylo ale moje překvapení, když jsem na podobné neplechy narazil ve výsledcích vyhledávání v googlu.
Dlouhou dobu byla využívána a nerozpakuji se říct zneužívána značka <table> k vytváření struktury layoutu webových stránek. To s sebou neslo (a dosud často nese) řadu problémů, především co se týká přístupnosti stránek handicapovaným uživatelům, ale taky strojové analýzy obsahu stránek a podobných šaškáren. Dnes proto každý slušný návrhář webových stránek ví, že se pro layout prostě používá element <div> (ti progresivnější vědí i o různých zajímavých značkách v připravovaném HTML 5). Co když ale potřebujeme vytvořit skutečnou tabulku?
Že google má svůj „gmail“, asi všichni víte. Že filtruje „spam“, to je v dnešní době logické. A že v rozhraní gmailu je vyhrazen malý kousek pro kontextuální reklamu, asi taky nikoho nepřekvapí. Co ale vznikne, když dáme toto vše dohromady?
V jednom projektu jsem potřeboval zpřístupnit soubory nahrané na webový server uživatelům nějakou jednoduchou formou. Nakonec padla volba na protokol WebDAV, neboť se s trochou trpělivosti dá naprogramovat celkem snadno v PHP a je multiplatformní. Tedy měl by být. Bohužel nové Windows Vista podle všeho obsahují stejné chyby a problémy, které byly v posledních WindowsXP již vyřešeny. Přináším krátký zápisek s odkazy na relevantní odkazy na internetu.
Většina projektů v php se dá nastavit pomocí konfiguračních souborů: převážně se přitom jedná o obyčejné php skripty, ve kterých se nastaví přímo hodnoty proměnných. Jinou, bezpečnější variantou bývá, že si projekt sám parsuje konfigurační soubory (takže do nich není možné přidat kód a podobně). Avšak ve chvíli, kdy má být jeden kód použit pro více virtuálních serverů, je přeci jenom i toto řešení nešikovné. Nabízí se otázka: proč nemít nastavení přímo v konfiguračních souborech apache?
RFC 4709 z října minulého roku definuje způsob, jak inzerovat na webu WebDAV svazky. Namísto obskurdního micro$shitího použití <a folders="..."> (viz tuto m$ dokumentaci) představuje toto RFC čistou a jednoduchou cestu, jak toho dosáhnout.
10.9.2006 09:43
| Web
|
| Přečteno: 939×
| Komentářů: 0
| Hodnocení: 100 % (11 hlasů)
Jednou z nových vlastností v připravovaném Firefoxu 2.0 jsou takzvané microsummaries (česky je navrhuju překládat třeba jako „piďi-shrnutí“, nebo s překladateli FF „minishourn“). Jsou to, jak již napovídá název, jednořádková shrnutí čistého textu k dané stránce. Např. to může být jméno posledního článku na některém webu, u jiných stránek může vyjadřovat status nějaké konkrétní položky, které je stránka věnována (např. v bugzille, či jiné databázi chyb by jím mohlo být shrnutí dané chyby a její status, u internetového obchodu aktuální cena a počet kusů na skladě atd.). Další příklady využití nechám již na fantazii jednoho každého.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz