Stát, potažmo ministerstvo vnitra plánuje zřízení nového, neveřejného virtuálního operátora, který by byl primárně určený na zajištěni kritické infrastruktury státu. Cílem je zajistit udržitelné, bezpečné, mobilní, vysokorychlostní datové a hlasové služby umožňující přístup ke kritickým aplikacím IZS a krizového řízení.
Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
Nebylo by to poprvé, co by se na ábíčku objevila řada blogů reagující na nějaký jiný, kde si každý jednotlivý autor našel tolik inspirace, že prostý komentář by už jeho myšlenky neunesl. Další, ušlechtilejší příčinou pak může být, že nová myšlenká už s původním tématem nesouvisí natolik, aby do onoho komentáře patřila. Je samozřejmé, že ten druhý důvod je velmi vzácný a ještě samozřejmější je, že je to i ten důvod, proč vznikl tento článeček 
Obecně je dnes módou vydávat různá propagační/výuková videa a přednášky. Například se v tomhle ohledu velmi činí AVC Silicon Hill, kde je nabízeno mnoho záznamů přednášek a podobných akcí. Zrovna proti tomuto nelze něco moc namítat, protože přednášky se těžko zachycují jinak. Navíc mají většinu videí i ve formátu Ogg Theora, tedy mimo jiné RMS-friendly 
Ale, proč je tedy název jaký je. No, nejlépe vyjmenovat. V zásadě se všechny body vztahují i na oblíbené podcasty, v tom není podstatný rozdíl. Neustále samozřejmě porovnávám s obyčejným textem podle potřeby doplněném obrázky 

)
). Stejně tak se nic moc vrací k částem, které nepochopíte nebo chcete slyšet/vidět ještě jednou.No, to by asi tak stačilo, obecně z toho snad plyne co proti tomu formátu mám, proč raději dávám přednost obyčejným článkům a proč bych byl raději, kdyby tomu dávali přednost i autoři 
Tiskni
Sdílej:
Nějak mi unikají narážky o nízké kvalitě, vzhledem k 1:1 převodu z obrazu na monitoru na video by přeci měl být obraz screencastu excelentní. A osobně jsem ještě jiný vlastně ani neviděl, tedy s výjimkou videí z Lisp Machine, která tak nějak moc nestíhala ukládat obraz z framebufferu zpátky na disk a mělo to kolem 3-4 fps.
Leda že by někdo fakt použil na desktop nějaký šílený kodek.
Osobně si myslím, že DVDčka s filmy se taky blbě tisknou. Co s tím nadělám.
Nehledě na to, že spousta věcí se jen tak písemně sdělit nedá.
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/rainer-lisp-machine-3a.mov
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/lispm-2a.mov
Myslím, že na systém z poloviny osmdesátých let to není špatný, ne?
Jestli ten předváděný kód vypadá trošku neohrabaně, asi to bude tím, že je ukázkový.
(Číst čtyři sloty objektu reflexí, no nevím.
) Akorát na rozdíl od Javy a .NETu běžely kontroly daotvých typů, alokace paměti a GC a bajtkód přímo v hardwaru, nebo alespoň zčásti.
No a pak přišly RISCy a po nich PCčka a Windows a všechno to cenou a masovou výrobou zadupaly do země...
Jen pozvolna dnes tohle prostředí dává parta nadšenců dohromady pro dnešní běžný hardware. Zatím jsou z toho drobné pokroky.
A argument že se musí přenášet 5x více dat sem absolutně nepochopil. No a co má být? Od toho je tu přeci pokrok, od toho se vyvíjí technologie... k čemu by nám pak ta rychlá připojení k internetu, UMTS, atd. byla? Prostě ten "argument" je naprosto lichej
) se kterou je to i to volání utrpení