FreeBSD odstranilo poslední GPL kód ze základního systému. Konkrétně dpv, libdpv, libfigpar a dialog. Instalátor před čtyřmi lety přešel z dialogu na bsddialog.
Sociální síti 𝕏 (dříve Twitter) má dnes 20 let. Pro veřejnost byla zpřístupněna 15. července 2006.
Insula Faktury je open source generátor faktur, který běží přímo ve webovém prohlížeči. Žádná registrace, žádné sledování, žádné omezení. Zdrojové kódy jsou k dispozici na Codebergu.
První Mobile Linux Hackday v Plzni, tj. komunitní setkání věnované Linuxu na mobilních zařízeních, proběhne 24. července od 10:00. Akce je otevřená všem zájemcům – od zvědavců po zkušené vývojáře. Dopoledne proběhnou přednášky Davida Heidelberga a Petra Hodiny o aktuálním stavu mobilního Linuxu: proč vůbec chtít tučňáka v kapse, jaké telefony jsou dnes dobře podporované a co taková podpora obnáší. Po obědě se zaměříme na konkrétní
… více »3D software Blender byl vydán ve verzi 5.2 s prodlouženou podporou. Videopředstavení na YouTube.
SketchForge 3D (GitHub, reddit) je open source 3D editor / CAD běžící ve webovém prohlížeči bez nutnosti účtu nebo cloudového úložiště. Inspirovaný byl Tinkercadem. Doporučena je lokální instalace.
Byla vydána nová verze 11.9 webového prohlížeče Midori (Wikipedie, GitHub). S novým centrem ovládání, pokročilejším blokováním reklam, optimalizací výkonu…
Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Uživatel z poněkud exotičtější země si na zkoušku nainstaloval úžasný nový mail klient, o němž si právě přečetl oslavný článek na známém linuxovém serveru. Stáhl si do něj svoji poštu a rozhodl se její velkou část přesunout do jiné složky. Vybral proto příslušné maily a zvolil v nabídce možnost ,,Přesunout``. Ale místo toho aby byl vyvolán dialog nabízející výběr složek do nichž lze poštu přesunout jsou všechny vybrané maily nenávratně smazány.
Co se stalo? Chyba v programu? Chyba hardwaru? Teroristický útok?
Ani jedno. Pouze se autor i uživatel programu stali obětí překladatele, který úmyslně přeložil nabídku v programu špatně. V programu samotném nemusela být jediná chyba (ať už úmyslná nebo ne) a přesto uživatel přišel o data. Taky to třeba mohl být program na rozdělení pevného disku…
Příklad je samozřejmě asi trochu přehnaný, ale ne nereálný. Vždyť něco podobného se stalo i Googlu. Jak si tedy můžete být jistí, že se to nestane i vám a vašemu programu?
Používání programu může zpříjemnit i nepovedený překlad. Který nejspíš nepoznáte, protože kdybyste tím daným jazykem uměli, asi byste si to mohli přeložit sami. Na druhou stranu je to chyba k jejíž napravení nejsou potřeba žádné zvláštní znalosti, takže to může udělat kdekdo. Ale opět, poznáte, že vám v daném bugreportu někdo nepodsouvá tu samou zradu jako v mém příkladu?
Takže jak takovým problémům obecně předcházet a bránit se jim?
Tiskni
Sdílej:
Otazka smerovala k tomu, ze tu zaznely nazory jako "je to prelozene blbe, proto to nebudu pouzivat v cestine".myslím, že to je jen tvým výkladem
Proc prekladat? Protoze pocitace pouzivaji i deti, ktere se zatim neuci cizi jazyk?Tak tohle je pěná blbost. Mé první setkání s počítačem bylo, v době, kdy se běžně na počítačích nenacházely programy s českou lokalizací a problémy mi to nečinnilo, i když jsem anglicky neuměla ani slovo... Jinak význam lokalizací, myslím, chápu dost dobře a vím, že tu jsou a budou.
Nejdřív odpovím na vás první komentář: Ne, ještě jsem překladateli mého oblíbeného programu nepsal, protože jeho překlad nepoužívám. Protože, i když jeho překlad bude bez chyby, tak bylo chybou vůbec s překladem začít. Kdybych totiž překlad používal, sám bych se cizí jazyk asi nikdy nenaučil.
Tím se dostávám k tomu, co jsem chtěl původně napsat: Znám ve svém okolí hodně lidí, kteří jsou v jakémsi začarovaném kruhu. Totiž stahují si překlady, protože neumí anglicky. Ale když mají všechno česky, tak je nic nenutí se učit anglicky a tím pádem potřebují překlady. Svým způsobem jsou na nich závislí.
Proc prekladat? Protoze pocitace pouzivaji i deti, ktere se zatim neuci cizi jazyk? Protoze predpoklad, ze anglicky umi snad kazdy dospely je velmi hodne vzdaleny od pravdy? Protoze lide *chteji* pouzivat pocitac ve svem rodnem jazyce?Já jsem se s počítačem a tím pádem s angličtinou setkal poprvé v 6 letech (Didaktik M). Nikdo v okolí anglicky neuměl (o znalosti PC ani nemluvě), přesto jsem za pár měsíců rozuměl každému textu, který se na obrazovce merkuru objevil. Opravdu je pro děti takový problém neznámý jazyk?
Já se nechci učit z nelokalizovaných programů. To jen pokud pracuji v anglickém prostředí, je motivace učit se daleko vyšší.
Nikde jsem netvrdil, že všichni musí umět anglicky. Psal jsem, že ten kdo dělá na PC a obzvlášť v linuxu, se ten jazyk stejně naučit musí. Pod pojmem dělá mám na mysli administruje, programuje, staví sítě apod. To uvádím jen tak preventivně, abyste nenapsal, že někdo má PC na to, aby si pustil hudbu, tak proč by měl něco umět.
A kolik textu bylo v tom didaktiku a kolik se vyskytuje v dnesnich pocitacich? Vy jste byl nucen ten didaktik pouzivat, nebo jste *chtel*?Chtěl. Dneska snad děti někdo nutí, aby pracovali s PC?
).
