Hra Mini Thief je na Steamu zdarma napořád, když aktivaci provedete do 24. ledna do 19.00 [ProtonDB].
Certifikační autorita Let's Encrypt oznámila, že bude volitelně nabízet krátkodobé certifikáty s šestidenní platností a navíc s možností vystavit je na IP adresu. Zvolit typ certifikátu bude možné v certifikačním profilu ACME.
Herní konzole Nintendo Switch 2 byla oficiálně potvrzena. Vyjde letos. Trailer na YouTube. Více ve středu 2. dubna na Nintendo Direct.
Byl vydán Linux Mint 22.1 s kódovým jménem Xia. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Linux Mint 22.1 bude podporován do roku 2029.
Google Chrome 132 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 132.0.6834.83 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 16 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Byla vydána verze 11.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 11.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 3.4.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 6 zranitelností.
V srpnu loňského roku byla vyhlášena RP2350 Hacking Challenge aneb oficiální výzva Raspberry Pi na prolomení bezpečnosti mikrokontroléru RP2350. Povedlo se. Včera byli představeni čtyři vítězové a jejich techniky.
Na čem aktuálně pracují vývojáři open source operačního systému Haiku (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za prosinec 2024. Vypíchnuto je začlenění webového prohlížeče Iceweasel, tj. alternativního sestavení Firefoxu.
Tetris a DOOM běžící v pdf. Proč a jak v příspěvku na blogu.
Dlouho jsem přemýšlel na co využít druhé Raspberry Pi, které se mi leželo v šuplíku. Při brouzdání po Internetu jsem narazil na obrázek malého herního automatu postaveného z RPi a řekl si „tohle chci“.
Jeden rok starý, zapadlý, nedokončený(?), nepublikovaný a trochu out of date zápisek.
Tak jsem si taky pořídil na hraní malý ARMový kompjůtr. Zatím pro něj nemám nějaké smysluplné využití, prostě je to „na hraní“. Třeba se časem naskytne smyslupný úkol, který by mohl zastávat v Linuxem zamořené domácnosti kde má tučňák pod palcem vše od routeru až po HTPC.
V předchozím blogu jsem zmínil důvody návratu k Arch Linuxu, pokud to shrnu do jedné věty, tak by zněla si takto: „Arch Linux je jediná distribuce, která mi nabízí přesně to co od distribuce očekávám".
V květnu jsem si udělal výlet, do tehdy nového, Ubuntu 11.4. Mělo to být jen na zkoušku, protože mě deprimoval stav toho, čemu se říká „Desktopové prostředí“. V té době byl v Arch Linuxu přesunut strašák v podobě Gnome 3 z repositářů [testing] do [extra], což moc extra nebylo, protože mi to rozhodilo celé nastavení Xfce koexistující s aplikacemi ze starého dobrého Gnome 2.
Kvůli frustraci ze stavu desktopových prostředí jsem před týdnem nainstaloval Ubuntu s Unity, hlavně ze zvědavosti jak vlastně funguje nejoblíbenější distribuce.
S novým Ubuntu se roztrhl pytel recenzí screenshotových šílenství a hlavně nadávek na nové rozhraní Unity. Ze všech recenzí a screenshotů mi Unity připadalo lepší než hrůzostrašný prostorem plýtvajcí Gnome-Shell. I téma GTK vypadá v novém Ubuntu mnohem hezčí - úspornější. No prostě mě lákalo Ubuntu k instalaci a vyzkoušet co je na něm špatné a co naopak dobré.
Protože se blíží vydání GNOME3 rozhodl jsem se ho vyzkoušet na notebooku...
O IPv6 je v poslední době slyšet ze všech stran a to i z médií u kterých by to člověk nečekal. Nechtěl jsem zůstat přešlapovat na místě jen s IPv4 a zažal jsem experimentovat.
Už delší dobu jsem přemýšlel nad domácím serverem, ovšem klasické řešení, starší počítač hozený kdovíkde, se mi nechtělo realizovat. Jednak protože je to celkem energeticky náročné a zbytečně ochuzené o možnosti řešení, které jsem nakonec zvolil.
Už je to tak, GNOME se hřeje u mě na disku už celé dva měsíce a tak přináším pár postřehů kdysi zarytého KDE-čkaře o GNOME 2.30 a aplikacích, které nahradily KDE aplikace.
Rok s rokem se sešel a opět je tu anketa o nejoblíbenější Linuxovou distribuci. V této anketě má Arch Linux pořád stoupavou tendenci. Nejsem asi sám kdo si všiml neustálého nárůstu uživatelů, kteří uvažují o instalaci. Ovšem Arch jako takový není v některých směrech to co si myslíte.
Je to zvláštní, ale tyhle klávesy se mi pořád pletou pod prsty.
Zrovinka jsem si kopíroval soubory na záložní pevný disk, akorát jsem narazil na adresář s elektronickými výpisy z banky. Mačkám F5, tedy alespoň jsem si to myslel a následně bouchám do enteru a šup, adresář je v háji zeleném. No co výpis od poslední zálohy si stáhnu znovu, teď aspoň zkopíruji to co mi zbylo. Přepínám se do druhého panelu, s klidem mačkám F8 a potvrzuji enterem... debil.
Tenhle bug mě pronásleduje neustále. Takže sahám po google a po chvíli hledání se mi dostává do ruky utilita extundelete. Pomocí ní se ztracený adresář obnovil, uff. Takže extundelete zůstane v arzenálu aplikací pro den blbec. Jen to chce nějak vyřešit to zaměňování F5 a f8...
Řekl bych, že s tím budou mít problém přeučení leváci, je to první klávesa zleva a první klávesa zprava v prostřední sadě funkčních kláves...
Od posledního desktopového zemětřesení jsem používal zase Operu, jak na web tak na mail, ale něco mi chybělo a to hodně - slušný kalendář. Nemusí umět všechno možné i nemožné, stačí, když bude schopen naplánovat událost, připomínat narozeniny a spravovat úkoly a bude provázán s e-mailovým klientem.
Po chvíli googlení se mi podařilo rozběhat TPM čip v notebooku.
Otázkou je jak moc je to použitelné v Linuxu? Máte někdo nějaké praktické zkušenosti?
Do poradny se tenhle dotaz nehodí, protože vlastně všechno funguje, jen nevím jak s tím dál naložit...
ps: co mě štve je nepodporovaná čtečka otisků prstů, s ní by to byla větší zábava.
Zadání je jednoduché: za 100 korun koupit tři druhy vajec, za 50 haléřů, za 3 koruny a za 10 korun, od každého druhu alespoň jeden kus a celkově 100 kusů.
Upozornění: pokud čemukoli z následujícího návodu nerozumíte, nepouštějte se do instalace, riskujete tak trvalé a nenávratné poškození systému a zdravého rozumu ;). Instalace popisuje situaci, kdy z Arch Linuxu architektury x86_64
instalujeme i686
, ale lze ji použít i v případě instalace stejné architektury. Směr i686
->
x86_64
nelze.
Blíží se nám vykoupení z těch nechutně stresujících předvánočních bláznění. Protože mě vánoce moc neberou a v práci mám celkem na pilno, budu muset čas od času využít vzdáleného přístupu...
Ne, neumřel jsem.
Áno, to je nádhera! Jsem zpátky, a jsem zlobivej! Samozřejmě v rámci jistých nastavených parametrů...
Co, jak a proč vlastně, příště - a brzy.
Tak jsem zkoumal, kterak by šel občas taky vypnout TrackPoint, nakonec z toho vylezlo celkem dost skriptů :).
Tlačítka na ovládání hlasitosti jsou dobrá věc, ale pokud fungují jen po přihlášení do desktopového prostředí a nefungují například, když nějaká hra běží ve fullscreen, jsou taková bezzubá.
Na ThinkWiki jsem narazil na moc zajímavý nápad a rozhodl jsem se udělat to po svém…
Tak jsem to přinutil ještě víc, aby to bylo všechno jak chci zrovinka já :).
Dalo by se to nazvat návratem ke kořenům, hledáním, šlapáním vedle... a pak že na velikosti nezáleží.
Zůstávám své klávesnici věrný a i po přechodu na KDE 4 jsme ji chtěl používat, jenže jaksi nebyla k nalezení mezi nabízenými v ovládacím centru.
Jeden zapadlý blog z konce října (asi), ovšem všeobecně platný.
Ač to mohlo vypadat, že už nežiju, opak je pravdou, žiju, i když v poslední době to jde od desíti k pěti.
Tak jsem zjistil, že můj 14-ti palcový notebook je částečně nevyhovující, pořád ještě velký a těžký. Proto jsem se poohlížel po něčem menším. Hlavní požadavky byly následující: rozměr 12 palců a menší, přítomnost DVD mechaniky, výdrž na baterii minimálně 4 hodiny, plná funkčnost pod Linuxem a ideálně dodávaný bez OS od pánů z M$. Cena do 18k (není to na věčnost :) ).
Včera jsem se dozvěděl, pro mě velmi příjemnou zprávu. Pravda, že to ještě chvíli potrvá, ale staré časy se alespoň trochu vrátí.
Včera jsem měl narozeniny, dárečky mi udělaly radost a také jsem si udělal radost.
Moc často nereaguji na zápisky ostatních, ale tentokráte mi to jde tak trochu na ruku. Po celkem velikém shonu a stresu v práci je pro mě samota způsobem jak si odpočinout, odreagovat se. Pravda je, že je to jiná samota, než o které se píše v odkazovaném blogu, ale i takovou jsem si zažil a opravdu už neopakovat!
Minule jsem se zájmem sledoval flame pod kraťoučkým blogem a velkým kusem kódu, co nic nedělá, ale je polymorfní, zapouzdřený a kdo ví jaký ještě :).
Dnes ráno jsem si říkal jestli je to možné, a ono je, a ani to není nijak pracné. Má to jen jedno malé ale – zátěž procesoru.
A pak že Linux nemá pořádné hry :)
Tuhle perlu jsem našel čistě náhodou a strávil jsem s ní (doporučuji svn verzi, nebo poslední betu) včerejší večer a skoro celý dnešek :). S přítulkou jsme vraždili nevinné GNU, Firefoxy, BSDDémony a všechnu tu havěť co tam je :), bohužel jsem víc prohrával, než ona, protože jsem neustále riskoval, místo toho, abych vsadil na jistotu v podobě ostrělovačky, nebo brokovnice.
Na takovéto propršené dny mám alespoň zábavu, která nějaký čas vydrží, a pokud ne tak pořád můžeme dát třeba drobet náročnější Worms3D, nebo Worms – V obležení :). BTW hraju za Šedou stranu :)
A nakonec, udělal jsem drobný update českého překladu.
Jsem spokojeným uživatelem rozvržení klávesnice vok a při delší práci ve windows pravdu bloudím po klávesnici, když mám psát text s diakritikou.
Všichni s noťasy Asus série A8 radujte se, můžeme ztišit toho křiklouna větráka :), pomocí jaderného modulu asus_fan
vlastní teploty a k nim otáčky lze definovat třeba takto:
echo "55 58 61 64 68 100 140 180 220 255" > /proc/acpi/asusfan/thermal_zones
prvních 5 položek jsou teploty ve stupních celsia, dalších pět otáčky větráku použité do dané teploty
Po hodně dlouhé době jsem změnil schéma rozvržení desktopu, změnil barevné ladění atd...