Byl vydán Mozilla Firefox 147.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Firefox nově podporuje Freedesktop.org XDG Base Directory Specification. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 147 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Asociace repair.org udělila anticeny těm nejhorším produktům představeným na veletrhu CES 2026. Oceněnými jsou například šmírující kamery Amazon Ring AI, chytrý běžecký pás od společnosti Merach, která otevřeně přiznává, že nedokáže zabezpečit osobní data uživatelů, případně jednorázové lízátko, které rozvibrovává čelisti uživatele a tak přehrává hudbu. Absolutním vítězem je lednička od Samsungu, která zobrazuje reklamy a kterou lze otevřít pouze hlasovým příkazem přes cloudovou službu.
Íránští protirežimní aktivisté si všímají 30% až 80% ztráty packetů při komunikaci se satelity služby Starlink. Mohlo by se jednat o vedlejší důsledek rušení GPS, kterou pozemní přijímače Starlinku používají k výpočtu polohy satelitů a kterou se režim rovněž snaží blokovat, podle bezpečnostního experta a iranisty Amira Rashidiho je ale pravděpodobnější příčinou terestrické rušení přímo satelitní komunikace Starlinku podobnou
… více »Evropská komise (EK) zvažuje, že zařadí komunikační službu WhatsApp americké společnosti Meta mezi velké internetové platformy, které podléhají přísnější regulaci podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Firmy s více než 45 miliony uživatelů jsou podle DSA považovány za velmi velké on-line platformy (Very Large Online Platforms; VLOP) a podléhají přísnějším pravidlům EU pro internetový obsah. Pravidla po
… více »Tržní hodnota technologické společnosti Alphabet poprvé v historii přesáhla čtyři biliony dolarů (83 bilionů Kč). Stalo se tak poté, co Apple oznámil, že bude na poli umělé inteligence (AI) spolupracovat s dceřinou firmou Alphabetu, společností Google.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 161 (pdf).
Po delší době vývoje vyšla nativní linuxová verze virtuálního bubeníka MT-PowerDrumKit 2 ve formátu VST3. Mezi testovanými hosty jsou Reaper, Ardour, Bitwig a Carla.
Desktopové prostředí Budgie bylo vydáno ve verzi 10.10. Dokončena byla migrace z X11 na Wayland. Budgie 10 vstupuje do režimu údržby. Vývoj se přesouvá k Budgie 11. Dlouho se řešilo, v čem bude nové Budgie napsáno. Budgie 10 je postaveno nad GTK 3. Přemýšlelo se také nad přepsáním z GTK do EFL. Budgie 11 bude nakonec postaveno nad Qt 6.
OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Aneb drobné doplnění mého dřívějšího clánku KDE 4.3 beta na první pohled.
KDE4 Plasma konečně dospěla do stádia, kdy je, alespoň pro mě, schopná chovat se prakticky stejně, jako kicker v dobách kickeru blahé paměti.
V rámci svého času na inovace, které máme v práci, jsem začal řešit problém, který mám jak já, tak i lidé na koferencích. Když tvořím nějaký balíček, stane se, že přehlédnu nějakou závislost a překlad spadne. Jenže jak zjistit z ména třídy název potřebného balíčku (soudě podle poštovních konferencí jsem nebyl sám, kdo měl takový problém), takže jsem začal psát jednoúčelovou aplikaci, která měla nahradit původní alias na grep a hromadu x megových textových souborů jako index.
Pavol Rusnák mezitím pracoval na reimplementaci Ubuntího command-not-found a přišlo mu, že se řeší velice podobný problém a navrhnul spojit oba projekty do jednoho. A tak vznikl scout.
aneb sbírka vtipů. Ano, titulek je tak bulvární, že by mě zaměstnali i na zive.cz.
Není snad nikdo, kdo neslyšel o rivalitě mezi naším největším městem a největším/nejmenším (počet obyvatel/rozloha) krajem. Jako národ smějících se bestií se i tahle rivalita dostala do různých vtipů. Jako Moraváka mě v Praze a Pražáka na Moravě mě teď častují vtipy a sledují, jak zareaguji. Poslední dobou se mi líbily dva:
Tento zápisek nehodlá řešit kvalitu KDE4 (KDE4 je v nadpise pouze z bulvárních důvodů pro zvýšení čtenosti). To zda mělo být vydáno v úterý, nebo sobotu. A už vůbec ne kvalitu jistého článku na jistém blogu Microsoftu (a jeho kvalitu také ne).
Vlastně nehodlá řešit vůbec ničí kvalitu, takže následující část přijměte (prakticky) bez komentáře
Jak se dívám, tak jsem našel a udělal další test, podle kterého nejsem geek. Výsledek 57% není nic moc, což je asi způsobeno tím, že Start Trek a Hobity dvakrát nemusím. Jak jste dopadli vy ostatní?
V OpenSuse 10.3. se objevila schopnost instalace kodeků na požádání. Pokud se snažíte přehrát obsah v problematickém formátu, je možné si jeho podporu do systému jednoduše naklikat. Pokud nemáte rádi klikací Linux, ani nečtěte dále.
Časy se mění, nejen Emacs je možné použít pro jako emailového klienta. Stejnou službu dokáže nabídkout i konkurenční vim - Vim Email Client. Zdá se, že bude nutné seznam vtipů na Emacs poněkud zkrátit (ano, včetně onoho zprofanovaného, že Emacs nemá pořádný editor).
UPDATE: Jak jsem mezitím zjistil, tak vim dokáže emulovat i Emacs - Vimacs
Se zájmem jsem se začetl do diskuse o metalu. AC/DC, Megadeth, Judas Priest, nebo Gorefest ... to je sice moc hezké
Na technet.idnes.cz se objevila ankteta o nejhorší webové stránky v Česku. V diskusi je možné najít velké perly, jako třeba http://www.avonet.cz/extra/
Dlouho přemýšlím, jak finančně podpořit OSS projekty, které často používám a vývojářům se tak za jejich čas a práci alespoň trochu odměnit. Bohužel pořád žijeme na divokém východě, takže pokud nemám konto v eurech, spolkne mi banka část peněz (a v podstatě za nic) pouhým převodem.
Jak jsem tak přemýšlel o tom, proč jsem vlastně začal používat Linux (když jsme se s Dolim bavili o tom, zda je portace aplikací z Linuxu dobře, nebo ne - viz zprávička), tak jsem zjistil, že mimo KDE (tehdy ve verzi 2.něco) v Mandrake Linuxu, za mým stále častějším bootováním do Linuxu stojí jedna aplikace.
Jak se přepnout na virtuální konzoli (Ctrl+Alt+F1) asi každý ví. Ovšem je možné se na ni přepnout i bez přepínání (např. pokud má člověk ne příliš stabilní ovladače grafické karty
)?
Pokud někdo zná man screen nazpaměť, asi se v následujících řádcích nic nového nedozví.
Poté, co pan Kaspersky na root.cz pronesl, že počet virů bude stoupat s nárůstem uživatelů Linuxu, strhla se vlna příspěvků, které ho odsoudili. Jenže, je (a bude) Linux a především jeho uživatelé v bezpečí?
Na mapy.cz jsem objevil novou funkci, historická mapa, což jsou mapy z vojenského archívu ve Vídni. mapa Prahy vypadá docela kouzelně, Vysočany, Prosek, Holešovice, Dejvice a ostatní městské části našeho hlavního města, jsou zde ještě samostatnými vesnicemi. Zajímavé je také pečlivě zakreslené opevnění Hradčan. Mapy celé republiky jsou téměř kompletní, chybí jenom prakticky celé Brno (ale pokud je někdo z Rzetzkowitz, může se podívat :-)) a potom Fulnek (mezi Opavou a Ostravou).
Teď nám tu proběhlo několik diskusí o programovacích jazycích. Někdo nadává na Pascal, jiný na něj nedá dopustit. Někdo miluje C, jiný Javu, další jim nemůže přijít na jméno. Občas se někdo ozve, použij Python/Ruby/Lisp/Haskell, nebo něco na ten způsob.
Prakticky každé rádio vysílá v mp3, ovšem mezi linuxáky se považuje za dobré vychování propagovat a používat především otevřené technologie.
Původně jsem to chtěl zařadit jako reakci do blogpostu Anorexie - Idol ženské krásy?, ale bylo to jednak dlouhé a také trošku OT. Takže krátké povídání na, řekněme dietní téma. Pokud nemáte podobné články rádi, ani to nečtěte
Jak asi vypadá takový typický™ uživatel Linuxu (nebo ostatních unixových OS)? Když jsem našel na webu test na tělesný typ, neodolal jsem, abych ho sem nenalinkoval.
Ivan Mládek kdysi složil písničku Zkratky, jejíž obsah je tvořen především slovy jako ČVUT, ČSAD, OG, DKP a podobně. Nejsem sice žádný básník, ale vytvořil jsem IT variantu. Takže se těšte na (pokus o) písničku s USB, IRC, nebo GPL.
Tak jsem jednou hledal jednoduchou prohlížečku XML souborů pro Linux a pokud by byla pro KDE, bylo by to plus. Jenže jsem našel akorát prastarou kxmlviewer, která byla napsána snad pro KDE 1. Vzdal jsem se snah o úpravu (mimo jiné i proto, že neumím v KDE programovat) a raději si zbastlil vlastní.
Dva vězni mají na vybranou, zda budou svědčit jeden proti druhému - mohou tak ovlivnit výši svého trestu. Dilema jejich situace je v tom, že pokud budou oba mlčet, policie je obžaluje pouze z mírnějšího přestupku. Jestliže ani jeden nepromluví, budou na tom lépe, než když se navzájem obviní. Z hlediska každého z nich je však výhodnější, jestliže promluví, podrazí svého komplice a sám vyvázne bez trestu.
Jak člověk roste a začne se zabývat nějakým tématem, začíná mít pocit, že tomu taky rozumí. Tím hůř, když dostane do ruky ještě papír, kde je napsané master of computer science.
Už poměrně dlouho nosím v hlavě myšlenku, jakým způsobem by se (nejen) pro BFU dala zjednodušit instalace software v Linuxu. Možná si řeknete ... moment moment, vždyť stačí napsat aptitude/yum/urpmi/pacman/emerge/... název_balíku a máme vše z krku. A pokud se bojí konzole, máme tu ženiální grafické nadstavby, jako kpackage, yast, nebo synaptic.
Tak jsem se dozvěděl o poměrně zajímavém webu s názvem topuniversities.com. Jak už název napovídá, tak obsahuje seznam nejlepších univerzit na světě (respektive prvních 520).
Používat experimentální software na produkčním stroji se nevyplatí. Ušetříte si hodiny ladění a zkoumání, proč to vlastně nejede.
Po více či méně úspěšných působeních na serverech student.cvut.cz a root.cz se známá autorská dvojice Jojin&HedgeHog rozhodla zakotvit ve vodách serveru vlastního.
Hledal jsem informace o novém souborovém systému aufs, o němž se zmiňoval Tomáš Matějíček v rozhovoru v posledních distribučních novinkách. Ovšem, jak už němčináři tuší, tak aufs je běžné německé slovo a ten projekt je poměrně nový, takže po zadání aufs do google na mě vypadlo spoustu německých stránek. Ani omezení se pouze na anglicky psané stránky mi příliš nepomohl
Nemohl jsem najít balíček pro cunit. Od doby, co jsem používal Slackware, beru ruční stažení binárního balíčku, anebo ruční kompilaci až jako poslední možnost. Proto vždy hledám repository, v němž by daný balíček byl.
Využívám možnosti, že je tu spousta matematicky vzdělaných lidí. Právě teď používám akcelerovaný desktop. Jak jistě víte, tak jeden z hlavních prvků je krychle, na jejíž bočních stranách jsou plochy.
S vydáním Slacka 11 se tu rozhořely spory o nejlepší distribuci. Musím přidat svoji trošku do mlýna. Ale místo nejlepší (protože je to fádní a vesměs nezajímavé), budu mluvit o nejhezčí distribuci. Něco jako je Miss, ale mnohem hezčí.
SourceForge je přetížené, berlios.de to je to něco s podivnou doménou, googlí repository je přece velkého bratra. Naštěstí je tu řešení. Microsoft uvedl do provozu zbrusu novou službu pro OSS vývojáře!!
S nástupem Javy 1.5 došlo k mnoha vylepšením jazyka. Přesto, že už je tomu nějaký pátek, překvapilo mě, že mnoho programátorů v Javě nové možnosti nevyužívá. No a k nim se řadím i já (na mou (vý)omluvu, dělám v Javě pár měsíců). Určitě jsou kvanta stránek, které se tím zabývají, ale stejně si musím napsat vlastní poznámky.
Dneska mi došel skvělý vtípek. Nevím, jestli ho znáte, nebo ne, ale hodím ho sem.
Sice je na internetu dostupná hromada návodů, ale co bych jeden nepřidal. Upozorňuji, že se to týká distribuce CentOS, která jede na serveru. Je to trochu škoda, protože mi aptitude přijde daleko komfortnější nástroj, než yum, ale z mnoha důvodů je lepší, že tam je CentOS.
Poslední dobou se zabývám vývojem webových aplikací. Ovšem web má svoje specifika a na tvorbu aplikací nikdy nebyl navržen. Takže podstatnou část času trávím předstíráním, že tomu tak není.
Při občasném psaní seriálku o překladačích zjišťuji, že neznám prakticky žádné programovací jazyky. Teda znám jich dost, ale to jsou takové ty běžné, jazyky jako je C, Pascal, C++, Java, JavaScript, PHP, Python, shell, SQL (a PL/SQL) a trochu VHDL. Jediný z exotičtějších jazyků je Smalltalk a trochu jsem viděl D a Logo. Momentálně po očku pokukuji po Lispu (líbí) a Forthu (taky líbí, ale asi nemám využití), což jsou jazyky ze zcela jiného soudku, než ty předešlé (až na ten Smalltalk).
Po dlouhé době tu už zase mám oblíbené Top. Udály se velké změny. Taky jsem se trochu hrabal ve skriptu, který je tak prasácky napsán, že mám občas nutkání to celé přepsat 
V diskusi pod blogem evoluce by to zapadlo. Takže druhá strana sídlí na webu planetopia.webzdarma.cz, kde autor postupně reaguje na námitky páně Kábrta. Hezké čtení ;-).
Náboženské flamewary mě už nějak zmáhají. Naštěstí jsem narazil v diskusi pod blogem nejmenovaného čerstvého abstinenta (od příštího týdne) na zajímavé a originální téma na flame.
Narazil jsem na podivnou věc. Pokud chci navštívit video.google.com, tak mi to všude hází error 404. Všude až na Konqueror, ve kterém si můžu web v pořádku používat.
Tak jsem vyměnil Gentoo za Kubuntu. Až se někdo bude ptát, je to jenom proto, že mě nebavilo čekat na dokončení nějaké té kompilace. U mě na desktopu prostě nic jako stabilní množina software není (a už od používání Slacka jsem si to měl uvědomit)
. Zdárně jsem prošel všemi nástrahami, které jsem si při instalaci sám položil a a nakonec překlopil i nastavení systému tak, že až na daleko hezčí nastavení fontů a jinou dekoraci oken nepoznám prakticky žádný rozdíl.
Protože se mi název Nizozemsko pro označení Nizozemského království nezdál a nebyl jsem sám a údajům z wikipedie není možné 100% věřit, zeptal jsem se osob nejpovolanějších - Ústavu pro jazyk Český.