Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Napadlo mě v poslední době opět zkusit GNOME, které mě mnoha svými vlastnostmi docela láká. Normálně používám Xfce a jedna z věcí, které Xfce má a GNOME chybí je možnost přepínat plochy kolečkem myši kdekoliv na volném kousku desktopu. GNOME to dokáže pouze na pageru. Navíc je to v GNOME dost pomalé (slovem dost se tu myslí znatelně pomalejší než v Xfce). Takže co s tím? Součást GNOME, která je za toto zodpovědná je window manager a ten gnomí se jmenuje Metacity.
Používám GNOME 2.10 (protože Fedora, nrpms.org už víckrát ne!), ale když jsem zkoušel GNOME 2.12, dopadlo to víceméně stejně.
Metacity se dá trochu nastavovat, něco v gnomím nastavení prostředí, zbytek v gconfu. Ale moc slavné to tedy není. Další věc co se zřejmě nastavit nedá je zarolování okna pomocí kolečka myši. To je dost chyba, protože to využívám hodně často. Každopádně výsledek je prostě takový, že žádné experimentování nepřinutilo Metacity přepínat plochy kolečkem, zarolovávat okna kolečkem, přitahovat okna k sobě a hlavně dělat to aspoň přiměřeně rychle. Nepomohlo ani vyhození Nautila jakožto vykreslovače plochy.
Zvolil jsem tedy řešení trochu radikálnější a Metacity nahradil Openboxem. Rozdíl je patrný na první pohled. Přepínání kolečkem, rolování oken a jejich přitahování bez problémů funguje. Žádný viditelný problém při práci s prostředím nenastal. Zásadní změna je ovšem vyšší rychlost. Přepínání ploch je zcela srovnatelné s Xfce (což je rychlost už zcela dostačující) a viditelné zrychlení je i při změně velikosti oken (hodně viditelné).
Na druhou stranu to nemá jenom výhody, Openbox nepoužívá (celkem logicky) témata Metacity a ta nabízená se mi nelíbí (aspoň nemá problém s diakritikou v titulku okna). Nějaké nepěknosti se dějí i při startu, kde se to nechová úplně tak jak by se mi zamlouvalo (ale to se dá přežít).
Tak se ptám: je Metacity opravdu takový křáp? Nevidím moc důvodů aby Metacity muselo být pomalejší než Openbox, když má ve skutečnosti ještě méně funkcí. Pokud je všude stejně patrný rozdíl jako na mém počítači, přijde mi Metacity jako největší brzda GNOME.
Tiskni
Sdílej:
Fedoře je kombinace Metacity-Gnome dost natvrdo ale za pokus by to stálo...
Jak se to chová třeba s GIMPem?
No, stejně to půjdu vyzkoušet....
MAKE jsem dostal tohle
render/.libs/libobrender.so: undefined reference to `pango_xft_render_layout_line'Co s tím, když pango chci? (openbox-3.3-rc2)
No to ne, mám pango 1.6.0 a gcc (GCC) 3.4.4 20050721 (Red Hat 3.4.4-2), jak je teď na Fedoře 3 zvykem. - A google mi naznačil, že se jedná o parse error, který by měl souviset spíš s gcc než s pangem.
panga se to zkompiluje fajn.Jen obconf samozřejmě taky nic, protože jsem zatím nikde nenašel odpovídající openbox-devel-3.3, který to potřebuje. Openbox CVS mlčí též...
Tak bez obconf nemím jak si změnit theme v mém rc.xml :((
FC3 prostě není tak velký jako v FC4, přesto ale na mém PIII 650MHz a v celku odpovídajícímu zbytku systému by to mělo být znát víc....metacity-theme-viewer.
Načteno téma "Atlanta" za 0,01 sekund Nakresleno 100 rámů za 0,21 sekund na straně klienta (2,1 milisekund na rám) a 0,593184 sekund reálného času včetně zdrojů X serveru (5,93184 milisekund na rám)
Načteno téma "Gorilla" za 0,1 sekund Nakresleno 100 rámů za 3,56 sekund na straně klienta (35,6 milisekund na rám) a 5,37848 sekund reálného času včetně zdrojů X serveru (53,7848 milisekund na rám)Kterépak jsem asi použil já?
No ale nic to nemění na tom, že Metacity nemá pro mě docela důležité vlastnosti…
nv driver protože jeho výkon ve 2D je paradoxně spolehlivější než nvidia
metacity má taky xml soubor s konfigurací, tam se přímo myškoidní zkratky vložit nedají?
Jo, a jestli máš silnější počítač než já, tak to taky znamená, že FC4 s gnome2.10 jsou prostě zas o trochu pomalejší.. :))