Stát, potažmo ministerstvo vnitra plánuje zřízení nového, neveřejného virtuálního operátora, který by byl primárně určený na zajištěni kritické infrastruktury státu. Cílem je zajistit udržitelné, bezpečné, mobilní, vysokorychlostní datové a hlasové služby umožňující přístup ke kritickým aplikacím IZS a krizového řízení.
Byla vydána nová verze 10.0 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze nové balíčky ownCloud Infinite Scale a Uptime-Kuma.
Byla vydána nová verze 3.0.8 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Microsoft poskytl FBI uživatelské šifrovací klíče svého nástroje BitLocker, nutné pro odemčení dat uložených na discích třech počítačů zabavených v rámci federálního vyšetřování. Tento krok je prvním známým případem, kdy Microsoft poskytl klíče BitLockeru orgánům činným v trestním řízení. BitLocker je nástroj pro šifrování celého disku, který je ve Windows defaultně zapnutý. Tato technologie by správně měla bránit komukoli kromě
… více »Spotify prostřednictvím svého FOSS fondu rozdělilo 70 000 eur mezi tři open source projekty: FFmpeg obdržel 30 000 eur, Mock Service Worker (MSW) obdržel 15 000 eur a Xiph.Org Foundation obdržela 25 000 eur.
Nazdar! je open source počítačová hra běžící také na Linuxu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Autorem je Michal Škoula.
Po více než třech letech od vydání verze 1.4.0 byla vydána nová verze 1.5.0 správce balíčků GNU Guix a na něm postavené stejnojmenné distribuci GNU Guix. S init systémem a správcem služeb GNU Shepherd. S experimentální podporou jádra GNU Hurd. Na vývoji se podílelo 744 vývojářů. Přibylo 12 525 nových balíčků. Jejich aktuální počet je 30 011. Aktualizována byla také dokumentace.
Na adrese gravit.huan.cz se objevila prezentace minimalistického redakčního systému GravIT. CMS je napsaný ve FastAPI a charakterizuje se především rychlým načítáním a jednoduchým ukládáním obsahu do textových souborů se syntaxí Markdown a YAML místo klasické databáze. GravIT cílí na uživatele, kteří preferují CMS s nízkými nároky, snadným verzováním (např. přes Git) a možností jednoduchého rozšiřování pomocí modulů. Redakční
… více »Tým Qwen (Alibaba Cloud) uvolnil jako open-source své modely Qwen3‑TTS pro převádění textu na řeč. Sada obsahuje modely VoiceDesign (tvorba hlasu dle popisu), CustomVoice (stylizace) a Base (klonování hlasu). Modely podporují syntézu deseti různých jazyků (čeština a slovenština chybí). Stránka projektu na GitHubu, natrénované modely jsou dostupné na Hugging Face. Distribuováno pod licencí Apache‑2.0.
mno a co? od toho, abych mel setrideny autory a skupiny mam souborovy system. nesnasim nejaky virtualni adresare umelci/alba/zanr/velikostumelcovapera. grr
Věř tomu že mnohým tento přístup pouze přes filesystem ani zdaleka nestačí a nevyhovuje, já jsem jedním z nich
české/Plavci české/Rangers => Plavci české/The Rangers => Plavci ... české/Jan Werich => Osvobozené divadlo/Jan Werich ...
To si vždy chválím útěk od Win. Nebo maj W. také něco tak pěkného, černého, jen hrajícího?
potom me ještě napadá quickview, taky pro dos.
Ale pěkná hračka je i Muine. A ani není mrtvý, nedávno se ho ujal jiný autor a vydal novou verzi
[flame]
Ooo, jak já miluju amaroK! Na ten přehrávač nedam dopustit... Když jsem u sestry instaloval na zkoušku Ubuntu a v něm samozřejmě Gnome, zkoušel jsem různé přehrávače. Konkrétně Rhytmbox, Muine, Banshee a Quod Libet. A myslel sem že z nich umřu
Přišly mi jako blbý vtip. To nejsou vývojáři pro GTK/Gnome schopní udělat tak kvalitní a výborný přehrávač jako amaroK? Prostě amaroK je bezkonkurenční, nejen v Linuxu, ale i ve Windows a jinde (iTunes nebo Foobar2000 se mu ani náhodou nerovnají
)
[/flame]
Mně jako KDEčkaři se vzhled amaroKu opravdu líbí, je vskutku povedený...
Ne, to jsem prehnal, ale chtel jsem tim rict, ze kaslu na to, jak pouziva pocitac mlada generace. Pouzivam BMP, hudbu (pokud ji mam v mp3, mam proste radeji CDcka) mam usporadanou do adresarove struktury. Pisu ve vim, pokud chci napsat neco co vypada, pouziju LaTeX. Uprednostnuji male a jednoduche pred velkym a slozitym. Nesnasim sw co se snazi udrzovat poradek v mem bordelu. A rozhodne se nepovazuju za nejakeho starika.
Naštěstí mě jako KDEčkaře to moc netrápí (naopak se tajně v duchu pochechtávam
).
Prostě nemám Mono rád a tak to je
Je to podobné jako u tebe odpor ke KDE a jeho vzhledu
). Tedy ty tvé argumenty nejsou objektivní, nýbrž subjektivní. Objektivně možná jen vypadají z tvého úhlu pohledu
lame --decode něco.mp3 - | aplay, oggdec -o - něco.ogg | aplay. A když jsem neměl Alsu, tak jsem na to občas použil sox ještě ve Fedoře Core 1.
hmm ...lame --decode něco.mp3 - | aplay,oggdec -o - něco.ogg | aplay
mpg123 něco.mp3, ogg123 něco.ogg?
ogg123 se instaluje i s oggdecem (když nezapomenu na knihovnu libao), ale s mpg123 se mi většinou čas ztrácet nechce a hodím tam radši nejprve lame.
(MONO/.NET programy se AFAIK zkompilují maximálně do byte-kódu a ten se pak interpretuje.)
Faktem je, ež tyhle CLR aplikace a knihovny se jmenují .exe a .dll a vypadá to, že to do nějaké míry skutečně windowsí aplikace jsou (asi nějaký kousek kódu aby to šlo ve windows spustit stejně hezky jako nativní aplikace, vypadá to jako docela hezký trik). Nikomu nic nebrání si to přejmenovat a použít binfmt_misc.
Co se týče rozhraní, tak to kopíruje to z .NET, ale nevím do jaké míry. Záměrem je asi mít to celé. Nicméně GNOME aplikace používají GTK# a další vazby na linuxové knihovny, takže jsou stejně linuxové jako třeba ty na PyGTK (uvažujme, že Python je taky pro Linux a Windows). V tom stále nic ideologicky závadného nevidím
Narozdíl od Javy je to celé pod GPL či nečím takovým (GNU pokusy o Javu mi nepřijdou moc přesvědčivé zatím, bohužel).
a vypadá to, že to do nějaké míry skutečně windowsí aplikace jsou (asi nějaký kousek kódu aby to šlo ve windows spustit stejně hezky jako nativní aplikace, vypadá to jako docela hezký trik)Ale ona to je skutečně Windows aplikace. Respektive DOSová, protože má starou MZ hlavičku a tak. To je holt MS úchylka se zpětnou kompatibilitou
. Jak na to reaguje file?
Narozdíl od Javy je to celé pod GPL či nečím takovým (GNU pokusy o Javu mi nepřijdou moc přesvědčivé zatím, bohužel).OT: Mono není čistě GPL, ve skutečnosti je to složitější, viz FAQ. Ve zkratce, překladač a CLR jsou GPLv2, kdežto knihovny jsou pod MIT licensí. Navíc je důležité si uvědomit
When a developer contributes code to the C# compiler or the Mono runtime engine, we require that the author grants Novell the right to relicense his/her contribution under other licensing terms.To znamená, že Novell je vlastníkem překladače i CLR a může je vydat pod libovolnou jinou licencí. Čistě GPL je afaik dotGNU Portable.NET
$ file muine.exe muine.exe: PE executable for MS Windows (console) Intel 80386 32-bitTy licence jsem nevěděl, ale je to obecně uznávané open source, to mi stačí, ne takový ty Suní pokusy
vorbiscomment, tak jo. Jediná chyba je, že některé programy (mj. plug-in pro WinAMP) používaly pro číslo stopy hodnotu TRACK a potom se ujalo označení TRACKNUMBER, takže některé Oggy mám označkovány divně. Ale to už je dávno.
) projel EasyTagem, doplnil chybějící tagy a ty chybné opravil. Stejně je to nutné, pokud chce člověk používat nějaký pořádný přehrávač s databází.
http://www.musicpd.org/
Tiskni
Sdílej: