Společnost Seznam.cz spouští konverzační nástroj založený na umělé inteligenci Seznam Asistent. Asistent využívá vlastní jazykový model SeLLMa a dočasně i komerční modely od OpenAI provozované v evropských datacentrech prostřednictvím Microsoft Azure. Dlouhodobým cílem Seznamu je provozovat Asistenta výhradně na interních jazykových modelech a ve vlastních datových centrech.
Software LibrePods osvobozuje bezdrátová sluchátka AirPods z ekosystému Applu. Exkluzivní funkce AirPods umožňuje využívat na Androidu a Linuxu. Díky zdokumentování proprietárního protokolu AAP (Apple Accessory Protocol).
Byl vydán AlmaLinux OS 10.1 s kódovým názvem Heliotrope Lion. S podporou Btrfs. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Placená služba prohledávání zprostředkovatelů dat a automatického odstraňování uniklých osobních údajů Mozilla Monitor Plus bude 17. prosince ukončena. Bezplatná monitorovací služba Mozilla Monitor bude i nadále poskytovat okamžitá upozornění a podrobné pokyny k omezení rizik úniku dat. Služba Mozilla Monitor Plus byla představena v únoru loňského roku.
Waydroid (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové verzi 1.6.0. Waydroid umožňuje spouštět aplikace pro Android na běžných linuxových distribucích. Běhové prostředí vychází z LineageOS.
Příspěvek na blogu Raspberry Pi představuje novou kompletně přepracovanou verzi 2.0 aplikace Raspberry Pi Imager (YouTube) pro stažení, nakonfigurování a zapsání obrazu operačního systému pro Raspberry Pi na SD kartu. Z novinek lze vypíchnout volitelnou konfiguraci Raspberry Pi Connect.
Memtest86+ (Wikipedie), svobodný nástroj pro kontrolu operační paměti, byl vydán ve verzi 8.00. Přináší podporu nejnovějších procesorů Intel a AMD nebo také tmavý režim.
Programovací jazyk Racket (Wikipedie), tj. jazyk z rodiny jazyků Lisp a potomek jazyka Scheme, byl vydán v nové major verzi 9.0. Hlavní novinku jsou paralelní vlákna (Parallel Threads).
Před šesti týdny bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Minulý týden byly na stránkách Arduina aktualizovány podmínky používání a zásady ochrany osobních údajů. Objevily se obavy, že by otevřená povaha Arduina mohla být ohrožena. Arduino ubezpečuje, že se nic nemění a například omezení reverzního inženýrství v podmínkách používání se týká pouze SaaS cloudové aplikace.
Knihovna libpng, tj. oficiální referenční knihovna grafického formátu PNG (Portable Network Graphics), byla vydána ve verzi 1.6.51. Opraveny jsou 4 bezpečnostní chyby obsaženy ve verzích 1.6.0 (vydána 14. února 2013) až 1.6.50. Nejvážnější z chyb CVE-2025-65018 může vést ke spuštění libovolného kódu.
Začnu otázkou. Jaký je podle vás stav linuxového desktopu? Obecně víme, že na Linuxu máme dvě soupeřící desktopová řešení. To jest GNOME a KDE. Další možnost je nemít desktop žádný, ale stejně jako si asi nekoupíte časopis a autech který bude od poslední do první stránky plný úvah proč jsou auta špatná a proč byste jimi neměli jezdit, asi by to byl dost ubohý článek o desktopech, kdyby se zabýval touto třetí možností.
Za výčtem dvou možných desktopových prostředí jsem nacpal nějakou tu vatu, abyste měli čas si všimnout čí blog to čtete a o kterém z těchto prostředí to asi dále bude a o kterém to už dále nebude, i když bychom se o něm taky mohli okrajově zmínit.
Takže vítejte u čtení prvního pokusu ze zatím jednodílné série mých článků o GNOME
Dneska to bude o jedné malé části tohoto prostředí, konkrétně o jednom přehrávači.
Ten přehrávač se jmenuje Banshee. Ve Wikipedii jsem našel hezký zápis o jednom možném významu tohoto slova a trochu jsem popřemýšlel o tom jaký vztah by to k tomuto přehrávači asi mohlo mít, ale nevymyslel jsem nic co by stálo za to dále rozvádět 
Tedy, tento přehrávač je, pokud jsem byl dost pozorný, v současné době dost tlačen Novellem jakožto nový výchozí přehrávač pro GNOME, mimojiné ho najdete již na cdčkách SUSE 10.1 beta (viz Trochu zklamaná ještěrka
). Z toho bystří odvodí, že celá ta hračka potřebuje MONO. Nevím jestli má cenu se o tom nějak zmiňovat, ale mnoho z aplikací o kterých chci také psát bude určených pro MONO a obecně hodlám předpokládat, že jde o věc, která má v GNOME svoje místo. Nebudu to obhajovat či kritizovat, budu to brát jako fakt. Má-li někdo jiné plány, v komentářích pro něj jistě bude místa dost 
Popis by možná nebylo špatné začít nějakým hezkým srovnáním, kdy by čtenář snadno a rychle získal aspoň hrubou představu oč jde. Ale přiznám se, že můj přehled v oblasti přehrávačů je omezen pouze na ty linuxové, takže bych to shrnul asi tak, že se to zhruba podobá Rhythmboxu.
Po spuštění vám Banshee nabídne velký bílý flek s prázdnou knihovnou a nalevo panýlek s výběrem playlistü. Banshee ke své činnosti používá skladby které má načtené do své knihovny, nevím, jestli má nějakou možnost vybrat přímo soubor na disku a přehrát ten, myslím, že spíš ne (nezjišťoval jsem, netrápí mě to).
Import je řešen prostě tak, že vyberete adresář a čekáte (není dvakrát rychlý). Drobná zrada je v tom, že Banshee se dá snadno nastavit tak, že import skladeb je spojen i s kopírováním samotných souborů s písničkama kamsi do vlastního Bansheeho adresáře. V mém případě to vedlo k rychlému vytuhnutí a strávil jsem chvilku zjišťováním proč to tak rychle umře. Došlo místo na disku.
Následkem importu je zjevení všech importovaných skladeb v knihovně, tedy to, že se Banshee pokusí zobrazit všechny jednotlivé sklaby v ,,přehledném`` seznamu. Musím podotknout, že TreeView s několika tisíci položkama se načítá velmi rychle.
Teď bychom asi měli chtít začít přehrávat. Ale jak? Já osobně bych začal asi tak, že si pustím nějaké album nebo všechna alba nějakého konkrétního autora na kterého mám právě náladu.
No ale jak? Nedokázal jsem v Banshee nic takového objevit! Jedna z možností je seřadit si seznam nějakých třech a půl tisíce skladeb podle autora či alba a přetáhnout si je do nějakého playlistu. Druhou možností je použití vyhledávání.
Samozřejmě bych si mohl udělat playlist pro každého autora, ale dělat ručně sto playlistů se mi moc nezamlouvá.
A co nám Banshee tedy nabízí, když nepovažuje za nutné nabídnout nám snadný výběr autora či alba k přehrání? Nevím! Z blogů vývojářů jsem vyčetl jakousi snahu komfortní práce s ipodem (který určitě každý uživatel GNOME vlastní) a další náznaky jakýchsi možností, které asi nikdy nevyužiji 
Tak se ptám. Přehlédl jsem něco, nebo jsem moc hloupý? Je to moje blbost, že nedokážu v Banshee objevit snadný způsob jak udělat těch pár věcí které po přehrávači chci a které ve skoro každém jiném udělat dokážu? K čemu je tahle vymyšlenost dobrá?
Tiskni
Sdílej:
mno a co? od toho, abych mel setrideny autory a skupiny mam souborovy system. nesnasim nejaky virtualni adresare umelci/alba/zanr/velikostumelcovapera. grr
Věř tomu že mnohým tento přístup pouze přes filesystem ani zdaleka nestačí a nevyhovuje, já jsem jedním z nich
české/Plavci české/Rangers => Plavci české/The Rangers => Plavci ... české/Jan Werich => Osvobozené divadlo/Jan Werich ...
To si vždy chválím útěk od Win. Nebo maj W. také něco tak pěkného, černého, jen hrajícího?
potom me ještě napadá quickview, taky pro dos.
Ale pěkná hračka je i Muine. A ani není mrtvý, nedávno se ho ujal jiný autor a vydal novou verzi
[flame]
Ooo, jak já miluju amaroK! Na ten přehrávač nedam dopustit... Když jsem u sestry instaloval na zkoušku Ubuntu a v něm samozřejmě Gnome, zkoušel jsem různé přehrávače. Konkrétně Rhytmbox, Muine, Banshee a Quod Libet. A myslel sem že z nich umřu
Přišly mi jako blbý vtip. To nejsou vývojáři pro GTK/Gnome schopní udělat tak kvalitní a výborný přehrávač jako amaroK? Prostě amaroK je bezkonkurenční, nejen v Linuxu, ale i ve Windows a jinde (iTunes nebo Foobar2000 se mu ani náhodou nerovnají
)
[/flame]
Mně jako KDEčkaři se vzhled amaroKu opravdu líbí, je vskutku povedený...
Ne, to jsem prehnal, ale chtel jsem tim rict, ze kaslu na to, jak pouziva pocitac mlada generace. Pouzivam BMP, hudbu (pokud ji mam v mp3, mam proste radeji CDcka) mam usporadanou do adresarove struktury. Pisu ve vim, pokud chci napsat neco co vypada, pouziju LaTeX. Uprednostnuji male a jednoduche pred velkym a slozitym. Nesnasim sw co se snazi udrzovat poradek v mem bordelu. A rozhodne se nepovazuju za nejakeho starika.
Naštěstí mě jako KDEčkaře to moc netrápí (naopak se tajně v duchu pochechtávam
).
Prostě nemám Mono rád a tak to je
Je to podobné jako u tebe odpor ke KDE a jeho vzhledu
). Tedy ty tvé argumenty nejsou objektivní, nýbrž subjektivní. Objektivně možná jen vypadají z tvého úhlu pohledu
lame --decode něco.mp3 - | aplay, oggdec -o - něco.ogg | aplay. A když jsem neměl Alsu, tak jsem na to občas použil sox ještě ve Fedoře Core 1.
hmm ...lame --decode něco.mp3 - | aplay,oggdec -o - něco.ogg | aplay
mpg123 něco.mp3, ogg123 něco.ogg?
ogg123 se instaluje i s oggdecem (když nezapomenu na knihovnu libao), ale s mpg123 se mi většinou čas ztrácet nechce a hodím tam radši nejprve lame.
(MONO/.NET programy se AFAIK zkompilují maximálně do byte-kódu a ten se pak interpretuje.)
Faktem je, ež tyhle CLR aplikace a knihovny se jmenují .exe a .dll a vypadá to, že to do nějaké míry skutečně windowsí aplikace jsou (asi nějaký kousek kódu aby to šlo ve windows spustit stejně hezky jako nativní aplikace, vypadá to jako docela hezký trik). Nikomu nic nebrání si to přejmenovat a použít binfmt_misc.
Co se týče rozhraní, tak to kopíruje to z .NET, ale nevím do jaké míry. Záměrem je asi mít to celé. Nicméně GNOME aplikace používají GTK# a další vazby na linuxové knihovny, takže jsou stejně linuxové jako třeba ty na PyGTK (uvažujme, že Python je taky pro Linux a Windows). V tom stále nic ideologicky závadného nevidím
Narozdíl od Javy je to celé pod GPL či nečím takovým (GNU pokusy o Javu mi nepřijdou moc přesvědčivé zatím, bohužel).
a vypadá to, že to do nějaké míry skutečně windowsí aplikace jsou (asi nějaký kousek kódu aby to šlo ve windows spustit stejně hezky jako nativní aplikace, vypadá to jako docela hezký trik)Ale ona to je skutečně Windows aplikace. Respektive DOSová, protože má starou MZ hlavičku a tak. To je holt MS úchylka se zpětnou kompatibilitou
. Jak na to reaguje file?
Narozdíl od Javy je to celé pod GPL či nečím takovým (GNU pokusy o Javu mi nepřijdou moc přesvědčivé zatím, bohužel).OT: Mono není čistě GPL, ve skutečnosti je to složitější, viz FAQ. Ve zkratce, překladač a CLR jsou GPLv2, kdežto knihovny jsou pod MIT licensí. Navíc je důležité si uvědomit
When a developer contributes code to the C# compiler or the Mono runtime engine, we require that the author grants Novell the right to relicense his/her contribution under other licensing terms.To znamená, že Novell je vlastníkem překladače i CLR a může je vydat pod libovolnou jinou licencí. Čistě GPL je afaik dotGNU Portable.NET
$ file muine.exe muine.exe: PE executable for MS Windows (console) Intel 80386 32-bitTy licence jsem nevěděl, ale je to obecně uznávané open source, to mi stačí, ne takový ty Suní pokusy
vorbiscomment, tak jo. Jediná chyba je, že některé programy (mj. plug-in pro WinAMP) používaly pro číslo stopy hodnotu TRACK a potom se ujalo označení TRACKNUMBER, takže některé Oggy mám označkovány divně. Ale to už je dávno.
) projel EasyTagem, doplnil chybějící tagy a ty chybné opravil. Stejně je to nutné, pokud chce člověk používat nějaký pořádný přehrávač s databází.
http://www.musicpd.org/