Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Nebylo by to poprvé, co by se na ábíčku objevila řada blogů reagující na nějaký jiný, kde si každý jednotlivý autor našel tolik inspirace, že prostý komentář by už jeho myšlenky neunesl. Další, ušlechtilejší příčinou pak může být, že nová myšlenká už s původním tématem nesouvisí natolik, aby do onoho komentáře patřila. Je samozřejmé, že ten druhý důvod je velmi vzácný a ještě samozřejmější je, že je to i ten důvod, proč vznikl tento článeček 
Obecně je dnes módou vydávat různá propagační/výuková videa a přednášky. Například se v tomhle ohledu velmi činí AVC Silicon Hill, kde je nabízeno mnoho záznamů přednášek a podobných akcí. Zrovna proti tomuto nelze něco moc namítat, protože přednášky se těžko zachycují jinak. Navíc mají většinu videí i ve formátu Ogg Theora, tedy mimo jiné RMS-friendly 
Ale, proč je tedy název jaký je. No, nejlépe vyjmenovat. V zásadě se všechny body vztahují i na oblíbené podcasty, v tom není podstatný rozdíl. Neustále samozřejmě porovnávám s obyčejným textem podle potřeby doplněném obrázky 

)
). Stejně tak se nic moc vrací k částem, které nepochopíte nebo chcete slyšet/vidět ještě jednou.No, to by asi tak stačilo, obecně z toho snad plyne co proti tomu formátu mám, proč raději dávám přednost obyčejným článkům a proč bych byl raději, kdyby tomu dávali přednost i autoři 
Tiskni
Sdílej:
Nějak mi unikají narážky o nízké kvalitě, vzhledem k 1:1 převodu z obrazu na monitoru na video by přeci měl být obraz screencastu excelentní. A osobně jsem ještě jiný vlastně ani neviděl, tedy s výjimkou videí z Lisp Machine, která tak nějak moc nestíhala ukládat obraz z framebufferu zpátky na disk a mělo to kolem 3-4 fps.
Leda že by někdo fakt použil na desktop nějaký šílený kodek.
Osobně si myslím, že DVDčka s filmy se taky blbě tisknou. Co s tím nadělám.
Nehledě na to, že spousta věcí se jen tak písemně sdělit nedá.
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/rainer-lisp-machine-3a.mov
http://ftp.linux.org.uk/pub/lisp/lispm/lispm-2a.mov
Myslím, že na systém z poloviny osmdesátých let to není špatný, ne?
Jestli ten předváděný kód vypadá trošku neohrabaně, asi to bude tím, že je ukázkový.
(Číst čtyři sloty objektu reflexí, no nevím.
) Akorát na rozdíl od Javy a .NETu běžely kontroly daotvých typů, alokace paměti a GC a bajtkód přímo v hardwaru, nebo alespoň zčásti.
No a pak přišly RISCy a po nich PCčka a Windows a všechno to cenou a masovou výrobou zadupaly do země...
Jen pozvolna dnes tohle prostředí dává parta nadšenců dohromady pro dnešní běžný hardware. Zatím jsou z toho drobné pokroky.
A argument že se musí přenášet 5x více dat sem absolutně nepochopil. No a co má být? Od toho je tu přeci pokrok, od toho se vyvíjí technologie... k čemu by nám pak ta rychlá připojení k internetu, UMTS, atd. byla? Prostě ten "argument" je naprosto lichej
) se kterou je to i to volání utrpení