Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Nějak mi unikají narážky o nízké kvalitě, vzhledem k 1:1 převodu z obrazu na monitoru na video by přeci měl být obraz screencastu excelentní. A osobně jsem ještě jiný vlastně ani neviděl, tedy s výjimkou videí z Lisp Machine, která tak nějak moc nestíhala ukládat obraz z framebufferu zpátky na disk a mělo to kolem 3-4 fps.
Leda že by někdo fakt použil na desktop nějaký šílený kodek.
Osobně si myslím, že DVDčka s filmy se taky blbě tisknou. Co s tím nadělám.
Nehledě na to, že spousta věcí se jen tak písemně sdělit nedá.
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/rainer-lisp-machine-3a.mov
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/lispm-2a.mov
Myslím, že na systém z poloviny osmdesátých let to není špatný, ne?
Jestli ten předváděný kód vypadá trošku neohrabaně, asi to bude tím, že je ukázkový.
(Číst čtyři sloty objektu reflexí, no nevím.
) Akorát na rozdíl od Javy a .NETu běžely kontroly daotvých typů, alokace paměti a GC a bajtkód přímo v hardwaru, nebo alespoň zčásti.
No a pak přišly RISCy a po nich PCčka a Windows a všechno to cenou a masovou výrobou zadupaly do země...
Jen pozvolna dnes tohle prostředí dává parta nadšenců dohromady pro dnešní běžný hardware. Zatím jsou z toho drobné pokroky.
A argument že se musí přenášet 5x více dat sem absolutně nepochopil. No a co má být? Od toho je tu přeci pokrok, od toho se vyvíjí technologie... k čemu by nám pak ta rychlá připojení k internetu, UMTS, atd. byla? Prostě ten "argument" je naprosto lichej
) se kterou je to i to volání utrpení
Tiskni
Sdílej: