Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Richard Stallman přednáší ve středu 7. května od 16:30 na Technické univerzitě v Liberci o vlivu technologií na svobodu. Přednáška je určená jak odborné tak laické veřejnosti.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.04.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
TmuxAI (GitHub) je AI asistent pro práci v terminálu. Vyžaduje účet na OpenRouter.
Byla vydána nová verze R14.1.4 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání. Podrobný přehled v Changelogu.
Bylo vydáno OpenBSD 7.7. Opět bez písničky.
V Tiraně proběhl letošní Linux App Summit (LAS) (Mastodon). Zatím nesestříhané videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Uživatel z poněkud exotičtější země si na zkoušku nainstaloval úžasný nový mail klient, o němž si právě přečetl oslavný článek na známém linuxovém serveru. Stáhl si do něj svoji poštu a rozhodl se její velkou část přesunout do jiné složky. Vybral proto příslušné maily a zvolil v nabídce možnost ,,Přesunout``. Ale místo toho aby byl vyvolán dialog nabízející výběr složek do nichž lze poštu přesunout jsou všechny vybrané maily nenávratně smazány.
Co se stalo? Chyba v programu? Chyba hardwaru? Teroristický útok?
Ani jedno. Pouze se autor i uživatel programu stali obětí překladatele, který úmyslně přeložil nabídku v programu špatně. V programu samotném nemusela být jediná chyba (ať už úmyslná nebo ne) a přesto uživatel přišel o data. Taky to třeba mohl být program na rozdělení pevného disku…
Příklad je samozřejmě asi trochu přehnaný, ale ne nereálný. Vždyť něco podobného se stalo i Googlu. Jak si tedy můžete být jistí, že se to nestane i vám a vašemu programu?
Používání programu může zpříjemnit i nepovedený překlad. Který nejspíš nepoznáte, protože kdybyste tím daným jazykem uměli, asi byste si to mohli přeložit sami. Na druhou stranu je to chyba k jejíž napravení nejsou potřeba žádné zvláštní znalosti, takže to může udělat kdekdo. Ale opět, poznáte, že vám v daném bugreportu někdo nepodsouvá tu samou zradu jako v mém příkladu?
Takže jak takovým problémům obecně předcházet a bránit se jim?
Tiskni
Sdílej:
Otazka smerovala k tomu, ze tu zaznely nazory jako "je to prelozene blbe, proto to nebudu pouzivat v cestine".myslím, že to je jen tvým výkladem
Proc prekladat? Protoze pocitace pouzivaji i deti, ktere se zatim neuci cizi jazyk?Tak tohle je pěná blbost. Mé první setkání s počítačem bylo, v době, kdy se běžně na počítačích nenacházely programy s českou lokalizací a problémy mi to nečinnilo, i když jsem anglicky neuměla ani slovo... Jinak význam lokalizací, myslím, chápu dost dobře a vím, že tu jsou a budou.
Nejdřív odpovím na vás první komentář: Ne, ještě jsem překladateli mého oblíbeného programu nepsal, protože jeho překlad nepoužívám. Protože, i když jeho překlad bude bez chyby, tak bylo chybou vůbec s překladem začít. Kdybych totiž překlad používal, sám bych se cizí jazyk asi nikdy nenaučil.
Tím se dostávám k tomu, co jsem chtěl původně napsat: Znám ve svém okolí hodně lidí, kteří jsou v jakémsi začarovaném kruhu. Totiž stahují si překlady, protože neumí anglicky. Ale když mají všechno česky, tak je nic nenutí se učit anglicky a tím pádem potřebují překlady. Svým způsobem jsou na nich závislí.
Proc prekladat? Protoze pocitace pouzivaji i deti, ktere se zatim neuci cizi jazyk? Protoze predpoklad, ze anglicky umi snad kazdy dospely je velmi hodne vzdaleny od pravdy? Protoze lide *chteji* pouzivat pocitac ve svem rodnem jazyce?Já jsem se s počítačem a tím pádem s angličtinou setkal poprvé v 6 letech (Didaktik M). Nikdo v okolí anglicky neuměl (o znalosti PC ani nemluvě), přesto jsem za pár měsíců rozuměl každému textu, který se na obrazovce merkuru objevil. Opravdu je pro děti takový problém neznámý jazyk?
Já se nechci učit z nelokalizovaných programů. To jen pokud pracuji v anglickém prostředí, je motivace učit se daleko vyšší.
Nikde jsem netvrdil, že všichni musí umět anglicky. Psal jsem, že ten kdo dělá na PC a obzvlášť v linuxu, se ten jazyk stejně naučit musí. Pod pojmem dělá mám na mysli administruje, programuje, staví sítě apod. To uvádím jen tak preventivně, abyste nenapsal, že někdo má PC na to, aby si pustil hudbu, tak proč by měl něco umět.
A kolik textu bylo v tom didaktiku a kolik se vyskytuje v dnesnich pocitacich? Vy jste byl nucen ten didaktik pouzivat, nebo jste *chtel*?Chtěl. Dneska snad děti někdo nutí, aby pracovali s PC?