Starling (GitHub) je desktopové prostředí vytvořeno umělou inteligencí (s dohledem jednoho vývojáře během šesti měsíců).
Dne 30. června 2026 byla završena fyzická realizace projektu Czech National Quantum Communication Infrastructure (CZQCI), tedy České národní kvantové komunikační infrastruktury. Projekt byl realizován od 1. března 2023 a financován z Národního plánu obnovy částkou 121,6 milionu Kč. Cílem podpořeného projektu bylo vybudovat základy národní kvantové komunikační infrastruktury a ověřit možnosti jejího praktického využití. Mezi
… více »Město Šumperk se stalo terčem kybernetického útoku, chod úřadu je omezen. Zjišťuje se, jestli unikla nějaká data. Cílem hackerů byla městská datová síť. První útoky zaznamenali odborníci na informační technologie již v pondělí večer, závady se ale plně projevily až dnes ráno. Město událost nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NUKIB).
Samba, svobodná implementace síťového protokolu SMB/CIFS, byla vydána ve verzích 4.24.5, 4.23.10 a 4.22.11. Řešeno je 6 zranitelností.
Přední technologické společnosti (Adobe, Cadence, Capital One, Cisco, Cloudera, Cloudflare, Cognition, CrowdStrike, Databricks, Dell Technologies, DoorDash, Elastic, HPE, Hugging Face, IBM, LangChain, Linux Foundation, Microsoft, NAVER, NetApp, Nous Research, NVIDIA, OpenClaw, Palantir, Palo Alto Networks, Red Hat, Reflection AI, Salesforce, SAP, ServiceNow, Siemens, SK Telecom, Snowflake, SpacexAI, Synopsys, Thinking
… více »Krabix.cz je online 3D konfigurátor krabiček pro 3D tisk s exportem do STL. Běží přímo v prohlížeči. Nic se neposílá na server.
Nadace Open Home Foundation spustila veřejnou preview verzi komunitní databáze zařízení pro Home Assistant. Má fungovat jako „Wikipedie pro chytrá zařízení".
Na stránce nového panelu Firefoxu přibudou nové widgety. Například denně aktualizována interaktivní křížovka.
PGSimCity (GitHub) je webová 3D vizualizace vnitřního fungování databázového systému PostgreSQL v podobě města. Vytvořena pomocí umělé inteligence.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.0 a 24.04-1.4. Nová verze 24.04-2.0 již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
Nebylo by to poprvé, co by se na ábíčku objevila řada blogů reagující na nějaký jiný, kde si každý jednotlivý autor našel tolik inspirace, že prostý komentář by už jeho myšlenky neunesl. Další, ušlechtilejší příčinou pak může být, že nová myšlenká už s původním tématem nesouvisí natolik, aby do onoho komentáře patřila. Je samozřejmé, že ten druhý důvod je velmi vzácný a ještě samozřejmější je, že je to i ten důvod, proč vznikl tento článeček 
Obecně je dnes módou vydávat různá propagační/výuková videa a přednášky. Například se v tomhle ohledu velmi činí AVC Silicon Hill, kde je nabízeno mnoho záznamů přednášek a podobných akcí. Zrovna proti tomuto nelze něco moc namítat, protože přednášky se těžko zachycují jinak. Navíc mají většinu videí i ve formátu Ogg Theora, tedy mimo jiné RMS-friendly 
Ale, proč je tedy název jaký je. No, nejlépe vyjmenovat. V zásadě se všechny body vztahují i na oblíbené podcasty, v tom není podstatný rozdíl. Neustále samozřejmě porovnávám s obyčejným textem podle potřeby doplněném obrázky 

)
). Stejně tak se nic moc vrací k částem, které nepochopíte nebo chcete slyšet/vidět ještě jednou.No, to by asi tak stačilo, obecně z toho snad plyne co proti tomu formátu mám, proč raději dávám přednost obyčejným článkům a proč bych byl raději, kdyby tomu dávali přednost i autoři 
Tiskni
Sdílej:
Nějak mi unikají narážky o nízké kvalitě, vzhledem k 1:1 převodu z obrazu na monitoru na video by přeci měl být obraz screencastu excelentní. A osobně jsem ještě jiný vlastně ani neviděl, tedy s výjimkou videí z Lisp Machine, která tak nějak moc nestíhala ukládat obraz z framebufferu zpátky na disk a mělo to kolem 3-4 fps.
Leda že by někdo fakt použil na desktop nějaký šílený kodek.
Osobně si myslím, že DVDčka s filmy se taky blbě tisknou. Co s tím nadělám.
Nehledě na to, že spousta věcí se jen tak písemně sdělit nedá.
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/rainer-lisp-machine-3a.mov
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/lispm-2a.mov
Myslím, že na systém z poloviny osmdesátých let to není špatný, ne?
Jestli ten předváděný kód vypadá trošku neohrabaně, asi to bude tím, že je ukázkový.
(Číst čtyři sloty objektu reflexí, no nevím.
) Akorát na rozdíl od Javy a .NETu běžely kontroly daotvých typů, alokace paměti a GC a bajtkód přímo v hardwaru, nebo alespoň zčásti.
No a pak přišly RISCy a po nich PCčka a Windows a všechno to cenou a masovou výrobou zadupaly do země...
Jen pozvolna dnes tohle prostředí dává parta nadšenců dohromady pro dnešní běžný hardware. Zatím jsou z toho drobné pokroky.
A argument že se musí přenášet 5x více dat sem absolutně nepochopil. No a co má být? Od toho je tu přeci pokrok, od toho se vyvíjí technologie... k čemu by nám pak ta rychlá připojení k internetu, UMTS, atd. byla? Prostě ten "argument" je naprosto lichej
) se kterou je to i to volání utrpení